Příznaky autismu u dětí. Rady a zkušenosti rodičů.

@moudivlacek to je krásný, na jednu stranu tak a na druhé straně vynikají, je to zajímavé 😊

K tomu doktorovi jděte, i když jasnou diagnozu asi nedostanete. Ale možná vás zvládnou nasměrovat někam, kde vám pomůžou lépe chápat, co se děje a jak to zvládat (prsotě se z toho psycha nesložit)
Máte v okolí Rannou péči? (Sociální služba, často pod diakonií, nebo právě organizacema pro autisty). KOntaktujete ji - nepotřebujete na to diagnozu, ale obvykle se dost čeká, než budou mít čas se k vám dostat.
Jste na faceboou? Pokud ano, doporučuju skupinu "rodiče dětí s vývojovou disfazií" - bez ohledu na to, co nakonec kde schytáte za diagnozy... Pravděpoodbně vás budou schopni navést na terapie či centra v okolí.

Jinak... mám syna, který je prý vysokofunkční autista. Diagnoza napsaná v sedmi letech při nástupu do školy. ... Jo, pro rodiče je to šok... ale... fakt se nehroutí svět. Většina autistů je v dospělosti schopná být zcela samostatná a "normální" ... Sama znám minimálně pět lidí, kteří mi přiznali, že mají tuhle disgnozu. A přitom normálně mají rodiny, pracují, žijí... Diagnozu vím jen proto, že jsme si stěžovala, když ji dostal syn...

@cilkat děkuji moc 😊 bohužel jsem z vesnice a nic v okolí není, vše co by se dalo je od nás dál na dojíždění. Ale určitě budu hned řešit, ať to dopadne jak dopadne. Právě, že jsem moc překvapená z toho, že autismus má svoje negativa na druhou stranu ten človíček vyniká v jiných záležitostech perfektně. Šok pokud se něco potvrdí i v budoucnu to bude, na druhou stranu jsou to naše lásky a uděláme pro ně vše a smířit se s tím musíme, tak či tak.

Zkuste si poslechnout tento rozhovor z needotalks
https://share.transistor.fm/s/1dc0dfbc
Je to máma se synem autistou.

A určitě doporučuju tu Ranou péči - oni dojíždí k vám domů, vůbec nevadí že jste na vesnici. Podívejte se třeba na stránky Společnost pro ranou péči, v každém kraji je to trochu jinak.

Držím palce 💪

@jittuli děkuji 😊

@moudivlacek Já mám syna teprve v sedmé třídě. Ale přesně jak píšeš. Je svůj, ale inteligentní do teď "nepochopil" na co je škola proplouvá s vyznamenáním aniž by se učil. Všude, kde jsme s nim byli na vysetreni kvuli tomu , ze chodi po špičkach tak se divily , ze nema ve škole problemy. Ty jazyky ho baví hodně mají AJ a NJ a teď začal, že by se chtěl učit Španělštinu a Francouzštinu. A učí se to sám po internetu tak jsem zvědavá. Máme v plánu, že pokud mu to vydrží, že mu pak třeba zaplatíme nějakého učitele.

Neboj se diagnozy, ve chvili co vis co se deje se nekdy zacne se vsim pracovat tak nejak lepe. Zacala bych vysetreni shanet hned - shanela jsem pro dceru vysetreni u psychologa od podzimu a naproste zoufalstvi, lhuty pomalu pul roku na moznost se objednat :( Pediatricka mi nabizela, ze v pripade nejvetsi krize nas napise na hospitalizaci v nemocnici, ze to je jedinna sance, jak se to da urychlit. Takze at jste alespon nekde "na poradniku" a za pul roku az prijde termin vysetreni bude zase vetsi, zas to bude treba jasnejsi

