Proč je problém, když dítě v restauraci vydá zvuk?

@anonym_autor Takze nikdo nic nerekl? Tak vidim dve moznosti: bud dite ostatnim opravdu vadilo, presto se vsichni zdrzeli komentare, takze celkem pekne od nich, a zjevne nevadilo moc. Nebo nevadilo, ale ty ses bala, ze by mohlo, tak ti v te situaci nebylo dobre. Oboje je pochopitelne, ale proste se clovek musi hodit do pohody a na svou nervozitu si zvyknout. To bych s trema, z nichz jedno je prakticky hyperaktivni, nemohla nikam. Jasne neberu do restaurace dite v afektu, nenecham ho behat nebo hulakat. Ale kdyz nedela vetsi chaos nez dva dospely, tak si kazdy muze vis co. S odsudky v restauraci jsem se nikdy nesetkala. Parkrat v mhd, ale to byli lidi, ktere zjevne bolelo i vlastni dychani, a nejvic stvali sami sebe, tak jim to celkem ani nezazlivam.
Ale kdyz napises na internet, tak akorat nasbiras spoustu te potlacovane nasranosti, ze vubec existujou ostatni lidi a jejich potreby, a obavam se, ze te to znervozni spis vic.
Doporucuju na uklidneni radsi psychoterapii nez anonymni diskuse.

@anonym_autor Já třeba chodím s dítětem do restaurace velmi výjimečně. Dítěti to nic neda a ostatní to nastve.

@vendulis Tak diteti to da kalorie 😃🍽. Nejezdis vubec na dovolene a vylety? Nebo tam vsechno jidlo zvladate na lavicce na namesti?

@anonym_autor Tak otázka jak hlasité bylo, já nesnáším i u dospělých když v restauraci řvou nebo se hihňají moc nahlas. Naše s náma chodí do restaurace od malička. Nikdy nedělala humbuk, vždycky jsem říkala že v restauraci mluvíme polohlasně. A není problém...

@anonym_autor Kasli na to. Ignoruj je. Dite je uplne normalni bytost jako vsichni ostatni. Pokud to tam nedemoluje, neplete se obsluze pod nohy nebo nedela fakt obtezujici zvuky, tak reakce okoli neres.

Mně přijde legrační, že rodič s dítětem vyžaduje absolutní toleranci od okolí, ale recipročně neguje stejný požadavek okolí směrem k sobě a svému dítěti. Cizí děti mi nevadí, dokud svým chováním neobtěžují. Ano, i dospělý člověk chce třeba někdy klid, protože třeba má rovněž doma dítě, od kterého si jde odpočinout, a skutečně nestojí o to, aby mu cizí dítě tu chvilku vytouženého klidu kazilo. A ne, není to netoleratnost k dětem, je to snaha nějak fungovat v synergii. Postoj "mám dítě, po*erte se" mi leze na nervy neskutečně, a to sama 2 děti mám.

Pakliže máš dítě vychované, resp. pokud umíš vyhodnotit, co se hodí a co už ne, nikdo s jeho přítomností v restauraci problém nemá. Naše děti jsou od útlého věku vedeny k tomu, že v MHD a restauracích si povídáme potichu, neskáčeme po sedačkách a na zabavení máme knížku, sešit s pastelkami, atd., abychom okolí nerušili při cestě domů z práce, nebo při odpočinku v restauraci. A ne, nepovažuji to za krok, kterým bychom vlastní děti nějak utiskovali.
Sama snesu v restauraci dítě, které si povídá, které se směje, dokonce snesu i řvoucí dítě, pokud je to o tom, že rodiče nezvládli dítě nakrmit a uložit včas k odpolednímu spánku, ale zcela otevřeně se přiznávám, že potkat v restauraci rodiče, který nechá své dítě mlátit lžičkou o stůl, tak nezůstane jen u tiché otázky "Tvl, děláš si ze mě pr*el?".

