Budu služkou a kojnou/chůvou. Ach jo

@babickamary to není názor to je povzdech... Nemůžu si plánovane udělat dítě s takovým názorem, 30 není žádný věk, kdybyste dvá tři roky počkala mohlo být lépe...utirani blitku... Opravdu o dětech moc nevíte, a název diskuze... Miminko by si ho zasloužilo lepší...

@lajla Omlouvám se za tykání - v uvítacím mailu na MK bylo info, že si tu všechny tykají. Ale zachovám Vaši preferenci. Myslím že jste nepochopila, že ten příspěvek není o miminku, takže je trochu mimo psát, že by si zasloužilo lepší. Kdybyste měla maminku jako mám já, asi byste pochopila: Máma nesnáší starost o domácnost, neumí uklízet, takže nepořádek, který jsme dělali, způsoboval neuvěřitelné hysterické scény. Když jsme byli nemocní, máma byla na odvoz do blázince. Ale přitom vždycky žila jen pro nás. I přes ty její strašné hysteráky mám na dětství (nebo teda tu jeho část strávenou doma - školu jsem nenáviděla) nádherné vzpomínky. Máma žila jen pro nás. Do teď mě moji rodiče rozmazlují svojí péčí a to je mi 30. Díky nim jsem si nikdy nemusela připadat sama, a nikdy se ničeho nemusela bát. A to samé můj brácha. Podle všeho jsem v mnoha věcech stejná jako máma, rozhodně v tom, že jsem málo trpělivá a nevyžívám se v péči o domácnost. Myslíte, že máma neměla mít děti, když není dostatečně vyrovnaná a dostatečně trpělivý mateřský typ? A že je nemám mít já, jen aby nezažily ty samé hysteráky, co já? Já si to namyslím. Říkám si ale právě, jak se s věcmi popasovat lépe než máma, abych uměla být vyrovnanější.

@babickamary těším se, ze nebudeš muset pracovat nu, takhle si to představuji mnohé ja mezi ne tez patřila, ono ale s dětmi je to slušný zaprah bohužel vysvětlit se to neda to si musi každy prožít na vlastní kůži 🙂

@terezapetrova No a o čem ta diskuse asi je 🙂 Právě o tom, že se bojím, jak ten zápřah zvládnu, abych byla i šťastná. Ale tím že se zábavám vědou a veškerá moje práce je jen přemýšlení a psaní (nedělám ani žádné experimenty), tak se trochu těším, že na mateřské zapřáhnu jiné své schopnosti. Mé obavy ovšem tkví v pochybnostech, zda jsou mé schopnosti dostatečné.... Je to vtipné: Vždycky jsem si vybírala výzvy. Vždycky musím mít něco extra, abych si mohla říct, že jsem výjimečná, lepší než ostatní. No a teď mě čeká mateřství, hromada holek okolo zvládá i trojnásobné, nebo mají různé komplikace a já mám najednou strach, že jim nesahám se svými schopnostmi ani po kotníky a že selžu.

@babickamary nečetla jsem žádné příspěvky, nicméně si myslím, že v dnešní době už je možné prožít RD i jinak než jen být matkou na plný úvazek, než jen prát, žehlit, vařit atd. pro celou rodinu a připadat si jako služka. Člověk si vždy musí najít čas jen sám na sebe, být trošku sobec, jinak se z toho zblázní 🙂 mám teď 18 měs dceru, začíná nám slušné období vzdoru (sedne si na chodník a odmítá jít dál, nechce se oblékat, honím ji po celém bytě atd), no jako nevypnout občas, nezajít si do kina atd., tak se z toho asi zcvoknu. Přiznám se, že tak prvních 8 měsíců jsem si mateřství užívala naplno, nechtělo se mi dceru ani půjčovat, dávat na hlídání, i jsem to tak nějak zvládala. Ale po tom roce, postupně, se stává náročnější (aspoň pro mě), všude leze, vše bere...tak si i ráda od ní odpočinu. O to radši se k ní pak vracím. Takže ne, nemusíte být jen žena v domácnosti a matka dítěte, občas někam vyražte za kulturou, nebo nedělejte nic, jen tupě zírejte na Ordinaci (jako já 🙂)..a nebudete si připadat "jen" jako kojná.

@babickamary budeš ta nejlepší máma,pokud budeš v klidu sama sebou. Dítě nepotřebuje čistou domácnost ani napečené buchty ani nejkrásnější ženu ani největší vedkyni...potřebujou především maminku, která jim dá lásku, teplo, zdraví, oblečení a pocit jistoty. Jinak se dá říct, že kolik různých lidí, tolik různých matek. Takže buď sama sebou, v klidu, a mateřství zvládneš.

@babickamary Ahoj,ja sice takove starosti nemam nebo aspoň ne tak velke.Ano taky se bojim jak to zvladnu ale co.A neboj ty to s mimčem zvladneš 🙂 hlavni je spokojene dite a pokud chceš vypadat dobře nevidim v tom problem 🙂 držim palce

@babickamary já bych teda nebyla schopná storpocentně říct, jestli mám v žebříčku na prvním místě mého muže nebo děti, ta láska se vůbec nedá srovnávat, můj muž je moje druhá polovička, kterou jsem si našla, moje děti jsou moje krev, jsou součástí mě..miluju je všechny nade vše a všechny svým způsobem stejně, ale přesto úplně jinak 😉
a pokud řešíš svoje převzaté vzory, které si s sebou neseš z rodiny, od rodičů, tak zkus mrknout do této skupiny https://www.modrykonik.cz/group/6695/, třeba tam najdeš odpověď: všechno se dá řešit, pokud na sobě chceš pracovat, jak mi vyplývá z toho, co tu píšeš, směle do toho 🙂 teď je asi ta pravá doba..

@babickamary a na tom se dá pracovat... Když už to o sobě víte, tak s tím zapracujte, to jsou body pro Vás...
Ano s věkem přibývá trpělivosti a člověk si více "váží" ...věřím že to bude i Váš případ, ono by myslím stačilo jeden " špatný" utz, nějaký problém a zvazila byste Vaše myšlení... Nikdy bych si nedovolila říct že své dítě nebudete mít rada, či že se bude mít špatně... Věřím že se to srovná ale povzdech chudák dítě...nad názvem diskuze... Ano ..již dopředu takhle přemýšlet je špatně. Budete mít pocit že se nic nedaří, že vše je špatně... Nedejboze...pokud porod nepůjde podle plánu, a miminko Vám nechtěně hodně ublíží... Tak to bude ještě horší... Zvazila bych pomoc, alternativní, homeo někdy dělá divy
Většinou když přijdou děti vše se obrátí vzhůru nohama ale v tom dobrém...a ano děti jsou na prvním místě... Je to část mě samé... Jak někdo řekl... Vidíte své srdce chodit mimo Vaše tělo
Mám 4 děti dost po sobe, nemyslím si že vypadam špatně , 56 kg na 173 cm, tehu není příkaz buď tlustá nebo zapomenout na sebe samou, paní na úklid mám i na hlídání když potřebují, mám auto, kdykoliv mužů kamkoliv, s dětmi často jezdim na výlety, užívám si to, strašně rychle to ubíhá...

@babickamary njn ja reagovala jen na to teseni, ze nebudu muset pracovat 🙂

@babickamary materstvi neni zadna soutez! Nesrovnavej se s jinymi matkami, protoze to je cesta do pekla. V tomto pripade totiz nejsou dane u zen stejne objektivni podminky. Nektere zeny maji super porod, dari se jim kojit, maji materske instinkty, nadseneho aktivniho partnera,radu hlidacich babicek a tet a spave miminko. Takova maminka ti bude tvrdit, ze je to bezva, protoze to tak citi (a ma). Nemas-li stejne podminky, nelze se srovnavat (pocinaje tezkym porodem, pres problemy s kojenim po absenci pomocne ruky + jako bonus partnera, ktery nechape, proc ti to treba nejde). Pokud budes mit treba nejaky splin, mysli na to, ze vsechno v zivote ma svuj cas a opet dojde i na karieru a krasnou postavu.

@babickamary Žádná druhá příčka, první příčka, závody jsou v atletice- a v 1 disciplíně. To je asi jako kdyby se srovnávali, jestli dřív uběhnou 10000m, nebo dřív hodí diskem. Je to zkrátka jiný vztah, děti jsou děti a manžel je muž . Hlavně to nevyslovuj nahlas, ten žebříček!I vztah s dítětem bych já ráda na celý život, kdyby to šlo. 🙂

@yamdena "materstvi neni zadna soutez!" Krásně napsáno!

Nečetla jsem celou diskuzi, ale doporučuji, pokud nerada uklízíš, si prostě jednou týdně někoho zaplatit, kdo ti přijde uklidit... Já uklízela vždycky nerada a upřímně mi ted přijde, že nedělám nic jinýho. Jak je tu dítě, pes a člověk je doma, nechodí do práce, tak věčně bordel a mě to rozčiluje, což je zvláštní, protože dřív mi byl bordel jedno... Taky me ubíjí každodenní vaření, s láskou vzpomínám na doby, kdy jsem já a i manžel chodili na meníčka... Co se týče vzhledu, tak já jsem typ, co v uvozovkách nenamalovaná ani s košem.. I v nejhorších dobách po porodu, kdy jse trpěla poporodní depresí jsem se každý ráno namalovala apozději i žehlila vlasy... Co se týče postavy, tak většina mých kamarádek včetně mě je hubenější než před porodem. Ze mě se pomalu stává kostnatá zombie, protože nemám chut na jídlo, co sama musím vařit 🙂 Jinak po porodu to bylo fakt hrozný, myslela jsem, že se asi půjdu zabít, všude bordel, nulovej čas na manžela i na sebe, malej pořád brečel, ale samozřejmě to bylo pouze období, který přešlo a ted je to malej parták, musí se to prostě vydržet... A třeba zrovna Vy budete mít zlatíčko, který bude hodný, bude hodně spát a mateřská láska Vás zaplaví hned po porodu a svým starostem ted se budete jen smát. U mě to tak bohužel nebylo, ale jak říkám, všechno jednou skončí a změní se k lepšímu...

nečetla jsem celou diskuzi, ale mám to stejně. ve 35-ti letech jsem poprvé otěhotněla. dítě bylo chtěné, plánované, radovala jsem se. do toho jsem dělala dálkově Vš. no, netušila jsem co mě čeká a první rok jsem místo prožívání spíše přežívala. i když se manžel snažil jak chtěl a pomáhal. pro mě to byl horor. nejsem typická kvočna, potřebuji nějakou seberealizaci atd.. ale já měla dítko nespavé, takže fakt horor..
posezení na hřišti s ostatními matkami - povídání jen o hovínkách, kdy začalo chodit, mluvit a já nevím co všechno - nesnášela jsem to... druhé jsem už nechtěla. bohužel jsem nyní ve 40ti letech NEPLÁNOVANĚ OTĚHOTNĚLA. manžel se těší, ale já?? TRPÍM. jsem v 15tt a můj postoj je katastrofální. vím že se o dítě postarám, vše zvládnu, ale nechci to. zase únava, nevyspání... PROTO DOUFÁM, že budu moci hned po šestinedělí dělat z domova na částečný úvazek, protože jinak bych se z toho zbláznila. Ano, bude to těžké, bude to záhul, ale pro mě je to důležité. Nechci si ve 43 letech hledat zase novou práci (dělám totiž na DPČ).. tak doufám, že toto vyjde .

@kilducc - no ve 43 je na dítě už pozdě dle mého, nakonec nevíš, druhé dítě může úplně jiné než první, mi třeba malá prospí celou noc...

@babickamary Ne, tak takto se na to dívat mne nenapadlo ani omylem.
Jaká cuchta ? To máte dost malé sebevědomí, když si sama sebe takto představujete.
Péče o domácnost a dítě neznamená, že se žena stane jakousi šedou hloupou myší. Znám spousty maminek, co jsou mnohem víc v pohodě než ty " chytré pracující" ženy .

@koordinatorka_odboje Obavy spojené s mateřstvím cítím. Ale rozhodně ne kvůli tomu zda budu hezká nebo zda nebudu pro muže méněcená a nesexy.
spíše si říkám, zda zvládnu všechny svoje zájmy skloubit s miminkem a když to nepůjde - což předpokládám, tak se holt na nějaký čas těch zájmů vzdám.
Chci rodinu, chci dítě . Uvědomuji si, že to obnáší se vzdát spousty věcí , ale zase o spoustu věcí tě to obohatí.
A pokud někdo má pocit, že se díky péči o dítě a domácnost z něho stane cuchta ... Mno, co k tomu říci. Snad jen, proč teda si pořizovatv rodinu ?

@kilducc Měla jsem to podobné (i věkem), první dcerka byla extrém co se týče mého spánkového deficitu, mladší pak od příkrmů ji zdárně sekundovala.
U druhé jsem se vrátila do práce týden po narození (home office). Teď zpětně bych si to možná rozmyslela. Byla možnost si to víc užít.
Na stranu druhou jsem ráda, že jsem tu možnost měla, už během rodičáku jsem mohla realizovat projekt, o který jsem stála.
Jak píšeš - je to o nastavení. Druhé těhotenství mne naštvalo - už podruhé to bylo neplánované a já si říkala, že nemám pod kontrolou ani sama sebe. Ale pak jsem si tehdy řekla, že ty děti věděly, proč, kdy a za kým přijít.
Víš, co je zvláštní? Druhou dcerku jsem si opravdu užila... uvědomila jsem si, že to už je s největší pravděpodobností naposled. Užívám si je obě doteď (i když to tak možná pro pracovní vytíženost občas nevypadá, ale opak je pravdou).
Hodně to je právě i o přístupu partnera... Však uvidíš sama ,-) Držím pěsti, ať se to překlopí na to hezké... stojí to za to ,-)
Dvojnásobně...

Myslím že se dá paradně zvládat. My budeme mít v srpnu třetí dítko. Stačí plánovat. Někdy je to těžší ale pořád se to dá.

@babickamary Tenhle postoj nechápu, tak proc jsi šla do toho mít dítě? A hlavne všechno je to o přístupu pokud se budeš jako cuchta cítit a chovat budeš tak vnímána. Něčím proc bych měla po večerech pracovat abych manželovi neco dokázala, můj manžel si me váží a hlavne ja vychovám nase dítě s budu tvořit domov tak co bych mu jako jeste dokazovala. Jak tady uz jedna maminka psala jaké si to uděláš takové to mas.

@monikagurthova Tak proc sem pises, kdyz sama rikas, ze uz to bylo receno (a ja dodavam, ze mnohokrat a uz jsem na to odpovidala). A jestli si myslis, ze pokud nekdo nema mit dite jen proto, ze ho nebavi pece o domacnost, tak te lituju. Ja chci dite, protoze je to hlavni smysl zivota. Vychpvat potomka, milovat ho, sdilet s nim jeho uspechy a neuspechy a umirat s tim, ze tu po me neco zustalo. To si myslim, ze je dostatecnej duvod a diky tomu budu dobrou matkou. To ze se na nekonecne piplani s kojencem zas tak netesim preci nevadi.

@babickamary Tak trochu jsi nepochopila co jsem chtěla říct, ale to nevadí.....

@babickamary Ahoj, předem se omlouvám asi tu někoho a tebe nastvu, ale to nechci. 🙂 Začnu tím, že je mi jen 21,ale na dítě se těším a úklid a vaření a vše okolo miluju a jsem šťastná, že sem žena v domácnosti. Mě mamce je 40 a já mám 6 sourozenců. Všechny porodila a vychovala. Rozhodně to není cuchta a ani není otrok ničí. Mám mu to naplňuje, proto si ve 37 a 35 udělala další dvě. Vše vždy zvládla a zvládá i teď úžasně i skvělé vypadá. Dokonce chodí uklízet do jiné domácnosti a kadeřnictví. Je to Asii o tvém přístupu a postoji k té životní události co ti změní život. Mě by třeba druhá, žena v domácnosti vadila a styděla bych se za ní. Vše stíhám sama a kolikrát dělám i víc, než bych musela. Já si radši udělám domácí knedlík než abych ho šla koupit. :D to k miminku ještě budu dále studovat. Ale chápu co jsi tím chtěla říct a neodsuzuji tě. Záleží také v jakém prostředí si byla vychovavana. Psala jsi, že mamka to tak nastavené neměla tak je jasné, že ty mít taky nebudeš.

@babickamary: no tenhle příspěvek mě přiznám se dost zarazil. Nevím jestli bylo mimčo plánované, či ne. Každopádně mít dítě není žádná povinnost a pokud tě spíš naplňuje a uspokojuje práce je lepší setrvat při ní. U Vás už je sice na dítko zaděláno, ale ani tak nemusí život skončit. Dnešní mateřství už není jen o sezení doma, kojení a praní a převáření špinavých plenek + uklízení domácnosti. Počátek může být trošku náročnější (hlavně šestinedělí), ale pokud máte slušný příjem lze si zaplatit nějakou výpomoc - úklidovou firmu či dovoz jídel. A až se s miminkem trošku sžiješ můžeš chodit na částečný úvazek do práce, spousta žen to tak dneska dělá. Dnešní doba nabízí maminkám s malými dětmi také nepřeberné množství aktivit - plavání, cvičení, zpívání a předčítání a nebo jsou i takové kluby kde si děti hrají spolu a matky mají čas na sebe, něco tvoří, organizují apod.. Navíc si třeba děťátko nakonec zamiluješ a zjistíš že jeho spokojený úsměv tě naplňuje víc jak odpracovaný den. Ostatně ono starat se o děťátko a domácnost není žádná méněcenná činnost a ani v očích svého manžela bys neměla ztratit hodnotu, jen proto že načas přerušíš práci. Přeci si tě nevzal kvůli úspěchům kterých si dosáhla, ale proto jaká jsi - povahově atd.. a to by mělo zůstat stejné, naopak může mít z miminka velkou radost a být na tebe hrdý že mimo kariéry zvládáš také péči o dítě. Přeju hodně štěstí

Nezlobte se na mě, ale s takovými názory jste si dítě dělat neměla. Pokud bylo neplánované a Vás to tak obtěžuje mohla jste jít na potrat, dát ho k adopci... Pokud bylo plánováné tak Vás nechápu už vůbec. Starat se o dítě je radost. Teda pro většinu žen. Snad se Váš pohled na věc změní s porodem. Protože potom bude jediný chudák to dítě.

Nečetla jsem celou diskuzi, ale pokud (dokud) to vnímáte takhle, evidentně ještě nenazrál čas k tomu, abyste si pořizovala dítě... Dokud budete bolestně spekulovat nad tím, kolik přiberete, že už nebudete moct každou sobotu prokalit, že se budete doma užírat...tak je to prostě signál, že na dítě ještě nejste připravená. Podle mě, když začnou tlouct biologické hodiny, ženskou to hodí do úplně jiného módu a všechny tyhle oběti vezme jako fakt, který k mateřství patří a je na tuto roli psychicky připravená...Bohužel, řada žen si pořídí miminko hlavně proto, že už přijdou do let, kdy "by se to mělo", nebo ji do toho tlačí partner či rodiče toužící po vnoučátkách. A tak si řekne: "Ale jo, jdu do toho." Ale necítí to tak. Každopádně si myslím, že nejpozději po porodu zapracují hormony a spousta věcí už vám tak nepřijde... I když jsou prostě ženy, které se na mateřské opravdu trápí a užírají a mají pocit, že život plyne kolem nich...bez nich...Každopádně platí už zmíněné: "Jaký si to uděláš, takový to máš..." I při mateřské se můžete pracovně realizovat, nebo si najít nějaký koníček, zařídit si jednou za čas hlídání a vyrazit mezi lidi....Někteří mě možná budou kamenovat, ale mně ta tříletá mateřská taky přijde strašně dlouhá... a představa, že budu mít třeba dvě děcka brzy po sobě a do práce nepůjdu 5-6 let mi přijde hrozná...

@carmilla Teda, to jsou rozumy jak z rádia...

@babickamary 😕 má pravdu, tvoje názory jsou trošku omezený.. 😵