Manžela už prý nepřitahuji
Ahoj. Jsem ted nešťastná a úplně na dně. S manželem jsme spolu skoro 10 let, v manželství přes dva roky. Máme tříměsíčního chlapečka. Manželovo nezájem řeším už pár měsíců. Nechtěl se mnou nic podnikat,na každý výlet jsem ho musela přemlouvat a pořád jsem se snažila jen já. V těhotenství se se mnou nechtěl milovat,což jsem chápala. Ale nechtěl ani po šestinedělí. Já se šla přitulit,já mu nabízela sex,ale marně. Vycházeli jsme dobře, nebylo to, že bychom se hádali. A pokud ano, tak jen kvůli tomu, že nikam nechtěl jít se mnou ale na ostatní si vždy čas našel. A ted už jsem toho měla dost a řekla jsem mu,ať mi narovinu řekne,co se děje. A on mi řekl,že už je to stereotyp a že mě nemiluje,že ho nepřitahuji fyzicky. Že nás má oba moc rád a malýho miluje,ale ke mně už to necítí delší dobu. Že ho to mrzí a neví co má dělat aby se to vrátilo. Takže jsem se sbalila a odjela. Rozvod nechce,zatím prý budeme každý zvlášť a uvidí se co bude dál....Já jsem z toho na dně,pořád ho miluju. Myslíte,že můžu udělat něco aby ve mně zase viděl přitažlivou ženu? Zažil to někdo? Jen doplním,že mám po porodu zpět svojí postavu a snažim se vypadat dobře.Nejsem žádná unavená mamina.... Děkuji za každou reakci
Ahoj. Samozřejmě těžko soudit, ale z toho, co píšeš, mi připadá, že manžel zatím neunesl příchod mateřství a rodičovství do vašich životů. Narození dítěte je (byl) záhul pro většinu párů, co znám a svým způsobem ho považuji za prověřující zkoušku ohněm. Teď už to není jen skotačení na zeleném trávníčku, v popředí jste dítě a Ty a mám pocit, že manžel to nedává a sám sobě to vysvětluje tak, že teď už to není láska. Ono, vztah se mění i v průběhu manželství a to, že po druhém zrovna nešílím,ale "jen" cítím, že ho mám rád, si každý nevysvětlí tak, že milování skončilo. Je normální, že první roky po narození dítěte jde tahle část vztahu trochu stranou (tím nemyslím, že by vymizela - jen prostě ustoupí) a do popředí se dostává schopnost zatnout zuby a chovat se zodpovědně. Připadá mi trochu smutné, že se snažíš zavděčit, aby ses mu zas zalíbila, když mám přitom pocit, že teď jsi to hlavně Ty, kdo potřebuje péči a podporu. Ono totiž i být unavená mamina a nemít hned po porodu zpět svou postavu, je normální stav, který by chlap měl být schopen ustát. Spíš než na snahu o zalíbení se, bych se soustředila na péči o sebe ve smyslu rozmazlování se - pokud je to jen trochu možné a máš oporu v rodičích.
@urtica Asi to tak opravdu je. Snad to i on pochopi.
@priefi A muzu se zeptat jak se vam to podarilo ustat?
@loveiskaput Držím palce, musí to být náročné. Mám pocit, že momentálně toho moc objektivního pro záchranu udělat nemůžeš - spíš se postarat sama o sebe a o mimčo. Trochu mi to připomnělo jednu povídku od Frýbové, kterou jsem kdysi četla - jmenovala se "Slabý muž".
@priefi My na konci ledna, ale už teď si připadám jak před porodem...fyzicky (almara) i psychicky (mimořádně náladová almara).
@loveiskaput bylo to hodne tezke obdobi, tahlo se to nejakou dobu, s tim, ze intimni zivot uplne neztroskotal. My jsme to meli tak, ze ja nic nesmela cele tehu (jeden problem.za druhym), po porodu jsem byla diky hojeni 3m "mimo provoz" a pak to bylo takove divne, ja byla stale bolava a hormony z kojeni taky delaly svoje. Pak prislo na radu stehovani a velmi caste a neohlasene navstevy tchanu... nas vztah chradnul a chradnul. Jednoho dne jsem se zeptala, zda me jeste vubec miluje... nebyl schopny mi to rici a rekl totez, co Tvuj manzel, ale jeste dodal,.ze nebyt ditete, tak asi uz spolu nejsme. Takze co ted? Ja ho milovala, byli jsme spolu vice mene stejne dlouho jako Vy v podobnem pomeru spolu/manzelstvi... snazili jsme se o tom mluvit, co je spatne, co se jednomu nebo druhemu nelibi a snazili jsme se na tom i pracovat, co se ovsem nezlepsilo byly navstevy tchanovcu a sourozencu manzela. Snazili jsme se s malym jezdit na vylety, abychom nebyli v byte a zaroven byli spolu, ale casto to byly vylety, kdy jsme po sobe i stekali. Rekla bych, ze nas hlavni problem byl na me strane. Tim, ze tchani chodili casto, neohlasene, ja jsem kazdy den trnula, zda prijdou nebo neprijdou, citila jsem vetsi a vetsi uzkost, troufam si rici, mela jsem uz deprese a to velice negativne pusobilo na nase souziti, byla jsem neustale ve stresu (mluvila jsem manzelovi, ze mi to vadi). Az jednou pohar pretekl, ja dostala totalni hysterak, brecela jsem, rvala na manzela a vrchlila bez cenzury naprosto vsechny nakupene pocity za 3/4 roku. A to byl moment, kdy nase manzelatvi se odrazilo ode dna. Manzel zarazil navstevy, nevim, co jim rekl, odjeli jsme na chvili pryc z bytu a najednou se vse zacalo zlepsovat, jak intimni zivot, tak vse ostatni. Ja zacala dychat a se mnou i nas vztah. Zacatek krize zacal novou roli nas obou, tj.byt rodici, nez jsme ji skutecne prijmuli (mimi bylo chtene, avsak byla to pro nas velka zmena, uz jsme nebyli jen 2, ale 3), pak to stehovani do vlastniho bytu (pred tim jsme bydleli u moji mamky, kde nam chybelo soukromi) a najednou jsme se ucili spolu zit a do toho naseho uceni vecne nevyzadane navstevy a taky podle me byl nejhlavnejsi nas problem, manzel to z me strany nechapal a ja se dusila a pak se to vsechno odrazilo i na nas vztah. K tomu nas maly mel zdravotni problemy - silny ekzem, zoubky sly od 4.m, takze vecne neprospane noci... a uz to slo jedno s druhym, ruku v ruce. Zaklad je, aby jste na vztahu pracovali oba, aby jste nasli, kde je zakopany pes a snazili se to vyresit. Pevne doufam, ze i u Vas krize pomine a bude zase dobre 😊 drzim pesti
je evidentní že už dlouho v tom je jiná žena,můj dojem,každý umí lhát,když se bojí a je srab říct pravdu
Myslím, že má problém spíš on. Můžeš navrhnout třeba nějakou poradnu, snažit se spolu něco podnikat, žít i jako partneři, ale rozhodně se neponižuj a nevnucuj, máš svoji hrdost. Někdy je náročné období, kdo ho nezažil, ale slíbili jste si v dobrém i zlém, na to by měl myslet. Možná vám to odloučení prospěje, že si aspoň něco uvědomí.
@verher to je strašný, jak to chlap vyřeší takto, to ne mrzi. Me jak začalo růst břicho, tak muj uz taky nechtel, ze jsem pro nej nepritazliva a navic mu vadil pocit, ze ve me je dítě. Pred těhotenstvím jsme chodili do fitka, takze konecnych 20kg byl pro nej skok. Ale rozhodně nešel nekam jinam. Ted je malemu 7 týdnů a chybi mi do puvodni vahy asi 4kg a už jsme začali fungovat zase jako partneři. Pohrdam takovými chlapi, ze jim žena nosí dítě a oni si jsou schopny najit jinou. Ta jeho podrizena musi byt taky pekna pi.... pokud vedela, ze ma male miminko. Hnus největší od obou 😞
Já bych to brala tak, i když je to drsný, že pokud je vztah fakt pevný a vše funguje tak jak má, nezaskočí ho nic, žádný těhotenství, ani neprospaný noci a vytahaný břicho. Jasně, nemusí to být pořád úplně růžový, ale není to důvod, aby Vás přestal milovat. Vztah, kdy to oboustranně funguje právě obnáší překonávání takových překážek. A pokud je nepřekoná, není to ono. Co je to za lásku, když jí k Vám cítí jen ve chvíli, když jste krásná, plná energie a veselá, to pro mě není skutečná láska, ale povrchní cit. Já bych mu dala volnost. Nenutila ho. Žila si podle svého, myslela na sebe. A třeba jednou zjistí o kolik přišel, jestli už tedy nebude pozdě. Hlavně se mu nevnucujte, přišla byste o svou sebeúctu a on by Vás nemiloval o nic víc, ba naopak. Tahle varianta platí pouze pro případ, kdy víte, že jste sama chybu nikde neudělala, že jste se pouze ,,prohřešila,, tím, že jste matkou jeho dětí.
U našich jsem do čtvrtka abychom si odpočinuli a aby si uvědomil co vlastně chce. Pak pojedu domů a postavim se k tomu čelem. Buď bude chlap a budeme hledat řešení společně nebo se rozhodne odejít. Já si uvědomila, že už nikdy nebudu blbá, že žiju jen jednou a tak budu žít hlavně pro sebe a pro maličkýho. Nikdy jsem si nemyslela,že tohle budu řešit zrovna já. Ale stalo se a hrozně to bolí. Dám vědět, jak to dopadlo.... Děkuju holky za podporu, moc mi to pomohlo!
@loveiskaput nedělej ukvapené předčasné závěry, styl buď bude řešit, nebo je konec není moc dobrý nápad, dávat vybrat mezi dvěma možnostmi, kdy ani jedna mu nebude příjemná - takhle bych to řešila za rok, ne hned.
@loveiskaput je to cesta na dlouhou trat, nic nebude hned. Musite si opet k sobe najit cestu a tohle nejde urychlit. Bud se objevi znovu "kouzlo lasky", nebo proste to nepujde. Velkou roli hraje i Vase ditko. S jedne strany ho sice oba milujete nade vse, ale z druhe je jeste prilis maly, potrebuje Tvoji peci a manzelovi tak nejak chybi ze strany miminka interakce, opetovany kontakt, nevim, jak to napsat. Cim ditko bude starsi, tim bude samostatnejsi a bude vyvijet i tu interakci a to muze byt ten bod zlomu, kdy i ta unava nebude tak velka a budou videt ovoce. Pak i pro Vas bude lehci si k sobe najit cestu.. zmapujte v klidu, bez emoci, kdy to zacalo haprovat. Problem bych videla, kdyby vztah troskotal uz pred tehotenstvim... kazdy par ma svuj pribeh a ten pribeh je Vas stavebni kamen. Zkuste najit prasklinky a opravit vse, co se da. Ale jak pisu, ze dne na den, z tydne na tyden to nebude. Chce to cas... otazka je, co zahaprovalo, ale.rekla bych, ze to je ta role rodicovstvi, ta velikanska zmena v zivote Vas obou.
Ja mam taky pocit, ze je v tom jina a opravdu lhat umi kazdy ale kez by to tak nebylo.
Holky je po všem. Dneska za námi manžel přijel a prostě už prý takhle nemůže dál. Prý už to tak cítí hodně dlouho a přemýšlel, že to ukončíme, jenže pak jsem přišla s tím, že jsem těhotná, tak doufal, že se to změní, ale nic... Je konec. Zhroutil se mi celý svět.
@loveiskaput to je mi lito... ☹
@sudylichozrout spíš si myslim, že manžel mluvil o prvním těhotenství, už tenkrát měl pochyby ☹
@dvojka jj, ja uz jsem prave prispevek upravila, doslo mi, jak to myslela.
@loveiskaput To je mi moc líto - je jasné, že teď je to obrovský šok. A nijak jinak to opravdu nevysvětlil? Jen, že to prostě přestal cítit a finito..? Je to zbabělec - odejít od rodiny bez toho, že by se zkusil podívat na to, co je pod povrchem, případně alespoň zkusit hledat řešení...
@loveiskaput promin', ale je to sráč ! ☹
@urtica Prostě už ke mně nic necítí a je si jistý,že to nic nezpraví. Přiznal se, že už nějakou dobu bere tajně antidepresiva. Je fakt, že za poslední rok hrozně zhubnul. Nedá se s tím nic dělat. Nemůžu mu poručit aby mě zase miloval...
@urtica
@dvojka
Holky, ja vim, ze to tady neni moc popularni, ale na vztah a problemy v nem jsou vzdy dva. Tezko o nem rikat, ze je srac a srab a ja nevim, co jeste. Z nejakeho duvodu byl ve vztahu nespokojeny, neco se zmenilo jak na strane jeho, tak i zakladatelky a on to proste nedal. To se holt stava... Taky byste to zabalily, kdyby vas partner uz dlouhodobe nepritahoval a nevyhovoval vam v mnoha ohledech. Takze si nemyslim, ze je nutne, aby se na jeho hlavu snasely takove nadavky.
@loveiskaput mrzi me to, ale jedune, co muzes ted udelat, je to, ze ho nechas jit. Nedelej mu sceny, nech ho. Evidentne se hodne trapil.
@sudylichozrout S tím naprosto souhlasím. Citům se poručit nedá, tak to prostě je. A vím, že se o nás i tak postará a malýho miluje!
@verher Presne tak. Taky ho miluju a pokud opravdu odejde,bude to sileny,ale musime byt silne kvuli detem. zvladneme to,jen to bude trvat.