• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Odchod partnera v průběhu těhotenství

VM, normálne som sa pousmiala, pretože aj ja zakaždým keď som s niečím nesúhlasila som dostávala krásne sms :slight_smile:.
8. zář 2009 v 16:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
reni, tajemna, ani ne, jen z jistych duvodu nechci a nemuzu psat verejne... :angry:
a ty krasne sms, nebo prispevky sem do diskuse jsou mi taky duverne zname, ale od "treti" osoby... :confounded:
8. zář 2009 v 17:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak jsme měli včera schůzku s ex-přítelem. Nadmíru se zajímal o to, co se děje, jestli ty komplikace s porodem jsou nějaké závažné a tak, že mu mám zítra zavolat, až půjdu od doktorky, ale já už mu ten zájem nevěřím, spíš mi přijde, že tiší svoje výčitky svědomí, když mě vidí s tím břichem. Navíc jsme měli vyřešit něco kolem peněz, a to jsme opět nevyřešili. Chce se sejít hned příští týden, až budu vědět, co doktoři v Podolí příští úterý řeknou ohledně porodu... což mě překvapilo, vídali jsme se teď sotva jednou za měsíc... ale jak jsem psala, kdo ví, jak to bude, nedoufám, že by mu něco doklaplo a už se něj nechci v ničem spoléhat... Možná si jen dělá alibi a tváří se sám před sebou, že se vlastně stará, i když to v realitě není vůbec pravda. A schůzku pak zas třikrát přeloží a zruší... jak bylo jeho zvykem.
Od té doby, co ode mně odešel, tak dal i výpověď v práci, dosud nic nemá, kromě nějaké práce načerno, jak už jsem taky psala a prostě jen koukám, jak to s tím životem vede... Trochu mám strach, aby se nechtěl vrátit, až se malý narodí a jemu bude ouzko, protože teď nemá v ruce nic... kromě té přítelkyně, pokud ji ještě má, na to se ho neptám. Ach jo. Je mi z toho pořád smutno. Kdybych to aspoň měla tak, že doufám, že se vrátí, ale mě už je z toho tak hořko, že ani nechci, aby se vrátil...
9. zář 2009 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baru,je to sice těžký a špatně se to poslouchá,ale na Tvém místě bych vytrvala ve svém přesvědčení,že "dvakrát do jedné řeky nevstoupíš".Prostě bych se na něj už vůbec v ničem nespoléhala,protože když chlap dokáže opustit těhotnou ženu,je to prostě neodpustitelné a svědčí to o jeho absolutně nemorálních zásadách a sobectví.Věř mi,mluvím z vlastní zkušenosti.(A to narozdíl o tebe zůstanu s dvěma dětma sama,ale jeho už prostě do svého soukromí nepustím).
Ten můj byl taky ze začátku samý máslíčko,jak mi nechce ublížit,jak se chce rozejít v klidu,jak mi se vším pomůže,když bude potřeba.Hahá-jen do doby,kdy jsem nepřistoupila na jeho "směšné" finanční návrhy ohledně výživného na dceru a na mě.To už nebyl tak vstřícný,když zjistil,že se opravdu pást chodit nebudeme a že tím svým odchodem se prostě povinností nezbaví.A hned začal vystrkovat růžky a vyhrožovat,no prostě to teprve potom byla ta jeho pravá tvář.
Jestli má ještě přítelkyni,to taky nevím a neřeším to.On sice pořád vykládá (hlavně pokaždé u soudních jedníní) že je sám,ale já si myslím že to s ní pořád ještě táhne.Přinejmenším alespoň proto,aby mu "podržela".A to je přitom sama vdaná a má dítě.Já prostě nechápu,jak na to můžou mít oba dva žaludek.A to víš,že čím chci já víc (podle něho samozřejmě přemrštěně moc),tím míň mu bude zbývat na výdaje když je s ní a o to víc mě nenávidí.
Přeju Ti,ať se dohodnete v klidu,i když si prostě myslím,že chlapi jsou vesměs všichni stejní a že ten Tvůj Ti tu svoji pravou tvář úplně a zcela odhalí taky až když tohle začnete řešit.