Že je můj syn nestandardní vnímám spoustu let. Já jsem si pořád říkala, že kdyby s ním něco bylo jinak, tak to poznají ve školce nebo doktorka. Nikdo nic, tak jsem si říkala, že to asi moc prožívám a pozoruji. Prostě víc svůj, víc živý, než ostatní. Je to kluk, z toho vyroste. To se srovná. Časem začne mluvit. Kluci jsou v něčem víc natvrdlejší. Okolí ho tedy normálně moc nevnímá, spíš jako neposlušného divocha, který má občas divné záseky. Začal první třídu a přišel první větší náraz. Holupý není, ale sociální rovina a obecně chování je někdy výzva. Od září čekáme na vyšetření v PPP pro podezření na ADHD. Já když si čtu o autismu, občas v něm něco vidím i odtud. S řečí jsme čekali do pěti let, stylem, když to nebude do pěti let lepší, tak to začneme řešit. No a pak se zjistilo, že nedoslýchá a proto má opožděný vývoj řeči. Zpětně to hodnotím, že jsem měla dát na sebe a být radši za hysterku. Radši ho vyšetřit. Možná u nás bude spíš vývojová dysfázie. Mám ještě mladšího syna a přesně, když jsem začala vnímat, že nemluví a že už by mohl, tak jsem začala řešit. Zjistilo se, že taky nedoslýchá. Ke klinickému logopedovi čekáme už dlouho. Ve 2,5 letech řekne pár slov. Ale řekne je správně. Žádné zkomoleniny. Mluví pořád něco, ale asi svahilsky. To ten starší prostě mlčel a odpovídal max na věty ano/ne jestě jako předškolák. Oběma klukům vyšel test na autismus špatně. Za půl roku už to pak bylo lepší. Děti mám celkem tři. Vzteklé jsou všechny. Kluci jsou agresivní. Jdou hodně proti mě, když něco zakážu. Prve jednají a pak přemýšlí. Kousali oba dva. Ten, o kterém píšu, to měl jako prostředek komunikace. Něco chci, něžně mámu kousnu. Nejstarší jako batole vzteky omdlívala. Hysterická je dodneška. A taky nejí, snad od první lžičky. A klidně i nepije, když jí to nechutná. Hodně jsme s ní s jídlem bojovala, ale nejlepší je asi netlačit na pilu. U ní si nemyslím, že by byl autismus, ale spíš hypersenzitivita, možná i říznutá taky ADHD. Jak píší přede mnou, radši vyšetřit, pokud máš pochyby, než se roky trápit a mít pocit, že své dítě nezvládáš. A kdyby se nakonec podezření neprokázalo, tak se smířit s povahou svého dítěte. 🙂

@aedoss děkuji moc za příspěvek 😊 Syn není, že by mlčel jede si tu svou hatla patla 😄 ale max řekne mama, tata a ve skratce jméno dcery. Jinak v tom neslyším nic když si povídá. S tím, že mě kolikrát pleskl jsem na začátku byla dost v šoku, ale něco tím vyjadřuje, co se mu nelíbí ale já mu nerozumím. To stejné, když si v klidu třeba 20 min hraje s vláčky jeden mu spadne ze stolu nechtěně v tu ránu ho chytne amok, začne vztekle machat rukama rozhaze všechny na zem a jde pryč. Buď je taková povaha, nebo asi není něco v pořádku. Myslela jsem si že bude víc učenlivy a že bude opakovat po dceři, okoukavat protože je o 5 let starší ale ne. Právě že vůbec. Má svůj svět...

@tereza0111 máte pravdu, lepší aby člověk věděl na čem je ať je to za jakoukoliv cenu, než jen hádat jestli ano ne a neumět si vědět rady. Jsem teď v takové fázi, že stojím a nevím co s ním když se válí po zemi a kope kolem sebe.

@martt to to obdivuji, jak jsou nadaný na jiné věci 😊

Tak přesně takhle mluví ten nejmladší máma, táta, přezdívku dcery, jméno syna a jak dělají zvířátka. K tomu koleje, vláček, ptáček, kolo, auto, letí. Hotovo. Pak má pár zkomolených slov vlastní výroby, která ale vím, co znamenají. Nicméně je to asi týden, kdy začal mít snahu opakovat slova a něco říkat. Dneska třeba "kev" ve významu mrkev. Ten prostřední prostě většinu času batolecího období mlčel. 🤷 Dneska mluví, ale špatně vyslovuje ještě spoustu hlásek. Začít logopedii dřív, než téměř v šesti, tak jsme jinde. U obou kluků mám vypozorováno, že ta agrese/fláknutí je způsob vyjádření frustrace. Řeknu, že něco ne, když vím, že chtějí, tak se prostě naštvou a fláknou. Ještě dřív, než pochopili, že se dá říct mama a ukázat, tak mě kousali/flákali oba, aby upozornili, že něco chtějí. Neokoukali to od sebe. Jsou o čtyři roky a ten starší už to později nedělal. Naopak ještě pořád mu říkáme, že nemá do dětí fláknout, když ho štvou. Tuhle bylo ve škole, že se mu kvůli něčemu posmívala nějaká holčička. Je naučený, že má říct, že se mu to nelíbí, co říká a ať to ten dotyčný neříká. Většina dětí to kupodivu akceptuje, pak jsou ty, které ne. Tak přitvrdí, že když nepřestanou, tak je flákne. No a tahle nepřestala. Jenomže zle měl jen syn, protože fláknul holku a nechtěl se jí omluvit. Občas tedy vynechá fázi upozorňování na bouchnutí a koná. 🤦 S těmi vláčky. Dcerka se pravidelně naštvávala při stavění komínů z kostek. Jak spadl, tak hotovo. Švihla s kostkou vzteky, s sebou o zem a byla velká hysterická scéna. O mnoho let později, už jako žákyně třetí třídy tento výjev zopakovala s bratrovými hračkami. Do puntíku. Prostě povaha. O vzteku svých dětí bych mohla psát romány. Já jsem taková introvertně nekonfliktní povaha a moje dět pořad někde řvou vzteky. Válejí se po zemi, protože zrovna jdeme jinam, než chtěli oni. Ten nejmladší nejvíc. Jednou jsem táhla hystericky řvoucí šestileté dítko přes celou obec, neb jsem si dovolila jít cestou, kterou nechtělo. Já doufala, že aspoň jedno dítko bude taková ta veselá, pohodová povaha, se kterou se člověk domluví. U nás je to z konfliktu do konfliktu. Všichni tvrdohlavý, umanutí až běda. A jak píšes o tom napodobování sestry. Takhle hodně táhla ta nejstarší prostředního syna. Ten nejmladší naopak vůbec nemá zájem je kopírovat a snažit se. Možná i proto mi přijde pomalejší.

S tímhle, když se válí po zemi a kope kolem sebe - pokud je to doma, tak ho nechám. On to nejhorší vybije a pak se přijde pomazlit. Pokud je to venku, tak ho seberu a nesu dál. Pokud se nechá pomazlit, obejmout, tak ho to uklidní. Pokud ne a spěchám, tak se často stane, že venku ho zase něco zaujme jiného. A třeba za deset minut už se zase válí vzteky po zemi, protože jsem mu nedovolila vběhnout pod auto. 😁 Na tu nejstarší zabíralo mluvit a objímat.

Ještě možná vyznělo špatně z mého prvního příspěvku, že tvrdím, že jsou kluci pomalejší a vyrostou z toho. Tak tam mi vypadly uvozovky, že mi to tvrdilo pořád okolí.

@aedoss jeee tak to co popisujes některé situace i u nás. Jdeme na procházku a musíme jít smer synatora, já když chci zatočit jinam a řeknu ne ne jdeme tady, v tu ránu na zem a rev. Teď se tomu i s manželem zasmejeme, když jsme byli bezdetny a nebo když byla jen dcera a my někde šli třeba po obchodě a viděli situaci kdy se válelo dítě na zemi a řvalo jak túr, a my jen kroutili hlavou že to je hrůza, že je dítě rozmazlene... nenapadlo by mě že o pár let později budu mít to stejné doma 🙈😄 a s výchovou člověk nic nezmůže. Ale je pravda jak řeknu ne ne to se nedělá, flakne mě, nebo i něco hodí co je zrovna po ruce.

@aedoss doma ho taky nechám, ale venku to je horší .. jeden čas, jsem s ním ani nikam chodit nechtela s hrůzou co zase bude. Ale když ho ten vztek chytne doma, stalo se i že se pritulil a dobrý.

