• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Odchod partnera v průběhu těhotenství

@siwi napriek tomu že tovja materská by bola minimálna, je to povinný platiť príspevok manželke a výživné na dieta, daj si ten inzerát a hľadaj ženu v obdobnej situácii, tak sa vám podarí podnájom nájsť rýchlejšie a je možné si výdavky rozdeliť.
Utajený pôrod - no neviem ale v tvojom prípade by asi aj manžel s tým musel súhlasiť nie ?
27. říj 2011 v 16:15  • Odpověz  • To se mi líbí
A ešte otázka . Prečo žije tvoj syn u rodičov ? Prečo nežije s tebou ? Vadil manželovi alebo čo ?
27. říj 2011 v 16:19  • Odpověz  • To se mi líbí
Citam tieto prispevky a dakujem Bohu ze sa u nas situacia totalne zmenila a moj priatel je uplne iny ako na zaciatku tehu. Otehotnela som neplanovane, uz pocas nasho vztahu mi dal niekolkokrat pocitit ze viac deti nechce( ma uz jedneho syna z 1. manzelstva). Ja som si to vtedy nebrala k srdcu, verila som ze cim dlhsie budeme spolu jeho postoj sa zmeni. Otehotnela som a prezivala som najhorsie 3 mesiace vo svojom zivote. Vykrical mi ze som dobre vedela ze on deti nechce (ako keby som si to sama sposobila) ze nech ma nenapadne si to nechcat..ja som ani na okamih neuvazovala o interupcii, povedala som mu ze si to dieta necham bud s nim alebo bez neho. Bol strasne sebecky, stale islo len o nho, o jeho pocity o to, ze on uz jedno dieta ma, kt. kedze nezije s nim ako keby ani nemal, ze on to nechce zazit znova, ze nechce aby jeho syn ziarlil ze sme rodina a on s nami nie je atd. atd., stale len on on hlavne ze ja som sa vzdy o jeho syna ked bol u nas starala ako o vlastneho a bral to ako samozrejmost...isiel jeden den za druhym, rozpravali sme sa ale atmosfera doma bola napata, ked bol v praci ja som len revala, vzdy som si myslela ze raz ked budem tehotna tak uz budem vydata budeme, na to spolu cakat a tesit sa atd atd a nie takto. navyse som si nevedela predstavit ze co bude ak by nas opustil (ja studentka bez prijmu, ziadny narok na matersku)...no a postupom casu sa zacal menit..zacalo to asi ked sa maly zacal hybat, zacal si ho uvedomovat, hladkal mi brusko, potom ked isiel so mnou na 4D uzv a videl ho tak sa nevedel vynadivat, v spalni sme si vylozili foto tvaricky z uzv a kazdy den sa na nu pozeral, odvtedy mi stale hladka brusko, rozprava sa s nim, hovori ako nas lubi atd...som strasne stastna ze to dopadlo ako to dopadlo, aj ked na to co sa dialo na zaciatku nikdy nezabudnem a moj vztah k nemu to poznacilo, ale snazim sa uz na to nemysliet...no viem ze pride den ked budem tuzit po druhom babatku, vzdy som chcela mat dve deti a toho dna sa obavam...lebo uz teraz viem ze dalsie dieta nebude chciet, a z takej situacie je len jedno vychodisko..... :frowning2:
27. říj 2011 v 16:57  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@ maminuska
@lucisa
Nie, situácia sa vyostrila 25.9. keď som zbalila seba i malého a odičla od neho a vrátila sa domov k našim, kde môj syn i chodí na gymnázium. Lenže moja mama a ja si nerozumieme a o tri dni som jej povedala, že proste nech ma nenúti do utajovaného pôrodu, že neviem, či by som toho bola schopná....že sa možno manžel spamätá. moja mama je bývalá policajtka a ako súdny znalec, je stále v tom prostredí, rieši veci veľmi razantne...vyhodila ma a ja som sa vrátila k manželovi, syna som však nesťahovala už späť od našich, pretože ho nechcem vláčiť ako mačiatko - nevediac čo bude o deň o dva.