Tak buď hlavně silná a chtěj úplně všechno na co máš nárok.Jsou to hajzlíci sobecký,ale musí si uvědomit,že povinnostem prostě neutečou!!! :angry: :wink:
9. zář 2009 ve 14:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky..já mám něco podobného..jen jsem se vás chtěla zeptat na váš názor...potkala jsem chlapa,který mi říká,jak se zamiloval,pořád mluví o mojí malé jako o naší a že je mu jedno,že není biolog. otec...stejně musím pořád přemýšlet nad tím,že až se narodí,tak změní názor nebo že mu to začne časem vadit...
9. zář 2009 ve 14:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Kaci!
Podle mě je to strašně fajn že jsi někoho takového potkala.Nevím jak dlouho se znáte,tudíž jak moc mu můžeš věřit,ale já bych mu určitě šanci dala.To že se má malá teprve narodit je taky strašně veliká deviza.Pokud vašemu vztahu tu šanci dáš a on bude moci být třeba i u porodu,určitě se tím ještě víc semknete.A nejen vy dva,ale hlavně on s miminkem.A to si myslím určitě za to stojí. :dizzy_face:
Držím palce!!!!! :wink:
9. zář 2009 v 15:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
VM: Já v tom mám celkem jasno, zpátky to nejde. Jen mě to vždycky stejně rozhodí, když se tváří, že se zajímá... možná si v tu chvíli ještě o to víc uvědomím, jak jsem na to sama a že to opravdu nemám s kým sdílet... protože jemu už se nedá věřit. A jak mi ta pozornost, sdílení a pochopení strašně chybí.
S penězmi a tak to vypadá, že problém dělat nebude, ale na lámání chleba zatím úplně nedošlo, takže to se ještě uvidí... :(

kacka: Moc ti přeju, aby ti to vyšlo. Chápu, že máš obavy, to bych na tvém místě taky měla. Mnohokrát jsem přemýšlela nad tím, že až si třeba časem někoho najdu, jestli bude schopný moje dítě přijmout a sžít se s ním, i když nebude jeho. Pokud už někoho máš, kdo vypadá, že miminko přijme za své, tak nad tím tolik nepřemýšlej, stejně na tom nic nevymyslíš. Taky bych mu dala šanci. Pokazit se může kdykoli, cokoli a stejně se na to člověk nepřipraví. Stejně tak to může být skvělé a na tvém místě bych za jeho oporu byla fakt ráda. Na druhou stranu, pokud máš pochybnosti o něm jako takovém a byla bys s ním jen kvůli tomu, že on se zamiloval a chce přijmout tvoje dítě, tak bys možná časem byla nešťastná... ale nepíšeš moc podrobností, tak to nechci nějak rozpitvávat, když o tvé situaci nic nevím. Každopádně držím palce.
9. zář 2009 v 18:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
vm aj môj exmi sľuboval že bude platiť na deti slušnú čiastku, potom to skresal o tretinu a zasa o tretinu, nakoniec mi platil asi 4 mesiace na dve deti 2 000,-Sk spolu !!!!!! , až kým nerozhodol súd. Keď som sa domáhala normálneho výživného na dve deti vo veku 13 a 8 rokov, tak som bola chamtivá, chcem bez práce prísť k peniazom , aj to výživné čo mi ponúka je až moc štedré.
Bára, pevne verím že sa dohodnete a nebudeš musiť si prežiť s výživným a stykom to čo ja.
9. zář 2009 v 18:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
maminuska - Jo,tak to já taky znám.Já teď budu vlastně díky němu na mateřský jen s nějakýma 7600 Kč a když po něm chci výživné pro sebe,tak se mám prý už vzpamatovat,protože pořád mě někdo živit nebude a musím se o sebe už konečně začít starat taky sama!!! To by jsi ho kopla mezi nohy !!! :angry:
9. zář 2009 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
vm, ke´d prepneš na slovenského modrého koníka tak tam najdeš temu : Ako to povedať deťom - je odo mňa, kde píšem že môj muž okrem ťažko vybojovaného výživného nedá deťom ani korunu, nekupuje žiadne darčeky a to ani na Vianoce, meniny , narodeniny a za to viní ex mňa.
