Jen jedno dítě?
Dobrý den, chtěla bych se spíš vypovídat... Čekáme první miminko, je mi 20 let. Manžel je starší, máme vlastní dům. Vždycky jsem chtěla děti hrozně brzo, abysme byli spíš kamarádi, a nepripadala jsem si stará :D samozřejmě nemám nic proti starším maminkám. Dost dlouho jsem si přála mít aspoň 3 děti.. Ale jakmile jsem otěhotněla začala jsem zvažovat že to není tak úplně růžový. Žádný prachaci nejsme, takže vybavicka většinou z druhé ruky... Začala jsem přemýšlet jestli je špatně mít v dnešní době jen jedno dítě. Chtěli bysme stavět nový dům, protože oprava by vyšla dráž než opravit nás starý... Jezdit na dovolený, dopřávát si.. Rok jsem dělala v práci ve které jsem se nasla, hrozně mě bavila. Určitě bych se ještě chtěla vzdělávat.. Jenze není to třeba sobecky? Vůči tomu dítěti.. Všechno stojí Šílený peníze, a hlavně ten strašnej strach co už mám teď, a ještě není na světě... Měl to třeba někdo podobně bné?
@jannym moc hezky napsano. Je to tak jak pises, sourozenec neni otazka jen detstvi, ale celeho zivota. Moje mamka se se svym bratrem se staraji o babicku s alzheimrem a je skvele, ze na to jsou dva... Samozrejme, ze clovek nemuze kalkulovat se zivotem a sourozeneci vubec nemusi mit dobre vztahy. Ale to je tak prece se vsim, lide se stejne berou i kdyz to taky muze skoncit 🙂 Ja se svym brachou taky nemam dobry vztah a mozna prave o to vic si preji a snazim se o to, aby moje holky to mely jinak....
@bayt to ti pak ani neprijde, brzy si clovek najde system a hlavne mne to teda pripada snazsi se dvema detma 😄 Jak uz jsem psala, mam vic casu neco udelat, protoze si vydrzi nejakou dobu hrat a hlavne venku nemusime porad nahanet nejake kamarady, protoze si vystaci i samy spolu. Nebyl nikdy problem se skolkou, krouzkama, protoze tam jsou spolu. Zkratka ja za sebe si myslim, ze s jednom ditetem bych mela vic prace 😄
Mám to trošičku jinak, když jsem otěhotněla, měla jsem představu: porodit 2 děti co nejblíž po sobě, aby byli kamarádi děti, byla jsem o 10 let starší než ty, kariéra dobrý, práce šla dluhy byli, ale ty nám nikdo nevezme, manžela zrovna vyhodili z práce. Chtěla jsem rodit do 35 kvůli genetice a hlavně jsem věděla/cítila, že fyzická jde dolů, takže 40 na rození jsem nechtěla.
No život to zařídil jinak.
Po porodu mi další dítě moc nedoporučovali, smířila jsem se s tím i když to trvalo.
Momentálně 40tka na krku, v půlce srpna bych měla rodit, odstup dětí téměř 8 let. Tak to neřeš. Vše nějak vyplyne. Užívej si toho, co máš a uvidíš, co ti život přinese.
Držím pěsti ✊.
To uvidite casem.. Dcery jsou od sebe 4 roky a sestra je to nejlepsi, co jsme starsi mohli dat.. Moc se milují.. Ja jsem jedinacek a je mi to lito dodnes.. sourozence bych fakt potrebovala.. Se sourozencem je urcite zivot veselejsi a clovek neni na problemy sam, pokud maji ti dva dobry vztah..
Já vždycky chtěla dvě děti. Mám ségru o 11 let mladší, takže jsem taky vyrůstala jako jedináček. A vždycky mi chyběl parťák. Nakonec mám děti 14 měsíců od sebe. A neměnila bych. I když jsou zatím hodně malé a jsem na ně sama.
@rajecka Já si hlavně myslím, že s jedním dítětem se ten život radikálně změní a na min. 15 let to tak zůstane. Zmizí ta svoboda a klid. Takže už je pak jedno, jestli má člověk jedno nebo dvě děti, jestli mi rozumíš. Život zůstane prostě každopádně pořád jiný.
A štvou tě děti občas? Včera jsem měla takový den blbec, syn pořád navztekaný, že jsem byla snad pořád jen naštvaná a rozčilená.
My jsme taky byli s manželem zastánci, že budeme mít jedno dítě. Chtěli jsme žít a ne jen přežívat, chtěli jsme na dovolené letadlem, chtěli jsme si leccos koupit, kdy se nám zamane. Mít možnost našetřit nějaké úspory, atd... Pak dcera jen tak na písku pronesla, že nemá žádné kamarády, že je sama a byla opravdu smutná.... A nám to všechno docvaklo. Pro dítě není do určitého věku podstatné, jestli lítá k moři nebo "jen" stanuje na zahradě, jestli má triko z druhé ruky, nebo tričko značkové za 2000. To dítě potřebuje parťáka a toho jí žádný sebelepší rodič nenahradí. Tak máme děti dvě, manžel měnil kvůli stresu práci a šel s penězi hodně dolů, takže žijeme vyloženě z ruky do huby a už se těšíme, že půjdu do práce a bude nám líp, ale - když vidim, jak se děcka mají rádi, jak jeden druhého utěšuje a chrání, tak bych neměnila. Mít luxus a peníze a drahé dovolené, to je sice krásný, ale neznamená to štěstí. Za to úžasné a zdravé děti, to je to nejlepší, čeho se může lidem v životě dostat.
Vůbec se tím teď netrap a neřeš, co je sobecké, s jinými, ale pouze se svým mužem. My to měli teď podobné, akorát jsem už skoro jednou tak starší. První dítě ve 33. Teď už je velký parťák a nechtělo se mi vracet do miminkovských let, s jedním opravdu platí jedno dítě, žádné dítě (aspoň u toho mehk). Druhé dítě prostě tu rodinu omezí víc než jedno, to je objektivní fakt. Jak peněžně, tak pracovně, tak společensky. Kdybych se rozhodovala jen sama za své sobecké já, druhé bych z těchto důvodů nechtěla. Ale... manžel byl do 16 let jedináček, vždy chtěl děti dvě. Já mám bráchu a jsem za něj a jeho rodinu neskutečně ráda, teď už je to moje jediná rodina. A s ohledem na sociální vývoj dítěte je sourozenec tisíckrát cennější pro dítě než dovolené u moře. I kdyby spolu nevycházely, i kdyby byly od sebe daleko, i kdyby nebyly parťáci, už jen ta vzájemná nutnost interakce v rodině jim dá hodně do života. Z těchto důvodů jsem překročila své sobecké já a čekáme druhé dítě a vím, že to nějak zvládneme a že bude milované.
Jsi mlaďoučká, celý život před vámi, tvoje názory se mohou během deseti let změnit. Tak to neřeš teď a žij přítomností. Nepořídit sourozence z pohodlnosti a materiálních důvodů může vždy znít tak trochu sobecky, ale jako máma zjistíš, že i sobeckost je někdy potřeba a to, jestli u vás zrovna v této situaci, je jen a jen věc vaší rodiny a máte na to plné právo.
Ja jsem jedinacek a podle me je to horsi nez mit sourozence.ano,kazdy rok jsem byla v alpach,rodice na me meli cas apod.ale nikdy jsem nemela nikoho k sobe blizkeho,nevyblba jsem se s nekym a to mi prijde mnohem dulezitejsi.a uz ted vidim ze az budou rodice potrebovat budu tu pouze ja na to abych jim pomohla.mela jsem babicku rok v nemocnici a bylo to narocny pro nas pro rodinu abychom se u ni vystridali a nebyla tam sama a to jsem ma to byli tri(jeji 2 deti a ja).kdyby slo o moji mamu budu na to sama...jinak s penezma je to relativni.na bazarovych vecech nevidim nic divneho a osobne si myslim ze to ze vic deti je velky zasah do rozpoctu je relativni.manzel je z 5 deti a naucil me jak se da skutecne usetrit a to nestradame.napriklad pokud planuju co budu varit mevyhazuju zbytky atd.to je nesrovnatelne s tim co js zazila ve sve predchozi rodine...
Jsi hrozně mladá na podobná rozhodnutí má ještě plno času a dokud nemáš ani jedno dítě, tak nemá cenu se rozhodovat, jestli budeš mít ještě další. Uvidíš, jak se situace vyvine a jak to budeš cítit.
Já mám 3 děti a občas je mazec, ale rozhodně jsem nikdy nelitovala a brala jsem to tak, že jedna z nejlepších věcí, co můžeš dítěti do života dát, je sourozenec 🙂 V dětství má parťáka, navzájem se učí nové věci, pohrají si spolu, vyzkouší si na sobě žárlivost, kompromisy, toleranci, ohleduplnost... Jestli si budou rozumět i v budoucnosti je jen na nich, to jim stěží můžeme naplánovat. Ano, kdybych měla jen jedno dítě, mohla bych mít o jednu značkovou kabelku měsíčně a dvě zahraniční dovolené ročně víc, ale rozhodně bych se ochudila zase o něco jiného 🙂
A nemyslím tím, že jedno dít je něco špatného a sobeckého, jen já bych tuto cestu nezvolila.
Urcite jak rikaji holky, to uvidis vse casem, jak to pujde a jak se na dalsi budes citit at uz psychicky, ekonomicky i socialne. U vsech je to individualni.
Ja treba nemam rada ty maminky, ktete si nadelaji kopu deti a nejlepe s nekolika tatinky, a jsou ze socialne slabsiho prostredi a pak furt neco doluji z ex a ze statu- z nas vsech.
Jinak ja treba chtela vzdy aspon 2 deti a jsem stastna za 1 a dala bych ji vsechno. Je mi 34 a ted tuto otazku take resime. Neprispivaji mi zdravotni problemy, takze se smiruji ze zustane u 1.
Ano navic nam chci taky "doprat", ale ne letecke dovolene, znackove hadry, kabelky ap.
Chci at si muzeme koupit napr. kvalitni jidlo, obuv, at muze jit dite do krouzku a pokud ji bude cokoli bavit tak ji v tom podporit, at spime na vyhovujici posteli a mame vyhovujici zazemi a nemusim mit obavy co kdyby se pokazil treba kotel, tak z ceho ho zaplatim.
@kosticka12 jako jedinacek Ti odpovim jasne, ano, je to sobecke... nejde ani o to, kdyz to dite je male, kamaradi sourozence nahradi, takze si dite nezasteskne, v puberte bude za to, ze je jedinacek mozna i vdecne... ale jako dospelak? Clovek nikdy nevi, co se komu kdy stane, ale pece o stare rodice bude jen a pouze na nem a ver, ze tohle neni zrovna lehky udel. To dite bude poslouchat, jak se ani nestavi, protoze byste ho chteli videt caste, to dite bude muset vse zajistovat.... jako napisu to tak, kdysi jako jedinacek jsem to brala jako luxus byt jedinacek, ted to beru jako prokleti... ale taky se muze stat, ze dite se na vas vyprdne samo a tyhle starosti nebude mit vubec a Vy, nebudete mit nikoho, kdo by Vam na stara kolena pomohl... takze asi tak
@priefi no já k tomu můžu dodat z rodiny zkušenost, kdy babička byla ze 3 dětí a nemohoucí prababičku měla léta "na krku" pouze ona sama, dožila v klidu u mých prarodičů v malém bytě. Zato o dědictví se pak nezapomněli hlásit všichni z celého širokého okolí včetně babiččina synovce, který po prababičce roky ani nevzdechl. Takže i taková může být realita sdílené péče o rodiče. A nejrůznější nespravedlivé dělení majetku mezi sourozenci je další kapitola sama pro sebe...
Ahoj, každý si musí ujasnit, co v životě chce, ale když se koukám na naše děti, jsem hrozně ráda, že jsme nezůstali u jednoho. Každým dnem se nám má narodit čtvrté. Mám děti s odstupem cca 2 roky od sebe. Je skvělé se dívat na to, jak si hrají, nebo jak se škádlí. Je pravda, že je na místě se trochu uskromnit, jen si nemyslím, že je to na škodu dětem. Nechtěla bych aby měli úplně vše na co si vzpomenou a kdy si vzpomenou. Chci je naučit, že pokud něco opravdu chci, musím si to zasloužit, našetřit si, nebo jen počkat (narozeniny, Vánoce). Nejsme žádný sociální případ ale ani pracháči, také si nemyslím, že jsme nějací nevzdělanci, spíš takový středoškolský průměr 😉 Já osobně bych se přimlouvala alespoň za dvě děti...
@dominika1986 bohuzel mas pravdu, je to tak... i ja neco podobneho zazila u moji babi.... ale ted si predstav, ze by mela jen jedno dite a nebylo by to to, ktere se staralo.
@priefi Já si myslím, že na tohle fakt není univerzální recept. Dítě není křeček, aby se mu pořizoval sourozenec do klece, aby "se nenudil". Myslím, že rodiče prostě to druhé dítě fakt musí chtít, mít na něj kapacitu finanční i psychickou, nesmí jim moc vadit, že jen co první dítě dorostlo do rozumného věku, přijde zase přebalování, kojení, nevyspání, omezení života apod.Nedá se říct, že mít sourozence je vždy výhoda (co když je sourozenec postižený, problémový, co když s ním dítě od mala nevychází a nerozumí si, co když jsou kvůli němu rodiče frustrovaní a věčně bez energie...?) Stejně jako se nedá říct, že ten jedináček nebude nikdy litovat, že toho sourozence nemá....
Podle mě tohle je taková sociální norma, mít ty dvě děti. Spousta lidí by je neměla, kdyby se to tak "nemělo dělat".
Tak s teď přispěju já..Já mám sourozence dva,ale brácha starší o 10let,segra o 13let..Takže jsem vyrůstala jako jedináček..Segra nebo brácha mě věkově blíž mi sakra chybel..Zřejmě to se podepsalo na tom,že jsem chtěla děti brzo a ,,hodně,,.Když jsem měla 3 řekla jsem si,že možná někdy kdyby se povedlo,že bych miminko chtěla..A ono přišlo dřív,než jsme se stihly otočit..Když poslední odrůstala všechno jsem za pakatel prodavala,aby mi to doma zbytečně neleželo a sloužilo jinde.No,zkrátím to-otěhotněla jsem přes antikoncepci,čekala jsem miminko-páté dítě pro mě byla noční můra,jak to zvládneme,kolik dětí,jak se na nás budou dívat lidi?! Dnes mi v postýlce leží 8mi měsíční holčička-komplet výbavičku jsem kupovala znovu úplně novou..Nelituju,máme vlastní dům,velké auto,děti nestrádají,hlady netrpí,potraviny kupuji v Německu,kde jsou naopak potraviny ještě kvalitnější.Dcera chodí na soukromou školu-školné na rok 25tisíc,děti nevynechaly jediný výlet se školou či školkou,oblečení i boty nosí značkové-ano,přiznám,že i do Pepca zajdu,protože tam mají také pěkné kousky,ale nechodím tam pravidelně.Takže nedělej si hlavu jestli jsi sobecká nebo ne,nelam si hlavu jestli jedno dítě,nebo dvě..Užívej si bříška a tyhle myšlenky zažeň někam pryč,je to předčasné..Hlavně-víš co se říká? Člověk míní a osud mění..
@kosticka12 mám to úplně stejně 😊 čekám první miminko také se starším partnerem. Myslím že to rozhodně není sobecký, dítě by nemělo bejt omezení nebo dokonce muset si pořizovat druhý jen protože všichni tvrdí jak je to dokonalé 😡 jsem v 5 měsíci a už slyším jak si i za dva tři roky mám pořídit další....zajímalo by mě kdo by nás pak dotoval 👌 je ti stejně jako mě teprve dvacet, je spousta času užít si pořádně první dítě a vše kolem a pak teprve dle situace a hlavně vlastního pocitu zvážit další 😄
Nechtela jsem diky memu dopravani si cehokoliv zadne dite. Pak byla 1. holka s tim, ze dalsi uz ne, aby jsme melo opet na vsechno. Nakonec mame 2🙂 chci taky 3. To necham ale opravdu az starsi odrostou. Kdyz to reknu blbe, ve 30 jdu do prace a decka skolka a davno skolka. Uzivat si cehokoliv diky penezum ve 30 neni uplne marny🙂))) ty muzes jeste driv. Treba ve 28🙂 a to, co nemam ted, tak proste budeme mit za 5 let. No booze🙂 jo a treti chceme adoptovat/pestounska pece