Moja mama samozrejme všetko obtelefonovala, vytlačila žiadosť - s utajeným pôrodom nemusí manžel súhlasiť, je to rozhodnutie ženy. Bola som na soc. poisťovni a neuveríš, pokiaľ nedám na papier svoje výdavky, výdavky a príjmy môjho manžela, ktorému svokra požičiava peniaze " fiktívne" , ale má na to potvrdenia od nej, je to veľmi ťažké, to sú 0 daňové priznania a veľmi ťažké dokazovanie, bola som i právnika iného, je to veľmi ťažké dokázať - on vyživuje ešte svoju dcéru z bývalého vzťahu. V manželskej poradni mi povedala len jedno, skúsiť skloniť hlavu, vydržať do pôrodu a po pôrode, postupne si nájsť prácu a postaviť sa na nohy. Neviem, bodaj by sa manžel zmenil, v pondelok ideme na 4D, ale ja som skeptická....
28. říj 2011 v 15:32  • Odpověz  • To se mi líbí
@siwi podla toho, co som citala sa tvoj manzel nezmeni. suhlasim s tym, ze by si mala vydrzat, a ked dietatko povyrastie najst si normalnu pracu ako predtym a postavit sa na vlastne nohy spolu s fantastickym synom! ziadny utajeny porod a ani ine hluposti, mama ta predsa nevyrazi na ulicu s dietatkom v naruci. v takych tazkych situaciach su podla mna velmi dolezite rozne kratkodobe ciele. napr. vydrzat do porodu, zariadit toto a tamto, byt synovi nablizku ked ma potrebuje, ist sa poprechadzat do parku. a problem s peniazmi, zijeme vselijak ale moj manzel mi vzdy povie"ved su to len peniaze" a ma fakt pravdu. raz to rodicom splatis, ked bez nich doteraz vydrzali vydrzia aj dalej. zober rozum do hrsti, nebud naivna a bud hlavne hrda na seba. zelam ti pevne zdravie a ostatne sa vyriesi.
28. říj 2011 v 19:28  • Odpověz  • To se mi líbí
@siwi aha, tak takhle to je. No, já osobně si takymyslím, že i když si s mamkou nerozumíš a řekla ti, že manželovo dítě nechce ani vidět, tak...
Je to přece i tvé dítě a navíc za nic nemůže, já bych se jí nevzdávala, jednou bys možná hoooodně litovala, nefetuješ, o děti se staráš, jen máš manžela s IQ tykve, bohužel.
Zatni zuby a zkus si pohledat nějaké ubytko pro osamělé maminky, příp. společný inzerát pro dvě maminky, nejdřív se podívat, jestli také někdo nehledá, ideálně v mateřských centrech, ve školkách v okolí nechat vzkaz, tam nemusíš mít strach, že narazíš na nějakou podvodničku.
A pak si vyčíslit náklady pro sebe, po porodu i na malou a manžel, ať předloží, jak žije a i kdyby nic neměl, jak tvrdí, zkusit to, určitě by něco měl přispívat, nebo ti vyjdou nějaké dávky od státu.
Držím palečky :wink:
28. říj 2011 ve 20:11  •  3 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
@siwi Tak já bych se v první řadě nenechala odloučit od syna. Prarodiče tady nejsou od toho, aby vychovávali naše děti. Nějak jsem přesně nepochopila, proč ty ses vrátila a syna nevzala sebou. Osobně si myslím, že by mu časté stěhování ublížilo míň než to, že s tebou není.
Pokud jsi u něj zaměstnaná a on Ti nedává žádné peníze, máš plné právo se ozvat a ušlou mzdu po něm požadovat. A pokud Ti koupí jídlo, natankuje benzín do auta a ty máš zbytek peněz sama pro sebe, tak se to dá zvládnout. Vím, že bys byla raději, kdyby se těšil, ale on to momentálně asi neudělá.
K tomu dluhu, který jsi měla. Pokud ho nezpůsobil on, ale ty, nemůžeš po něm bohužel nic chtít. Byla by to pouze jeho dobrá vůle, že to tvým rodičům vrátí. Taky si myslím, že pokud tě trápí to, že dlužíš vlastním rodičům, domluv se s nima, ža až nastoupíš do práce, peníze jim vrátíš.
28. říj 2011 ve 22:21  •  3 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
@siwi Dej si do google slovo manipulátor a pak poruchy osobnosti.
U manipulátora ti vyjede typických myslím 28 znaků a porovnej si to s tvým manželem.
U manipulátora je dost typické, že se jeho nadřazenost a tlak na ženu velmi zvyšuje přesně v době, kdy se k němu žena více připoutává, kdy si myslí, že ji má jistou. Tomu odpovídá svatba, těhotenství, narození dítěte.