Ja zas mám na tanieri že z toho výživného na deti - na obidve 5 500,-Sk - teraz už EUR živý mňa a aj môjho muža. :confounded:
9. zář 2009 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děvčata, jak to čtu, tak mám trochu strach, jak to bude s penězi do budoucna... zatím pořád doufám, i když komunikace s ex-přítelem není snadná, že to skutečně dopadne tak, jak jsme se domluvili a že nebude chtít pak ještě couvnout. Uvidíme. Jsem teď už ze všeho strašně unavená a nechce se mi jít do nějakých konfliktů. Myslím, že už jsem taky stresu zažila dost a už bych si zasloužila, abych měla klid a to miminko taky. Ale vím, že může dojít na ledacos... Taky mám strach, jak to do budoucna dítěti vysvětlím, jak to s jeho tatínkem je. Smutné je, že já jsem nic neprovedla a všechno tohle bude stejně jen na mě...
9. zář 2009 ve 20:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baru,tak to já si říkám pořád dokola taky.Jak to jednou té malé budu vysvětlovat,že tatínka má jenom ta prvorozená,ale když se měla narodit ona,tak nás opustil.To jí nemůžu vůbec říct.To by jí snad ještě srazilo sebevědomí a připadala by si nějaká méněcenná.A všechno jenom kvůli tomu,že chlap se nedovedl postavit ke všemu zodpovědně.O to víc nepochopitelné,že se mnou ještě loni běhal po inseminacích a IVFkách... :confused:

Jsem na vás zvědavá,až padnou nějaké konkrétní částky.To se potom všechno teprve ukáže.jak jsem psala,do té doby byl ten náš "taťka" taky vstřícný a chápavý.Nejspíš si myslel,že potom po něm nebudu chtít nic,budeme se chodit pást a on si ještě tím svým chováním (a kecama) zřejmě sám sobě omlouval špatné svědomí.
9. zář 2009 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky děkuju....prostě mi nejde pořád do hlavy,že pravý otec dítěte se o malou ani nechce zajímat a chlap,který si může založit vlastní rodinu a užívat si to podle mě trochu jinak,chce být s náma...navíc si to kazím tím,že mu vůbec nevěřím...bojím se věřit nějakýmu chlapovi...je sice pravda,že kdyby byl u porodu a to všechno prožíval s náma by ho spjalo s malou,ale moje pochybnosti jsou asi silnější... :frowning2:
9. zář 2009 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacko ale tenhle strach uz se nikdy v zivote nestrati... :sweat_smile: budes s tim uz navzdy zit, ale zivot je kratky a stoji za to si uzivat ty krasne chvilky ktere nam nabizi... :wink:
holky no proste musime zit s tim, ze my jsme ty ktere musime nest zodpovednost a chlap si bude uzivat svobody kdyz si zmysli ze je lepsi premyslet trenkama a nestarat se o lidi kolem sebe a komu vsemu tim ublizi a je tak zbabelej ze radsi utece, nez by neco resil... :confounded:
9. zář 2009 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacka11 preco mu nedas sancu?nie vzdy ten chlap co dieta stvori je super otec,ale otcom a dobrym otcom moze byt aj ten co sa o vas strara a prejavuje ti lasku a lasku dietatku uz teraz..bud rada,ze niesi sama,ze ti ma kto pomoct,pohladit brusko a ze mozes na materstvo spominat ako na krasne obdobie,kedy si nebola sama,ale kedy si mala oporu.testuj ho pomalicky ako sa sprava,ked kupujes vecicky,ako sa sprava,ked ti hladi na brusko a nechaj tomu volny priebeh a uvidis ako to dopadne.
a ked mi neveris,tak chod do tem slobodne mamicky a uvidis,kolko mamiciek sa trapi cele tehotenstvo,ze su same a nema im kto pohladit brusko a ani sa nezaujima o babko.
10. zář 2009 v 07:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
kači,přesně tak ajk píše mirka. :wink: Já jsem taky celé těhu sama.Sama si všechno sháním,večer když si sednu třeba k televizi,nikdo mě nepohladí,nezeptá se jak mi je... Ano,mám ještě desetiletou dceru a skvělou rodinu,ale stejně ti všichni nenahradí toho jednoho nejbližšího člověka,který mě ve všem nechal samotnou a zbaběle od nás utekl.
Dej mu šanci a uvidíš.Nikdo Tě přece nenutí,aby jsi s ním zůstávala už navždy.Ale tu šanci tomu vztahu dát určitě stojí za to.

Já mám kamarádku,která takhle zůstala s dvouma dětma sama,když si její bývalý našel milenku a utekl od nich.Asi po roce se v jejím životě objevil naprosto senzační chlap (svobodný,bezdětný),který si mohl klidně založit rodinu svoji vlastní,ale měl v sobě nejspíš víc zodpovědnosti než "pravý" tatínek a zůstal s nimi.Její dvě dcery vychoval,ony ho milují víc než vlastního otce.
Teď si spolu pořídili miminko (zase dceruška) a ona je neskonale šťastná a váží si ho a pořád říká,že si vlastně úžasně polepšila a může být vlastně ráda,že se na ně její bývalý vykašlal. :wink:
10. zář 2009 v 08:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Kacka: Přidávám se opět k těm, kdo píšou, abys mu dala šanci. Mám kamaráda-bývalého kolegu, který se na VŠ seznámil se spolužačkou, která v té době byla těhotná a partner jí opustil, a on s ní byl v těhotenství i potom a radoval se z toho, že mu malý říká táto. Už jsou spolu několik let, vzali se a čekají další miminko... takže i příběhy se šťastným koncem někdy jsou. Když máš takovou příležitost s někým být už v průběhu těhotenství, tak to nezahazuj. Vím, že pochybnosti jsou silné, ale zkus to. Můžu ti říct, že bych ve své situaci byla za někoho takového ráda, i když bych asi řešila to samé, co ty. Někdy se cítím strašně vyčerpaná, jak jsem na to sama a nemám to s kým sdílet. :frowning2:

VM: Ano, ano, pište sem takové příběhy. Aspoň si vždycky řeknu, že tohle není konec světa. I když na začátku mi to tak připadalo a myslela jsem, že mě to zabije.

Dnes jdu k doktorce a uvidíme, jestli Tomík je stále nožičkama dolů. Obávám se, že ano. Takže pak uvidíme, příští týden by se pak po vyšetření v Podolí asi rozhodlo o císaři. U toho aspoň ty tatínkové nejsou tak potřeba, tak to nebudu tolik řešit, že mi tam někdo chybí. :frowning2:
10. zář 2009 v 09:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
dievcata nevesajte hlavy ja som toho prikladom ako sa moze vsetko na dobre obratit.moj pribeh napisem len zrychlene,uz som ho pisala na prvach strankach slobodne mamicky tam je cely.takze pracovala som vo Svajciarsku zamilovala som sa ,moj bol super rozumny pracovity a jeho otec je ten naj clovek pod slnkom.pomahal mi v praci,kam chodil po skonceni svojej prace (je to velmi pracovity clovek a toho casu 37 rocny)takze som nemyslela,ze sa stane to co sa stalo :frowning2: .zostala som po 2mesiacoch (podotykam cas vo svajciarsku pri praci,ale praci ako riadnej drine,kedy sefovci niekedy nepoznaju rozdiel medzi zenou a chlapom :angry: a dobry priatel je nadovsetko)zostala tehotna.moj bol neskutocne rad a povedal,ked mi dal sef vypoved,ze aj tak by som tam nemohla zostat aby som isla ku nemu a pomahala mu sa starat o jeho 88rocneho otca a majstrov co mu opravovali dom (varit im prat otcovi veci a starat sa o domacnost).prve mesiace isli super chodili sme lekarovi moj spolu so mnou atd...ale po case mu kamarati vtlkali do hlavy,ze naco by si bral slovenku,ked si moze vziat svajciarku a bohvie cie je to dieta atd,plus problemy s o zdravotnym poistenim a moj sa uzavrel do seba a bum,musela som odist na Sk zvysne mesiace zostat tam a porodit tam sama dcerku.jeho otcovi som stale pisala posielala listy,fotky a po case presne po troch mesiacoch od narodenia som sa vybrala za nimy do svajciarska im ukazat malinku..
a co moj ?ked ju uvidel rozplakal sa a uz nas nepustil nazad a po 10mesiackoch presne 07.07.07 sme mali krasnu svadbu a zijeme stastne az do teraz :dizzy_face: ...
nikdy jedno nepochopim,ako moze mat tak jeden pan tvorstva strach s tehotenstva zeny?ved oni nemaju to obrovske brusko,to musime niest my a aj porod ako sa oni mozu nazyvat PANI TVORSTVA???? :confused: :sweat_smile:
10. zář 2009 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Miru,krásný příběh.I když teda užila sis taky své... :confused:
Víš,ono to není o tom nošení bříška a starání se o miminko.Ten můj nějak nemohl překousnout,že JÁ budu doma s dítětem,zatím co ON bude muset chodit do práce a vydělávat.Řekl mi natrvrdo že mi na to se..! Že mu to stačilo když jsem byla doma s první dcerou a teď že už mu s tím musím taky pomáhat,že nemůže pořád jen on se dřít.Nějak nepochopil (ani po skoro 13ti letém manželství) kde je ve společnosti místo ženy a kde muže.Tím spíš,když se ten muž ožení a založí rodinu.A to je myslím si to,co dnešním chlapům chybí ze všeho nejvíc.Z nás dělají chlapy,ale když je žena zase až moc soběstačná,ubližuje to jejich ješitnosti.
To jsou ti "páni tvorstva". :unamused:
10. zář 2009 v 11:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
vm72 ach jaj skoda,ye este stale ani na Sk ani v Cr si zena nemoze dovolit zostat doma :angry: ,tu vo Ch len ked je to trosku mozne zena je doma a muz sa stara o rodinu..zena ma k dispozicii auto a stara sa o nakupy,dieta a seba.ja som este stale doma z dcerkou a svokrom,ale nasla som si pracu na doma,staram sa o ine deti.moj to zasa nevie prekusnut,ze sa nestaram len o nasu,ale aj o ine deti (mam ich denne 2-3)a len teraz si zvykame,doteraz to bolo len na tri hodiny denne,ale teraz je to skoro na cely den a ked moj pride domov,tak je leonie trosku unavena a place,ked deti idu domov a on nadava,ze preco stale place (podotykam,ze place preto,ze chce aby tie deti u nas zostali)zrovna vcera sme sa zato chytili :angry: on neviem pochopit,ze ak je cerka sama len so mnou tak sa nudi a ze od deti sa nauci nieco nove a ta unava vecer patri k tomu..a to nevravim o tych peniazkoch co si ja privirobim a nemusim stale vraviet jemu..(zrovna mi konci rodicovsky zo Sk,ale aj ten stacil tu vo svajciarsku len asi na dvoj dnovy nakup a tu vo svajci okrem rodinnych (co sa rovna zdravotnemu poisteniu a rodinne su prec)nedostavam nic a do prace ma koli svokrovi toho casu uz 90rocnemu nechce pustit a tak teraz si vyber co mam robit :unamused:ale prosim uz nebudeme spominat panov tvorstva,lebo ani jeden by z nich neprezil porod ani podobne veci co musi zena prezivat.









8
10. zář 2009 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ach jo, jak se dalo předpokládat, nastaly komplikace. Otci dítěte došel ze soudu návrh, který jsem posílala a přestože v tom návrhu jsou věci, na kterých jsme se domluvili, tak má pocit, že jsem tam dala nějaké věci navíc, o kterých jsme nemluvili. Tomu návrhu nerozumí a neví, jak je to tam rozdělené a přitom je to tak, jak jsem předem řekla. Já už jsem jen strašně unavená... Místo, aby se k tomu postavil, tak to vypadá, jak kdybych mu něco provedla já... Pomoc.
10. zář 2009 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
No a je to tu Bára, nechcem ť astrašiť ale to ešte len začne.
My sme sa s exmanželom dohodli že ja napíšem vyjadrenie na súd , ktoré bude také normálne zmierlivé a to čo som dostala zo súdu ako vyjadrenie na môj návrh ma totálne rozhodilo. V ňom som sa podľa jeho vyjadrenia stýkala s viacerými mužmi - hej pri dvoch malých deťoch, on sa staral o celú domácnosť . jednoducho urobil so mňa úplnú štetku, neschopnú.
Samozrejme že výživné navrhol iné ako sme sa dohodli, na 14 ročnú dcéru 1200, SK a na syna 1000,-Sk - no smiešne sumy.
Ak ti mám doporučiť Bára, tvrdo trvaj na svojom a všetko si daj potvrdiť súdom.
10. zář 2009 ve 13:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Bara: jak pise maminuska- nechci Te strasit, ale jeden pripad take od soudu. Nasi kamaradku opustil manzel kvuli mladsi. Dohodli se, ze to na soude nebudou ventilovat, ze budou o sobe mluvit hezky atd. On k soudu ale temer nikdy neprisel, skoro kazdy se odkladal, protoze on nemohl a ona drzela dohodu,ze se bude jednat,jen kdyz tam budou oba. JEDNOU tam nemohla dojit ona (decko melo 40 horecky) a co myslis - jasne,ze se soud konal,on jim tam navykladal takove sprostoty,ze ona,kdyz to cetla, se slozila,brecela cely tyden,protoze on z ni udelal de..ku zralou na psychyatra,co se jen pelesila,utracela jeho penize,on byl ten chudak,ktery se staral o domacnost,o deti,nikam nechodil,doma byl,varil atd. A kdyz mu pak volala,co to ma byt,jestli se nezblaznil,tak ji jeste vycetl,ze si mu to dovoli vycist - nektere jednani chlapu je proste k zbliti :angry: :angry: :angry:
Bud ostrazita!
10. zář 2009 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ach jo, holky, a to po něm skoro nic nechci, protože jsem se nechtěla hádat. mám už tak dost, do poslední chvíle v práci, všechno zařizování je jen na mně, do toho komplikace s miminkem (dnes po kontrole zřejmé, že se neotočil a už neotočí, jak má, je stále nožičkama dolů a má málo plodové vody... takže bude muset císařem a ještě asi o něco dřív, než v termínu)... Někdy mám pocit, že už to prostě sama nemůžu zvládnout.

myslím, že je to hlavně o tom, že on tomu návrhu nerozumí, částky, o kterých jsme mluvili, jsou tam rozdělené jinak (prostě se to tak podle práva píše a mě taky chvíli trvalo, než jsem to pochopila...), snad se ještě nějak domluvíme, chce se sejít hned zítra. Pokusím se s ním domluvit a sepsat ještě nějakou dohodu, že na návrh přistupuje... než bude ten soud, abychom se nehádali tam. On právníka nemá. Asi mu teď taky dochází, že to už fakt není legrace a nic dočasného. Doteď se předtím vším mohl schovávat a tvářit se, že se nic neděje.

Držte palce. Mám pocit, že mi z toho všeho už hrábne. Není divu, že se miminko točí ke světu zadkem...
10. zář 2009 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
baro, promin, ale jedna rada za vsetky...
odloz to nejmin po sestinedeli, nebo chces skoncit v porodnici jeste driv??? anebo kvuli nemu prijit o mliko??? :angry:
ted to pro tebe neni a nebude jednoduche, uz jen dik hormonum, dej tomu cas, ono to neutece... :wink: navrh je podany, tak se to bude resit spetne :wink:
10. zář 2009 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky!!!

Baru přidávám se k Sonici, raději to teď nechej plavat a řeš to třeba za půl roku. SoustřeĎ se na bříško a na chystání věcí pro miminko. Zbytečně se nestresuj. Ono to nějak dopadne. Teď je nejdůležitější ze všeho, aby byl TOmáše zdravý, aby měl dostatek mlíčka a hlavně spokojenou nevystrestovanou maminku. Ono to to dětátko vycítí a taky nebudu spokojené a může často plakat, což zas může rozhodit TEbe, obzvlᚍ v šestinedělí, kdy je člověk hodně přecitlivělý a lítostivý a tak.... Peníze byly a budou.... soud Ti neuteče, neboj. Přeji hodně síly!!!!!
10. zář 2009 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Díky holky za podporu. Je toho prostě na mě nějak moc. Třeba se ještě podaří se s ním nějak domluvit. A to jsem si po posledním setkání myslela, že se ta komunikace trochu zlepšila. Ale opět to byly jen řeči, jako vždycky. Prostě nechápu, jak se někdo může takto chovat, když nosím v břiše i jeho dítě... Je mi strašně smutno.
10. zář 2009 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Báro, četla jsem jen začátek.
Chci ti jen popřát hodně sil a ve zkratce příběh mé kamarádky. Taky měla x let přítele, dokonce se o mimčo i snažili, nějak se nedařilo a tak se svěřili do rukou doktorům a druhé umělé jim vyšlo a ona čekala dvojčátka... Viděla jsme se s ní, když byla v 6. měsíci a tehdy mi oznámila, že její partner ji opustil ve 4. měsíci. Nestačila jsem zírat :astonished: :confounded: . I přes zdravotní komplikace nakonec v pořádku porodila, s partnerme se soudí, dokonce se s ní soudil i o otcovství :astonished: !! No a když byl klukům asi rok a půl, tak přes net potkala jiného partnera a toho si po pár měsících vzala. Dnes tvoří šťastnou rodinku, kluci mají tátu a on je rád, že má krásné zdravé kluky. Blbce, který by mě v těhu opustil, bych po jejich zkušenostech (jednou děti dokonce unesl) nenechala zapsat do rodného listu!! Sice přijdeš o alimenty, ale za ten klid to stojí. On si pak tatínek za pár let vzpomene, že má détě a bude dělat akorát problémy :stuck_out_tongue_closed_eyes:. Hodně sil!
10. zář 2009 v 16:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Já jsem ho do rodného listu zapsat nechala. Resp. podepsali jsme doklad o určení otcovství. Prostě jsem jen nechtěla, aby od toho měl možnost utéct úplně, i když mě opustil ve 4. měsíci. Bohužel finančně na tom moc dobře nebudu a snažila jsem se s ním domluvit ohledně peněz, pořád to nějak vázlo a tak jsem podala návrh na soud. S tím on souhlasil, protože si asi myslel, že se nebude muset o nic starat a že soud to nějak rozhodne a nechal to celé na mně. Teď je asi překvapený, protože mu konečně došlo, že to prostě není jen tak. Ach jo, je mi z toho zle, místo abych si užívala těhotenství, tak řeším s prominutím takovéhle sračky. Možná kdybych se na něj úplně vybodla a vůbec s ním otcovství a soudy neřešila, tak mi teď je líp... Ze začátku to ovšem vypadalo, že se na všem domluvíme...
10. zář 2009 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
consti promin ale ted s tebou nemuzu souhlasit. nevim jak jsi na tom ty, ale kdyz uz je ten chlap tak nezodpovedny, ze utece od ditete, tak to dite si rozhodne zaslouzi, aby mu ty penize posilal.
nevim jak kdo, ale ja jsem na vse uplne sama, jediny muj prijem je rodicak a prave vyzivne. bydlim v podnajmu, ten z neceho platit musim, nebo mame skoncit na ulici? a taky musime obe jist a mala potrebuje x dalsich veci, nevidim jestli dite mas, nebo asi ne, tak zatim asi nemas predstavu ze to neco stoji... :confounded: a ja jsem na tech penezich opravdu zavisla, na brigady moznost jit nemam, protoze nemam ani hlidani, tak jak jinak bych mela ty vsechny potreby zaplatit? z ceho. ja vim ono se hezky rekne, kdyz se na nej vykaslal, tak si to nezaslouzi byt ani zapsanej v rodnem liste... ja rikam opak, at si alepson takhle uvedomi co udelal. ne jen tak se uplne ze vseho vykroutit. :confounded: to by mel az moc snadne, nemyslis? on si muze dal uzivat svobody, delat co si zamane, a my? jen at si to snime do dna? :angry:
10. zář 2009 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek