• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Slza na krajíčku, ještěže mám kapesníček

(Zamčená)
3. května 2013 
Život přináší momenty, kdy nás zachrání obyčejný hygienický kapesníček, například i proto, že se nám v oku objeví slzička. Ať už to jsou chvíle veselé nebo i ty smutné. Prozraďte nám, při které příležitosti se ta slzička objevila právě vám anebo kdy vás kapesníček jednoduše zachránil. Těšíme se na vaše příběhy.
Měsíc s Tento  •  10. dub 2013 ve 12:21  • Odpověz
@tentocz_veronika Mě zachránil mnohokrát, ale nejlépe si pamatuju jak zachránil muže, když byl se mnou poprvé na ultrazvuku a doktor mu pustil zvuk srdíčka... rozbrečel se dojetím a radostí :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: takže v ten moment byly opravdu potřeba :wink:
10. dub 2013 ve 13:49  • Odpověz
Tak mě zachraňují hlavně,když mám rýmu a vydám se někam bez kapesníku..ty papírové ale mám vždy v tašce.:slight_smile: Potřeboval je i můj přítel,když se nám narodil Míša.:slight_smile: Přinesl mi ho z ošetření na porodní pokoj a sahal po papírových kapesníčcích.Totálně dojatý a šťastný.:slight_smile:
10. dub 2013 ve 14:06  • Odpověz
@tentocz_veronika v posledních letech se dávají často na svatbách papírové kapesníčky....
Jinak naše chvíle kdy jsme potřebovali s manželem kapesníčky byla když jsme přišli o první miminko, pak když jsme se dozvěděli, že druhé miminko je naprosto v pořádku a nakonec když se syn narodil....co se týká jen mě,tak já ho díky neustále rozhozeným hormonům potřebuji nestále jelikož bulím i u zpráv :grinning:
10. dub 2013 ve 14:16  • Odpověz
díky kapesníčkům jsem potkala manžela :slight_smile: Jelikož mě vysela nudle u nosu, poprosila jsem náhodného kolemjdoucího o kapesníček a jelikož to byl sympaťák, poprosila jsem o tel číslo, ať mu můžu později vrátit nový balíček. Zajiskřilo a kapesníčky jsem si nechala na památku jelikož mi na ně pak namaloval grafity, tento eukaliptové :slight_smile:
10. dub 2013 ve 14:17  • Odpověz
Já mívám často slzy na krajíčku, když tady vidím ty pravopisné chyby :rolling_eyes: Takže papírové kapesníčky se hodí u MK :grinning:
10. dub 2013 ve 14:58  • Odpověz
Můj příběh s kapesníkem je opět nostalgický - před lety nás vnoučata babička vzala do města do cukrárny, na dortík...moje malá tehdy asi pětiletá neteř(babiččina nevlastní pravnučka), kterou jsem měla tehdy na starosti se cukrárně hrozně zmazala - šaty, vlasy i obličej. A já jako na potvoru neměla v kabelce papírové kapesníky, než jsem došla k pultu, abych požádala o ubrousky, tak babča se jala vyčistit vnučku sama po svém...vytáhla takovej ten umolousanej, šnuptychl, plivla na něj a vnučku očistila :grinning: to jak tehdy lidi okolo koukali, na to nikdy nezapomenu a na babí taky ne, dej jí Panbů lehkou zem.
10. dub 2013 v 17:12  • Odpověz
autor
Dobrý deň,
napísali ste krásne príbehy, najviac nás pobavil príbeh @bobinka a @germaine (živo sme si to predstavili a vrátili sa v spomienkach do detstva :grinning:). Píšte aj naďalej, naj príbehy, ktoré nás zaujmú, oceníme peknými darčekmi :slight_smile:.
Veronika
Měsíc s Tento  •  11. dub 2013 v 15:09  • Odpověz
@tentocz_veronika Ano, takovéhle příběhy s usopleným kapesníkem má jistě nejedna z nás :grinning:
11. dub 2013 ve 20:15  • Odpověz
náš látkový kapesníček zachránil plyšovému lvíčku bolavou nožičku :hearts: přivázaný ho tam má dodnes :slight_smile:

a jinak tedy papírové používám jen v nezbytně nutných případech a to např. když na veřejném wc dojde toaleťák... :wink:
ale nejsem vyloženě proti, hold jsou okamžiky, kdy se papírový kapesníček vážně hodí... třeba i když člověk zapomene na kaesník látkový, vždy se najde někdo, kdo ten papírový má... :grinning:
ale určitě není dobré ho používat např. na alergickou rýmu, kdy člověk smrká stylem, že defakto nesmrká...
12. dub 2013 v 17:00  • Odpověz
Me zachranil kapesnik, kdyz se me ptak vysral na hlavu, manzel se malem pocural smichy :grinning:
12. dub 2013 v 19:20  • Odpověz
Vzhledem k mým bláznivým hormonům,kdy mě rozpláče kolikrát i reklama,mám kapesníčky na slzičky neustále u sebe!
12. dub 2013 ve 22:01  • Odpověz
stejně jako @mitote mě zachránily kapesníčky, když jsem naměkko dojatá stála v parku s kolem, dva týdny těhotná a proletělo mi nad hlavou maličké ptačí cosi, co mi podělalo kolo, vlasy, halenku, kraˇtasy i boty. To jsem chtěla u sebe mít těch kapesníčků milion. Jinak, jsou mými pomocníky kapesníčky celou alergickou sezonu a pamatuju si, jak jsme si s přítelem brečeli štěstím v náručí, když jsem mu řekla, že čekáme miminko. A jak jsem bulila jak želva po návratu z nemocnice, když jsem si pořádně prohlédla zjizvené břicho po císaři se striemi s svorkami. A to nemluvím o tom, jak často mi ukápne slza štěstí, když se dívám na tu naši nádhernou dcerušku.
13. dub 2013 v 00:09  • Odpověz
@germaine Tak to můj přítel má podobnou vzpomínku na kterou asi nikdy nezapomene, to když mu jeho maminka po obědě umývala pusu hadrou na nádobí. A on chudáček křičel - nee tou smavavou hadlou nee (tou smradlavou hadrou ne) :slight_smile:


@tentocz_veronika JInak já vzhledem k tomu, že mám chronickou rýmu nosím kapesníčky neustále při sobě, takže mě zachránili už několikrát, když chyběl toaletní papír v obchodním centru nebo došel tampon tak jako první záchrana, abych stačila dojít do drogerie.
13. dub 2013 v 09:00  • Odpověz
Já dodnes vzpomínám na příhodu, jak jsme jeli s manželem na výlet a on si musel něco zařídit... že prý bude za hodinku, dvě zpátky. S 1,5letým prckem jsem šla na hřiště, čekali jsme hodinu, dvě, tři, ... manžel nikde. Do toho prý kdesi nad sídlištěm nad námi praskl rybník...no, my to zjistili, až jsme měli v botech vodu a kolem nás plavaly rybičky. Prcek vypadal jak vodník, celý promočený, obalený blátem, venku necelých 10 stupňů, manžel nikde... rozhlížela jsem se bezradně, co dělat... a pak jsem uviděla v nejbližším paneláku v okně přízemního bytu: nově otevřený second hand. Tak jsem prcka postavila na lavičku, svlékla ho, omyla studenou vodu z petky, co jsem měla na pití, otřela dvěma balíčky papírkových kapesníčků (ještě, že jich nosím tolik :grinning: ), špinavé a mokré oblečení strčila do pytlíku, prcka chytla pod paži a utíkala s ním do toho sekáče. Tam jsem mu koupila všechno, slipy, tričko, svetr, kalhoty a zateplenou vestu (a k mému potěšení skoro za hubičku). Dodnes na ten výlet vzpomínám. A manžel? Ten dorazil asi po 5 hodinách... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
13. dub 2013 ve 13:42  • Odpověz
No, dnes by pomohl. Dvakrát jsem čekala po ivf dvojčata a dvakrát o ně přišla - nejdřív úplně nečekaně v 36. týdnu o chlapečka, a podruhé ve 20. týdnu o holčičku (ale to bylo z našeho rozhodnutí, kvůli vývojovým vadám). Vlastně to dopadlo dobře, protože mám dvě úžasné děti, ale pořád to bolí a nepřestane.

A dnes mi volala sestřenka, že čeká dvojčata. Sakryš, já jí to strašně přeju, taky se načekala, mám ji ráda. Ale je to jak kudla v zádech... nicméně to prostě zvládnu, jen ta první informace je nápor.
16. dub 2013 v 18:22  • Odpověz
nám taky ukápla slza když jsem dvakrát přišli o mimi, když se nám narodil první syn a když jsme měli dobrý výsledky na screeningu, když jsme o někoho přišli,bohužel. Ale kdy nejvíce plakal můj manžel, to bylo na svatbě, když mě uviděl jak moc mi to slušelo :slight_smile: nemít kapesníčky po ruce nevim jak by dopadli naše fotky, a také plakal můj tchán :slight_smile: máme hold kluky citliví, taky slzička ukápne, když se nám dítko zraní, nebo se smějeme tak, až nám tečou slzy, a já, já teď pláču pořád v 6 měsíci to nejde jinak :slight_smile: i když ne vždy to zachranují papírové kapesníčky :slight_smile: doma jen látkové, ale nebýt papírových ne vždy by to dobře dopadlo :wink:
21. dub 2013 ve 22:31  •  2 děti  • Odpověz
Jednou jsem díky kapesníčkům mohla pomoci někomu druhému. Šla jsem po ulici v centru Brna a přede mnou zakopla a spadla stará jeptiška. Pomohla jsem jí nahoru a všimla si, že se jí z nosu řine krev a to pěkným proudem. Měla jsem jeden balíček a brzy jsem ho vypotřebovala. Dělala jsem jí z kapesníků ruličky do nosu a chodila do blízké restaurace namáčet další a utírala jí obličej a zátylek. Musela jsem na kolemjdoucích "vyžebrat" ještě tři balíčky a taky ještě od paní z antikvariátu jsem jeden dostala. Krvácení ustalo a jeptišce už bylo lépe. Měla u sebe číslo na jejich "svoz" a tak jsme zavolaly a pan řidič ji odvezl.
24. dub 2013 v 07:18  • Odpověz
když jsem po nekonečných 5 dnech strávených na jipce (po porodu) konečně držela svého syna v náručí.. Nechtěla jsem jej pustit, tak mi manžel stíral slzy, slzy toho nekonečného štěstí..
24. dub 2013 v 08:44  • Odpověz
autor
Ahoj,
dnešním dnem naše kampaň "Měsíc s Tento" na modrém koníku končí. Zbývá nám už jen vyhodnotit hlavní soutěž, rozdat dárky:slight_smile:.
Chtěli bychom vám poděkovat za všechny vaše příspěvky, nápady, náměty, podněty, lajky...
Bylo nám potěšením:slight_smile:!
Samozřejmě, pokud budete mít jakékoliv dotazy, klidně nám napište přes IP, odpovíme vám i po ukončení kampaně.
Veronika a Tento tým
Měsíc s Tento  •  29. dub 2013 v 16:31  • Odpověz
autor
Ahoj,
prosím užívateľky @germaine a @bobinku, aby ma kontaktovali cez IP. Za vaše príbehy vám chceme poslať malú pozornosť :slight_smile:. Veronika
Měsíc s Tento  •  3. kvě 2013 v 15:43  • Odpověz
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.