Jak zvládnout mateřství se třemi aktivními dětmi?
Nechci se nějak rouhat, že si toho nevážím - máme 3 zdravé šikovné děti, ale bohužel mám pocit, že pro mě život skončil. Vlivem okolností je poslední neplánované. Vůbec nejsem mateřský typ, ale manžel si přál velkou rodinu, nechala jsem se úplně zblbnout, pořídili jsem si první dvě velmi rychle po sobě, dost mladí. Všechny děti jsou neskutečně aktivní a tvrdohlavé, zásadně chtějí něco jineho než zbytek rodiny. Třetí jsem do tohoto stavu samozřejmě nechtěla. Přišlo i přes ochranu, potrat by manžel nepřežil, prostě se to muselo zvládnout. Nyní jsou ve věku 1. třída, předškolák, nejmladší je batole. A já fakt každým dnem myslím na to, jak to všechno mám doháje zvládat. 🤦♀️ Cokoliv děláme, starší dva se jen hádají nebo nastřídačku kňourají, před každým vypravěním ven je hodinová scéna, batole je ztělesnění katastrofy - celé dny jen řve a všechno ničí, vyloženě jen lítá od jedné škodě k druhé. Já se je snažím ze všech sil nějak zabavit. Mám takový pocit zmaru, místo aby si hráli, nic je pořádně nebaví, pořád dokola se jenom potloukaji kolem a vymýšlí, co by vyvedli, když vyloženě sednu s nimi a něco dęláme, buď to ničí nejmladší a nebo to zas nebaví ty starší. Do toho samozřejmě hory nepořádku. Mám pocit, že jakmile chvili vynechám, strašně se to kupí - pořád dokola vařit, uklízet, starat se o prádlo, nakupovat. Jakmile tohle chvíli nedělám, akorát mě to dožene o pár dní později. Mám uplne hrůzu z toho s nimi někam jít sama - 2 že tři na mě visí a řvou, třetí někde něco likviduje. Manžel se semtam zúčastní, nekdy pohlídá, když vypadám už asi fakt extrémně, něco málo doma udělá....ale je jasné, že je to vše primárně na mě. Prostě mám prostě pocit, že mi tim život úplně skončil. Že to není na rok, než nejmladší trochu pobere rozum. Pak budu muset do práce a k tomu všemu mi ještě přibude nekonečné martyrium s hlídáním. Že pristich 15 let nebudu moct beztrestně ani na kafe s kámoškou, aby mě neustále nehnala hora povinností, která se mi tim akorát zdrží. Že vyrazit s touhle bandou kamkoliv je prostě jak zájezd polských turistů - hluk, zmatek, milion věcí, přípravy půl dne předem, pořád řešit proč kdo kňourá. Z toho ani nic nemám. Já nevím, dá se z tohohle objektivně nějak dostat nebo jen přežít až vyrostou? Máte to někdo podobně? 🤔
Manzel se sem tam účastní? Co to je ? Ale přejde to časem, já mám deti 6 a 9 a už dva roky deleguju povinnosti na ně, udělají myčku, susku, vynáší tříděný odpad, samozřejmě pokojíček si vysavaji sami. Já dělám v práci 12 h směny a když jsem pryč zastoupí mě manzel. Já bych chlapovi nějaké občas zúčastnění teda netrpela, nedivím se že jsi hotová. A vypadá to že děti nemaji žádný režim, sami jsou zmatený tak zlobí.
Mám tři děti, tři kluky - 9 (3. třída), 6 (předškolák) a 3 (ve školce). Všechny tři jsem opravdu moc chtěla a miluju je, dýchala bych za ně. Přesto všechno mívám podobné pocity. Neustále se doma handrkuji, perou, dělají si naschvály a chvíle, kdy si hezky hrají, bych spočítala na prstech. Věčně je doma hluk, před kterým není úniku. Testosteron stříká všude okolo. Navíc ten nejmladší je fakt náročný, intenzita jeho vztekani se je neskutečná. Dnes ráno od vstávání až do dojezdu ke školce nonstop rev, válení se po zemi, házení věcma... Až někdy přemýšlím, jestli je vůbec normalni (a pak si to vycitam). Vyšťavilo mě to dneska takovým způsobem, jako bych snad v noci ani nespala.
Nejstarší už je dost samostatný (např. z hlediska přesunů škola/kroužky), vidím, že čas, kdy nás ještě potřebuje/chce, se chýlí ke konci. Tak se snažím to náročné období přežít a věřím, že i ten malej se srovná. A že poměr "děláme bordel" a "hrajeme si hezky" se časem překlopí na tu správnou stranu.
Tak máš manžela,který pohlídá ne? A můžeš jít ven s kámoškou,mě sám manžel posílá jestli nechci jít na kafe s kámoškou,že děti pohlídá,zatim pohlídá jenom dvě děti,třetí ještě kojím,ale i to je fajn a já jsem pak odpočatá,úklid vždycky počká,když tak uklidí manžel,když se mu ten bordel nelíbí,někdy mi prádlo přetéká v koši než ho výběru a ještě dno koše jsem už dlouho neviděla,jak pořád peru😀, starší dcera je ve školce teď přes zimu do 16:00,takže mám klid a vůbec nedělají blbosti a nehádají se,když je nemocná musíme to doma přežít,ale zase vydrží u Lega,hrajou si panenkami,starší ráda dělá úkoly v sešitech
Klidně napiš SZ. Mám to podobně. Tři děti s věkovým rozdílem. 11, 6, a 1,5. A manžel dítě číslo 4. Dělám jen to nejnutnější. Nedělám jim přídavný mozek. Nechám si je vyřešit svoje věci. Co zvládnou, dělají. Kdybych je nechala, nedělají nic. Včetně manžela. Ten obraz je stále podporován společnosti, že vše kolem dětí je záležitost ženy. Kdybych je nechala, tak padnu vyčerpáním jako otrok. A oni by si toho nevšimli. Je to proces. Po kouskách ke svobodě. A různě remcají, ale neustupuju.
U nas je to hodne podobne, rozumim tvym pocitum. Za me nejlip, kdyz se deti daji nekde vypakovat ven a muzou si tam litat, kde chteji (po lese, po hristi, na zajimave prochazce). Jinak je to doma taky na masli - ukoly, logopedie do toho batole, ktere nas nenecha minutu v tichu. Nejstarsi ted nejvic tahne lego, jenomze maji jeden pokojik a jak to udelat, aby to nejmladsi nedemoloval. 🤷 Taky mi rodicovstvi nejde, jak bych chtela. Pomalu se smiruji s tim, ze osobni zivot se odklada na dalsich xlet. Kazdy den ten stejny kolotoc kolem deti a domacnosti.
Jestli nemáte nějakou alergii/dietu: přestaň přes týden vařit a začni brát obědy do jidlonosičů že školy nebo školky. U nás maminky na RD mají stravu že školky dotovanou. Přestaň žehlit. Snaž si vše ulehčit, jak jen to jde. Začni dělat opravdu jen to nejnutnější, více smysl nemá. Mně bylo vyčítáno, že domácnost je katastrofa, byť jen s jedním náročnějším dítětem (stejná představa - starost o domácnost a děti je pouze na straně ženy). Teď jsem skončila 2 měsíce jako trvale ležící, 2 týdny i v nemocnici. Tak se musel začít starat. Zjistil, že to není legrace, je totálně vyčerpaný a prý mi začne s domácností pomáhat, až se zase postavím na nohy. Tak uvidíme, jak dlouho mu to vydrží. Ono se lehce řekne, že si za to můžeš sama, kam až jsi to nechala zajít. Já s tím nesouhlasím. Pokud byl vychovavaný a je okolím i nadále podporovan v určitém stereotypu, kdy rozbitá ženská jen skáče okolo chlapa, domácnosti a dětí, těžko předeláš dospělého člověka. Chce to trpělivost a nadhled. A klidně někde odeďte, balení a vybalovani sice nenávidím, ale změna prostředí stojí za to. A i když tam budou běhat jak zblaznění jak pytel blech, nechej je, kašli na pohledy okolí. Ti, co to znají, mají pochopení, ti, co to neznají, stejně neporadí. Důležité je jen to, aby se nezranili a aby nikomu neublizovali.
To je podle mě klasické vyhoření, honba za dokonalosti se třemi dětmi prostě není dlouhodobě možná a nemůže být naložená na jednoho...potřebuješ čas i na sebe..mám jen prvňačku a malé miminko,do toho pracuju na půl úvazek + domácnost..dcera prostě chodí do družiny (naštěstí to tam miluje)..miminko nespí téměř vůbec a přes den jen v kočárku nebo na mě,takže přes den se točí vše kolem něj, odpoledne se věnují starší a pracuji pozdě do noci..kolikrát jsem fakt unavená,že usínám ve stoje...dělám pak jen nejnutnější...co mi pomáhá- plánování jídla a nákupů na víc dní, uklízet jeden pokoj denně,to zabere třeba jen 10minut. Zapojit hned víc manžela,cestou z práce může nakoupit, o víkendu vzit děti ven apod. Využít instituce,kroužky,babičky anebo chůvu alespoň 1x týdne.Pokud je možnost zvážila bych i jídlo z jídelny alespoň občas anebo i paní na úklid. Večer třeba udělej svačinu a na celý den běžte do lesa,počasí je už lepší,děti budou dělat binec tam.
To je jak kdyby si popisovala situaci u nás 🤣🤣🤣 hlavně to šílené batole sedí do puntíku! Taky nevím, jak to mám zvládnout....
Bylo tu uz napsano asi vse
Za mne jen...pomaha mi vypadnout jednou za ctvrt roku ke tchanovcum nebo nasim, kde ,,nic,, skoro nemusim...Pak jsem zas trochu dobita...Otazka je, jake moznosti mas...Jine prostredi na par noci bez vareni, prani je za me fajn oddech
Některé zde zmíněné věci samozřejmě děláme, některé bohužel nejsou možné. Prostě to na mě místy padá. 🤷♀️ Díky všem za rady.
@bonavoxa já to vidím stejně. Ještě když si to žena dovolí říct nahlas, strhne se na ni smršť, jak si to dělá sama, jak si je doma naučila, tak to má a že se má naučit odpočívat atp. Ale to je přesně o čem mluvím. Já když na chvíli vypnu, akorát mi to přidá práci potom. Nikdo nenabehne a neudělá to za mě. Možná když o to 10x požádám, což mě teda vyčerpává víc než to zrovna udělat. 🤷♀️ Ať si tvrdí kdo chce co chce, ženě se převrací život naruby narozením dítěte. Co se mění pro chlapa? Nic. On není první roky nonstop privázaný k dítěti. Nemusí se nikoho doprošovat, aby mohl jet blbou hodinu svobodně na nákup. On se nemusí roky ohlížet na to, kam vůbec může jít, protože mu do toho neustále bude dítě řvát, utíkat a dělat naschvály. 🤦♀️ On nemusí myslet na 250 věcí, které prostě když žena neudělá, nebudou. A že se občas najde nějaká výjimka a fungují doma napůl, tomu skoro nevěřím. Spíš to těm ženám nevadí a našly se v tom, tak o tom nemají potřebu mluvit. 🤷♀️
Nevim üresne kolik v cr stoji uklizecka ale asi bych zacla tou ... potom bych zacla aby nektere deti mel treba prvnak nejak krouzek ve skole nebo 1 den dlouho v druzine .
Predskolak taky nejaky den dlouho ve skolce nebo v decke skupine...
A chlap dostane svuj ukol ( pradlo , kose...neco co bude delat jenom on ) + nejake odpoledne kdy bude mit na starost mimo domiv vsechny deti + 1 noc v tydnu kdy muzes spat jak dlouho chces...
Nevim kolik ma batole ale ackoliv jsem pro kojeni a kojila 1. Do skoro 3 let...tady pokzd kojis bych to utla...radsi nekojit a spat nez byt uplne ztracena a nevyspana...
At to taky jeste neodnese vztah s chlapem :/ ..
Ahoj, moc nerozumím, proc se doprosujes o svuj cas? Deti mam dvě (10 a rok), treti na ceste. Nicméně s mužem mame sdílený kalendar. To zaved a kdyz bude mit muz volny okynko, hned si tam soupni kafe/cviceni/prochazka...dosad si sama. Jsi na sebe moc prisna. Chces byt dokonalá a mit vse dokonaly, ale to te akorat psychicky znici a nasledne i tvy nejbližší. Nebud tak urputna. Zarid si vikend a nekam vypadni. Neres jestli jsou deti cely den na tv, ji parky a vecer se nemyjou. No a co? Důležitý je, ze prezijou. Ty res sebe. Jak ty si to uzijes, ne co se asi deje doma. I deti potrebujou ochutnat tu muzskou energii ,muzskej element a vyhradne muzskou vychovu, ne neustaly matčino opecovavani. Na prvnim miste musis obcas soupnout sebe. Jestli rozpocet dovoli, sjednej si pravidelnej uklid, nebaziruj tolik na teplych vecerich(u nas mame zavedeny "zdravotni" vecere. = Parky s chlebem, domaci hot dogy, oblozeny prkynko...). Nebo uvar omacku, gulas, vyvar do zasoby. Deti jsou deti, jejich nalady a moresy k nim patri. Nebojuj s tim, ber to jak to je. Ma to tak skoro kazda. Vsechny to zname. Tak holt bude dalsi scena, nez nekam pujdete. Ale aspoň vypadnete, prospeje to vsem. Hlavne si udělej pravidelny chvíle pro sebe! To pravidelny je dulezity. Jsi zavrena ve svy bubline, ale uz je potreba, aby si z ni vystoupila. Pro tvoje zdravi. A zdravi tvoji rodiny. Domaci pohoda se nevytvari sama. Ale kazdy musi začít od sebe. Drzim ti palce
Ty si ty děti mít neměla 😂, si zaplať chůvu. Nebo dej k babičce nahlidani nebo jesličky. Jinak když starší jsou v MŠ, ZŠ tak v pohodě jde s jedním obstarat domácnost.
Doporučuju skupinu na FB Už nechci být vyřízená máma!
@pampelina18 ty jsi ale kráva! Zřejmě matka dokonalá že? Ulevilo se ti, když sis kopla?
Mám plus mínus stejně staré děti, tak mám pochopení. U nás je to někdy lepší a někdy horší. Děti jsou v sobě v jednom kole. Je fakt, že u nás je ta svoboda opravdu dost ochuzena a když něco potřebujeme, pořád abysme se ptaly, to souhlasím. A opravdu bych zapojila manžela, jako myčka, pračka a sušička není nic co by nemohl chlap zvládnout obsloužit. Já bych si sedla s manželem a promluvila si o tom, že ti v tom není dobře a jestli by nešlo něco změnit? U nás manžel přijde z práce a opravdu se dětem věnuje. Neplatí to denně, někdy si potřebuje dělat jiné věci. Ale opravdu si jen tak neleží někde na gauči. Včera jsem chtěla jít na kafe, zavolala jsem mu, zda by mohl přijet včas z práce. Předala jsem mu děti a řekla, že tam budu, dokud nebude potřeba to půlroční nakojit. Přijela jsem večer, děti byly v pyžamu, úkol do školy hotov, děti po jídle. O víkendu často vaří. Věci do školy/školky řešíme dle našich možností, buď já nebo on. Jako někdy toho má v práci hodně, vrací se hotovej, tak to chápu. Děti na kroužky taky dle možností. Termíny doktorů mám v hlavě já, to zase jo. Takže na tvým místě bych zapojila více manžela.
@pampelina18 Asi neměla no, a co, mám je jít nacpat do babyboxu? Možná tvým snem je donekonečna lítat mezi plotnou a prádlem, mým fakt ne, tak si to užij. 😗
Jak píšou holky přede mnou, dělat jen to nejnutnější a udělat si čas pro sebe. Pokud máš finanční možnost, zaplať si třeba jednou týdně úklid od paní na úklid a v mezičase si pomoz všemožnými vychytávkami. Za mě třeba jsou skvělé (krom běžných myček, praček atd.) sušička a robotický vysavač s vytíráním. Uvolní to třeba i několik desítek minut času za den, což je při třech dětech super.
Klidně mi napiš, mám taky 3 děti - kluky (druhák, předškolák a šílený batole), můžeme si vzájemně postěžoval - sdílená starost, menší starost 👍
Pridam se k maminkam, co to maji podobne. Snazim se o respektujici a klidny pristup, ale uz to nedavam, deti me uplne valcuji. Nekdy je to sranda a nekdy je toho proste moc. Ja si s nimi za zadkem neumim udelat chvilku pro sebe, a tak jsem sla u kazdeho z nich brzo do prace aspon na den. To je moje prvni doporuceni.
Kdyz pises, ze manzel by je posadil k TV, souhlasim s tim poslat je ven. Treba kazdou sobotu dopo, at muzes v klidu dohnat resty/hodit nohy hore.
Osobne uvazuju o odebirani obedu, ale nejak se mi to prici, nosit esus 😅. Pani na uklid, susicku, nejlip sehnat nekoho na hlidani (ja hledam).
Memu nejmladsimu ted byly 3 a uz trochu vidim svetlo na konci tunelu. Jasne, je mi lito, ze uz nebudu mit miminko, ale taky uz se chci vyspat a mit chvili pro sebe. Mne nejvic asi vytaci, ze neumim nastavit pravidla pro uklid. Napr.nekdo poatavi velky puzzle/drahu a nechce to pak hned uklidit, ze to dalo praci, bude si a tim hrat po jidle atp. Ve 3 se to naacita a v obyvaku neni kam slapnout. Nevim, co s tim. Nemuzu nad 1 stat, at si neco uklidi, kdyz zatim mam praci s tema dalsima..
Mám děti a rozhodně mezi plotnou a prádlem nelitam. Mám vše na pohodu. Starší jsou ve škole. Mladší dopoledne spí . Já spím s ním . Pak rychlý oběd . Uklidit atd. A jdu pro děti. Úplná pohoda.
@pampelina18 jo, tak představ si, že já jsem od prosince všechny v institucích neměla, neustále si předávají nějaké nemoci. Takže se nedá poradne ani nikam jít, když je neustále doma dítě s rýmou. S posledním dítětem jsem tu tvoji pohodicku neměla ani minutu. Jelikož neustále jen řve, pohybuje se od 4. měsíce. Takze se akorát honim mezi kuponu povinností a řvoucim děckem. V noci když spím v kuse déle než 20 minut, mám chuť bouchnout šampáňo. Takže dekuj za svoji pohodicku a uvědom si, že to fakt není samozřejmost.
Ty by sis měla uvědomit, že máš krásné zdravé děti a některé maminky by za to dali bůh ví co. A ty místo aby si byla spokojená a šťastná tak si akorát stežuješ. Dítě řve protože ty jsi hysterická. Ne nadarmo se říká spokojená máma spokojené dítě. Tyhle problémy jsi děláš sama... A očividně když máš čas vypisovat na koníkovi tak máš času dost, jen ho neumíš využít.
@v_anilka nejsem dokonalá, ale paní má zdravé děti a vůbec si toho neváží.... A času má dost, když zvládne vypisovat na modrém koníkovi. Takže bych to zas tak černě neviděla. Spíš bych to viděla na hysterickou maminku. Chudáci naše babičky.... Se divym že neskončili v blázinci, když na vše byly samy
Jo a rýma není nemoc 😂😂😂 to kdybych měla nechávat s rýmou děti doma tak nechodí nijak a ani chlap do práce 😂
Já si myslím a to se neuraz, že chyba je na tvé straně. Nechala si to dojít až sem a došla ti síla. Asi to byla jen otázka času. Je vidět, že se stala někde chyba teda spíš několik chyb a teď se v tom jen plácáš. Nevím jak to máš doma nastavené.Možná na sebe kladeš jen velké nároky. Musíš si udělat režim, jak už bylo výše napsáno do toho zapojit chlapa i děti ať mají svoje povinnosti, nebudeš toho mít tolik. Nejsi ničí služka a pokud něco nestihneš není potřeba to mít udělané hned, některé věci počkají. Řekla bych že je potřeba zamyslet se hlavně nad sebou.