Pozor, dobře si zjisti jak se chová k bývalým partnerkám a svým dětem, bude to tak i s tebou. To co o nich říká nebývá pravdou.Pokud se rozejdete, bude to říkat i o tobě.
Možná by ses měla s nimi spojit.
S odchodem bych rozhodně nečekala po porodu, ale prchla bych ihned. S dítětem to bude horší.
30. říj 2011 v 08:43  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@siwi teraz to mas velmi tazke, lebo si tehotna :frowning2: ale neboj, po porode sa das do poriadku, vrati sa ti tvoja vnutorna sila a zvladnes to, kvoli svojim detom aj kvoli sebe :wink: v poradni ho velmi dobre vystihli, darmo raz odbornici so skusenostami :slight_smile: je to chlap, ktory si je vedomy svojej "nizkej ceny" a ze z vas dvoch je on ten slabsi a schovava to za to, ze z teba robi trosku a MANIPULUJE cez tvoje slabosti - city k nemu a terajsie tehotenstvo. cim skor sa postavis na nohy, tym lepsie. s jeho financnou pomocou by som vobec neratala. tiez som si presla podobnym vztahom a az ked som sa dokazala citovo odputat, zacali sa mi ukazovat cesty, ako vsetko postupne vyriesit :slight_smile: drzim palce, aby to vsetko dobre dopadlo a hlavne na stastnejsi vyber partnerov do buducnosti, lebo dve velmi zle volby osudovych partnerov vyzaduju aj zamerat sa na seba a zistit, co ta nuti vyberat si takyto typ muzov :wink:
30. říj 2011 v 10:02  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky, pred nedavnem jsem tu psala v jake jsem situaci. No mam se porad stejne, miminko jsem si rozhodla nechat, uz za sebou mame genetiku a prvni ultrazvuk. Na testy chodime s kamaradkou a uzivame si to. Prcek se ma cile k svetu a vse je v poradku. Tatinka nezajimame, ted ma jine zajmy, ikdyz tvrdi, ze ho to uz ted mrzi. Nechova se ale podle sveho tvrzeni. Nam uz to je ale taky jedno a ja si to uzivam i bez nej. Ikdyz mi je obcas smutno ze me nema kdo obejmout nebo polibit rostouci brisko.
Vsem dekuju za prispevky a za podporu kterou jste mi tu vyjadrily!
2. lis 2011 v 08:52  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@bureska Jsem za tebe moc rada...cas udela opravdu hodne. Samo, ze tezke chvile stale jsou a budou, ale snest se daji s odstupem casu uz o dost lip :wink: Pockej az za par tydnu zacne prcek kopat...to je fakt narez :wink:)) A dohodli jste se s EX predbeune na praktickych vecech...otcovstvi, alimenty apod
2. lis 2011 v 09:46  • Odpověz  • To se mi líbí
bell2: dekuju moc. Tezke chvile jsou porad, ale zjistila jsem, ze jsou i chlapi, kterym by "cizi ditko" nevadilo. Ja zatim nikoho nehledam, byla by to jen naplast a to budu radsi zatim sama. Na kopanec se tesim :slight_smile: Ditko je hrozne zivy a na ultrazvuku s sebou pokazde hrozne mrska, tak myslim, ze az kopne, tak to urcite hned poznam. Kamaradka mi rikala ze to je nezapomentuleny zazitek... :sweat_smile:
S EX jsme se zatim nedohodli vpodstate na nicem. On plati byt jak slibil, jinak se ale nezajima. .S tim, ze bude veden jako otec a bude platit alimenty pocita, ale je ochoten se domluvit ikdybych to chtela jinak.
2. lis 2011 v 09:55  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj, holky...
