• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Dítě má utužit vztah... jó, to bych chtěla vidět...

Ahojte maminky. :slight_smile: Zajímá mě, jestli to tak máte (nebo jste měly) některá taky... Rozhodně nechci, abyste z mého příspěvku měly pocit, že něčeho lituju nebo tak... rozhodně ne, jsem šťastná, že máme děťátko - nádherného a moc šikovného chlapečka :slight_smile: , a jsem moc šťastná, že ho mám právě se svým manželem. :slight_smile: Ale jak už to tak bývá, má to svá "ale"... :unamused:

Od porodu žijem s manželem tak nějak pro dítě... ne pro sebe navzájem. Malej byl hodně náročný miminko (což jsem psala už v jiných diskuzích - v tom "nejlepším" proplakal v kuse 18 hodin za den), manžel se o péči o něj se mnou dělil, takže jsme si to "vychutnávali" oba - za což jsem mu vděčná, protože kdyby se k tomu postavil tak, že dítě je moje starost, že on vydělává... tak už jsme stoprocentně od sebe... Je statečnej, že se zapojil, zatnul zuby a trpěl se mnou. :unamused:

Ale abych se vrátila k tomu, co chci říct... jak jsme se takhle semkli jako rodiče... a syn z toho v podstatě tak nějak vyrostl až těsně před 1. narozeninami, kdy začal chodit a jeho neustálé kňourání a pláč se zmírnili... tak jsme přestali úplně žít jako muž a žena. Občas mi připadne, že si stěží dáme pusu - a když, tak jen ze zvyku či z nějaké nepsané povinnosti... o sexu bych raději ani nemluvila, to by snad ani nebylo o čem. :stuck_out_tongue_closed_eyes: No a nějaké to pohlazení a popovídání si v klidu... toho tedy taky moc není.

Zvládáme domácnost, zvládáme dítě - syn vypadá moc spokojený, manžel s ním po návratu z práce divočí a zápasí a hraje si s ním, vezme ho do parku a tak... to je dokonalý. Ale pro mě už tu sílu nemá... :unamused: No a to se samozřejmě pak sama sebe ptám, jestli ji nemá nebo nechce mít... jestli je normální, že chlap od manželky "NIC" nechce, jestli vlastně ještě vůbec náš vztah funguje nebo jestli už "jen žijem vedle sebe"... :stuck_out_tongue_closed_eyes: Jestli nemá vliv, že mám nadváhu (což se mi nechce věřit, protože manžel měl taky +15 kilo a ani v duchu mě nenapadlo ho nepohladit, nepolíbit nebo s ním nemít sex... nikdy pro mě svoji přitažlivost kily navíc neztratil... ale kdo ví, u každého to může být jinak...).

Dokud to bylo se synem tak moc náročný, tak mi to ani nepřipadlo... sama jsem všeho měla plný kecky. :stuck_out_tongue_closed_eyes: Ale teď, co je to už 2 měsíce, co se to výrazně zlepšilo a připadne mi, že už to není tak náročný... vidím, že jsme někde uprostřed toho kolotoče ztratili sami sebe. :unamused:

Snažím se to nějak "nakopnout", projevit aktivitu ze své strany, promluvila jsem si o tom s manželem - překvapilo mě, že on (podle jeho slov) vůbec žádný problém nevidí... vypadá to, že se od té doby tak trošku snaží taky, onehdá dokonce po dlouhé době nechal být televizi a lehli jsme si spolu jen tak do postele a povídali, když syn usnul... Ale stejně z toho celého nemám úplně dobrý pocit... :confused:
7. říj 2009 v 17:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
dukie, a to jsi teď psala o svým vztahu nebo o našem? :wink: Taky mi přijde že už jsme jen máma a táta a ne muž a žena.možná je to i tím těhu, že mám MM strach, ale odpadly i společný večery u telky nebo hodinový povídání v posteli před spaním. o přitulení nebp pomazlení ani nemluvim. Jinak vztah po synovi máme mnohem lepší, dřív jsme byli taková italská domácnost, po svatbě a narození malýho se to hrozně zlepšilo, MM funguje opravdu jako táta, ví kde co malej, mám, kdy dělá to a tamto..takže bych neměla prolém je nechat třeba týden o samotě, protže vím že vše zvládne stejně dobře jako já...ale jak jde malej spát, MM jde k počítači, oddechnout si, já taky ke svýmu noťasi nebo telce..v jednu se zvednu a jdu spát, ve dvě přijde do postele manža..a takhle je to den co den... dopoledne než jde do práce si vypije kafe, řekneme si provozní věci kup to a to... a večery jsou o ničem. štve mě to. přestala jsem se cejtit jako ženská, ale přece nejsem v 21 jen máma, nebo snad jo?!
7. říj 2009 v 18:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
ja myslim ze je to normalni situace, mame to nejak podobne :wink: manza ma narocnou praci a byva k.o., malymu rostou zuby a zacina sam chodit takze ja docela taky :grinning:
resime to tak ze o vikendech na chalupe ma maleho vic babi a spi s nimi v loznici a my mame soukromi :wink: zajdeme si treba na vinko s kamaradama, pozveme jena grilovani a tak, proste relax...
navic tak jednou za 4 az 6 tydnu tam je Sima z patku na sobotu sam - asi 2x uz i na cely bikend a my jdeme na vecu, bud sami nabo s prateli a pak si noc a ten cas uzivame povidanim a sexem...
zase se na sebe vic tesime a tech chvili si vazime..
jinak ale vedu z toho nedelame ani jeden, hlavne je to strasne docasny, ditka povyrostou , budou mit sve kamarady, zajmy atd a zmirni se to :wink:
ted si uzivam maleho, materstvi a s manzou budu pak dalsich treba 30 let tak to si ho uziju azaza :grinning:
7. říj 2009 v 18:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám pocit že už jsem úplně asexální a frigidní :frowning2: :grinning: Vprvním těhu jsem přibrala 23kg, ale dva měsíce po porodu jsem to měla dole, pak jsem otěhotněla znova a te´d mám nahoře jen pár kilo, takže vypadám i zachovale, normálně jsem štíhlá, takže nevim proč MM nemá zájem, možná je taky grogy. No uvidíme,ale jestli se to nezlepší tak nevim jak pořídim to třetí dítko, sama to asi neudělám :grinning: :grinning: :grinning:
7. říj 2009 v 18:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
jezisi ty toho jeste nemas dost a chces 3ti dite jo? :sweat_smile: :grinning:
ja bych tomu neprikladala takovou vahu, proste je to normalni beh zivota, jednou je na popredi jedna vec a pak zase jina.. ty obdobi se stridaji..
chce to klid a neco na nervy :grinning:
7. říj 2009 v 18:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
já mámv plánu i čtvrtý :grinning: :grinning: :grinning:
7. říj 2009 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
hm tak to si ale manzu fakt moc neuzijes :sweat_smile:
7. říj 2009 v 19:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja myslím, že vačšina z nás to má tak - že sme potom viac mama a ocko, ako muž a žena..... A s druhým dieťaťom ani nehovorím :grinning: .....
Ale snažíme sa aspoň občas vypadnúť - vačšinou celá rodina, ale urobiť si dajme tomu pekný večer.....
Skúste poprosiť niekoho o postráženie malého a vypadnúť do kina, na večeru, alebo len tak na prechádzku :wink:
7. říj 2009 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
já s hlídáním problémy nemám, hlídá tchýně, můžeme jít kdykoliv, te´d už semi nikam ani nechce, ale tak před dvma měsíceme jsme chodili, ale to spíš prostě s partou, pokecat všichni se všema :wink: na kino moc nejsme
7. říj 2009 v 19:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak se přidávám k vám do klubu...občas mám pocit, že vážně jen žijeme vedle sebe a ne spolu, navíc je přítel často v práci až do noci, takže jsem doma celý dny sama jen s malým,o víkendu když je doma tak sedí u noťase nebo kouká na tv...chápu, že se snaží aby byli peníze a my se měli co nejlíp..oba pocházíme z rodin kde těch peněz moc nebylo a on chce dopřát malýmu to co my neměli, ale já nejsem jen máma, ale taky žena a prostě občas potřebuju trochu toho povídání, mazlení a sexu :frowning2:
7. říj 2009 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
No měli jsme to podobně a srvnalo se to až kolem roku, roku a půl, kdy už jsme si rodičovství začali užívat, dalo se se synem domluvit a všechno bylo tak nějak víc v pohodě. Ale cestu k sobě jsme museli hledat, nebo řeknu to jinak. Museli jsme si sednout, říct si, že si skoro už nedokazujeme lásku, že si nedáme pusu, neobejmeme se.Na tom jsme se oba shodli a zjistili jsme, že to byl začarovanej kruh. Já měla pocit, že mě nemá partner tak rád a nedokazuje mi lásku, tak proč bych jí měla dokazovat já a vnucovat se a přesně tak to měl partner. No a ono fakt staší mluvit a mluvit. Do té doby jsem něměla potřebu dávat syna na hlídání tchýni nebo našim, ale v tomhle období jsme to udělali, zašli si do kina, na večeři a vodili jsme se za ruce zase jak puberťáci a oba jsme se cítili strašně uvolnění a zase jako pár a ne jen rodiče. Od té doby dáváme syna pravidelně na hlídání alespoň jednou za měsíc, někdy i víckrát a pokaždé je to strašně příjemný večer nebo odpoledne. A opravdu stačí si jet vyzvednout syna k rodičům a cítim že už jsme zase víc rodiče než milující se pár, ale to je prostě asi logické, protože jsme si oba přiznali, že syna milujeme nejvíc na světě, čili i víc než sebe navzájem. Ona je to samozřejmě jiná láska, ale určitě silnější pouto. Ale už jsme se naučili i během ,,fungování" jako rodiče si lásku dávat najevo. A další zabiják vtahu je internet!!! :wink: Člověk na něm tráví víc času než si uvědomuje a ikdyž si myslíme, že to partnerovi nevadí, tak časem určitě ano. A když zaběhnu do našeho soukromí, tak sex taky není tak často jako býval, ale myslim že stále jsme v průměru - cca 2x týdně. To je asi taky normální, že není chuť jako bývala.
7. říj 2009 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak nas dcera spis rozdelila :unamused:
miluju ji nadevsechno, venuju ji veskery svuj cas, protoze ho potrebuje. manzel mi s nicim nepomuze, nevezme ji ven, neprebali a jeste si jen stezuje ze na nej nemam cas a ze se mu nevenuju. nedokaze pochopit ze kdyby mi pomohl,je i vic casu na nej. sexujem tak cca 2-3x tydne a jeste je mu to malo,ale ja uz vic nezvladam.
vcera byl dokonce nastvany, ze mala plakala a spala s nam v posteli...
7. říj 2009 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
...no skoro bych řekla, že je to tak správně, to funnguje samo..přirozeně...nejdřív zamilovanost, my ženský si zvykneme na přitulení, pusu kdykoliv, něžnosti. pak najednou ten vetřelec - zabere veškerou naší pozornost a partner je v tu chvíli na druhé koleji, i když se snažíš sebevíc, je to tak. pak období, kdy se dítě začne dorozumívat a chodit, pak táta pochopí, co vlastně za štěstí má a šup - je to tu - jste oba "jen rodič". Já na to koukám tak, že ted momentálně to "naše" ustoupilo do pozadí a doufám, že až se zaběhneme s třeba dvou, tříletým dítětem, bude zas líp. Ale je fakt, že jsem s partnerem poměrně krátce a jsme si pořád hodně blízkko, ta zamilovanost vydržela, jen si tím jsme jistí a nemáme potřebbu si to tak často dokazovat. Bud optimista, strašně rychle to všechno utíká a mění se....a bude pořád....strašně důležitý je, že si sebe navzájem vážíte. Dospěli jste, jste na tom dobře....přečti si tady všude na koníku, co kdo řeší a usměj se, jak jsi vlastně spokojená :wink: :wink: :wink:
7. říj 2009 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Juj tady píšete že sex tak 2-3 týdně... :confused: u nás měsíčně..a to bylo i před těhu :confused: :sweat_smile: :fearful: :wink:
7. říj 2009 ve 23:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, tak já se taky přidávám. U nás je to tak, že jsme oba z dcery úplně vedle. Přítel teda první tři měsíce byl hooodně pasivní a měl ty skvělé řeči, že já jsem na MD a tudíž mám čas vařit, uklízet a starat se o dítě. Po třech měsících mi došla trpělivost a i síla a řekla jsem mu, že pokud se něco nezmění, že si může sbalit fidlátka a jít, protože mi s ničím nepomáhá a jen mi tu dělá ještě větší čurbes. A od té doby fungujeme naprosto sehraně co se týče domácnosti a výchovy naší berušky. ALE....
Náš sexuální život je těžce pod bodem mrazu. Pusu dostanu jen když odchází ráno do práce a to ještě takovou tu "sesterskou". Objímá mě, jen když je něco s Verunkou a já jsem totálně v háji... A nejdivnější na tom je, že ani jednomu z nás to evidentně nevadí. Přítel nebyl na sex ani před těhu, to byly vždycky boje o zrno, abych měla sex. Já jsem ho mohla mít denně (měla jsem ho tak 1x týdne :frowning2: ) a teď prostě na něj nemám chuť. Říkala jsem si, že je to tím, že kojím. Jenže už nekojím a stejně nic... Mluvili jsme o tom s přítelem, protože jsme sex měli naposledy v ranném stadiu těhu, a já se ho ptala, jestli mu to nechybí a on na to, že ani ne.
Takže vlastně žijeme jako bratr a sestra (nebo jako rodičové? :stuck_out_tongue_closed_eyes: ), pečujeme o ten náš poklad, máme se rádi, ale už to není taková ta láska, co dřív. Jako kdyby se ta láska proměnila v něco jiného - lepšího. Protože i když se nemazlíme, nedáváme si pusinky a nikam spolu nechodíme (kino, restaurace apod.), tak se u nás zlepšily hádky, ale prostě si říkám, že není normální, abychom takhle spolu vydrželi dalších x let. Napsala jsem to asi trochu zmateně, ale i ve mně se to pere, tak ani nevím, jak to popsat... :frowning2:
8. říj 2009 v 00:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nas se asi nic nezmenilo.Pavel na pusy a mazleni nikdy moc nebyl,ale jednou za cas ma takovou mazlici potrebu :grinning: Sex mame v prumeru 1x tydne (nekdy 3 tydny nic,jindy 4x tydne - podle nalady - predevsim moji,P. muze nonstop),ale jinak si myslim,ze byt vic rodicem je prirozeny vyvoj vztahu... Pokud to tak nechcete,musite s tim neco delat.Vic se tulit a vic mluvit.P. mazleni nema rad a stejne se k nemu pritulim kazdy den,ja bez toho byt nemuzu! Nemam pocit,ze by mezi nas Breberinka nejak vstoupila,jen vyplnila nejakou mezeru v nasem vztahu. Jedem dal a porad stejne,jen se ted citim naplnenejsi. Pokud chcete vic nez mate,musite s tim neco udelat, a pokud nemate doma nejakyho troubu nebo sobce,tak to casem pujde.Drzim pesti! Ale beztak je pusinka od detatka daleko hezci! :slight_smile:
8. říj 2009 v 00:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak nevim, mne taky zrovna moc nepripada, ze dite vztah nejak ztmeli... Mozna je to kus od kusu, v kazdem partnerstvi dite vse prevrati - nekde k lepsimu a nekde k horsimu.
My jsme taky ten druhy pripad. Pred ditetem jsme byli opravdu jako jedno telo, jedna duse. Ted jsme od sebe na mile vzdaleni.
8. říj 2009 v 08:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak vidím, že nejsem sama kdo to má tak, taky mám pocit že se máme sice rádi, ale spíš jako lepší kamarádi...pusu si dáme sice každý den, ale spíš takovou letmou, v posteli se oročíme každý na jinou stranu a řekneme si max.dobrou noc.Ale nás je to možná spíš můj problém, já totiž na sex nemám chuť vůbec, m. by si dal říct , ale...no prostě mě nějak teď stačí mít Vojtu, mazlit se s ním a hotovo, ale bojím se, že s takovou půjde náš vztah brzy do háje
8. říj 2009 v 09:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
dukie :grinning: dokud bylo jedno dítě, bylo to přesně jako u vás, teď se dvěma je to naopak, sílu nemám já, manžel moc práce, je to úplně stejné :pensive: taky sme si na míle daleko, navíc stavíme domek a manžel musí každej den ohlídat stavbu, má opravdu hodně starostí a já padám na pusu s dětma...je to náročné, chtěli sme hodně dětí,ale budou jen dvě :pensive: Moc bych chtěla ještě jedno, být těhu,ale už bych to nezvládla a hlavně by to nevydrželo naše manželství :frowning2: a to rozhodně nechci riskovat...
8. říj 2009 v 10:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dukie, měli jsme to ten první rok, co se narodila malá, dost podobně, jak píšeš ty. Bylo to hlavně z nedostatku společného času, protože se všechno točilo kolem Hedu. Minulý rok byl zase změna, protože MM byl celkem 5 měsíců pryč. To docela prospělo :sweat_smile: , páč jsem se na něj hodně těšila a po návratu to bylo jako v líbánkách :grinning: . Určitě to chce mít čas jen pro sebe. My letos měli možnost jet jen ve dvou na dovču a to taky udělalo zázraky :wink: . Takže nevěš hlavu... bude líp! :slight_smile: .
8. říj 2009 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak koukám že většina z nás je na tom stejně. Mě přijde že vztahu díě prospělo hodně, ale spíš jako v tom že jsme se naučili se vzájemně respektovat, a prostě tak nějakmít se rádi a fungovat jako rodina pro malýho a teď i pro cácorku :dizzy_face: Když se o tom s MM avim, tak nám ani jednomu ten sex vlastně ani nechybí, jen mě chybí ty večery kdy jsme leželi a povídali se, jen tak přitulený :frowning2: :frowning2: Já si vlastně ani nejsem jistá jestli chci ay to jednou ylo jinak. sex k životu nepotřeuju, a vlastně mi vyhovuje že to prostě klape...
8. říj 2009 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak u nas je to uplne obracene, manza ma chut sex porad, to si vazne nemuzu stezovat. No ale spis ja jsem porad unavena. :stuck_out_tongue_closed_eyes: Ze zacatku jsem ale mela taky pocit, ze jsme jen rodice a uz ne partneri, vsechno se tocilo jen kolem maleho, ted uz je to mnohem lepsi, snazime si hodne povidat a pokud je moznost vyrazit i nekam ven.
8. říj 2009 ve 14:07  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
jasně, ten první rok se u nás taky nedalo o manželském soužití hovořit, byla jsem sedřená jako kůň a raději bych, aby mi manžel umyl nádobí :grinning: než cokoliv jiného
8. říj 2009 v 16:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
duk,přesně to řešim taky.den patří synovi a večer místo aby byl se mnou chodí s jednim nablblym kamarádem do hospody(nutno dodat že nepije alkoho ale limo-jezdí autem).na jednu stranu ho chápu,taky potřebuje relax od kluka,pokecat s chlapem.na druhou mě mrzí že není se mnou když pro sebe máme chvilku.(sex bez komentáře :stuck_out_tongue_closed_eyes: )
8. říj 2009 v 18:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
jinak jsem holky ráda že nejsem jediná která soupoží 3krát měsíčně :sweat_smile:
8. říj 2009 v 18:02  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
sylvka tak to máš ještě dobrý 3x měsíčně..my většinou ani to ne :sweat_smile:
8. říj 2009 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
tak to se asi mám na co těšit. Mívali jsme sex tak několikrát týdně, naprosto úžasnej. Od tý doby, co víme, že jsem v tom, sotva jednou za čtrnáct dní a to se ještě musim pomalu vtírat a je to takový to - aby se neřeklo. Přibrala jsem, roste mi břicho a říkám si, že má možná strach, asi hraje roli i nová náročná práce, možná se mu takhle nelíbím, nevím. Je milejší a hodnější, ale sex jako takovej to ne :slight_smile:. Já můžu stále a furt, on na to nikdy nebyl tak žhavě, ale přece jen si myslím, že by se ty chlapi měli víc snažit......!!!!!
No jsem zvědavá po porodu, navíc když bude miminko s námi v pokoji. Moc se těším, ale trochu se bojim toho, jak to bude s námi. Utuží nebo neutuží...?!
:slight_smile:
8. říj 2009 v 19:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
megee: Souhlas. :grinning: My souložíme tak třikrát za půl roku... :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: :grinning: :grinning: Fakt děs... přitom já bych rozhodně ráda častěji... před těhu to bylo tak 2x do týdne (oba jsme měli docela náročnou práci, já při práci studovala vysokou atp., takže jsem tohle považovala za optimum). Ale nevrátili jsme se k tomu ani náhodou... :stuck_out_tongue_closed_eyes: Ale není to jen o sexu, že jo...

Každopádně jsem, holky, ráda, že v tom nejsem úplně sama. Nikomu nic zlýho nepřeju a budu moc ráda, když z toho všechny časem nějak šťastně vybruslíme. :slight_smile: Jen musím připustit, že ačkoli jsem věděla, že dítě dá zabrat... nikdy jsem si nepřipustila, že by to náš vztah mohlo takhle ovlivnit... :confused: To jsem si stále naivně představovala, jak se budem vzájemně i nadále hýčkat a muckat a žít jeden pro druhého... a ejhle, ouvej... není to úplně tak... :stuck_out_tongue_closed_eyes: :confounded: :confused:
8. říj 2009 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dukie,myslim,že už ten jeho krok,jak jste si po dlouhé době jen tak lehli pro sebe vedle sebe by se dal korunovat :wink: i,když jste nesouložili.To zbyde na tebe ta aktivita :wink:
9. říj 2009 v 07:02  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gababa,ne všichni muži to takto mají,vše u vás může zůstat,nebo se po čase vrátí do starých kolejí.Kdo říká,že ty po porodu budeš do sexu žhavá? Jestli tvoje bříško partnera přitahuje myslim už víš dávno,ne?Z těhu je každej chlap vykolejenej,jen některej to dává navenek víc,jeden míň.A strach? No tak to každopádně
9. říj 2009 v 07:06  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dukie..já myslím, že se to zlepší jak půjde malej do školky a já do práce..nebudu mít tolik času o tom všem přemýšlet a navíc budu tak nějak odreagovaná od malýho...no uvidíme, každopádně též všem nám přeji aby se to časem spravilo a my byly všechny v našich vztazích spokojeny :wink:
9. říj 2009 v 08:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 6
Tvůj příspěvek