Jak zabavíte dítě v tomhle počasí?
Zdravím maminky, málem ma 18 měsíců a nejradši tráví čas venku. Teď jsme už asi 3 den doma protože furt prší a vůbec nevím jak malého zabavit nebo co jiného vymyslet. Zajímá mě jak to řeší ostatní maminky ?
Na procházky to moc není malej si chodí kam chce takže se nikam moc nedostaneme a nedejboze aby viděl kaluzinu tak můžeme jít zan5 minut dom ,😄
Na hřišti vše mokré.
Bazén sním sama nezvládnu.
V blízkém okolí není žádna herna.
@lidija1234 ja bych totiz rekla, ze zatimco kdyz je pekne, stravime na hristi 3 hodiny v kuse, tak kdyz leje, tak je to do vyradeni v kaluzi az jsou mokry na kost. A protoze uz mam praxi a vim, kde je ta "spravna" kaluz, tak za pul hodky uz z dcery crci voda, kupujem v obchudku lizatko a mazem zpatky. Radost na dva dny, ale za chvilu je hotovo a pokud nejdes zrovna kolem te nasi oblibene louze, ani nevis, ze jsme vyrazili z baraku. 🤷♀️
@lidija1234 no jsou to takový líbivý řeči. Mne kamarádka taky tvrdí, jak chodí s dětma za každýho počasí a teď mi řekla tak konečně budeme moct ven. Já chodím s malou ven denně, když teda leje jak z konve tak ne. Když ji bylo rok a půl. Tak jsem ji prostě zabavovala hrackama. Koupila jsem ji přírodní modelinu. Tak s tím blbla. Koupila jsem takový ty různý samolepky a lepila. Nebo jsme pekly buchtu a tak.
@lidija1234 jestli tě to uklidní, tak já taky s dětma ven nechodím, když lije. Nějak v tom nevidím význam. 😀 navíc děti mají teda oblečení do deste, ale já ani prd. 😀 a být venku zmokla jak myš...ne díky. 😀 navíc starší bohužel neobuje žádný gumáky, takže to je úplně zabitý. Chodíme třeba po dešti, to jim dám gumový věci a cajk. Ale v dešti ne-e. Navíc mokrej kočárek a vše. Ono co si budem povídat: být venku je pro nás mámy větší pohoda než uvnitř, takže chápu, že někdo chodí i když padají trakaře. 😀 😀 my bohužel žádnou hernu nemáme, na bazén se dvěma malýma dětma sama nemůžu....takže máme doma hodně knížek, hodně her....máme pickeruv trojúhelník s rampou, z Decathlonu set na rovnováhu, kuchyňku....ale je to náročný, to jo...za ten den jsem vždycky psychicky unavená k smrti. Pořád mluvit, číst, něco vymyslet.... hlavně ten starší furt chce, abych mu četla....ani neuvarim skoro, s mýma dětma to nejde. Jako jo, oni by michali rádi tu vařící polívku, ale to je fakt nenechám. 😀
