Jak to ty mámy před revolucí zvládaly?

ja tedy musim souhlasit s kamino a marton - jsem rocnik 81-tudiz jsem zazila 8 let detstvi v socialismu a nemam zadne spatne vzpominky -mozna proto, ze jsem mela milujici rodice, kteri se o me starali - ve skolce ani v jeslich me nikdo nebil, chodila jsem tam rada, zakladka taky v poradku - navstevovala jsem krouzky (napr. zavodni plavani v te dobe bylo zadarmo-stat ůodporoval volnocasovou aktivitu deti, na zavodech ceny nemuseli davat sponzori, ale stat na to proste dal a byly to pekne ceny), na dovolene jsem jezdili u nas v cechach (po mori jsem vazne netouzila, nejlepsi bylo, ze jsme byli jako rodina spolecne), na tu posledni spartakiadu jsem taky nacvicovala s nadsenim (byla jsem strasne zklamana, ze to nevyslo), lampionovy provod jsem milovala a chodime s detmi i ted, ja milovala i prvomajovy pruvod-mavatka, at zije prvni maj 🙂)) hracek jsem mela plno, litali jsme na sidlisti po venku, obleceni jsem taky byli, sladkosti jsme meli dost a napr. na ty nanuky s tou super dobrou cokoladou si vzpominam dodnes, kam se hrabe dnesni misa 🙂)) ovoce taky bylo- na vanoce jak banany, tak mandarinky.......
jinak situace po valce - asi jak kdo a jak kde -moje babicka od mamky je rocnik 23, zazila druhou svet., je z vesnice na jihu moravy-myslim, ze se nemeli zle, meli mensi usedlost, zvirata, pole, lesy.....to spis prababicka (zazila jsem ji do 11 let) chtela, aby se babicka vdala za nejakeho urednika a nezustala na usedlosti, ze je to jen drina (po valce jim byl vyvlastnen), babicka se vdala, sla do mesta-a cca 13 let byla zena v domacnosti, deda se postaral (meli i banany, jako prvni v baraku lednicku a televizi).......jina to mel tatka (je rocnik 37)-takze jako dite zazil valku v sudetech (museli se vystehovat, otec musel jit do jineho mesta, rodina se rozpadla, babicka se musela starat o dve deti, takze oni byli u babicek a tak poruznu)..........ten pak zazil povalecnou dobu......
7

Ja mam hnusne vzpominky na skolku- dril, nuceni jist vse a celou porci, organizovane "hrani" si. Hnus Velebnosti. Skola to same, plus uzasna druzina, kde se nic nesmelo. V zive pameti mam dve soudruzky, jejich pristup k detem (ktere evidentne nenavidely), jejich vynalezave fyzicke tresty!
Bratr zazil i jesle..myslim ze vic deti bude mit v zive pameti natrzene ustni koutky, jak je tety krmily! Moje mamka a i babicka mi rekly, ze mi zavidi (zdrave) me materstvi. Jak mam blizko k detem, jak je mam vymazlene a pritom jsou to neskutecne samostatne bytosti. Ony si sve deti takhle neuzily!!

Jinak s tim kultem ditete nesouhlasim. Myslim, ze jde spis o pomaly navrat k prirozenosti. Bohuzel to jeste nemame od svych priruckovych matek odkoukane, mnohdy jsou dnesni matky nejiste, snadno ovlivnitelne starsimi generacemi a vznikaji treci plochy. Znam spoustu tzv. lesan ci alternativnich matek a nikdy jsem je nevidela unavene, nastvane nebo neco nezvladajici..veri tomu co delaji, opiraji se o sve zdrave instinkty a proto jim to funguje. Tedy doufam, ze dalsi generace holcicek bude uz ve svych rolich jistejsi, budou materstvi brat jako prirozenou a radostnou vec nikoliv neco, cim si kazi a zneprijemnuji zivot, neco, co holt musi pretrpet!
P.S. a nebudou potrebovat prirucky 😉

Co tak čtu, tak někomu ten socík pěkně znepříjemnil dětství... Já v něm strávila 10 let a nic takového jsem naštěstí nezažila. Do jeslí jsem nechodila, do školky až poslední 2 roky před školou a chodila jsem tam ráda, nicméně žádnou výraznější vzpomínku nemám (negativní ani pozitivní). Vše důležité se odehrávalo s rodinou, jezdili jsme často na dovolené, pod stan, ale i do Jugoslávie nebo Bulharska 😀 Milovala jsem moře a miluju ho dodnes 😀 Máma dělala v obchodní sféře, takže jsme nezažili ani fronty na banány nebo mandarinky, sehnala vždycky všechno a protože táta byl stavař a vysvavěl půl města, tak na revanš bylo pro něj dostupné kde-co. Co pamatuji, tak v paměti mi jako velký černý bod utkvělo to, že se brácha nedostal na architekturu, po čem hrozně toužil. Naši asi neměli dostatečně dobré kádrové posudky... Ačkoli byli ve fukcích, nikdy nebyli stranícký pohlaváři a nikdy za stranu veřejně nevystupovali... Bráchu to hodně poznačilo, myslím, že jeho život by dnes vypadal jinak, kdyby se tam byl dostal, měl na to všechny předpoklady :(
V mnoha směrech to byla divná doba, ale já jsem měla dětství krásné a spokojené.

Já jsem tedy "Husákovo dítě", mamka se mnou byla doma do půl roku, pak jsem byla přes den u babičky (její matky), která byla v domácnosti. Ségra je o tři roky mladší, s tou byla mamka do dvou let a pak šla do práce. Ségra do školky, nechtěla být u babičky.
Bydleli jsme na vesnici, táta celý život pracoval jako strojvedoucí, mamka vystřídala 3 zaměstnání, co si pamatuju. Někdy kolem 1985 se konečně "dostala" do kravína u nás na vsi a pak teda byla doma víc 😀 Ráno přišl v 9 z práce a odpoledne šla třeba ve dvě a vracela se kolem půl sedmé. Jednou za dva týdny měla víkden, ale to tam šla tak na 2*3 hodiny. Ale to už jsme byly se ségrou velké.
Když jsem chodila do školky, já asi až od 4 let, tak nás ráno vezla busem, dovedla do školky, a nasedla do busu, co jel o 15 minut z naší vesnice a pokračovala do města do práce. Když jsem začala chodit do první třídy, tak nás jen vysadila a jela rovnou, jezdil tzv. školní autobus. Další rok jsem nás už vypravovala sama já. Ale je fakt, že táta někdy byl doma, dělal směny a v baráku bydlela i jeho matka, která byla taková čupr babka, chodila do práce snad do 70 do JZD. Takže když něco, tak jsem letěla pro ní do kravína 😀
Já si dneska nedovedu představit, nemít dítě pod kontrolou. My neměli ani tlf. ve vesnici byly asi 3 telefony, v hospodě, v jzd a v krámě. Ke konci 80. let i pár v barákách, ale naši ho neměli.
Po venku jsem lítala sama už ve třech letech, což zase asi bylo vesnicí, nevím, jestli v Praze toto bylo možné.
Nijak nedostatky té doby nepociťuji, jasně dneska se směju, když vidím pionýry, ale u nás byla fajn vedoucí a my jezdili hlavně na výlety, tábory atd.
Auto naši měli taky, hodně jsme ale jezdili na výlety vlakem, měli jsme ho zadarmo. Dovolenou taky každý rok, ikdyž jen v ČR, akorát jsme jdnou myslím byli v Německu. Já tam byla 2 za komančů na táboře. Hodně jsme jezdili i se školou, pak hlavně na gymplu na Slovensko.
To velké prádlo si pamatuju, mamka měla zbudovanou prádelnu v domě, kdy měla pračku, ždímačku a vanu, takže šlo prádlo z pračky do ždímačky, pak máchání a pak zase ždímačka. Když jsem byla menší, tak prala 1x vtýdnu, později, když už pracovala v JZD, tak prala i ve všední den, protože byla brzo dopoledne doma.
Oblečení - hodně jsme měli všichni to samé, svetry apod. Ale mamka byla švadlena, takže občas si mohla ušít něco ze zbytků látek, co byl v Pragoděvu, takže jsem i jako malá měla džíny nebo manžestráky 😀 Pak začala teta plést, tak bylo i toto a v těch 80letech už to bylo lepší, dalo se kupit i v obchodech ve větších městech.
Na vsi byl krámek, kde jsme věděli, že v pondělí jezdí chleba až v 11, v úterý a ve čtvrtek dovezou smetánky, v pátek přijede pojízdná masna.....
Doma měli naši asi všechno, co běžně bylo, ikdyž říkali, že si třeba stěnu objednávali půl roku do předu nebo pro koberec se jezdilo do Pardubic, do Hradce (většíc měst), pro nás to byl vždy výlet.
Politiku naši doma moc neřešili, minimálně ne před náma. Ani jeden ve straně nebyl.
Takže za mě z pohledu dítěte to bylo fajn.

A jak to máma zvládala - no neměla tolik záležitostí, které odvádějí pozornost. Telka nebyla, teda byla, ale v ní většinu dne monoskop 😀 nebo jak se tomu říkalo, internet nebyl, děti rozlítané po venku. Do města sice mohla busem, u nás naopak za komančů jezdil často, naopak dnes tam jede v úterý a v lednu... Ale co tam, cukrárna a knihovna a koukat do prázdných regálů. Žádné dětské kluby nepotřebovala, horda dětí lítala na návsi, nebo jsme se slezli u někoho doma. ...

@mysicka_lb s tim kultem ditete naprosto souhlasim. Byvalo zvykem,ze za dob nasich babicek deti od detstvi pomahaly doma, v hospodarstvi, obchode ( mluvim o generaci babicek ci prababicek ) nasi rodice uz vetsinou zazivali komunistickou kolektivni vychovu. Rozhodne matky predchozich generaci nechodily do henicek, montessori dilnicek, plavani... nic z toho nebylo. Absenci nasich pomocniku.v domacnosti by to ani nestihaly. Ale spolecnost ani takk nebyla nastavena. Moje.babicka jeste rodicum vykala a na detstvi.vzpominala dost nerada, byla rocnik.1913, hospodarska krize, bida, do skoly.chodila 5 km pesky, nebo.kdyz mela stesti a.nekdo jel do Cechtic povozem. Zaregistrovala jsem nazor Navrat k.prirozenosti. Ano, napr dlouhodobe kojeni byla nutnost preziti, kojeni na pozadani ma.taky.logiku. Noseni.take byla nutnost, jinak by matka nic neudelala. Do matrik se deti zapisovaly jeste pred dvema staletimi az po.3 roce veku, jak.vysoka byla detska umrtnost. Je toto pokrokem mediciny, to rozhodne, ale i nasi pece o deti, hygienou, to jak na ne davame pozor.. kazda doba ma sve .. my.v dnesni dobe se.budeme potykat zas s jinymi problemy, jak tu uz zaznelo.. ja mam osobne strach z drog, ktere jsou ted tak.dostupne, ze se staci jen chvilku projit mestem a prinesu jich tasku, a hodne mam strach z takove rozmazlenosti nasich deti.. ted to napisu hnusne, ale pripada mi , ze jim hodne nadupavame sebevedomi, bojim se toho, jak s tim nalozi. Protoze ne vsechny se vejdou na vysluni, ne vsechny budou uspesne a pro.nektere to muze byt slusny sok.. totalni prevzdelanost, ted ma VS z psychologie klicove dirky kazdy jouda a uplatneni tezko hleda. Zamecnika nenajdes, protoze ucnovske skolstvi uplne degradovalo. Driv bylo vzdelani celkem.planovane,.drzelo se v mezich,.aby byly zastoupeny vsechny obory. Ale zpet k.maminkam. Dnesni doba je na jednu stranu co se tyka materialnich veci ( pokroku ) daleko.jednodussi, mame daleko vic casu,ale jde o to jak ten cas vyuzivame. Mame vse, staci natahnout ruku, ale nejak necitim tu pospolitost.

A ještě bychom si měly uvědomit jednu věc - ty vzpomínky na dětství jsou strašně filtrované. Jak já třeba vzpomínala na takový mls, říkalo se tomu mejdlíčko. takové barevné placat kostičky čehosi. No strašná dobrota to byla, stál ten čtvereček 50 haléřů. Když se to po roce 89 objevilo, hnedka jsem to nadšeně koupila - a málem se pozvracela. A že to stálo ten padesátník, to si pamatuji velmi dobře, protože jsme jednou šli se sousedovic klukem koupit kostku másla a tenkrát stála 9,50. No a my si za ten padesátník koupúili tu kostku - a strašně jsme dostali, že jsme utratili. Jo at žije dětství a vzpomínky nena něj. A jinak vážně doporučuji zde zminované Manželské etudy - strašne se mi líbila scéna u Strnadových, když sháněl vodovodní baterii na teplou vodu. Anebo vánoční stromeček. Asi tak.
A ještě k tomu času - ono ho bylo víc z jednoho prostého důvodu - neřešily jsme na netu blbiny, a to mi prominte. Neřešilo se třeba, že dítě neumí na nočík a místo toho se na ten nočník učilo. Pokud mělo děcko třeba průjem nebo teplotu, tak se člověk zepta toho, koho měl poblíž( rodiče, kamarádky). Pokud nebyli, zkusil něco sám a jinak k doktorovi a hotovo.
A ještě - kdybych si já zkusila zavolat do práce nepřijdu, rostly nám zuby, tak mám absenci jako hrom. Bud mám ošetřovatelskou, nemocenskou, dobvolenou anebo jsem v práci, nic jiného neexistuje!
Jistota zaměstnání? No za komunistů jsem vystřídalatři a poměrně rychlepo sobě a ne že bych si to tak přála.
Prostě jsme to zvládnout musely a bylo to. Děti nebyly modla, netočil se kolim nich celý svět - a jak se zdá ani vám to neublížilo. ted se moc řeší každá hloupost a všechno se děsně zveličuje. Jsem ráda, že mám rozumné a normální děti, takže když včera 11 měsíců vnučka vlezla snaše do studené kávy a olízla si ručičku, tak se nic nestalo. A některé matky jsou mimo i z toho, že jejich dítěti dá babička olíznout lžičku od čaje! Nebo ho dokonce líbá! Co když má rýmu, kašel, mor choleru a černý tyfus! Prostě na tohle nebyl čas a když babča hlídala, tak zaplatpánbůh zato, a já si mohla v klidu něco doma udělat.

Máš pravdu, ty bílé pláště mám dokonce na fotkách ze školky a tam učitelku, kterou jsem nenáviděla z celé duše. A co čert nechtěl, ta si pak dodělala bnějaké minimum a přešla na zájkladku. A dostala jsem od ní banu jak vrata ještě ve čtvrté třídě. nechala nás po škole, celou třídu, že jsme hlučeli, a měla dojem, že nemám dostatečně smutný výraz a není mi to líto. Takže mi přidala, aby mi to líto bylo. nenáviděla jsem ji z celé duše. Dojídání taky bylo, prostě u toho sedět, dokud co bylo na talíři. Je fakt, že jsem starší roční, bude mi šedesát. A tohle mám všechno v živé paměti.

@dzungala to bylo važně tak šilene?(nepišu že lžeš to vubec) ja si to jen neumim představit jsem 91 ročnik.... ale pamatuji si že jsme měli jednu učitelku blonynu a ta se mi ještě smala a zavirala do komory.... a když přišla mama tak ji řekla že mi je špatně a nemuže mě vidět (byla jsem v te komoře)

Tak jsem napsala dlouhý příspěvek a spadl mi. Takže stručně - taky jsme nacvičovali spartakiádu, taky jsme chodili do lampionového průvodu na výročí VŘSR, a taky jsme byli povinně vždycky na prvomájovém průvodu.

@dzungala ok ok jen jsem se zeptala promiň.....

Bylo to moje dětství a moje mládí a bylo to fajn z tohohle důvodu - byla jsem mladá, dítě, měla jsem celou svou rodinu kolem sebe - ale jinak to nestálo za nic, dámy. A když vzpomíbnala moje maminka třeba na padesátá šedesátá léta, nedivím se jí, že byla štastná ted. A jsem ráda, že alespon ona se toho dočkala.

Super byl prvomajovy pruvod -povinny, kdyz bouchl Cernobyl. A soudruzi mlceli a shaneli mavatka😂

On každý může mít ty vzpomínky jiné. Vysvětlím prostě - jel systém známostí a podpultovek. A třeba ta preference dělnických profesí! Moje švagrová smíchy málem spadla pod stůl, když jsme jim s manželem šli dělat ručitele na úvěr na stavbu domu a videla naše platy - dva inženýři oproti švadleně a zedníkov. Vzhledem k tomu, jaké měla známé, pro ni nebyl na vánoce problém třeba pět kilo banánů a mandarinek. A my žebrali, at nám k pěti banánům přidají ještě jeden, že máme dvě děti, tak at se to dobře rozdělí - hezky tři a tři. A nedostali jsme protože každý mohl dostat jenom kilo. Asi tak. zato ted je švagrová děsně načuřená, protože jsme mohli jezdit každý rok po revoluci na dovolenou i s dětmi k moři a nebyl to problém, protože se ty platy tak nějak změnily. Jo? Myslíš, že ona bude na tu dobu vzpomínat stejně jako já?

@dzungala ja myslela že jsi naštvana... no tak či tak je dobře že už je to pryč

tak a fičím dovařit oběd a přeji dobrou chut. A vykašlete se na net a běžte s dětmi ven, je nádherně!

ja nechapu furt ty banany a mandarinky 🙂)) na tom tehdy stal cely svet? 🙂)) vzdyt nase ovoce jou jabka, hrusky, merunky, broskve, tresne, svestky, dost na vyber- k tomu melouny, sezonni ovoce.....to stacilo ne?

K těm školkám - to asi taky bylo trochu o lidech, stejně jako dneska.
Na žádné pláště si nepamatuju, možná když nad tím přemýšlím měla "souška" šatovou zástěru, ale v tý chodila i matka doma, tak nic zvláštního. Že byla jedna učitelka uječená a druhá hodná, ale to měl i syn teď ve školce, dlouho po pádu socialismu, u jedné byl permanentně na hanbě a já měla hlášení, jak je strašný, stejně jako já u jedné učitelky trávila hodiny na chodbě, protože jsem vyrušovala ostatní děti a td.
I u syna ve školce některé učitelky nutí děti dojídat. Pamatuju si, jak jsme ve školní jídelně už na prvním stupni omatlali talíř např. chlebovou polívkou, abychom jako vypadali, že jsme jedli, syn je dneska v první třídě a podle toho, co říká, dělají to stejné 😀

Ovoce - tak jako za komančů by v zimě byla na krámech asi jen jablka, z ovoce. Proto byl boj o pomeranče, mandarinky, grepy, banány.... Když běží v telce reklama na celaskon, tak si vzpomenu na ty hnusný kubánský 😀
Jako fronta byla častá, mamka vzpomíná, jak v zimě běžely z práce jen ve svetru do zeleniny, ale to mohlo být lokální specifikum. Táta často jel do Prahy na otočku a v zelenině u Masaryčky vždy citrusové zboží měli.

Dneska je to všechno dostupné, ikdyž momentálně mi volal manžel z Alberta, že jako nemají žádné máslo???? Ani to drahé farmářské.

@drzticka81 Řeknu to asi takhle... Základní lidskou vlastností je předvádět se, u někoho rozvinutá více, u někoho méně. Dneska se lidi předvádějí jaký mají barák (a v jaké lokalitě), jaký mají "bourák" nebo super nadupaný mobil za x tisíc, fotkami z luxusní dovolené... zkrátka ukazují "že na to mají". Tehdy se předvádělo jinak, ne tím, co kdo má (ono až na výjímky měli všichni ten stejný p.d), ale tím, co umí sehnat, nebo chceš-li kolik má známostí a kontaktů (viz příspěvek @anelamates o její švagrové). A o tom HLAVNĚ byly ty banány, mandarinky, ale taky třeba játra, džíny z Tuzexu a hodně dalších věcí.