Mam hlucne deti a vnitrnich restauraci se vyhybam. Kdyz neni zbyti, mam v batohu rychlou hru, cim je zabavim. A proc tam nechodime? Protoze se lidi chcou najist bez toho, aniz by tam nekdo rval. Uplne to chapu a takhle to mam i ja kdyz se jdu najist. Nechci poslouchat rev nebo jak nekdo lita mezi stolama a ne, nezastavam nazor, ze je to dite tak si to muze dovolit. Miluju restaurace a hotely, kde je zakaz deti. 😃😃

@kakba A proč se vyhýbat? Nebylo by lepší dětem vysvětlit proč se mají chovat tišeji?

Nevím, jestli to zas není trollí diskuze na kontroverzní téma, ale: rozhodně nemám tichou myšku, co bude někde abulicky sedět v koutě a mlčet. A do restaurací s ní chodím od miminka, stejně tak jako za sebou máme spoustu pobytů minimálně s polopenzí (včetně vícechodových degustačních večeří v Rakousku). Nenechám jí ječet, běhat po restauraci, ale mluví stejně jako mluví dospělí u ostatních stolů, směje se stejně jako se smějí dospělí u ostatních stolů, většinou mám v batohu něco na hraní, aby se zabavila, když bylo nejhůř, pouštěla jsem krtka na youtube. Za sedm let dcery života jsem neslyšela jedinou poznámku. Ale zároveň mám pocit, že tohle jsou trochu sebenaplňující se proroctví: když jdou rodiče do restaurace s hrůzou, jak na ně kdo bude blbě čumět a co jim kdo řekne, tak se to stane. Já mám zásadně výraz “my sem patříme stejně jako vy” a fakt jsem nikdy nic blbýho neslyšela.

@klokanka31 nemusis me poucovat co bych mela. Myslis si, ze to pisu jen tak? Asi ne. Takze pro me je lepsi se tomu vyhybat a myslim, ze to taky neni spatne.

@kakba Já tě nechci poučovat 😮 Jen si myslím že je důležité dětem vysvětlit od malička že jsme lidi a ne divoká zvířátka. Ale nebylo to myšleno přímo na tebe.

@klokanka31 No, evidentně mas celkem klidné až standardní deti, když mas pocit, ze to vsem stačí vysvetlit a neni problém.

@klokanka31 nemam klidne deti. Nikdy nebyly a nikdy nebudou, tim padem eliminuju mista, kam s nima nechodim. Treba nepochopitelny, ale snadny. Nemyslim, ze by tim trpely. Me taky nebavi pul hodiny cekat na jidlo.😄

@anonym_autor My chodíme do restaurací se synem od malička a nikdy jsem se nesetkala s nějakým pohoršováním. Obsluha byla milá, hosté nijak negativně nereagovali. A to syn není nejtišší dítě. Však ani dospělí nejsou zticha a často byli hlučnější než naše dítě. Není jen tvůj pocit?

No dost Čechů prostě děti nedává. Pro mě byl vrchol když jsme šli já a děti (2, 4,5) u nás na procházku po pěšině na louce, dcera šla před námi poskakovala a a zpívala si.Sla ženská se psem úplně nelibě se podívala a psa dala na vodítko. Po ní šel chlap a řekl mi proc nechodím s dětmi(použil slovo parch...) po chodníku, že tady je to pro psy...
Jiný den jsem šla na procházku byl sníh opět jsme šli za město kde se děti prostě proběhnou nejlépe. Opět tam vede pěšinka, šli dva důchodci. Měli jsme měli i kočárek, pro případ krize u malýho. Když se k nám přiblížili děti a kočár jsem soupla co nejvíce ke straně a stejně by bylo řečeno, ,,no dobrý den, pročpa sem jezdíte s kočárem ja teď musím kvůli vám do sněhu.... A takových situaci je celkem dost. A to je pobyt venku ne v restauraci....

@alice180 nebudu se jich zastavat, ale proc ja jakozto chodec mam uhybat matkam s kocarkem, co jdou po malym chodniku a jeste jdou vedle sebe a bavi se. Ja musim vstoupit do silnice. Kde je ta slusnost? Sem snad neco min nez ty, co maji sebou dite? Snazim se respektovat, ale i druha strana ma byt respektovana. A ano, dokazu byt dost neprijemna, kdyz se mi neco nelibi a davam to hlasite znat.