psala jsem před nedávnem a chci se s váma podělit o novinky...Honzík se narodil 4.11., takže má teď 2 týdny a je to, samozřejmě, nejkrásnější miminko na světě :slight_smile: a co je ještě lepší, myslí si to i jeho tatínek :slight_smile: :slight_smile: od začátku byl z něj připosranej, posílal fotky na facebook, všem se chlubil (to bylo celkem zabavny, protoze řada z jeho kamaradu ani netusila, že má přítelkyni, natož těhotnou)... teď už ta euforie přece jen trochu opadla, miminko jen spí, jí a řve, tak ho to až tak nebaví (prý "kdyby už aspoň mluvil" :grinning: ) , ale to je u chlapů podle mě normální...přespávat u mě taky moc nechce, a když, tak má špunty v uších a remcá, že se nevyspal....pořád se hodně věnuje svým kamarádům a zájmům, chodí dost do hospody, ale každej den se zastaví, přinese mi třeba nákup, když je pryč, tak třeba zavolá, co děláme a tak...prostě zájem má, chová se hezky, je milej, obejme mě, když brečím pod návalem hormonů a únavy, takže stará se o nás, i když tak, aby ho to moc neomezovalo...myslím, že víc jsem si v současné situaci ani nemohla přát...teď jen doufám, aby mu to vyrželo, tak držte palce... :slight_smile: :slight_smile:
19. lis 2011 v 16:54  • Odpověz  • To se mi líbí
@janakkk 1) velike gratulace k brouckovi ! 2) myslim, ze mas spravny pristup...necekej vic :wink: Max budes prekvapena, ale kdyby ne, tak te to tolik nezklame :wink: Uzivej si broucka :slight_smile:!!!
19. lis 2011 v 17:32  • Odpověz  • To se mi líbí
@janakkk Taky moc gratuluju k malýmu a s bell2 mohu jen souhlasit. Užívej si malýho a snad to ten tvůj jednou pochopí a bude s Váma. Myslím, že zatím je to na dobré cestě. Palečky ti určitě budu držet :slight_smile:
19. lis 2011 ve 21:05  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
@janakkk moc moc gratuluji a přeji hodně sil do dalších bojů, chlapi jsou fakt natvrdlí, obzvlášť někteří, a holt jim to trvá delší dobu, než jim to dojde, ale v rámci tvého těhotenského stavu je to na dobré cestě.
19. lis 2011 ve 22:28  •  3 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
Chci vám všem, hrozně poděkovat za podporu...to, že jsem sem mohla napsat, vypovídat se, že jste mě podpořily a povzbudily a i to, že jsem si tu mohla přečíst příběhy ostatních mi moc pomohlo....Držím palce vám všem, ať vaši chlapi dostanou aspoň tolik rozumu, jako ten můj... :slight_smile:
20. lis 2011 v 09:45  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
autor
Ahoj, koukám, že už tu dlouho nikdo nebyl... tak se hlásím asi po roce, když už jsem to tu založila kdysi. Tomáškovi budou v říjnu tři, já jsem celkem v pohodě a v zásadě se všechno nějak usadilo. Teď je zrovna u svého tatínka na víkend, už po několikáté. Vycházíme spolu nakonec celkem dobře, o Tomíka se dokáže postarat. I když první rok nebo rok a půl to bylo teda dosti psycho. Poslední rok se to ale výrazně zlepšilo. Vložila jsem do toho nesmírné úsilí a snahu, ale nakonec se to vyplatilo. Proběhl už i soud ohledně svěření Tomáška do mé péče a ohledně alimentů. Což je jediné, co je problém - stále mi dluží hromadu peněz, i když se to snaží v rámci svých možností splácet. Potíž je bohužel v tom, že v červenci přišel o dobrou práci (firma propustila většinu zaměstnanců a stahuje se z českého trhu, takže prostě vyházeli všechny...). No takže to vypadá, že mi ty peníze bude splácet ještě hodně let... Ale já už se tím nějak nechci trápit, vím, že mu to neodpustím a že mi je prostě jednou nakonec zaplatí. Koneckonců je to stvrzené i soudně.
Tož za nás.
Pokud se tu pohybuje ještě někdo z těch, se kterými jsem si psala, především v době těhotenství a po porodu (2009 a 2010), tak dejte vědět, jak se máte.
25. srp 2012 ve 12:31  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
25. srp 2012 ve 12:33  • Odpověz  • To se mi líbí (8)
@bara78 ahoj tak to som rada, ze este celkom dobre to mate. Moj mal& bude mat teraz 3 roky, a tiez ma partner opustil ked som otehotnela, ale ani otcovstvo nepriznal, ani sa odvtedy neozval, nikdy nevidel maleho a ja ani cent od neho. Zvladame ako sa da, je to velmi tazke.
26. srp 2012 ve 20:34  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@strawberry17 Tak to máte o moc těžší. A ty jsi se s ním nepokusila nějak navázat kontakt? Nebo o to vůbec nestojíš?
27. srp 2012 ve 14:16  • Odpověz  • To se mi líbí
@bara78 ja som mu poslala postou fotky ked mal maly mesiac - odpisal sms ze maly sa na neho vobec nepodoba a ked mal pol roka tak som mu poslala fotku maleho s tortickou na mobil cez mms a to uz vobec neodpisal...nemam chut s amu vnucovat ked o nas nestoji, aha a este som mu pisala vianocnu basnicku teraz na Vianoce a odpisala ze aj on praje pekne Vianoce a malemu vela darcekov....az na to, ze od neho nikdy nic nedostal, ani len pozdrav k narodeninam, meninam, sviatkom....keby mal zaujem ho aspon raz vidiet uz len zo zvedavosti, ze to je jeho syn, ale nic...
28. srp 2012 v 15:27  • Odpověz  • To se mi líbí
@strawberry17 a byvate v tom istom meste?
13. zář 2012 v 15:30  • Odpověz  • To se mi líbí
@teleranka nie nebyvame
13. zář 2012 v 19:09  • Odpověz  • To se mi líbí
@bara78 ahoj baro nevis jestli si mne jeste pamatas,mneli sme tenktrat stejnej osud kdyz si cekala tomaska a ja alexe,s tym rozdilem ze mne se manzel vratil a skusili sme to znova a ted prijde ten sok!!!Lituji toho dne kdy se vratil,lidi se nemeni,dala sem mu sanci,nasliboval hory doly,pak pomalu vychazeli na povrch dluhy,exekuce,..tezko sem to predychavala a stale davala sanci,v prosinci se nam narodila dcerka Sophie (nejstastnejsi tatinek-nebo jak se nam dari pretvarovat :frowning2: ) ted sme v rozvodovem rizeni,prestalo mne bavit dokola ty lzi,podvody,nejvic sem doufala ze to co mi proved u alexa uz neudela,jeho notbook ale dokazuje moc hezke fotky s 20letou holkou,vtedy sem byla v 6m se sophie a tri tydny pred porodem ji vyznaval lasku a resili jeji asi tehotenstvi,je mi do place z toho,ze sem byla tak naivni a duverovala cloveku ktery tolik ublizil,ted ublizil znovu.Je mi smutne,z toho ze mam tri uzasne deti a ex pritele a budouciho ex manzele co mi prevratili zivot na ruby a spusobili takovou bolest.kazde tehotenstvi byt zrazena clovekem ktoreho milujete.Takze zustavam sama s tromi detmi a verim ze mi bude lip.Dufam ze ty uz s Tomaskem vse zvladas a vidis konecne slunicko svitit,malej je moc hezkej a prinese ti spoustu lasky :slight_smile:
2. říj 2012 ve 14:10  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@strawberry17 je to tezke,chlapi si nevazi to co maji,moje prvorozena dcera ma 7,5r od svojich 3let videla sveho tatu asi 3x vzdy naslibuje,nikdy nic nesplni,zapomina na narozeniny,meniny,vanoce,ozval se az kdyz lezala v nemocnici po uraze a operaci,jinak s nim nic nesekne.mala mu i volala a cele leto cekala ze se ukaze,no zustalo jen pri slibu,trapilo ji to ale mne mnohem vic,ze si nenasel ani 5min ktere by stravil s nim.Myslim ze ani tata tveho budulinku si nezaslouzi tak uzasneho synka akeho mas,nekdy je lepsi radsi o tatinkoch nic nevedet.Ses sikovna mama a zvladnes to :slight_smile:
2. říj 2012 ve 14:15  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojte dievčatá, ja mám tiež podobný problém, lebo ked som oznámila svojmu priatelovi, že som tehotná, tak sa uplne zasekol a ešte sa k tomu nevyjadril.....už nemám silu sa mu stále ozývať, tak sa pripravujem na to, že budem sama. od okolia počuvam len výčitky, či som normálna, že ho mám nutiť sa vyjadriť, ale ja už naozaj nevládzem.....som v druhom trimestri a musím sa už začať sustrediť na babätko vo mne....a len dufam, že sa otecko spamätá....
8. říj 2012 v 18:53  • Odpověz  • To se mi líbí
Necitala som to cele, no pridam aj moju lovestory bez happyendu. S coskoro exmanzelom sme boli spoluziaci na strednej akole, v poslednom.rocniku sme sa dali dokopy. Po 7 rokoch vztahu sme spolu zacali byvat, po 8 ma poziadal o ruku a po 9 rokoch sme sa vzali. Mali sme nadhernu svadbu, dokonale zavrsenie krasneho vztahu. Vsetko bolo ako z rozpravky. Hned na svadobnej ceste sme sa zacali snažiť o babatko, obaja sme po nom uz tuzili. Podarilo sa po 5 mesiacoch snazilkovania, radost najvacsia. Vzdy som si myslela, ze moj manzel bude taky typ buduceho otecka, ktory mi bude masirovat nohy, hladkat brusko, rozmaznavat ma. No nestalo sa. Cas ukazal co bolo vo veci, no pocas tehu som to moc neriesila, aj ked mi to obcas prislo luto. Ale stavali sme dom, manzel mal stale viac pracovnych povinnosti a ja aom sa sustredila na rastuce brusko :slight_smile: V septembri 2011 sa nam narodila naaaadherna dcerka. Bola dost uplakanym a náročným babatkom, koliky, problemy s kojenim, ja som si po.porode este mesiac poriadne nevedela sadnut. Nuz "vesele" obdobie. Manzel obcas pomohol, malu aj par krat prebalil a vykupal, no coraz castejsie precoval do noci alebo siel vecer na firemnu akciu a vratil sa rano.. Tolerovala som to tri mesiace az mi raz praskli nervy a pozrela som mu mobil - po prvy krat za 10 rokov! A nasla tam spravu od milenky.. Konfrontovala som ho, priznal sa ze uz to 3/4 roka tahaju, zacal si s nou mesiac po tom co smw zistili, ze cakame babatko. Pol roka po nasej svadbe..
Tri dalsie mssiace mi tvrdil, ako ma miluje, ze to s nou ukoncil, ze nepripusta moznost zit bez nas, prosil o odpustenie, o sancu. Milovala som ho nadovsetko, dala som mu sancu 3x, no vzdy sa s nou dal opat dokopy. A potom zrazu otocil list a prisiel za mnou s tym, ze ona ma nieco co ja nie a uz sa ku mne nechce vratit..
odal ziadost o rozvod a nastahoval si ju do podnajmu. A to nas vsetci povazovali za ukazkovy par, kolkokrat som pocula vety tipu "ak to nezvladnete vy, tak uz potom nikto". Nuz, nezvladol to moj manzel, ja som chcela pre zachranu eodiny ueobit aj nemozne.. Nemal zaujem :(
Presiel rok.. Dostavala som domcek, dcerka rastie do krasy a mudrosri, je nadpriemerne inteligentna. Robi mi obrovsku radost kazducky jeden den, nevymenila by som ju za nic na svete a stala za vsetko to trapenie. Manzel za nou xhodieva 2-3x eo tyzdna, aj ked ho niekedy odmieta a place, nechce s nim ist. Je to ore nu bohuzial cidzi clovek :((
Mna smutok a hnev presiel,.srdce sa hoji a je to lepsie a lepsie. S optimizmom hladim do buducna. Len dcerky mi je luto, ze nevie ake to je zit s mami a ocim v jednej rodine. Spolu. Ale zase som vdacna, ze ak sa to malo stat, ze sa to stalo kym to nechape, nevycita si to, slo to cele viac menej mimo nej. Mala 5 mesiacov ked odisiel..

Pre vsetky kocky ktore si niecim takym prechadzaju - HLAVU HORE! vase deticky vas potrebuju, musite byt pre ne usmiate, v pohode, nestresovat sa a vsetko bude fwjn. ZVLADNETE TO! po kazdej burke vzdy opat vyjde slnko :slight_smile:

My zeny sme silne, zvladneme aj nemozne! a chlap ktory sa takto zachova si nezasluzi jedinu slzu a nestojí za trapenie. Raz sa mu podakujete, ze vam dal sancu na zivot s niekym lepsim. Laska si vas ooat najde ked to budete najmenej cakat. A zatiql mate svoje deticky, pre tie ste steedobodom vesmiru! Lubte ich a ony budu lubit vas. A kym ste zdrave vy a vase deticky, pamatajte, ze vsetko ostatne je riesitelne :slight_smile:

DRZTE SA!! A usmievajte sa, nikdy neviete kto sa zalubi prave do toho vasho usmevu ;)
17. led 2013 ve 23:17  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí (5)
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Fórum není pro firmy".
5. kvě 2013 ve 13:43 • pipi909
Ahojte holky, jen se jdu rychel ukázat, teď moc nestíhám, práce nad hlavu:slight_smile:

máte se všechny dobře?:slight_smile:

fotky abyste věděly:slight_smile:
6. zář 2013 v 17:01  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek