Je opožděný vývoj syna příznakem autismu?
Dobrý den, maminky,
chtěla bych útěchu, podporu, cokoliv, ať už se tolik netrápím a hlavně, ať už přestanou ty neustále rýpance ohledně chování a vývoje syna. Děkuji předem, že si to přečtěte až do konce, ale potřebuju se z toho vypsat.
Na konci ledna bude syn mít 2, 5 roků. Rodina i blízcí mě upozorňují, že je jiný. Jiný??? Jak jiný??? Nemluví, umí pár slov a umí zvuky pár zvířat, jinak si žvatlá svou řečí. Pořád nosí pleny, nejsem schopná ho odplenkovat, zkouším to už rok, samozřejmě s velkými pauzami, kdy jsem to vzdala. Nechápe, co se po něm chce, sedí na nočníku a nikdy nic neudělá, pak si někde zaleze a vyčůrá se nebo pokaká a je mu to fuk. Sedí v tom mokrém dál ani neupozorní, že něco udělal. Měl období, kdy se neskutečně vztekal, zuřil, házel vším, co měl po ruce. Bylo to peklo, nemohli jsme s ním nikde jít, protože jsme se báli, ať někde něco na návštěvě nerozbije. Na procházkách mrčí, nebo řve, ne vždycky, někdy jde i hezky, ale třeba jak nejdeme, tam kam chce on, hned řve. Doma rád schovává hračky pod gauč anebo koberec. Rád to zahrabává a mě to šíleně vytáčí, jdu, nevšimnu si a už stoupnu na nějakou hračku. Občas vyjadřuje nějaký svůj pocit, tak, že zatne pěsti a jakoby má takové křeče. Vůbec neposlouchá, třeba někde odběhne a já ho volám a on mě má úplně na háku. Stojí a nejde, musím pro něj dojít. U ničeho dlouhou dobu nevydrží, chci si s ním s něčím hrát a to je vždycky na chvíli a pak už uteče a dělá si svoje. Neumí se vyslíknout a ani oblíknout, snažím se mu to vysvětlit, pomáhat, učit ho to, ale ho to vůbec nezajímá. Samostatně jíst lžičkou je taky boj, učím ho to už pěkně dlouho, ale pořád mu musím pomáhat, anebo když prostě nechce jíst sám, tak ho musím i krmit, jinak by asi nejedl. Tak si umí všechno sníst, ale jak má jíst s lžičkou někdy je to opravdu boj. Občas ho přistihnu, že má ruky v puse, což přeci v takovém věku už není normální.
Jen abych nepsala negativně, tak chápe, co se po něm chce, sice nemluví, ale umí si na vše ukázat, umí odnést věci do koše a uklidit hračky, rychle se naučil jezdit na odrážedle a motorce a tak různě.
Strašně moc mě to trápí, protože nevím, jestli toto všechno je normální vývoj anebo opravdu je něco v nepořádku. Nejvíce to schytávám od rodiny, že oproti jiným dětem v jeho věku je jak malé mimino a že je divný a jiný. Dokonce teď mě babička ještě vystresovala, že byla na návštěvě a že vnuk její známé se chová podobně jako můj syn a že jim doktora řekla, že asi bude autista, že má ty příznaky. Jsem už zoufalá, že mi pořád říkají, že ten a tamten už nemá pleny, mluví, sám jí, oblíká se, vyslíká a já nevím, co ještě všechno a můj syn nic. Opravdu mají pravdu anebo mě jen zbytečně nervůjí a všechno přijde?
@daasqua moc děkuji za tip na tu omegu 3, už jsem na to koukala a možná nebude na škodu mu to koupit. Stejně pokud mu to v té hlavičce nesepne, tak s tím odplenkováním nic nenadělám a akorát budu nám oběma dělat zbytečné stresy. Sice nemluví, ale už jsem psala, že když něco chce umí si na to ukázat, snaží se pořád žvatlat, ale prostě mu to ne a ne naskočit. Kamarádka mi právě říkala, že je takové mimi, hodně totiž srovnává s její dcerkou a to mi už pěkně vadí. Každé dítě je originál a je jedinečné
Nečetla jsem ostatní odpovědi, ale za mě jsi popsala naprosto normální a zdravé dítě 😁 hlavně nemůžeš srovnávat s jinými dětmi, každé je prostě jiné. Od známé syn vůbec nemluví, ale chodí už na nočník a můj stejně starý syn mluví krásně, ale na nočník ho nedostanu ani za Boha. Byla bych v klidu a vůbec se nestresovala, každé dítě má svůj čas a hlavně každé dítě má jiné potřeby. A říká se, že kluci jsou pomalejší 🤷🤗
To jsou ty babičky a jejich diagnózy vycucane z prstu. Pokud máš obavy, porad se s pediatrem nebo navštivte psychologa.
@niliho Podle mne máš normální dítko. A podle mé zkušenosti kdyby se před takovými lidmi objevilo dítko s diagnózou tak to ani nepoznaji🙂. Ja mam dva syny starší ma diagnózu. Vtipný je , že ani doktoři nevědí vlastně jakou. Podle dotazníku PaS vychází jako typicky autista, ale podle vyšetření ne. Když byl malý tak se sice rychle rozmluvil , ale bez plen byl až ve 3 a půl letech, nesnáší změny a když třeba chceme v bytě přestěhovat jinak nábytek musíme ho na to upozornit. Musí mít pevný řad a vše vědět dopředu co se bude ten den dělat apod. Neudržel oční kontakt, nesnášel kolektiv lidí a už vůbec ne cizích. Nesnášel hlasite zvuky hlavně zpívání , hodně moc se vztekal apod... Mladší syn na nočník začal chodit po 2.5 letech , mluvit pořádně začal až po 3,5 letech do té doby uměl pár slov nebo začal svoji mluvou. "Vzteklina" to byla taky veliká, hlavně když nebylo po jeho. Příborem začal jist až po třetím roce do té doby to byl boj a chtěl jist jen rukama. U ničeho dlouho nevydržel, číst knížky nechtel vůbec. A teď proč ti to píšu . Vždy když jsme někam přišli a oni třeba věděli, že máme jedno dítko s diagnózou tak to tipovali vždy mladšímu. Kdyt jsem jim řekla , že diagnózu ma ten starší tak na mne zůstali koukat s otevřenou pusou 🤣 Ono každý člověk má nějaký "standart" u dítěte a když se nějaké další vymyká tomu jeho "standartu" , tak podle toho člověka musí mít zákonitě nějakou diagnózu. Takže hod řeči za hlavu a neřeš je. 🙂
@eithelwing právě, že ten tlak je tak silný, že nějaký ten červíček ve mě začal hlodat a tím, že je to moje první dítě, tak jsem raději sem napsala a chtěla se uklidnit, že se zbytečně tím trápím a užírám, když třeba opravdu potřebuje jen více času
@niliho Pediatr zatím nenašel nic zvláštního a případné problémy se budou řešit, až tě na ně upozorní. Pro babičky je většinou slovo doktora svaté, třeba jí to jako argument bude stačit.
Syn má teda genetickou nemoc a protože je zasažen i mozek (prava hemisféra větší než levá, ale jinak zcela normální a nepoškozen!) je sledován u tisíce doktorů. 🙂 Dva roky měl v listopadu. Nemluví: pouze ham, mama a pak si patla různé slabiky dohromady. A teda třeba koza a žába je vždy KO, Banán je BA atp.... Rozumí úplně všemu krásně (to, jestli poslechne, je věc druhá). Zatím rozumí jen česky, francouzsky málo (žijem ve fr, dvoj až trojjazyčná domácnost). Ohledně hraček ho nebaví nic, co běžně baví stejně staré děti: Duplo, puzzle, vkládačky, autíčka...Nic.... ne, že by to neuměl, ale spojí dve kostky, odhodí a jde dál. Většinu dne stráví prohlížením knih. Emočně je zatím spíš klidnější, umi se vztekat, ale málo. Do pusy pořád cpe věci: je to méně než dřív, ale furt. Prsty taky někdy, podle mě, když ho bolí zuby. Nočník zkoušíme, vyčůra se i vykaka ALE - musím to chytnout. Sám si neřekne, neovládá to ještě. U nás je problém, že stále nechodí (to je ta jeho nemoc). Nicméně zrovna včera jsme byli na konzultaci ohledne dalších doporučení a jediné, co je problém, je slabší jemná motorika.....Jinak zatím neshledali žádnej problém a budou ho dal jen sledovat (píšu o tom na profilu, kdyby tě to zajímalo).
bude mít 2,5 roku....všechno, co dělá, tedy to, co popisuješ, odpovídá klasickému běžnému, zdravému vzdorovitému dítěti - od 18m + je to klasika. Možná, jen mě napadlo, nemá on plné zuby toho učení - toho nucení, aby něco dělal podle tvých, resp babiččiných představ?
Moc by ti pomohlo, kdybys nechala syn jeho vývoji - přinejmenším do tří let, babičky a ostatní srovnávačky vypustila - ale úplně, a užívala si s ním ten věk - motivuj ho, podporuj v tom, co ho baví a co mu jde a co nejde - přiznej - nejde, nevadí, zkusíme jindy. držím palce, a podotýkám, že dítě vycítí stres - obavy - přehnané nároky a o to víc je v opozici🙂.
Normální prcek, musí trochu dozrát, dozraje i na ten nočník. A na okolí se vykašlete, je jasný, ze ostatní to vždycky dělali dřív a lip a něco nedělali vůbec a v půl roce pomalu chodili a nikdy se nevztekali a nevim co ještě. Zkouší proste hranice, buduje si svoji identitu, učí se pracovat s emocema a vším novým co svět kolem nabízí, hlavně aby měl Vás jako oporu a za chvíli bude lip.🙂
@pampeliska1313 děkuji za uklidňující odpověď
@michaela666 Slovo doktora je svate, to mas pravdu. Moje babicka se me ptala, proc nedavame male cukr. Jestli mi to rekl pediatr nebo to mam z toho internetu. 😂 Uz jak to takhle podala, tak jsem vedela, odkud vitr vane. Rekla jsem, ze mi to rekl pediatr a od te doby mam klid. 😁
@berenika39 vzdorovitý teda je, když není po jeho umí to dát najevo. Snažím se na něj netlačit, abych mu něco nezprotivila. Když něco nechce nebo mu nejde, tak netrvám na tom, že to musí, prostě ho nechám
@niliho tak ono jde i o to aby třeba ukazoval, udržel nějak oční kontakt, nebo interakci, pochopil co se po něm třeba chce, často ty děti mívají třeba formu zábavy takovou, že celej den koukaj do pračky jak se to točí a nic jinyho je nezajímá a to nemyslím zle, neukazují, neumí pápá atd.. Pokud si nějak “normálně” zvládne hrát, sem tam na něco ukáže a vy víte, že rozumí tomu co po něm chcete, tak dobrý, nebojte se. 🙂
@michaela666 pediatr mi nikdy neřekl, že by bylo něco špatně, ani v 18 měsíčních, kdy se dělal ten test mi řekla, že je všechno v pořádku
@pampeliska1313 oční kontakt udrží, strašně rád se mazlí, kolikrát mi chytne hlavu a kouká do očí, ukazuje, když něco chce, nebo když je v reklamě zvířátko, tak hned reaguje, mává, když mu řekněme, ať udělá papa, nebo mě chytne a vezme nějakou hračku a ať si s ním s tím hraju, hraje si i sám, hlavně ho baví dávat vše pod gauč anebo koberec, má rád zvukové hračky a když mu zpívám, má hodně rád zvířátka. Nevydrží dlouho u ničeho, chvíli si hraje s tím, pak s tím, není třeba takový, že by si s něčím v kuse půl hodiny hrál Popravdě, když jsem si našla příznaky PAS, tak říkám sakra, vždyť on některé z nich má a teď jsem si řekla, je to opravdu možné anebo to je to jen náhoda, že něco z těch příznaků dělá, ale to přejde, např. někdy když něco prožívá, zatne pěsti a dostává takové křeče, nebo třeba když jdeme kolem zastávky MHD, tak si tam chce sednout, ale když mu to nedovolím, tak chvíli řve a zase je dobře,
@martt děkuji za reakci, když jsem si četla o příznacích PAS, tak si říkám, je možné, že se něco děje anebo je to jen náhoda, že něco z toho zrovna teď má a já se trápím. Měl dobu, kdy byl brutálně vzteklý a zuřivý, ale tak, že jsme s ním ani nechtěli nikde jít, doma bylo napětí, protože to pro nás s manželem bylo psychicky náročné, pak se uklidnil. Jako taky se vzteká jak není po jeho, ale předtím házel vším, co měl po ruce, bylo to opravdu peklo. Třeba někdy když něco prožívá, tak zatne pěsti a má takové křeče. Sice nemluví, ale na vše, co chce si ukáže. Rád se mazlí, má rád zvířátka, ale třeba nemá rád když ho mazlí nebo má v ruce někdo jiný, to hned řve a dere se ke mě. Říkám si, že asi na vše potřebuje více času, prostoru, pochopení, ale pak slyšíte, on je jiný jako ostatní dečka, jen ty to nechceš vidět a mě to pak tak užírá
@niliho Ty jo to zní jako bych to psala já 😀Budou nám dva roky v únoru. Z okolních děti se první otáčel na bříško, první lezl po čtyřech a první chodil,ale vůbec nikdo nechápe proč jako nechodí na nočník 🤷 Pořád máte plínky🤦To je skandál 🤣🤣 Mám první dítě a jsem pozdější maminka,ale jak píší ostatní každý člověk je originál. Nejde srovnávat! Každý má na všechno svůj čas a dojde k tomu svému. Jsem z toho také někdy unavená a naštvaná,ale můj syn je můj syn a každý ať si říká co chce😉
@niliho zatínání pesticek, vztek když se nejde jeho cestou, neslyší na jméno a musíte pro něj dojit, pak taková ta nepraktičnost (oblíkání, pleny, jidlo.) ono je to těžký, spousta lidí řekne, že jde o normální dítě (a určitě může jít!) protože každé dítě se vzteká, neumí se oblect apod. ale jde také o tu miru (např.kdyz píšete že se jste jednu dobu nikam nemohli, protože jste měli strach že někde něco rozbije). Ale také může být pes zakopaný v té řeči, ta neschopnost domluvit se je opravdu frustrující a děti mohou vykazovat pás znaky i jen při opožděném vývoji řeči nebo expresivní vývojové dysfazii. Na základě jednoho krátkého shrnutí vám nikdo nerekne, zda je pás, ale ze stejného důvodu bych brala s rezervou všechny komentáře "autista vypadá jinak". Já mám dítě s Aspergerovým syndromem, ve dvou a půl mluvil ve větách, chodil na nočník ale nenajedl se lžící, neoblékl, klidně si dokráčel někam do Tramtárie a my pro něj museli dojít, byl vztekly když se neslo jeho cestou apod. A nebylo to tak pořád měl dny kdy byl úplně zlatý a všechno v pohodě a pak zase ne. Pokud máte nějakou nejistotu zkuste si s ním projít ten dotaznik m chat pro malé děti a kdyžtak bych kontaktovala ranou péči a oni vás nasmeruji.
@janka283 třeba ty pěsti občas zatíná, jak kouká na pohádku anebo u jedné hračky, která se přesýpává z jedné strany na druhou, nevím, jestli tak vyjadřuje radost, ale prostě něco, co zrovna prožívá. Na jméno slyší, otočí se a reaguje, to, jak jsem psala, že neposlechne a nepřijde, když ho volám, to dělá většinou venku, třeba přijdeme z procházky a on odběhne na zahradu a nepřijde, když ho volám a musím pro něj jít. S tím oblékáním a vyslíkám, třeba se umí vymanit z kombinézy, nebo si sundá čepici a šál a ponožky, ale třeba už si neumí sundat tepláky a tričko. Ale snažím se mu to vysvětlit a pomáhat, aby se to naučil. S tím jídlem, všechno sní sám, ale s tou lžíci občas bojujeme, někdy jí tou lžíci hezky, někdy mu musím pomoct, jak mu něco nejde nabrat a někdy, když prostě nechce tu lžíci držet, tak ho musím nakrmit. S tím nočníkem, sedí na něm, ale nic neudělá, pak si někde zaleze a už je to. Ale třeba ví, kde ho má uklidit, hned ho schová, tam kde byl 😂 je hodně zvědavý, všechno ho zajímá. Má hodně rád dětská hřiště, nebojí se lidí, nebo dětí, jako ještě si s dětmi nehraje, že by si k někomu sedl a s něčím si hrál. Ale právě tím, že nemluví, umí pár slov, tak všechno ostatní komunikaje, tak, že mrčí, řve, vydává zvuky. Jako říkala jsem si, že tím, že neumí mluvit, tak se chová jak se chová a někomu se to může zdát, že je divný, opožděný, pomalý, jak mi to bylo nejednou řečeno a ono to pak začne v člověku hlodat, začne hledat a zjistí, že něco z toho co dělá má i příznaky PAS a už je člověk z tohoto špatný
@intonace právě, jsou to naše děti a milujem je takové jaké jsou i s nějakými chybami, ale já jsem už třeba v takové fázi, že na mého syna pořád něco někdo má a člověk už pak začne uvažovat, přemýšlet a říkat si a opravdu je vše v pořádku, dojde k tomu všemu, naučí se to, potřebuje třeba jen více času a prostoru anebo nedej bože je opravdu někde chyba
@niliho tomu zatínání pesticek se říká stimming, většinou má za funkci uvolnit přetížení (fyzické, psychické), může to být příznak a nemusí. Nejde o to vypreparovat jednotlivé znaky autismu ale dívat se na dítě komplexně tzn. četnost a intenzita (nějaké pás znaky má v tomto věku hodně dětí). Zásadní je pro tento věk sdílení (vidí něco zajímavého a ukáže vám to, proto že chce abyste to taky viděla, nepoužije vás jen jako prostředek k tomu to získat, ale chce se o ten zážitek s vámi podělit), porozumění řeči (dej panáčka do hrnečku, co si vezmeš když prší apod. Udělej papa - je pro tento věk hodně nízké level, to odpovídá rok a půl starému diteti) porozumění neverbální komunikaci (reaguje adekvátně kdyz někdo pláče, když se nekdo směje směje se často také) funkční hraní (ale úměrně věku, to že si nehraje s ostatními dětmi je normální, ale pokud tráví čas tím že skládá věci na gauč a pod gauč může být zvláštní pokud je to převažující hra).
🤣🤣 kolem jsou vždycky všichni chytří jak rádio. Je úplně normální. Já třeba občas ráno oblékám i svoji školačku, protože při její rychlosti by nám školu zavřeli. A mladší 4 letá? Oooooogrrrr! Tu radši obleču ještě v posteli, než se pořádně probere! Když jsem na blízku, nereaguje vůbec na nějaké pokyny k povinnostem. Navíc jak otevřou oči, začnou mlet...ale TAKOVÝ KRAVINY!! Hlavu / patu to nemá! V práci relaxuji a psichycky se připravuji na odpolední výplach!
Ale škola/školka to jsou nejlepší, nejsikovnejsi, no prostě top 👍
Takže klídek
V první řadě zapracuj na svém sebevědomí. Jsi skvělá máma a pro své dítě děláš to nejlepší. Zij svůj život, tak jak tě baví a dítě do toho zapojuj. Delejte spolu co vám jde, co vás baví. A za tím si stůj. Kdo chce rýpat, bude rýpat. Starší dcera začala chodit v 19 měsících. Samozřejmě moje vina ,protože ji tahám po všech čertech. Rozuměj trávíme hodně času venku a hodně vyletujeme. Ve 22 měsících uměla celou abecedu. Zase špatně, vždyť se pak bude ve škole nudit. To jen dva příklady za všechny. Žiju tak, abych byla spokojená já, moje děti a manžel. My jsme rodina, my si to doma zařídíme aby nám bylo dobře. Ostatní at mi polibi šos. Ale já jsem svoji i manželovi rodinu dávno naučila, že na mě, manželovi a dětech si nikdo svoje mindraky hojit nebude. I za cenu omezení styku. Pokud sama máš pochybnosti, zkus prodiskutovat s pediatrem. Chodbě někam mezi děti? My chodíme na kroužek a tam v tom kolektivu cca 10 Děti je krásně vidět, jak je každé jiné a je to skvěle uklidňující. Jedno je šikovné pohybove ale ma pleny. Další krásně mluví, ale vůbec nespolupracuje pro hře. Některé se vzteka jiné se ostatních bojí. Je některé lepší? Není. Každé je takove jake má být.
@niliho Vidím to tak, že náš synáček bude to samé. 🙂 A zatím si spíš musím zvykat sama, dcera byla jiná, cílevědomějsi, takže ve 2,5 letech mluvila ve vetach, byla bez plen pres den, hezky jedla. Ale za to ji chyta raplik teď. 😀
A syn má zatim 1,5, ale chová se jak zvířátko. Přitom je chytrý jak opicka, ale nejradsi jen hulaka. 🙈
Je to těžké, ustat to neustále porovnavani, clovek začne pochybovat, ale takhle to na mě nepusobi nijak zle. ☺️