@kakba ale "matky s kocarkem" nebo "rodice s detma" nejsou zadna organizovana skupina, ze by meli nahodni zastupci prijmat zodpovednost za sve soukmenovce, stydet se za ne a byt zahrnovani stiznostmi a vycitkami.
Odpoved na tvou otazku, proc ty jakozto chodec mas lezt do silnice, aby mohly jet dva kocarky vedle sebe samozrejme je, ze do silnice lezt nemas, a jestli to po tobe nekdo chce, tak je *****. Ale tak to asi vis. Je to uplne jina situace nez s uzkou pesinou a jednim kocarkem, tam dokud to neni jednosmerka nebo oficialni psi louka, tak si nemaji vzajemne, co vycitat.

@j.a.n.i Spíš často narážím na matky co řeknou "no co, mám živější/hlasitější dítě" a neřeší to.

@klokanka31 tak takovy matky sou proste ,,JITKY"

@kakba ne tohle já ale nedělám v příspěvku jsem psala, že jsem šla na stranu, co nejvíce to šlo. Děti učím chodím po pravé straně, když někdo jde jdeme za sebou nebo se klidně i zastavím a pustím je před nás tak zase prr.. a žádná oficiální psí stezka to není je to louka tečka.
A mimochodem já nepatřim mezi matky jedu s kočárem mám přednost absolutní nesnáším to sama. Ale poslední dobou je to horší a horší. Jednou jsem jela na dětské hřiště, kde byla vrátka zavřená. Za mnou šel chlap. Já je otevřela chlap mi proběhl na hřiště a já pak vjela. Já když jsem někam takhle šla bezdětná paní s kočárkem jsem dveře přidržela. To samé mnohokrát se mi stalo, že jsem já s kočárem musela sjíždět ze silnice, protože šli dva vedle sebe a prostě mi neuhnul ten jeden. Takže zase trochu optiky z druhé strany.

My chodíme do restaurací i s dětma celkem často. Do takových těch normálních, samozřejmě bych nešla do žádné nóbl, kde se opravdu očekává poklidná atmosféra. Já se teda snažím děti dost držet, aby se chovaly slušně. Občas to teda zkouší a napadne je běhat dostihy, tak je rychle rychtuju. Snažím se jim brát nějakou aktivitu klidnou - malování, Albi tužku, případně mobil, když je nouze. Ale řekla bych, že se celkem umí chovat tu chvíli. Jakmile vidím, že už toho mají dost a začínají zlobit, specháme pryč. Žádné dlouhé vysedávání a povídání většinou neprobíhá. Prostě najíst a pryč, tu chvíli to většinou zvládnou už od malička v klidu jakž takž. Ale jednou se mi teda stalo, že číšník za barem byl vyloženě vulgární, že ho neskutečně obtěžuje už jen to, že jsme do restaurace vystoupili s dětma. A to zrovna jedno dítě spalo ve vajíčku a druhé sedělo a hrálo si s Albi tužkou a přesto byl číšník sprostý a kolegyni tam vyprávěl, že mu tam vadíme. Vzhledem k tomu, že už jsme měli objednáno a v nejbližším okolí nebylo nic dalšího, zůstali jsme, ale účet jsme si nechali proplatit do koruny. A jednou se nám taky stalo, že nás číšník seřval, obtěžovala jsem ho s dotazy na alergeny. To jsme odešli. Někdy to stojí za to. 🤦 Ale jinak se na nás většinou spíš lidi usmívají, prohodí nějaké slovo, jsou milý. Nepřijde mi, že by nás v restauraci nikdo nechtěl, spíš je to vždy pozitivní zážitek. 🙂 Ale v restauraci se prostě má udržovat klid. Už tak je tam hluk od všech stolů okolo, ještě když dělá kravál dítě, chápu, že už to je často přes čáru. Já o zbytečnou pozornost nestojím, takže děti se musí chovat, jinak do restaurace nechodíme, tak jsem jim to řekla. 🤷

@alice180 to je pravda. Ve srovnání s jihem Evropy, kde jsou děti absolutně přijímané, milované napříč generacemi, Češi jsou studení, zamrzlí čumáci.

Jestli sis ty "pohledy" lidí v restauraci třeba jen nevsugerovala nebo jim nedala nějaký větší význam, než měly...většinou mají lidi prostě špatné zkušenosti s dítětem v restauraci, takže tak nějak přirozeně "zpozorní," když tam nějaké přijde, prostě očekávají to zlobení. Takže pak stačí nějaký hlasitější projev a lidi se holt "podívají," možná v očekávání, jestli se z toho vyvine nějaké větší rušení ostatních. Občasný hlasitější projev by asi nikomu nevadil, ale často je realita bohužel horší.

Děti v restauraci mi nevadí, pokud si je rodiče hlídají a neběhají po celém podniku. Jelikož jsem dlouho pracovala v gastru, tak můžu říct, že matek, které nechaly běhat děti po restauraci, bylo dost. Bylo to nejen nepříjemné, ale i nebezpečné. Motající se dítko pod nohama číšníka, který nese jídlo či pití, opravdu není žádná sranda.

Dítě má jiný projev, než dospělý. A jiné potřeby. Ano, jsou místa, která jsou fakt dělaná na dospělé... ale je jich opravdu málo. Tam prostě děti nepatří, protože požadavky toho místa jsou pro dítě nesplnitelné. Ale upřímně, jsou nesplnitelné i pro půlku dospělých. (třeba takový galavečer v Národním divadle...).
Pak jsou "smíšené" podniky, kde je právě v pořádku, že si lidi povídají, někteří i hlasitěji, baví se, smějí... možná i třeba koukají na fotbal? Prostě taková ta "běžná hopoda"... A tam jsou děti zcela v pořádku, dokud vydrží sedět na místě a interagovat jen s lidmi kolem svého stolu. Neběhají po místnosti, nekopou do židlí neznámých lidí a pod... Tohle opět ne každé dítě zvládne, ale pokud zvládne, je tak v pořádku a nikdo nemá co "blbě čumět". Pokud nezvládá, je opravdu správně s nimi v té restauraci nebýt (ano, jsem jedna z těch matek, která s dítětem narazila na to, že nemůže do restaurace, protože její dítě nevydrží půl hodiny sedět u stolu... Prostě nevydrží. A ano, zjistíte to a opakovaným pokusem, kde některé skončili spěšným odchodem. Teprve později jsem zjistila, že kluk je vysokofunkční autista a prostě nedává smyslové přetížení z dané situace).
Mno a pak jsou podniky s herničkami a velkými dětskými koutky, které jsou pro děti a rodiče určené. A tam holt všichni musí počítat i s tím, že tam děti běhají a křičí. Jsou to podniky určené pro děti - ne klidnou kávičku, nebo obchodní jednání. Takže tam jsou naopak špatně ti, kdo chtějí, aby děti nebyly dětmi.

@anonym_autor Možná si zbytečně všímáš okolí, jestli někdo jen blbě čumí,tak ať si čumí,jeho problém jestli mu něco vadí. Pokud víš, že tvoje dítě se chová, normálně, nelítá po restauraci, neplete se servírce pod nohy,nehuláká, tak ti může být jedno co si kdo myslí. Když jdu na veřejné místo, musím počítat s tím, že nebude vše podle mých představ. Většina restaurací ktéré navštěvuju, jsou hlučnější místa a dospělí dokážou taky pěkně řvát nahlas a je jim úplně jestli někomu vadí.

Ano, když jdu do restaurace, jdu se kvalitně najíst a posedět s přáteli nebo na obchodní jednání. Nechci u toho být rozptylována nebo dokonce rušena dětmi a jejich rodiči. Jak píšeš - chci klid.
Když si budu chtít užít děti (neznám tedy masochistu, co by se do podobných akcí pouštěl sám dobrovolně), zapluju na dětské hřiště nebo do školky / školy.
Ber to jako fakt. Dětem také nepouštím pro ně nevhodné filmy, stejně jako dospělým nevnucuji pohádkové animáky.
Prostě jednoduše respektuji prostor, nároky a věk různých skupin lidí. Říká se tomu ohleduplnost.