• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Odchod partnera v průběhu těhotenství

@ktore este dodam ze obom vypisovala sms ked uz mala kontrakcie.nasli v mobile co vratila naspet sms celkom zamilovane.co uz podla mna je bolo vtedy dobre kym ju mala sponzorov dvoch.ale bolo to peklo co ona narobila.zobrala nam desat rokov zo zivota
18. říj 2011 v 09:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janakkk děkuji moc :slight_smile: a doufám, že mu to vydrží, ale myslím, že jo, přijde mi že docela rychle tím vším dospěl. Jestli ti můžu poradit, tak já být tebou, tak bych ho k tomu porodu určitě vzala. Podle mě to každýmu chlapovi jenom prospěje, uvědomí si, že ta ženská má obrovskou sílu a on je proti ní sr...a . Moc ti přeju aby se tvůj přítel taky takhle otočil a byl z něj dobrej táta a pro tebe partner,který tě bude podporovat, pomáhat ti a vážit si tě :slight_smile: Jestli se ti bude chtít, tak až se ti mimčo narodí napíšeš mi jak to u vás dopadlo?? Držím moc palce!!! Myslela jsem že jsem na tom v těhotenství byla takhle blbě jenom já a dost mě deptalo vidět ty spokojený těhulky s partnerama co se těší na mimčo třeba v poradně, to já bohužel nepoznala a moc mě mrzí když jsi na tom taky takhle, to já nepřeju nikomu, vím jak to bolí...
19. říj 2011 v 19:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ktore To je mazec ! Nemám k tomu jinak co říct.
20. říj 2011 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jooo...nektery pribehy jsou fakt divoky. Me se dneska zdalo, ze jsem potkala matku myho EX a silene jsme se pohadaly...fuj...vzbudila jsem se cela spocena :-/
20. říj 2011 ve 14:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pavlina88 taky mě to mrzí, že jsem na všechno sama, myslim po te psychicke strance, sice mam rodinu a kamrady, kteri me podpori, ale přece jen, je to jiny...chtěla bych jit za NIM, když je mi smutno, když mam z něčeho strach, řict mu, jak se ten den mam a co mimčo dělalo nebo co jsem pořídila do výbavy... :frowning2: do porodu už mám jen chvilku, tak to zvládnu a po porodu uvidime, jsem zvědavá...on jen pořád říká, že se nastěhuje ke mě, ale pokud neuvidim, že to doopravdy chce, tak at je radsi jinde...pokud se mnou ma byt z povinnosti, tak to za to nestoji, to mi vic ublizi nez pomuze...určitě se ti ozvu s novinkama, jsem rada, ze jsem nasla někoho, kdo prožil to samy...navic s dobrym koncem... :wink: tak se mějte krásně, držím palce, ať to ten tvůj chlap zvládá i dál... :slight_smile: fakt mi to hodně pomáhá, vidět, že to u vás dobře dopadlo :slight_smile:
20. říj 2011 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@janakkk Hlavne zvladni tedka ten finish...a jak to bude dal, uvidis potom :wink: Drzim palce a preju moc sil :wink:
20. říj 2011 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@janakkk Ahoj, chapu jak ti je. S přítelem jsme sice malýho plánovali a neodešel ode mě, ale na těhotenství vzpomínám z jeho stránky nerada. Vůbec ho se mnou neprožíval, nikdy si nepohladil bříško. Když jsem mu vyprávěla co všechno už má, jak je velké a co už umí, tak mě jen odbyl jako kdybych ho strašně otravovala a většinou jsme končily hádkou, kdy byl také dost hnusný a bezohledný. Většinu času jsem probrečela a cítila se sama. Když jsme někam šli tak mě kolikrát nechal tahat i tašky a nenapadlo ho mi pomoct. Když byla námraza, šel předemnou s rukama v kapsách a já za ním cupitala s panděrem a vůbec o mě neměl strach. Přesvědčila jsem ho, aby mě alespoň mazal každý večer před spaním, olejíčkem na strie, myslela jsem si že bude alspoň trochu s malým v kontaktu. Jenže on mě natíral jak plot a u toho civěl na bednu. Prostě jen udělal co jsem chtěla s "velikým nadšením". Jestli je pravda že děti rozpoznaj už v před narozením hlas otce a matky tak má asi na tátu bezva vzpomínky. No ale u porodu byl skvělí, byl mi velkou oporou a když poprvé uviděl malýho tak byl v sedmým nebi. Ještě nikdy jsem ho neviděla tak šťastnýho, na ten pohled když malýho držel poprvý v náruči, nikdy nezapomenu. A na celé šestinedělí vzpomínám jako na nejkrásnější období. Staral se o malýho, že jsem k němu pomalu ani nemohla, divže ho pomalu i nekojil :grinning: . V noci jsme k němu vstávali oba, já kojila on přebaloval a uspával. Doteďka mi jiné maminky závidí jak se o něj stará, kdykoli potřebuju a když je doma tak vždy koupe. Období kdy jsem byla těhtná, hrozně lituje a slíbil mi že u druhého mi to vynahradí. Takže věřím, že ten tvůj se určitě také změní. Moc ti to přeju a určitě dej vědět jak to dopadlo.
