Lékařky na mateřské, jak jste skloubily děti a atestaci?
Ahoj, zajímalo by mě, jak jste skloubily děti a atestaci, kdy se chystáte do práce a vůbec všechno okolo... 🙂
Ahoj, jsem moc ráda, že vlákno ožilo 🙂 Bylo-li by to možno, také bych chtěla požádat @helulela o přidání do skupiny. Jsem krčař, v práci 5,5 roku, na mateřské tedy ještě nejsem, ale brzo mě čeká... K atestaci mám všechno splněno, kurzy i stáže, takže mi chybí už jenom ta "drobnost" atestační zkoušky. A mám dilema - termín porodu 25. 4., termín atestací 20.-21.4., prostě líp už to vypsat nemohli. Se šéfem jsem domluvená, že se rozhodnu do Nového roku... a stále jsem se nerozhodla 🙂 máte někdo zkušenost s atestací v termínu takhle "na krev" kolem porodu? Podotýkám, že se v tento termín bude atestovat na mojí domácí klinice, což je samo o sobě obrovské plus. Samozřejmě si připouštím možnost, že porodím dřív a z atestace bych se musela omluvit - což doufám, že by snad prošlo, kdybych pár dní před termínem atestace porodila. Na jednu stranu bych to hrozně ráda měla za sebou, na druhou stranu asi budu chtít mít před porodem už trochu klid a čas sama na sebe, než se honit s atestací... Druhá možnost je nechat to na září/říjen - má někdo zkušenost s atestací s malým miminkem?
@lenka_strelenka já za sebe bych to riskla...mluvím ze zkušenosti - dělala jsem atestaci před dítětem, netěhotná...ještě v těhotenství jsem měla myšlenku, že v půl roce malého půjdu na další (mám dětské, chtěla jsem ještě na PLDD), zkouškové otázky velmi podobné, zkouška o poznání lehčí, ale stejně bych těch 14 dní intenzivního učení nenašla...a ani najít nechtěla...🙂 Navíc když tam nakráčíš s takovým bubnem a ještě "ke svým", dají ti to...😀
@nikinkax : no to nevím, kolegyni takto vyrazili z interny, buben nebuben a ještě se na ní pěkně povozili ☹
@lenka_strelenka : to je těžká věc, zase učit se s malým miminkem, co hodně spí (i když teda moje nespaly, ani jedno a byla jsem totál ko) je líp než před porodem, kdy bolí úplně všechmo. Ale asi bych to taky riskla. Ta úleva a svoboda pak, že už nemusíme nic 😇. Blbý by bylo, že kdyby Tě přece jenom nedej bůh vyrazili, znova můžeš až za rok a skoro s ročním dítětem si přípravu nedovedu moc představit, to je to období, kdy se pořád musí za ním, všude vleze ...
Jinak krčařka, to se moc hodí 😉. Před Vánoci jsem měla po x letech angínu, 10 dnů PNC, to je na mě vážně moc, zvlášť když se to tak brzy spravilo (vím vím, všechno vím, svým pacientům důsledně zdůrazňuju dobrání celé dávky). A od včerejška to mám znovu ☹. Takže slibuju, že tentokrát (se pokusím) dobrat celých 10 dnů 🤒
@nikinkax @cell děkuju za názory a povzbuzení... tak já snad do toho půjdu 🙂 No když už se tam doklepu, tak mi to snad dají - vzhledem k tomu, že jsme malý obor v malém rybníčku, tak se s většinou profesorů a docentů znám osobně a s některými si dokonce tykám 😀 takže pokud by bylo aspoň trochu štěstí na komisi... navíc v našem oboru vyhazování od atestace není moc časté. No, náš profesor, který zkouší atestace pravidelně, mi furt tvrdí, že prý já konkrétně můžu jít na atestaci klidně zítra 😉 - to já si teda absolutně vůbec nemyslím, aspoň ten měsíc intenzivního studia tomu budu muset dát, ale je fakt, že objektivně základ mám - pracuju na klinice, kde děláme v podstatě celé spektrum operativy, hodně jezdíme po kongresech, několik let učím mediky... to by nebylo, aby v té hlavě něco nezbylo... Toho se právě bojím na podzimní variantě, že jak z toho vypadnu, tak se mi všechno z toho mozku vykouří 😒
@cell nj, angína je sviňa, jako nemocniční dr. jsem zvyklá vídat hlavně těžké stavy a komplikace, už jsem kvůli tomu jednou dělala i tchs v lokále, takže se i pitomé angíny bojím jak čert kříže ... na mě to někdo plivnul asi před rokem, já velká hrdinka jsem s ní odsloužila sobotní 24ku a pak pro mě ráno musel přijet manžel autem, protože jsem neměla sílu ani dojít těch 10 minut domů :D dá se říct, že jsem nemoci přestala přecházet až teď v těhotenství, jinak jsem 100x horší než ta pověstná kovářova kobyla...
@lenka_strelenka já bych do toho na tvém místě taky šla. Já byla před porodem relativně bez problémů, máš to doma a když to do termínu stihneš, budeš šťastná, že s mimčem se už o takové věci nemusíš starat. A když porodís, tak se hold omluvis.
Ahoj, taky bych se ráda přidala do skupiny. Doufám, že nebudu úplně offtopic, jelikož jsem atestovala loni na podzim a nyní čekám první dítě. Podařilo se mi otěhotnět těsně předtím, než jsem si v práci vzala měsíční volno na učení, takže zárodek si se mnou užil ten největší stres. Mám před sebou ještě rozdělané PhD., takže další učení a psaní dizertačky mě určitě nemine. Zatím nevím, jak si to naplánuji, ale ráda bych alespoň část stihla na mateřské.
Ahoj holky 😉 Já jsem naštěstí stihla obě atestace před otěhotněním...ale zase řeším jinou věc. Po dlouhé době se nám podařilo nasmlouvat otevření ambulance a konečně i jedna pojišťovna se chytla (zatím jako nic moc s tou pojišťovnou, ale snad se ostatní přidají) a já teď mám jít na mateřskou a rodičák? Jako samozřejmě chci být doma, ale aspoň jeden den v týdnu bych chtěla být v práci a po půl roce třeba i na půl úvazek..? Práce mě strašně baví, nemám za sebe příliš náhradu a koblížek by to s taťkou či babičkama snad zvládnul, ale všichni se na mě dívají jak na dementa😎
@blackhole tak tohle mě taky čeká... teda až vyřeším atestaci 🙂 jsem ve čtvrťáku, takže bych taky měla psát dizertačku... no, v horizontu min. jednoho roku to tedy nehrozí 😀
@xlostris naprosto chápu, já plánuju jít v září zpátky do práce na 1 den v týdnu, a postupně si úvazek navyšovat.. a nápodobně, kdokoliv, komu se s tímto "svěřím", mě má za krkavčí matku.
Upřímně je mi ale docela jedno, co si kdo myslí, protože vypadnout z operačního oboru na tři roky (no, v podstatě skoro 4, jelikož už teď jsem na sále spíše výjimečně) se rovná začínat od nuly. Už teď na mě všichni hledí jak na zjevení, jak běhám po špitále s pupkem, a ti odvážnější se ptají, jaktože nejsem na neschopence 🙄
@lenka_strelenka Jsem ráda, že nejsem sama, která se chce brzo vrátit do práce...Já zase pracuju hodně v "terénu" a taky mi už více lidí říkalo, že mám jít na nemocenskou, ale chci být v práci až do mateřské🙂 Nevidím na tom nic krkavčího, když nebudeme doma s mimčem 4 roky v kuse a přesně jak píšeš, pokud je člověk v náročnějším oboru (jako třeba tvoje operativa), tak si nemůže dovolit na tak dlouho vypadnout, pokud chce něco kariérně dokázat 🙂 Já těžko teď můžu napsat po 5-ti letech chození na pojišťovny, že jako sorry... sice fajn, že mi konečně něco nasmlouvají, ale já jdu na rodičák na plný úvazek 😎
@xlostris kašlete na názory ostatních...já od půl roku malého vzala dvě služby v měsíci v nemocnici, teď od osmi měsíců k nim ještě jeden den v týdnu na obvodě a je mi krásně...a malý má doma spokojenější matku než měl předtím, protože si nepřijdu, že všechno, co jsem doteď dělala jsem zahodila proto, abych měnila plíny a utírala blitince... a o to víc se mu věnuju zbývající dny...a vůbec to neznamená, že bych ho měla míň ráda...naopak, je to moje zlatíčko a miluju ho za to, že ví, že je mi tak líp a umožní mi to dělat, když je hodný i s ostatními...
@nikinkax
@radka8888 ..přesně tak 😉 Nikdy jsem nebyla z těch, která o miminku vždycky snila, koukala jiným do kočárků a hlídala kamarádkám.. Proto si myslím, že mě ani nenaplní být celý týden doma a lepší fakt na chvíli vypadnout do práce a pak se o to víc domů těšit...Což se absolutně nevylučuje s tím, že své dítě budu milovat a chtít pro něho to nejlepší-ale myslím si, že to je i tom, dítě socializovat...Vím, že každé dítě je individuální, ale úplně mě odstrašují některé mé kamarádky, které jsou s dítětem non-stop a to se pak bojí chvíli zůstat s tatínkem nebo babičkou
@xlostris @nikinkax @radka8888 ufff, musím říct, že se mi trochu ulevilo, že nejsem až zas takový exot 🙂 Vím, že člověk míní a život mění, ale jsem přesvědčená, že mi prostě mozek po porodu nepřepne na stoprocentní mateřský mód a že bych doma na "plný úvazek" byla dýl než půl roku hrozně nešťastná... mám naštěstí hodného a chápavého manžela 🙂 dokonce i moje maminka to chápe... tchýně se teda ptát na názor nebudu, to bych si asi něco vyposlechla :D co mě ale dost udivuje, jsou některé kolegyně, které se diví, co vlastně ještě dělám v práci, že jsem padlá na hlavu, že chci tak brzo zpátky apod.
Jinak, chtěla jsem se zeptat, jak jste řešily/řešíte hlídání? Babičky/manžel (partner)/chůva/jesle? A od jakého věku? Já mám zatím představu, že cca do roku to budeme řešit tak, že si manžel bude brát ve dny, kdy budu v práci, náhradní volno nebo ev. dovolenou a postupně bychom s navyšováním úvazku prďolu zvykali na nějakou hlídací paní...
@xlostris taky dost záleží na tom.diteti, kamoska je pediatr a má fakt hodně náročné dite, které je už od porodnice fakt šílené. Já jsem měla.dopredu plán a nepřipouštěla jsem si, že by mohlo nastat neco, co by ho překazilo. Ale tedy stát se může. Když jsem.obhajovala, tak byly holky nemocný a málem jsem tam nedošla, tj. Je třeba být hodně flexibilní.🙂
Ma predstava byla jsasna, jak to pujde, aspon na par hodin do prace. Zapojit manzela, babicky, zkusit miniskolicku. Doma bych se zblaznila. Pak se narodil Stepanek. Asi nejujecenejsi dite, ktere i nyni ve svych 2a ctvrt letech, vstava 4x v noci, z toho 2x na mliko. Pres den je aktivni az hruuza, matka nestiha. Povahove spis uzkostlivy. Prsespat u nekoho je pro nej i pro dotycneho za trest. A ikdyz jsem ho zvykala na babicky, socializujem, tak proste na skolicku zraly neni
a ja se muzu stavet na hlavu. V praci samozrejme nejsem, misto toho cekame druhe at to mame aspon pri jednom. Takze opravdu clovek mini, dite meni 😉
Ahojte holky, díky za přidání do skupinky. Taky jsem lékařska, mám 4 roky praxe na interně, v podstatě do atestace mně chyběly 3 měsíce stáží + nějaké kurzy, ale pak jsem neplánovaně otěhotněla. Do té doby jsem byla v práci fakt akční, dělala jsem na JIPce, sloužila 5 služeb, z práce jsem domů nikdy nepospíchala, ještě čtyři dny před porodem jsem byla poslední den na předatestační stáži, doma jsem chtěla zůstat maximálně 2 roky a i když jsem se na mimčo těšila, tak jsem si to bez práce nedovedla představit. V den, kdy se nám narodila první dcerka, jsem zažila své největší štěstí v životě. Slovy se to dá těžko popsat. Hormony dělají divy 🙂 Čas doma strašně rychle utíká, chvilku trvá než se srovnáte, než to mimčo trochu vypipláte. Po 8 měsících jsem se zkoušela vrátit do práce, ale dcerka to s manželem doma špatně zvládala a v okolí nemáme žádnou rodinu a s hlídačkou jsem neměla dobrou zkušenost. Tak jsme si naplánovali druhé mimčo, abych si zkrátila dobu doma a za 1,5roku se nám narodila druhá dcerka. Teď po 2,5letech doma vím, že do práce pospíchat nebudu. Jednak hlídání pro dvě děti by bylo dost komplikované, taky neznám nikoho, na koho bych se mohla spolehnout a s klidem odešla do práce a vlastně do práce už ani nepospíchám. Moc se do ní těším, ale tyhle roky, které můžu být doma s holkama, vidět jaké dělají pokroky, učit je a být u toho, když poznávají svět, si prostě nenechám vzít. Nikdy se už nebudou opakovat a jsou nejkrásnější. Občas se stavím v práci a představte si, je to tam stále stejný. Stále tam nemá kdo pracovat, stále jsou všichni otrávení a vyhořelí a to já doma rozhodně nejsem. Tak vám přeji, aby jste zdárně prošly těhotenstvím, měly dobrý porod, který si užijete a hodné mimčo a taky aby vaše plány vyšly, případně jste s lehkostí přešly třeba i na záložní plán. Ten můj teda není vůbec špatný 🙂.
Já taky ve finále čekám, že realita bude úplně jiná než mé plány 🙂 Jsem totiž mistr světa v plánování, ale hlavně těch plánů, které nevyjdou..😎
Asi kdybych jela podle "původního plánu", tak bych to taky neřešila a byla doma nejmíň 2 roky. Pracovala jsem jako praktik, měla kupovat ambulanci, do toho jsem jednou týdně byla na interní příjm. ambulanci a o víkendech sloužila na interně. Z toho kolotoče bych asi ráda vypadla..ale já vypadla už dřív, protože jsem si dodělala atestaci z pal. medicíny a začala pracovat v mobilním hospici. Jsem první doktor po 10-ti letech, kterého mají na plný úvazek (předtím to lepili dohodami a pod.) a všichni jsme si libovali, jak to je super. I to otěhotnění jsem promýšlela, ale nakonec jsem si řekla, že musím myslet na sebe a že když to nějak fungovalo přede mnou, tak bude i beze mě...ale když člověk za sebe nemá adekvátní náhradu, tak se odchází těžce...A do toho splnění jednoho "ze snů" a to otevření pal. ambulance (zatím teda jen 4 hodiny týdně). Na malou se strašně moc těším a asi bych to neměla tak řešit, protože když jsem to brala logicky (a podle práce), tak vhodný čas na mimčo by nebyl nikdy 🙂
@xlostris : super!!! A kde děláš? Źe bych s Tebou ráda navázala spolupráci 😉.
A holky, nechte všemu čas. Plánování je pěkné, ale stejně se nakonec stane, co se stát má. A řešte situaci aktuální. Užívejte si těhotenství - já na něj moc ráda vzpomínám, pak malé miminko. Máme obrovskou výhodou - krom toho, že máme opravdu hezké povolání, máme taky neskutečný výběr, co bychom mohly. V podstatě jakýkoli úvazek je možný, kdo chce může sloužit, od jedné služby za měsíc do roztrhání těla 🙂. Když vidím tak svoje kamarádky, co po RD horkotěžko shání jakoukoli práci, jsem fakt vděčná
@plamenka84 Tohle je něco, co jsem potřebovala slyšet! Mám dvě děti 15 měsíců po sobě, mladší dceři bude rok a začínám vše, co se týče práce, hodně řešit. Přemýšlíme i o třetím dítěti a pořád ve mě něco nahlodává, že bych se už jako konečně měla vrátit do práce. A pak si říkám, my se ještě napracujeme, ale děti nám vyrostou!
@cell Jsme hlavně pro dospělé (počtem pacientů), ale od r. 2011/12 máme i děti a je fakt, že těmi dětmi jsme více vidět...Jinak v Praze je pak ještě Cesta domů 😉 A nic ti nebrání absolvovat nějaké kurzy pal. medicíny, musím říct, že všechny jsou úplně super...(narozdíl třeba od kurzů, které jsme měli k atestaci z praktika - až právě na ten kurz paliativní medicíny mi to přišlo jako absolutně vyhozené peníze) 😉
@celaskon87 vitej do klubu 😉. Treti mimco ted aktualne taky resim. Mam pocit, ze mne stale jeste neco chybi. Jen nejsem stale 100% rozhodnuta. Nejjednodussi bylo rozhodnout se pro druhe mimco 😊 Tri deti jsem vždycky chtela, jen jsem nevedela jak je nacasovat s praci. Ted vim, ze na 1.miste je rodina ... Cim vic to resim, tim mam vetsi a vetsi pocit, ze tri deti maji ted vsichni 🙂
@plamenka84 Já to beru tak, že chci tři děti a nechci se po mateřské vracet jen na chvíli do práce, abych se vracela zpátky domů k malému miminku. Prostě buďto teď nebo nikdy. Už i manžela se mi povedlo přesvědčit, že tři jsou ideál, tak snad se nám povede 🙂 Mám za sebou "jen" dva roky na okresní interně a interní kmen, nejsem si úplně jistá, jestli zvládnu ten záhul v práci ještě se třemi dětmi, ale to se nějak pořeší. Hodně přemýšlím i o praktikovi, jen nemám po kom převzít nebo i koupit ordinaci, v našem městě se to teď hodně vyměnilo. Ale kdo ví, co bude za pár let. Díky za reakci a povzbuzení, je fajn vědět, že i jiné lékařky chtějí velkou rodinu 🙂
@celaskon87 : v okolí mám hodně doktorek, co mají tři děti. Jedna i čtyři a zdá se nekončí 🙂. Skoro bych řekla, že se svýma dvěma jsem lehce pod průměrem. Vždycky jsem chtěla dvě děti, kluka a holčičku. Povedlo se. A miminkovská období mých dětiček byla opravdu těžká - oba nespavci, druhá ještě víc než první. A i když jsem si říkala, že třetí nikdy, občas mi to hlavou probleskne. Asi k tomu nedojde - manžela nepřemluvím a už se cítíme staří. Tak snad budou mít naše děti brzy naše vnoučátka 🙂
a do třetího bych Tebou šla - pracovat budeme ještě tak 40 let a medicínu si ještě užijeme 🙂
@lenka_strelenka Ja som sa vratila do prace, ked mal maly 5,5 mesiaca. Zacala som sluzit najprv na lspp. Je to 5 hodin a muz s malym chodili so mnou a kojila som na inspekcaku a oni sa hrali, kym som bola na ambulancii. Potom som si nasla pani na hlidani a od 8m chodim 1x tyzdenne na 4 hodky doobeda. Som gastroenterolog a chcela by som buduci rok atestovat a praca ma strasne bavi. Na lspp chodim 2x do mesiaca, maly bude mat rok a uz to s muzom zvladaju krasne sami doma. Naucil sa ho dokonca uspat 😄 Stale kojim a uzivam si takto zvysok casu s malinkym, nie som tak nervozna ako ked som bola len doma. Moj muz to chape a podporuje ma a malinky to tiez zvlada dobre. V lete si ale potrebujem dorobit posledne kolecka tak sa asi budem na tu dobu vratit na plny uvazok, zapriahneme babicky. Trochu sa toho bojim ale myslim, ze to zvladneme 😄
Holky, možná někomu z vás teď taky přišla složenka k zaplacení poplatku v odborných společnostech.. Jako členkám ČLK na MD nám roční poplatek promíjí, jen je třeba poslat čestné prohlášení, že jsme s dítětem doma. To mi přijde fér. Každoročně mi chodí složenka k zaplacení 500 kč poplatku pro Českou lékařskou společnost JE Purkyně, pod kterou spadá konkrétně Internistická společnost, kde jsem členkou. Vzhledem k tomu, že mám dvě malé děti 2 roky a 2 měsíce a 11 měsíců, žádné aktivity ve společnosti neprovozuji (nejezdím na kongresy, kde bych asi měla slevu na poplatku a pod), a proto jsem požádala vloni o prominutí, protože jsem na MD. No, snížili mi příspěvek na 300/rok. Mně to tedy stejně přijde nespravedlivé, že musím něco platit, ročně mi přijde jeden kalendář a tím to hasne. Členství rušit nechci, když ho pak budu znovu obnovovat... no, třeba aspoň některou z vás inspiruji k tomu, aby Vám ten poplatek byl aspoň snížen... nebo to neřešíte?
@celaskon87 Já jsem se až letos dozvěděla, že bych příspěvek ČLK nemusela platit... :/ (Hlásit na ČLK, že jsem na MD, mě nenapadlo, takže mi nepřišlo ani prohlášení.) Zpětně mi to asi nevrátí, co? 🙂 Příspěvky platím z firemního účtu, takže mě to tolik nebolí, ale stejně... Nevíš, jestli mají někde podmínky, kdy poplatek promíjejí? Letos už je to pro mě asi pasé (pracuju a RD jsem měla jen na 2 roky), ale s druhým toho využiju.
@susaaan : když jsem začala chodit na kurzy ipvz k atestaci někdy v r. 2011, tak chirurgů a ARO doktorů tam bylo docela dost. I věkově to bylo dost pestré, dost starších doktorů.