Jen jedno dítě?
Dobrý den, chtěla bych se spíš vypovídat... Čekáme první miminko, je mi 20 let. Manžel je starší, máme vlastní dům. Vždycky jsem chtěla děti hrozně brzo, abysme byli spíš kamarádi, a nepripadala jsem si stará :D samozřejmě nemám nic proti starším maminkám. Dost dlouho jsem si přála mít aspoň 3 děti.. Ale jakmile jsem otěhotněla začala jsem zvažovat že to není tak úplně růžový. Žádný prachaci nejsme, takže vybavicka většinou z druhé ruky... Začala jsem přemýšlet jestli je špatně mít v dnešní době jen jedno dítě. Chtěli bysme stavět nový dům, protože oprava by vyšla dráž než opravit nás starý... Jezdit na dovolený, dopřávát si.. Rok jsem dělala v práci ve které jsem se nasla, hrozně mě bavila. Určitě bych se ještě chtěla vzdělávat.. Jenze není to třeba sobecky? Vůči tomu dítěti.. Všechno stojí Šílený peníze, a hlavně ten strašnej strach co už mám teď, a ještě není na světě... Měl to třeba někdo podobně bné?
@priefi to může nastat, bohužel, i když je těch dětí víc...ne nadarmo se říká: jedna matka se postará o pět dětí, ale pět dětí se nepostará o jednu matku...samozřejmě neházím všechny do jednoho pytle, jsou rodiny, kde to funguje a fungují i sourozenci spolu, sama taky takovou rodinu znám (stará paní s demencí, dcera se stará přes týden, syn vykryje často víkendy, svátky, bere maminku na výlety a spokojeni jsou všichni 3), abych nedávala jen negativní příklady😊.
@antoinet nechci rozporovat nějaké odborné výzkumy a statistiky, ale spíš mi přijde, že kolem sebe vidím krátkodobé rozpadlé vztahy typu 1 přítel, 2. přítel, xtý přítel, s každým nejlépe hned dítě a za rok konec...plno žen před přechodem je navíc rádo, že je rádo, často mají náročnou práci a do toho přichází starost o stárnoucí rodiče, popř. vlastní zdravotní problémy a únava a žádné mateřské pudy už je opravdu nedrží...
@antoinet Jeeej, nic ve zlém, ale žblebty Klimeše tak nesnáším. Jak se vyjadřuje ke všemu a všude, a ještě tím způsobem. Vzpomínám na jeho článek, že strašení čertem se u dětí vyrovná znásilnění atd. On většinou nemá nic podloženého, je to jeho dojmologie.
No jo, ale tak to prostě je. Když má někdo peníze na to si užívat, těžko se mu toho vzdává. Někdo, kdo třeba nikdy nebyl na dovolené u moře, nebude moc plakat po pořízení dítěte, že už se nikam nepodívá...
Ale souhlasím s tím, že ve třiceti tyhle věci vidí člověk kolikrát jinak jak v šedesáti...
@bayt dite neni krecek 😅 no to neni... ja ani nepsala nic o tom, ze je treba, naopak jsem psala, ze kamaradi umi vynahradit, v puberte to je luxus byt jedinacek, ale v dospelosti uz to luxus neni. A ano, jsoi situace, kdy si nekdo rekne, ze by radeji toho sourozence s ohledem na spatne vztahy, nemel. Hm... tlak spolecnosti? Mozna... ja kdysi chtela mit jen 1 dite, avsak ted, kdyz vim, co ceka jedinacka pozdeji a jaky poklad dite je, tak uz mam 2 a 3.bychom taky chteli (rict mi pred par lety, ze budu chtit 3 deti, tak se tomu fakt vysmeju)... jasne, ze to zalezi od rodicu, co chteji, od koho jineho by to melo zalezet. Ja jen napsala svuj pohled jako jedinacek
@bayt hele... ale morcata to same 😂 samicky jsou kamaradky, ale samecci spolu nevyjdou a jdou po sobe 😅
@dominika1986 mi to babicka rikavala s 12 detma 😅
@priefi Jakto? My jsme chovali dva samečky (ale od miminek pospolu) a vyšli 🙂) No jo chápu, jen jsem chtěla říct, že to je různé. Manžel spokojený dospělý jedináček, já jsem zase ráda za sourozence. Moje nej kamarádka šťastný jedináček. Další kamarádka má dva bratry, jeden chlastá, s druhým se vídá 1x za rok...
@bayt mno.... tak ja mela taky 2 samecky od mladatka a Ti spolu vychazeli taky, avsak pak jedno zemrelo (neco se zazivanim) a babi mi koupila druhe a Ti dva se pak nesnesli. Patrala jsem, cim to je a zjistila jsem, ze to tak proste je prirozene, avsak to, ze mladata spolu vyjdou i v dospelosti pry taky neni pravidlem, tak jsme asi mely obe stesti na parecek... rada na ty dva vzpominam, jsou to krasne vzpominky, nez ten rozetovy onemocnel. Ale k veci... ja momentalne jsem taky docela stastny jedinacek, ale desim se toho, co bude. Zazila jsem si sve s babickou, ktera taky mela 3 deti... ja a mamka jsme se staraly, zejmena ja a dalsi vnuci, jakoby babi nebyla... a jeji deti? Mno... jednoduse to reknu, nestarali se, protoze proc? Ja a mamka jsme se staraly, tak proc oni by se obtezovali. Babicku jsem milovala, avsak bylo mi lito i za ni, ze to tak je, nezaslouzila si to. A jelikoz jsem si uz tehdy zazila sve a to jsem jeste mela oporu v moji mamce a obcas jsem ukecala i babictiny dva syny, ze potrebuji odvoz, ze musim do prace, ze nemuzu porad chybet, avsak casteji pomahali sousede (je to smutne, ale je to tak), ale ted budu na to sama, az to prijde... jasne, mozna mi pomuzou deti (ale mam obavy, ze jeste budou mali, mamka me mela pozde), tak jako ja vnucka... ale to je tezko rici...ale snazim.se na to nemyslet.
Když už tu vytahujeme rodinnou historii... Tak já zažila jen jednu babičku jinak žádné prarodiče. Babička měla 3 děti a mámu měla až ve 40ti. Dospělosti se dožila jenom máma. Babička se přestěhovala do stejného města za naší rodinou a hodně nás hlídala, takže jsem jí měla moc ráda. Ale byla už starší a ke konci se zdraví zhoršovalo, jednu dobu jsem bydlela u ní, abych jí pomohla a byla tam, kdyby se něco stalo (to mi mohlo být kolem 9ti let). Nakonec to skončilo tím, že jsem v noci zvonila na sousedy, aby jí zavolali záchranku, že jí je v noci hrozně špatně. Z nemocnice se pak už nevrátila. Drsná škola života, zpětně jsem moc ráda, že jsem u babičky takto ke konci byla a nemusela ležet dlouho sama někde na LDN. Takže za babičku můžu říct, ještě že měla 3 děti, jinak by byla na stáří úplně sama ☹
@antoinet Mě přijdou tyto výzkumy dost zkreslené. Každý, kdo dělá výzkum si ho dokáže přizpůsobit tak, aby odpovídal výsledkům, které sám chce. Klimešovi taky zrovna moc nevěřím. A to máme tři děti, takže zrovna tato jeho domněnka mi "hraje do not" 😁.
A o tom štěstí - jeden výzkum tvrdí, že jedinácci nejsou šťastní, jiný říká opak. Záleží, který si vybereš.
@ilonne pry u jedinacku je vetsi rozvodovost, protoze se neumi prizpusobovat... nevim, mozna neco na tom je... manzel je ze 4 deti a docela se stretavame s ohledem toho, ze ja si branim sve soukromi a chci mit svuj klid. Jednou mi pak rekl, ze me asi i chape, ze kdyby byl jedinackem, mozna by to videl stejne.
@ilonne chapu myslenku🙂 A je rozdil spokojenost jedince (ditete, to navic nezna srovnani, takze muze tezko soudit, stejne jako nekdo z vice deti) a fungovani cele rodiny, zejmena ve stari rodicu. A teda vlastni poznatek - mam ted diky prazdninam doma porad vsechny tri deti a paradne se zabavi navzajem a ja muzu treba varit obed. Nebo jedeme autem na vylet a oni se vzadu chichotaji a postuchuji. Usinaji spolu, divaji se ba pohadku a smeji se necemu, co velkym nepripada legracni. Maji proste svuj svet videny detskyma ocima a i kdyz potrebuji i pozornost dospelych, prislo by mi hrozne smutny, kdyby byli ditetem sami.
@priefi Já jsem to nevnímala jako těžké, byla jsem ráda, že můžu být u babičky a pomoci jí. Nebydlela daleko od nás. Holt bylo potřeba jí pomoci, rodiče chodili do práce a nebyl, kdo jiný by to udělal, musela by se strčit do nějakého zařízení. Ze začátku ještě mohla chodit, ale pak se to zhoršovalo. Nevím, jak dlouho jsem tam byla, moc dlouho ne. Je to už dávno, pamatuji si jen některé zážitky a zbytek mi splývá. Navíc doba byla tehdy poněkud jiná než dnes...
@priefi Bylo mi to moc líto, ale jak jsem u ní byla, viděla jsem, jaké má bolesti, kolik léků musí brát, ztrácela pohyblivost a už se o sebe nedokázala postarat, prostě postupně odcházela... Smutná, ale poučná životní zkušenost. Bylo jí 79, takže se dožila docela pěkného věku a navzdory těžkému osudu (kdy přišla o 2 děti ve věku kolem 10 let) nebyla nakonec sama a trávila hodně času s námi.
@priefi U nás to bylo právě taky v nemocnici už rychlé, proto jsem moc ráda, že jsem stihla být aspoň u ní a nějak se "rozloučit". Syna přejel náklaďák, dcera byla nejspíš unesená (podrobnosti mi neříkali, protože jsem byla ještě malá, ale prý šla na trh a už se nevrátila, prý i vyšetřovali nějakého chlapa, nikdy se nenašla).
Je skvělý umět hospodařit se zdroji a proto mi nakupovani veci z druhy ruky nepřijde jako slabost, naopak.
@priefi Měla těžký život. Teď mi přijde úplně šílený, když mám děti ve stejném věku jako ona před tím. Na nás byla moc hodná. Podrobnosti nevím, mámu měla ve 40ti, mně máma ve 30ti a jako malá jsem se na to nevyptávala. Společné fotky 3 dětí jsem neviděla, je možné, že mámu měla až když o ty dvě přišla.
Taky jsme chtěli jen jedno dítě, ale nakonec jsme šli i do druhého. Napiš si za 2 roky pro a proti a uvidíš 😉
@bayt ja cerpam z knizek a clanku Jeronyma Klimese (psycholog, manzelsky poradce). Dle nej kazde dite napr. zvysuje trvanlivost manzelstvi o 10 let (ne z romantickych duvodu, ale je to spolecna starost, funguje to do poctu 4). Hodne upozornuje na omameni soucasnym blahobytem, za par desitek let nebude na duchody a soucasni rodice mala deti muzou skoncit nekde sami v ldn, v lepsim pripade v peci soukrome osetrovatelky, dovolene u more davno pryc. Zeny pred prechodem psychicky stradaji pocitem nenaplneneho materstvi, klepou se na vnoucata nebo aspon navstevu dospeleho potomka, ktery muze pracovat nekde za morem. Proste blahobyt tu rodinu nenahradi. Samozrejme neschvaluju rodit deti bez zajisteni.
Uz jsem to tu nekde psala, pochazim z Brna, na srazu sami vzdelani lide, nova auta, iphony...a mluvi, jake je silenstvi porizovat si deti. Ziju na vysocine, kolem vsichni 2-4 deti, nekdo ma vic, nekdo min, ale i dovolena v kempu, ojete auto a obleceni z bazaru se pocita, ceni se vztahy a zdravi🙂