20. říj 2011 ve 23:24  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 Ahoj, koukam, ze ti chlapi to fakt nezvladaji...a to jste meli miminko dokonce planovane...to proste nechapu, ceho jsou ti chlapi schopni... :angry: :angry: jsem rada, ze nakonec dostal rozum, hrozne doufam, ze tohle bude i nas pripad, ze az malyho pritel uvidi, tak vymekne...ale to tehotenstvi je docela mazec...posledni dobou jsem fakt presvedcena, ze me proste uz nema rad ani jako kamaradku, podle toho, jak se ke me chova...kolikrat mi proste polozi telefon v pulce vety , bez pozdravu, kdyz se na neco zeptam, odpovida maximalne jednim slovem a jeste se tvari, jak ho to obtezuje....momentalne se mnou nebydli a porad se nemuzeme dohodnout, jestlise pristehuje a kdy...on se nastehovat nechce, ale planuje to udelat kvuli tomu "jak by to vypadalo, vsichni by me odsoudili", ja bych hrozne chtela aby byl se mnou, ale jen v tom pripade, ze bude sam chtit (jestli ma se mnou bydlet a chovat se jako doted, davat mi najevo, jak se mu to nelibi, tak mi vic ublizi nez pomuze)....tesim se az bud emalej na svete, protoze si od toho slibuju, ze se vsechno konecne vyresi...budto se to sparvi a bude klid nebo zustane vsechno pri starym a v tom pripade asi budeme muset nas vztah ukoncit... :frowning2: :frowning2: porad si to nedokazu predstavit, ze nestravim zybtek zivota s nim.... :frowning2: dekuju za tvuj pribeh, zase me trochu povzbudil, ze to muze i dobre skoncit... :wink:
21. říj 2011 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bell2 dekuju za podporu, uz je to jen par dni a pak se uvidi...aspon tak si to planuju, ze se porodem vsechno vyresi.... :wink:
21. říj 2011 v 09:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Holky, děkuju, že tu jste, že se mám kam vypovídat, že dokonce jsem našla holčiny, který prošly tím samým co já...i když si můžu postěžovat kamarádkám, je to jiný...kdo to nezažil, tak to nemůže nikdy pochopit....díky moc :wink: :wink:
21. říj 2011 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@janakkk Jsem moc ráda že jsem tě trochu potěšila a povzbudila, i když je pravda, že ty vzpomínky ti nikdo už nevrátí, ale jemu také ne.Ato jsem mu hodněkrát říkala, že ho to bude mrzet, že si to těhotenství neužil. A taky ho to mrzí a hodně. Tak jsem zvědavá, jaký bude při druhým.
21. říj 2011 ve 21:16  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 a planujete druhy? :slight_smile: my teda ne, dneska mi rikal, ze dalsi deti si mam planovat s nekym jinym... dneska jsme meli vybornej rozhovor...domluvili jsem se, ze si promluvime...musim pripravit seznam temat, co chci resit, aby se mohl pripravit...dneska jsme nemeli moc casu, ale jsem rada, ze jsme aspon zacali spolu mluvit...ten chlap pry vubec netusi, proc bych nemela byt psychicky v pohode a pry proc bych jako ja mela mit nejkaej stres....??!! :frowning2: :frowning2:
23. říj 2011 v 17:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janakkk Ty chlapi jsou opravdu zabedněnci. Vůbec se neumí vcítit do pocitů druhých, natož když je to těhotná ženská, která je o to víc citlivější a víc si všechno bere. Asi bych mu připoměla hlavně tohle. A mezi váma to jinak bylo dobrý? My druhý plánujeme, on o rodinu stál. Donce daleko dřív než já, už proto jsem nechápala takový obrat v tom těhotenství. Jenže oni maj tohle v rodině, tam je to taky takový sucharský a táta je příšerně náladový a podle jeho nálady se odehrává celý den a všichni kolem něho běhají po špičách. Taže doufám, že se bude snažit takový nebýt. Už jsem se o tom nejednou bavili. Já se ani jeho náladám podřizovat nehodlám :slight_smile:
23. říj 2011 ve 21:16  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 aha, tak to bych asi taky nechapala, pokud ho chtel a pak se choval takhle hnusne, snad to druhy tehotenstvi uz ustoji ten tvuj dobre...prece jen uz vi, co ho ceka... :slight_smile: no, ja prave nevim, jestli to jinak bylo dobry...my jsme spolu skoro 6 let, s jednou prestavkou, pred rokem...prave po tom rozchodu a "schodu" jsem otehotnela, mimo plan...proto celou dobu nevim, jestli si jeho chovani mam vykladat jako averzi k tehotesntvi nebo ke mne ...on sice mluvi o tom, kde budeme potom bydlet a co jako bude v budoucnu (ne jakoze by se tesil, ale jakoze mame pred sevou problem a ten budeme resit)....ale pritom se tvari, jak ho to otravuje ...kdyz nemusi, tak se na me ani nepodiva, ani se mnou nemluvi...proto jsem rada, ze se nam dneska povedlo naplanovat to, ze si vubec promluvime...spravne, nenech si ridit zivot jeho naladama... :wink:
23. říj 2011 ve 23:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 Ahoj, chtěla jsem jen dodat, že u nás to bylo podobné...dítě bylo neplánované, byli jsme spolu s roční pauzou 6 let, a zaskočilo ho to, nejradši by mě hnal na potrat, dělal scény, jenže jsem po nádorovém onemocnění a bez vaječníku, takže jsem mu tvrdě řekla, že mám naprosot jasno a že rozhodnutí je na něm..a jeslti děti nechtěl, měl si to hlídat..pak jsem se svěřila "tchýni" která jedno dítě potratila nechtěně..a ta mu dala sodu-)) ale jinak se celé těhu netěšil, neprožíval to, nákupy za mě nosil, ale nehladil, netěšil se..hádali jsme se jako koně..kolikrát jsem chodila se psem a v parku brečela..co že jsem to provedla, chtít dítě s někým takovým...neteř a synovce miluje..přilšo mi,ž e ze svého dítěte bude mít radost..

..a pak přišel porod, byl tam se mnou, hrozně ho to zasáhlo, miminko ho dostalo a od té doby je ze syna totálně poprďánkovaný...a malej je zase jen tatínkův..neplánovaně nám přišla i Kája..ale to sice prohlásil něco ve smyslu, že je to docela brzy..že by rok počkal..ale věděl, že má u mě smůlu..a taky věděl do čeho jde. Sice je víc fixovaný na syna..ale je z něj bezva táta.
Ale chodial jsem na kontroly a záviděla ty natěšené nastávající tatínky. Nicméně jsem to u Karolínky už tak moc neřešila, sám přiznal, že na to prostě není, těšit se z něčeho co nevidí..tak jsem ho už netlačila a nechala až se Karol narodí, teď na ní taky šišlá. Požádal nás o ruku-) a před měsícem jsme měli svatbu..tak doufám, že na chvíli krizové období nebude..
Doufám, že ti vaši chlapi dostanou rozum..
23. říj 2011 ve 23:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hest ahoj, to je krasnej příběh...a já myslela, že se na tohle téma šťastný konce neexistujou.... :slight_smile: gratuluju....takže taky radíš otce u porodu??? sakra, jak já ho tam dostanu?...My spolu momentálně nebydlíme, takže brečím kdykoliv to na mě příjde.... :unamused: my mame dost problém spolu o problémech mluvit....včera jsme se "domluvili, že si promluvime", tak zrovna spisuju seznam věcí, co mu chci říct, to chtěl , at se může připravit...jenže ono to napsaný všechno vypadá tak neuvěřitelně trapně....ach joo... :confounded:
24. říj 2011 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky...a během těhotenství (teď myslím ty, u koho to dopadlo dobře) měly jste pocit, že vás ten chlap má pořád rád? Já teda vůbec, já mám pocit, že je úplně jedno, kde jsem, co dělám a co se se mnou děje...
24. říj 2011 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janakkk U nas to tedy nedopadlo "dobre" ve smyslu v jakem myslis, tj. nejsme spolu, ale tim, ze me ma EX stale rad a ma rad svym zpusobem i malou, jsem si 100% jista...bohuzel sebe a svuj staromladenecky svobodny zivot ma jeste trochu radeji :wink:
Soupis veci, o kterych s Ex chces mluvit, sice trapne mozna vypada, ale me to ze zacatku dost pomohlo :wink: Citila jsem se tak nejak jistejsi a hlavne to ze zacatku nebylo jen takove placani do vody, ale opravdu jsme neco realneho resili :wink:
24. říj 2011 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janakkk No já si pamatuju , že jsem se cítila hrozně sama. Párkrát jsem si už i balila kufry a to pak dostal strach a hodně si uvědomil, i když spíš víc mluvil o malém, než o mě.( ale jen na chvíli ).A hlavně se se mnou nechtěl vůbec milovat, což mě zraňovalo nejvíc a nedokázal mi nikdy říct proč. Přišla jsem si jako kdybych mu byla odporná. Jediný, kdy se nejvíc projevil, bylo při podezření na nějakou vadu u malého a já musela na plodovou vodu. To do konce i brečel a měl strach. Trvalo to celý měsíc než jsme zjistily, že je vše vpořádku a pak to bylo zase odznova.
24. říj 2011 ve 13:56  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Som rada, že som našla toto fórum.... už chodím mesiac po psychológoch a manželských poradniach, odkedy som otehotnela a plánovane, manžel sa ku mne začal chovať hrozne. Nechce ani, aby som odišla, ale či chce, aby som ostala...tvrdí to. Zrazu sa so mnou prestal rozprávať o problémoch, pocitoch, proste ako keby ho vymenili.Zrazu mi nastolil akýsi divný režim, divné vydeľovanie financií, je si istý, že už nemám kam odísť....Odišla som na pár dní, no musela som sa vrátiť, pretože nemám kam ísť, rodičia ma tlačia do utajeného pôrodu, inak mi nepomôžu. Je normálne, že sa muž dokáže takto zmeniť?
25. říj 2011 ve 13:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@siwi nemáš podozrenie že by niekoho mal ? neverím tomu že by ho takto len tehotenstvo zmenilo.
Možnosť odíst je vždy, skus to riešit ako kamarátka , tiež bola v takomto prusere, muž si počas tehotenstva nabrnkal jejnajlepšiu kamarátku a stále ju vyhadzoval z domu , tak už uplne zufalá si našla cez inzerát mamičku v podobnej situácii ale už s dietatkom a spolu si zobrali do podnájmu dvoizbový byt, každá má jednu izbu a navzájom si vypomáhaju .
Dieťata sa za žiadnych okolností nevzdaj .
25. říj 2011 ve 14:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Veď to nemám v úmysle....ja už mám 14 ročného syna o ktorého sa momentálne naši starajú a hoci mi je to ľúto, chápem ich postoj( Dávidov otec nás opustil dva roky po jeho narodení a nikdy nič neprispel, nič sme o ňom nevedeli,, až kým nezomrel.Nikdy mi na neho neplatil, malého som vychovávala sama, chvalabohu som mala výbornú pozíciu a prácu. Môj syn je druhý najlepší matematik v Ba,chodí na super školu, je skromný, každá matka si chváli dieťa, ale on je ozajstný zázrak ) .Prečo by sa mali starať o dieťa niekoho, kto ho tak veľmi chcel, 46 ročný muž s dvoma firmami -ale troma deťmi, každé s inou a o tom som na svatbe netušila. O treťom dieťati som sa dozvedela, až keď mu napísalo na FB, ..."ahoj som Tvoja dcéra a potrebujem, aby si sa vzdal otcovsta " Nemyslím si, že niekoho má. Myslím, že sa bojí nejakej zodpovednosti, alebo sa mu ako tehotná hnusím, vraj som hysterická....áno, často plačem a prosím, pýtam sa ho , čo sa stalo. Chyba je že som sa u neho zamestnala, bola som vždy zvyknutá mať svoj príjem. On mi dal minimálnu mzdu, robím mu pre dve firmy a ani tú mi neplatí. Pýtam si na ponožky, podprsenku, vreckové pre syna - doslova žobrem o každú korunu. Ak začnem tému financie či prepis polky bytu na mňa ( ak by sa mu niečo stalo, som s malou,ktorú čakám, s jeho dcérou na ulici, pretože jeho deti sú na tom nič moc, jeho syn sa liečil z drôg a dcéra ledva prelieza učňovkou a nenávidia ma, manžel mi povie, že som hysterka, psychicky chorá a pod. Nedá sa s ním o ničom rozpávať. Dokonca ma začal vážne nosiť po psychiatroch. Jediný ústupok bolo, že šiel do manželskej poradne. Doktorka mi dnes povedala, sedela so mnou i manželom, že hoci sa posnažíme kvôli dieťaťu, vzťah vidí neperspektívne. Vraj je môj manžel citovo plytký, nie je ozaj schopný " mať rád" a že je tu aj intelektuálny rozdiel, ktorý vraj muži ťažko znášajú. Pravda je, že jeho partnerky boli vždy veľmi jednoduché a aj výzorovo boli ako moja mama, také ...neviem ako to vyjadriť. Jemu nezáleží, aby naša dcéra spoločná raz študovala, chodila do dobrej škôlky...zrejme som sa dostala do pasce sama. Je neskoro, teraz proste nemám kam a nemám financie, niečo urobiť ani so svojím životom momentálne. Proste pokoriť sa a znášať. Dokonca si nemôžem ani vybrať kočík sama, aj to mi musí vyberať svokra...
25. říj 2011 ve 14:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@siwi tak v prom rade treba zachovat chladnu hlavu , pri výbere partnerov si jednoducho pochybila , to sa cho stáva. Teraz je predovšetkým nutné sa v tvojej situácii ukľudnit a postupne sa pripravovat na odchod. Odísť môžeš aj v deň keď nastúpiš na matersku , peniaze ti bude posielať sociálka a nie on + ihneď podaj návrh na určenie výživného na manželku a ked sa malá narodí aj na ňu.
Dovtedy sa pokús zvládnuť svoje hormony, o ničom s ním nediskutuj ani o tom či máš odísť alebo nie, rob si svoje a dovtedy si zháňaj s niekým podnájom , musíš odísť lebo ťa zničí.
Ak chceš napíš do IP.
25. říj 2011 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Napíšem, ďakujem. Už je v kancelárii a budem musieť ísť. Keď tu čítam, ako sa muži zmenili po narodení detí, tak niekde nejaká iskrička nádeje vzbĺkne....lenže keď môjho manžela nezmenili tri deti, to štvrté naše, ho nezmení tiež.
25. říj 2011 v 15:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@siwi Ahoj, moc mě mrzí, do jaké situace si se dostala.... :frowning2: ale pokud i odborník řekl, že to nevidí perspektivně, tak to asi fakt nikam nepovede...chlapi jsou naprosto nevyzpytatelni pitomci :unamused: a než se nechat trápit, tak je asi lepší odejít...nevim, jak to mate na Slovensku s neschopenkou, ale od urcite doby ti ji urcite taky plati stat a ne zamestnavatel, takze bys mela pristup k penezum, zeptej se doktorky, jestli by ti nevypsala neschopenku...a vaši by tě nenchali u sebe bydlet nez si neco najdes?hlavně se snaž moc nestresovat a netrapit, vim, že je to těžký, ale škodí to tobě i malé... :frowning2:
25. říj 2011 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
No práveže nenechali, ak si dieťa nechám. Tým, že mi dával minimálnu mzdu moja materská bude minimálna. A to by bola i neschopenka. S rodičmi mám ďaľší konflikt kvôli nemu, mala som problém v Orange a keď sme sa spoznali som mu to povedala. Je to jediná moja dlžoba, ktorú mám a ktorá vznikla takpovediac zvláštne, ale to je v podstate jedno. Naši to zaplatili cca.5300 EUR, aby som nemala problémy. Manžel to nechal totiž celý čas tak a neriešil, inak by to bola polovica. Manžel mi však povedal, že to našim vráti, u nás je doma kvôli tomu hrozné peklo, nepúšťajú ma za malým poriadne, hoci sa sami ponúkli, že mi pomôžu,no keďže mám manžela, ktorý predal nehnuteľnosť a sám si platí svoje dlhy vrátane dlhov voči svojim ex partnerkám, tak si myslia, že by im to mal vrátiť.Čo aj sľúbil mne, že to urobí. Totiž, ak by mi dával plat a ja minulý rok všetky svoje peniaze nedavala jemu,mám to zaplatené. Manžel mi však o 2 dni povedal, že si to rozmyslel a že to neurobí a že je to moja vec. Ešte utekal za svokrou a vylíčil jej to - neviem ako, isto nie normálne. Takže u našich som za klamárku.Ďaľšia vec je vreckové jeho dcére a mojmu synovi. Svojej dcére platí z našich spoločných peňazí vreckové a alimenty.Keď som ho prosila, že aj môj syn potrebuje vreckové, bol to problém, dnes mu ho poslal no s cirkusom, že čo ho tým práve teraz otravujem. Baby normálne som za úžasnú manželku, pokiaľ niečo nepotrebujem kúpiť, riešiť, porozprávať sa.Ak áno, tak som zlá, málo pracujem, rýpem alebo mám určite nejaký úzkostný psychický stav a potrebujem na neho útočiť. Ja už vážne nevládzem. stále počúvam , aká som zlá.... som úplne bez peňazí, jesť mi kúpi, natankuje mi, ale nemôžem ísť a niečo minúť na svoju osobnú potrebu, napr.kaderník alebo manikúra. Nemôžem nič dať svojmu synovi. Nemôžem mu zaplatiť školu, obedy nič. to platia moji rodičia. Prosím Vás aj u Vás funguje takto rovnocennosť v partnerstve? Viete, trápi ma tá dlzoba mojim rodičom, vraciam, nemôžem spávať, neviem si takto predstaviť priviesť to dieťa na svet. orangi som mala problém pred svatbou, ale bral si ma, vedel o tom, sĺubil mi pomoc. Ale čo keď v budúcnosti budem potrebovať pomôcť synovi nejako? tak človek mi to v živote nedovolí, neprispeje.....mám strach, normálne mám strach byť na ňom závislá, čo dalej....on je spokojný, že si poplatil veci a dýcha akoby nový vzduch, na účte ma peniaze a to, že ja tehotná vraciam krv a som na dne, ho nezaujíma.
27. říj 2011 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@siwi toto som mala aj ja, az som sa proste zbalila a odisla bez rozlucky, bez oznamenia............tak to bolo 4 mesiace, potom sa nejakym zazrakom spamatal a je dobre.drzim palce, aby si to nejako poriesila
27. říj 2011 v 15:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
odišla som, no nepomohlo....keď som sa balila, tak si menil fotku na FB a nato si išiel kúpiť novú telku a kávovar.Naši mi pomôžu, ak im sľúbim, že pojdem na utajený pôrod, nechcú jeho dieťa ani vidieť....
27. říj 2011 v 15:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@siwi já teda nevím přesně, nejsem honěná pořádně ani v CZ paragrafech (naštěstí jsem to nepotřebovala), natož v SK §, ale určitě když se obrátíš na sociálku, tak ti poradí. Manžel má vůči tobě a možná i synovi (byť nevlastnímu, ale bral si tě s ním) vyživovací povinnost.
Určitě se dá nějakým způsobem žádat o předběžné opatření, kdy soud zjistí majetkové poměry a rozhodne, jakým způsobem musí přispívat on i tobě.
A já bych se nebála v takovém případě rozvést, abys měla klid a hledala prozatímně nějaký domov pro opuštěné matky bez přístřeší.
Z tvého posledního příspěvku nejsem moc moudrá, ale ty se opravdu vzdáš dcery nebo to zatím jen na rodiče hraješ, abys měla zatím kde bydlet a budeš si něco hledat sama, abys mohla být se svými dětmi?
27. říj 2011 v 16:08  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdravim vsechny nestastne maminky. Tak uplne sem nepatrim, jen jsen vas chtela ujistit, ze kazdeho muze jeho nezajem o potomka driv ci pozdeji bude mrzet! Takovi muzi si nezaslouzi, abyste se pro ne trapily!!! Vim, lehce se to napise, ale je to tak. Dulezite je vase detatko, ktere vam vse v zivote milionkrat vynahradi :slight_smile:

Muj prvni manzel nas opustil, kdyz byly synovi 4 mesice. Bez ohledu na to, ze jsem mela tezke tehu, po porodu jsem byla vazne nemocna, nemela jsem penize a ani dodelanou VS. Nic ho tenkrat nezajimalo a nezastavilo. Slozila jsem se z jeho odchodu i chovani. Syna nechtel ano videt! Nebyt me mamy, nevim, jak by to vse tenkrat dopadlo.
Dnes jsem znovu vdana - tentokrat za toho praveho, cekame rodinu a muj syn je a vzdy bude pro mne nejvetsim smyslem zivota. Vse mi vynahradil svou laskou. A EX? Zije sam v zahranici, se svym 12 letym synem neni proto temer v kontaktu a uzira se nad ztratou rodiny, coz nakonec sam i priznal. Ale kdo chce kam...

Tak preji vsem, at to u vas take stastne dopadne!!!
27. říj 2011 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek