6letý syn nechce večer usnout a pořád brečí. Co s tím?

Asi bude potřeba z něj vytáhnout, jak se cítí, proč se to děje, co mu vadí, co by naopak rád. V šesti letech umí mluvit a obvykle i popsat svoje pocity. Můžete na lepší spaní zkusit Sedalii, Bachovy esence, levanduli do polštáře nebo třeba aromadifuzéru... ale jestli brečí před usnutím, je potřeba zjistit proč.

JO, u nás to bylo období asi půl roku zpět, před každým spaním brek ( nějak se dostal na téma smrt a pořád řešil jak kdo umře a jak nechce, aby se to stalo... naštěstí ho to přešlo a teď už je zas v limbu 5 minut potom co si lehne). Ale já vím, že jsem jako malá měla podobný pocity jednu dobu... takže jsem mu vyprávěla, hladila ho a držela, dokud se neuklidnil a neusnul... ale nějakou dobu to trvalo no.

@ssarka89 Tak si k němu lehni a počkej až usne..

A jsi u něj, když usíná? 6 let, začal chodit do školy teď v září nebo půjde za rok? Celé jaro se řešila karanténa, v létě to na něj mohlo padnout. Zcela jistě za tím něco je, neřekla bych, že žádná změna, minimálně ten Covid zasahuje děti, aniž bychom si to uvědomili.

U nas taky na neustale chozeni na zachod apod.pomohlo si k nemu sednout a cekat nez usne.proste nechtel usinat sam.synovi je teda 3,5r ale myslim ze vek je jedno...

Spi s malym braskou v pokoji, ctu jim pohadky pred spanim, mensi usne skoro hned, ale starsimu bych mohla precist 2 knizky a nic. Ptame se ho porad, proc breci a nekdy rekne,ze nevi nebo si vymysli (ze mu bracha boura lego, ze bude mladsi brecet ve skolce atak).

@malenka3 jde az za rok do skoly

@ssarka89 To mi nepřijde, že si vymýšlí. Obě naše děti občas mají takové období, kdy mají větší potřebu být se mnou, třeba (někdy jsou taková období s tatínkem, samozřejmě). U staršího to bývá spojené se žárlivostí a celkovým naštváním na mladší. Pomáhá si na něj udělat čas jen pro nás, něco speciálního (byť úplná blbost - třeba jede jen on se mnou nakoupit, nebo mi pomáhá na zahradě, zatímco mladší necháme si hrát, nebo si s ním hraju nějakou hru, co on vymyslí, prostě jakýkoliv čas, kdy se aspoň mentálně věnuju jen jemu). U mladší to bývá spojené s tím, že tráví dost času někde bez mé přítomnosti - školka, prarodiče na víkend... Jí stačí si s ní víc povídat a tulit, občas se zapojit do hry, a vyjít jí v rámci možností vstříc, co se týče požadavků "chci dneska pohádku od tebe, ty mi vyčistíš zuby...". U obou se to výrazně zhoršuje únavou, takže je to trochu začarovaný kruh, protože když to neřeším, nechtějí/nemůžou večer usnout, aby si užili mojí přítomnost (většinou jsem s nima než večer usnou). Myslím, že to večerní nespaní většinou ani nedělají úplně vědomě, jen prostě mi toho chtějí tolik říct, tolik se potulit... že neusnou.

Dcera má 7 let a večer teda usne v pohodě, ale když se v noci probudí, tak začne řvát (ale fakt řvát na celý byt), že nemůže spát! Sama říká, že neví proč, prostě jen nemůže usnout a vadi ji ta tma..Párkrát za námi v noci přišla a spala u nás, ale většinou fakt jen řve, dokud za ní já nebo manžel nejdeme a lehneme si k ní (spí nahoře na palandě, takže si leháme buď na koberec na zem nebo k synovi do postele) a tak se spát prostě nedá. Od 4 let spala sama celou noc..Teď jsme ji na jaře už dali do pokoje i syna, takže tam jsou spolu, ale on v noci ještě chodí za námi do ložnice. Ona místo aby přišla, tak řve.. Dneska jí koupíme noční světýlko, aby si ho kdyžtak zapnula když se probudí..Jinak nevím no. Stres nemá žádný, chodí do 2.třídy, ve škole je moc spokojená, doma máme pohodu...

Dobrý večer, zkuste ho přes den více zabavit, dát mu nějaké vzdělávací aktivity, stavebnice atd.