Jak zvládat péči o dítě s ADHD a najít sílu?
Kdo má doma nějakým způsobem náročné dítě, kde berete sílu na to, aby jste je neměli chuť přizabít nebo na ně pořád nekřičeli? 😭
Já už vážně nemůžu, máme 3 děti, nejstarší nedávno diagnostikováná jako ADHD na popud školky i okolí. O mladších vlastně ani v tom ruchu nevím. 1. a 2. plánované po 2 letech, třetí se zadařil i přes tělísko. 🙄 Takže masakr už jen samo o sobě se 3 malými dětmi, přitom celý můj den, celé moje vyčerpání se točí jen a jen kolem nejstarší. Každý den usínám s pocitem selhání a zoufalství, vyčítám si, že jsem na ni zas byla hnusná, že na ní pořád jen řvu, že jsem se zase neudržela. A vstávám s předsevzetím, že dneska budu klidnější, že dneska to zvládnu líp. Jenže většinou to krachne ještě dopoledne nebo do hodiny po návratu ze školky. Veškeré aktivity i běžné činnosti jsou s ní tak náročné. Třeba u jídla, prostřední jí sama, (nejmladší se zatím jen kojí), ale zdaleka nikdy neudělá takový bordel. Nejstarší se pořád vrtí, houpe na židli, hraje si s věcmi, s jídlem, provokuje prostřední, kolikrát i smete celý talíř na zem nebo kouká do blba a jí rukama, které následně cíleně otírá do židle. Totéž dělá i ve školce, vrací se věčně zmatlaná a s napomenutím, že zase vyrušovala ostatní a že si zase vylila polévku do klína. Celý den jen chodí a bordelí a bordelí, ale úklid s ní je plný křiku, nervů a kolikrát musí i dostat opakovaně na zadek, aby si po sobě apsoň COKOLIV uklidila. Je úplně jedno, jestli volíme úklid formou hry nebo společný úklid, samostatný úklid nebo že nad ní stojím a říkám, co přesně kam má uklidit. Mladší si normálně už od roka po sobě uklidí, odnese talíř, ale ona nic. Všechno problém, nespolupráce a zoufalství. Výpravou do školky nebo vstáváním počínaje až večerních čistěním zubů konče.
Po tom, co nám psycholog převedl nevychované a nezvladatelné dítě na dítě s diagnózou, se mi na chvíli ulevilo. Opadl pocit, že jsme selhali, že za to můžeme, že jsme špatní rodiče. Jenže poslední dobou už ani tohle nefunguje. Obě mladší děti jsou hodné, celkem se zabaví samy, moc toho nepotřebují, ale nejstarší vydá časově a hlavně emočně snad za trojčata. 🥴
Jak z toho ven? Jak v sobě najít sílu být lepší máma a zvládat jí? Jak navázat zase pomalu už ztracený vztah s ní? Tolik se za sebe stydím.
@martinka_33 s tím zapomínáním to je u nás úplně stejné. Naše odjezdy bývají tak na 3x. Já něco zapomenu, pak si vzpomene dítě, že něco nemá a na závěr se pak ještě vracíme po odjezdu, protože nemám další životně důležitou věc😂 Děcka se musí odmalička (od 1. či 2. třídy) samy postarat se o většinu svých věcí, já neuhlídám ani ty svoje, natož ty jejich k tomu😅 Chlap z toho úplně šílí. Ale poslední dobou se mu to občas začíná stávat taky - asi nápodoba?😂
Ja vcera cetla neco co me pobavilo - 1 dítě je 1 dítě, 2 děti jsou jak 5 dětí a 3 děti jsou jak 156 764 dětí 😅😅 A to u nas taky sedi - chaos, krik, urazy, hracky vsude, nektere dny jsem na nervy, nekdy je to lepsi, ted jsou 2 ze 3 ve skolce, tak jsem rada za malinko klidu ☺️
To plavani jsme meli uplne stejne, ja jsem si tam nakonec delala s malou co chtela a asi tak 2-3 cviky jsme zkusili. Sama jsem trenovala male deti a musim rict, ze vetsina treninku je vedena zpusobem padlym na hlavu. Ty deti si potrebujou vodu nejdriv uzit, zamilovat si ji a naucit se v ni nejdrive si hrat a teprve, kdyz pochopi, ze instrukce od trenera vedou k novym zazitkum a dovednostem, tak zacinaji postupne plnit pozadavky na spravne pohyby ve vode. Osobne jsem videla u hyperaktivnich deti obrovske nadani, obri nevybitou energii a stvali mne treneri co, tyhle deti odepisovaly. Asi by to chtělo všestranné kroužky specialne pro divochy.
@peclen možný to je, ale přiznám se, že jsem ještě neviděla dítě s ADHD, kterému by svědčil rozptyl pozornosti 😉 Zejména pokud chci, aby se dítě samo najedlo (naučilo se to) a netrvalo to dvě hodiny, nedovedu si představit, že mu k tomu pustím televizi. To může fungovat u malých, které krmí rodiče, ale školkové dítě si neumím představit ani běžné bez diagnózy, že by ho jezení u pohádky naučilo správným návykům. Já jsem přesvědčená, že drtivá většina dětí s poruchou pozornosti i běžných potřebuje na činnost, kterou má provést pořádně a kvalitně, především klid 🙂
Měli jsme a máme to se starší hodně podobně, k tomu mladší dítko s PAS. Je to velmi vyčerpávající. Napíšu, co mi pomáhá, i když nemůžu říct, že bych to vždycky zvládala a nervy občas jedou na maximum... Naprostou nutností je čas pro sebe, vypadnout z bytu, i kdyby si člověk měl sednout na lavičku a koukat do prázdna. S chlapem se v tomto střídáme, protože bez možnosti úplně vypnout, se to fakt nedá. Mně osobně strašně pomáhá jednou za měsíc odjet na dva dny do hor a tam chodit do padnutí, ale chápu, že to není pro každého a zdaleka ne každý má tu možnost. Bordel mě štve taky, ale už jsme na to asi víc rezignovali, návštěvy zveme i tak, zatím to nikoho neodradilo. Jezdí za námi raná péče a OSPOD zatím nevolali, takže myslím, že nejsme zdaleka jediní. U starší pomáhá, pokud se jí občas věnuju odděleně - vyrazíme na společný výlet, do bazénu, do kina, nebo se spolu jen zavřeme v ložnici a pustíme si pohádku. Postupně se učím oceňovat její "dary", i když je to někdy těžké.. A nakonec - pomáhá nám trávit co nejvíc času venku, doma je to nářez. Držím palce a klidně SZ.
Asi proste uklidit a uvarit vecer a co nejvice byt venku 😀 a nestresovat ze doma neco neni...
Tak předně, jak už tu zaznělo, vem ji jako kompletní balíček. Najdi čas jen pro sebe, otec musí jedno odpoledne v týdnu fungovat, jinak se zhroutíš. Jak padne matka, padne všechno. Mám to několikrát za sebou, vím co to je 😘 všechno se dá natrénovat, i s mladou, najdi co vyhovuje vám. Syn jí jen u televize, rak toho sní nejvíc, binec si po sobě už uklidí. Nacvič si techniku přeskakující desky, klidně a opakovaně zadavej jeden pokyn dokud neprovede. Hodně jí objimej, i kdyby byl den na prd, před spaním silné objetí a pusa. Kolikrát ho zklidnim, když mu položím ruku na rameno "nadechni se, koukni na mě". Je spousta literatury, nácvik dovedností a režimu je dobrý Sapiro 44 cvičení pro děti s ADHD (tak nějak). Nechtěj po dětech stejně, klidně vysvětli mladší, že starší je jiná a funguje jinak. Já mám "poruchy" i v práci, syn mě posouvá i profesně, a zároveň díky práci vím, že na tom nejsme tak špatně. Školku informuj o diagnóze a oni musí znát zásady pro práci s náročným dítětem, jen se jim nechce. Narovinu jim řekni, že chceš slyšet jen to, co se povedlo, stížnosti jsou k ničemu a sama víš co máš doma. S věkem to bude lepší, najdete systém, řád, pravidla a důsledně je dodržuj.
Mám doma dvě háďata. Milovat ji takovou, jaka je. Najít si ty kladny vlastnosti, ktery urcite ma. Taky vsechny dny nejsou ruzovy, ale co je vic beru jake jsou a davam dost lasky, tak je to lepsi. Plus fakt kdyz budou nejhorsi a budete ji chtit zabit, proste si sednout a zkusit ji obejmout. Uvidite, jak najednou bude klid a neuveritelne to oceni. Ackoliv to bude to nejtezsi...hodne stesti, plus proste delat i svoje potreby...
@sinicka nad bojovým sportem uvažuju a už jsme to i zjišťovali, ale zatím je brzo. V oddílech v okolí berou ideálně až ty školní děti, to určitě zkusíme 🙂
@martinka_33 no, s tím jsme právě narazili i na tom plavání. Ona miluje vodu, ale vůbec nechápala, proč má dělat to, co ostatní. Nechtěla to dělat, chtěla si dělat, co chce ona. Manžel tam s ní byl jednou a řekl, že taky naposledy. 😀 Malá mu tam řvala jak tygr, že ona prostě plave podle sebe, až se na ně přišli podívat z recepce, co se děje. Jenže letos už bude na všechny aktivity chodit sama, tak jsem zvědavá, co nám pak budou vedoucí říkat ... 🙄