@dzungala ja se omlouvam, asi to znelo blbe, ale.takove chovani.si vubec neumim predstavit.. ak.jsem psala, vyrustala jsem na vsi, vsichni se znali vcetne ucitelek, takze takove chovani by zkratka neslo. Nevim, jake to bylo v mestskych skolkach, ovsem tohle chovani, jako trhani koutku ustblzici, umyslne.nechavani se pomocit, znemoznit odchod na WC.. to si rodice nestezovali ? Ja pamatuju ve skolce, ze jedna.holcicka.nejedla krupicovou kasi.. jednou tam sedela,.nejedla, pak maminka vysvetlila, ze ji do ni zkratka nedostanou , tak nenutili.. vse bylo o lidech. Obcas tu ctu pribehy maminek, kdy mi taky zustava rozum.stat nad chovanim ucitelek, bohuzel mrchy se najdou vzdy. A nacvicovani mohlo nacvikove chvilku probehnout, ale jen par mesicu, nacviky.tusim ze zacinaly v zari 89, v listopadu byl prevrat a v prosinci uz bylo jasne, ze dalsi spartakiada nebude. Je skoda, zes to v peti letech vnimala jako opruz, ted si vzpominam, ze segra (r80 ) nacvicovala taky,.mely.takove zlute silonove sukne, a moc ji to bavilo a.byla.smutna, ze na Strahov nejede. Ty jsi tedy nacvicovala kategorii Matky.s detmi, ne ? Spartakiada byla genialni tah.na.zvyseni porodnosti,.stejne.jako mesta.kde.byly kasarny, mely v blizkosti zdravotni skoly, ucnaky.pro prodavacky, kucharky... a Husakovy.deti rostly jak houby po desti 🙂 Je mi.lito, zes vyrustala v tak tvrdem prostredi, jsem rada, za tu nasi vesnicku strediskovou 🙂 🙂

@drzticka81 Na mandarikách samozřejmě svět nestál. Ovšem nějaké ty merunky, broskve a tak - to si myslíš, že to běžně bylo? Škoda že ted neběží seriál Malý pitaval z velkého města. Tam se vždycky naše děti nasmály, když to opakovali v ČT. Protože jsou tam úchvatné záběry z typické prodejny ovoce zeleniona. Bedna cibule, bedna brambor, mrkev, možná i celer, k tomu jablka, na regálech na půce sirupy a ovocná vína a na druhé ocet, nakládané okurky a ještě možná švestkový kompot. Anebo třema masna - celá bílá, na háku se tam krčí dva salámy a flák bůčku. V koutě umaštěný řezník a šmytec. Ono nejde opravdu jen o ty banány, ale o to, že skuteřčně se všechno shánělo. To si ted asi vážně neumíéš představit, jaké to bylo být v šestinedělí a objíždět třeba všechny lékárny a drogerie v okolí a žebrat o blbou vatu, protože vložky, to bylo něco úplně nedosažitelného. To byl opravdu hnus, toto.

@dzungala Tak branné cvičení si taky pamatuju 🙂 pytlíky na ruce, na nohy, pláštěnky, masku na tlamu a hurá projít zamořeným úsekem z dýmovnic, co nám naházeli vojáci 🙂 Byla to sranda, házeli jsme granáty na cíl, vojáci nás nechali vystřelit si samopalem, učili jsme se zásady první pomoci, dopravní značky.. ale pravda když se masky špatně očistily a upožily, plesnivěly - vždy jsme je vytírali nějakým roztokem a zasypávali práškem.

Ta důvera v děti opravdu moc nebyla, co řekla učitelka, či učitel ( pokud to nebylo úplné jelito ) tak to platilo.

Já jsem ze středních Čech, tady se zprávy šířily hodně rychle,bratránek byl v té době na VŠ, tak nám vozil letáky a informace k distribuci. Včera jsme si s přítelem na základě této diskuze zavzpomínali ( on je ročník 74 ) a on vytáhl desky s poklady 🙂 Letáky a tiskoviny z revoluce 🙂 Super nostalgie 🙂

Severní Morava je region razovity 🙂 byl hodně komunistický, tam to asi žrali o věco víc a hlavně jsi asi měla fakt smůlu na lidi..

jezis, tak branna cviceni jsem milovala -neucilo se, den predem se shanely sacky a gumicky, plastenka, chlebnik a slo se hledat vhodne epicentrum vybuchu bomby 🙂)) ale hlavne se neucilo 🙂)) takovy prima vylet 🙂)))