V zachvatu se nam osvedcilo - na dite nesahat, nemluvit, nereagovat, zajistit klid a aby si neublizilo - dcera napr nabihala na topeni hlavou apod.
Ja jsem tedy bohuzel maminka tezsi autistky, takze u nas neni mozna ani dochazka do skoly, vzdelavam ji doma podle osnov specky. Zit samostatne urcite nebude. Ale moje dcera do 4 let ani nerozumrla napr otazce - mas hlad? Apod...proste nic, zadna komunikace.
A je temer nemozne jit i na nakup - extremne ji vadi jakekoliv zvuky, hlasy, lidi, ma doslova panickou hruzu, ze se ji nekdo muze dotknout, vysetreni u lekare pouze v narkoze, proste mazec. Ale davam ji veskerou lasku a snazim se, aby byla stastna.

Drtiva vetsina autistu ale nema postizenou inteligenci a opravdu maji sanci na uplne normalni zivot.

@misha31 obdivuji vás jak to zvládáte 🙏🫶

Zatím bych to neřešila. Přihlaš ho normálně do školky, ať jde od 3 let. Tam se to může, ale nemusí změnit. Ty tady budeš plašit, zbytečně tahat někde dítě a přitom to třeba nic nebude. Nechala bych to být. Navíc na 3lete prohlídce u doktora by mohli něco poznat.

@rezina96 pokud ma dite autismus, tak pripadne odlozeni mu muze hodne uskodit.
Pokud autista neni, tak mu terapie apod rozhodne neuskodi. Navic se taky muze stat, ze jako autista pak nezvladne skolku, nekdo bude muset s ditetem zustat doma bez rodicaku....a kvuli tomu je PNP, jenze na to jsou potreba zpravy od psychologa apod. Objednaci lhuty k psychologum jsou i trictvrte roku a vyrizeni pnp muze byt pote na pul roku.

@misha31
Nevím, prostě mi přijde zbytečné cokoliv řešit u těchto dětí, které jsou jen se svými rodiči a ještě nikde ani samotné nebyly. Navíc jednou zajdete k cvokaři a už se to s tím dítětem potáhne všude. Navíc v dnešní době je tolika dětí s autismem adhd apod., přitom ta daisgnóza je kolikrát prostě mylná a špatně stanovená. V dnešní době neumí lékař říct, že to je normální hajzlík, ale hned určí diagnózu. Zeptala bych se i ve školkách, jak to funguje, jaký k tomu oni mají názor.

@rezina96 do školky jsem dávala přihlášku už minulý rok, tak doufám že mi ho od září vezmou. Spíš jde i o to, že nevím jak k němu přistupovat když ho to chytne a jen řve, bije, atd... ono je to těžký když první dítě bylo od mimina v pořádku, rádo se učilo novým věcem a teď mám pravý opak. Tak stejně rodina, když jde na hlídání tak do očí mi to nikdo neřekne ale vidí to vztekani atd.. jednou dokonce tchán rekl, vždyť on je furt řve když ho vidíme. Je to těžký... takto kdyby se vědělo že třeba autista je, tak by to víc i ostatní chápali. Nevím...

Urcite to hned zacni resit, mam autistku a je treba co nejdrive kvuli spravnemu pristupu. Objednaci lhuty k psychologum jsou dlouhe

@misha31 zítra zajdu k naší doktorce a už jsem si našla i nejbližšího psychologa, tak zavolám. A uvidíme co bude

S rozmyslem ☝️ hodne standardnich psychologu ma s diagnostikou problem, je lepsi najit nekoho, kdo se tim zabyva
(Pribeh z praxe: dite se kyva, protoze masturbjje nebo si zpiva 🤦🏻‍♀️ renomovana psycholozka 🤷🏾‍♂️)
@rezina96 no takze ty mudrujes a vis uplny ho… lidi, prestante kecat do veci, kterym fakt nerozumite, napachate vic skody nez uzitku

@1pomnenka nesir bludy pls, tohle odrazovani je vylozene skodlive 😡

@marge_s
@marge_s

Našla jsem tuto, tak uvidíme.

@rezina96 no hele ve 2,5 letech už vykazuje dost znaků, že by tam poroucha aut.spektra být mohla. A tady platí čím dřív, tím lépe. Není na to čekat. V nejhorším obejde kolečko doktorů a nakonec bude vše v pořádku.