Odchod partnera v průběhu těhotenství
Ahoj, jsem v 34tt. Bohužel jsme zůstali sami, neb přítel těhotenství naprosto nezvládl a když jsem byla ve 4 měsíci, tak odešel za jinou ženou... Byl to pro mě strašný šok, a i když jsem už teď jakž takž ok, tak se s tím pořád vypořádávám. Miminko nebylo plánované, nicméně ze začátku se tvářil, že to přijal, staral se, chlubil se kolegům. Vůbec mě nenapadlo, že to dopadne takhle. Ale zjevně mu došlo, že to není nic dočasného a utekl předtím nebo ho to přestalo bavit. Teď nijak zvlášť nejeví zájem, přes všechny sliby, jak se k situaci postaví, jsou to jen řeči a za celou dobu mi s ničím nepomohl ani v nejmenším. Podepsal dokument o určení otcovství, ale nebyl schopen se domluvit ohledně financí, musela jsem podat návrh na soud na náklady spojené s těhotenstvím a na výživné pro dítě... Mám obavy z toho, jak to všechno zvládnu, porod, po porodu, jak s ním pak budu komunikovat, nevím, zda bude mít o dítě zájem nebo nebude, jak to prostě celé bude fungovat. Nikdy jsem nechtěla, aby dítě vyrůstalo bez táty, ale bohužel "tatínek" myslí jen na sebe a na to, jak si dál užívat a vyhnout se zodpovědnosti. Miminko je chlapeček a podle všeho je naštěstí v pořádku, už se na něj těším a doufám, že všechno nakonec dobře dopadne, i když se tomu někdy věří těžko. Je to pro mě teď občas hrozně náročné... Máte někdo podobnou zkušenost?
Stručné shrnutí
- Odchod partnera v průběhu těhotenství je právně řešitelný podáním návrhu na soud o náhradu nákladů spojených s těhotenstvím a o výživné na dítě; v diskusi byla zmíněna pomoc kamarádky-advokátky zdarma a dohoda otce, že umožní soudní určení výživného.
- Lékařské komplikace v těhotenství jako poloha koncem pánevním a snížené množství plodové vody vedou k doporučení specializovaného vyšetření v Podolí a často k plánovanému císařskému řezu dříve než původní termín porodu.
- Sociální a praktickou podporu poskytují rodiče, sourozenci a kamarádky, pomoc může zajistit i sociálka (účast u soudu) a existují státní dávky například rodičovský příspěvek kolem 7 600 Kč, které matky v diskusi uváděly jako součást finančního zajištění.
Nejčastější otázky
Q: Jak mohu soudně vymáhat náklady spojené s těhotenstvím a výživné na dítě?
A: Podá se návrh na soud o náhradu nákladů spojených s těhotenstvím a o výživné na dítě; v diskusi matka uvedla, že podala návrh a že jí kamarádka-advokátka pomohla s návrhem zdarma, případně může klientku zastoupit u nařízeného jednání.
Q: Co dělat, když otec dítěte nechce komunikovat nebo má výkyvy v chování?
A: Doporučené kroky v diskusi zahrnovaly podat návrh na soud o výživném, získat podporu od rodiny a kamarádek a požádat sociálku o asistenci při vymáhání právních kroků; někteří diskutující radili trvat na právních nárocích, jiní volili smírné řešení, aby otce u dítěte neodradili.
Q: Jaké doklady potřebuji pro náhradu výdajů za výbavičku a lze použít paušál?
A: Podle advokátky zmíněné v diskuzi není nutné dokládat úplně všechny paragonu; soud často akceptuje návrh s určenou paušální částkou za výbavičku, pokud suma není „okatě přemrštěná“.
Q: Může sociálka nebo soud přidělit bezplatnou právní pomoc?
A: Ano, v jedné z příspěvků byla zmíněna přidělená advokátka zdarma pro záležitost o výživné manželky a rozvedené manželky a sociálka se v diskusi uváděla jako subjekt, který u soudu pomáhal s řízením ohledně výživného na dítě.
Q: Co znamená, když je plod v poloze koncem pánevním a je málo plodové vody?
A: Takový nález vede k doporučení specializovaného vyšetření; v diskusi těhotná žena zmiňovala kontrolu u lékařky a plánované vyšetření v Podolí (termín 15.9.), které rozhodne o možnosti přirozeného porodu nebo o plánovaném císařském řezu.
Q: Jaké jsou reálné měsíční částky a náklady, o kterých se v diskusi mluvilo?
A: V diskusi byla uvedena konkrétní částka rodičovského příspěvku 7 600 Kč jako příklad měsíčního rodičovského příjmu a zmíněna částka cca 50 000 Kč jako náklady na centrum asistované reprodukce u jedné ženy.
Q: Co dělat, když otec podepsal určení otcovství, ale nechce platit?
A: Podepsané určení otcovství může zjednodušit vymáhání výživného, ale pokud otec neplatí dobrovolně, je v diskusi doporučeno podat návrh soudu a vymáhat povinnosti soudním rozhodnutím; diskutující také zmiňovali praxi otců, kteří snižují příjmy (např. odchod na ÚP), aby se vyhnuli vyšším platbám.
Závěry z diskuze
Shoda
- Podpora rodiny a kamarádek je klíčová pro psychickou i praktickou pomoc těhotné ženě opuštěné partnerem.
- Právní cesta (návrh na soud o náklady těhotenství a výživné) je běžný a doporučovaný nástroj, pokud otec nespolupracuje dobrovolně.
- Specializované gynekologické vyšetření v porodnici/klinice (v příspěvcích zmiňováno Podolí) rozhoduje o indikaci císařského řezu při rizikové poloze plodu nebo sníženém množství plodové vody.
Sporné názory
- Někteří doporučují podat soudní návrh a trvat na platbách, zatímco jiní radí soudům vyhýbat, aby si otec s dítětem vytvořil vztah z vlastní vůle.
- Některé ženy považují přítomnost partnera u porodu za důležitou podporu, jiné uvádějí, že partner u porodu není nutností a může být i přítěží.
Otevřené otázky
- Zda se otec dítěte časem „probere“ a začne se aktivně podílet na výchově, zůstává nejasné.
- Jak efektivně vymáhat a zajistit pravidelné výživné v praxi, pokud otec omezuje své příjmy nebo se vyhýbá výkonu rozhodnutí, zůstává otevřená otázka.
- Jak nejlépe dítěti vysvětlit absenci otce a kdy o tom začít mluvit, není v diskuzi jednoznačně vyřešeno.
- Zda konkrétní plánované vyšetření v Podolí povede k císařskému řezu v daném případě, bude rozhodnuto až po vyšetření.
Zmíněné značky a firmy
Podolí, Koník, MMB, Pampersky, Hipp, HA, ÚP, sociálka
Zmíněné produkty a metody
císařský řez, amnio (odběr plodové vody), DNA test, výživné, výživné manželky, rodičovský příspěvek 7 600 Kč, paušál za výbavičku, paragony, Pampersy, přesnídávky Hipp, mlíčko HA, inseminace, umělé oplodnění (IVF), centrum asistované reprodukce, porodní asistentka
Místa a osoby
Podolí, Tomášek, Maruška, Davídek, Leonie
@epinka101 u nás teda došlo k samotnému rozchodu až měsíc po narození dcery, ale technicky vzato to bylo taky už v průvběhu těhu. Dítě jsme chtěli oba, podařilo se v podstatě okamžitě a manžel (12 let spolu) se jaksi rozmyslel a když já seděla doma s pupkem, on si na lyžích našl novou přítelkyni.....
Ačkoliv si dokážu představit jak se cítíš, já to odnesla u zdravotně, ze stresu jsem dostala zánět duhovky - autoimunitní onemocnění a už se léčím 7 měsíců a už to nidky nebude dobré. Víš, halvně se teď soustřeď sama na sebe a miminko. Potřebuješ být v klidu a musíš věřit tomu, že to dobře dopadne, rodiče ti jistě pomůžou. Já ze začátku taky doufala že se vrátí a teď, naopak doufám, že už se nevrátí. Bohužel, tohle si musí člověk prožít sám pro sebe, aby ses tím dokázal vyrovnat. Soustřeď se na dobré věci, brzy budeš mít miminko, které bude potřebovat klidnou mámu v dobrém rozpoložení. Ze začátku jsem na to myslela každou minutu, prostě ve dne v noci, postupem času už jen párkrát denně, po čase jsem se nad věcmi, které mě doháněly k slzám začala usmívat a teď už se něčemu opravdu jen směju. Manžel se asi v půl roce začal o dceru zajímat, tak jsem ráda, že bude mít svého tatínka, ale vztah už je v nenávratnu pryč.... musíš si to prožít a pevně doufat v krásnou budoucnost.
@kstablova je pravda, ze zdravotni problemy s miminkem opravdu zatim zadne nemame,je pravda,ze se to snazim brat s nadhledem,ale ty presne vis o cem mluvim,a ze je to nekdy skoro nemozne...Je mi lito,ze mas takove problemy,ale z toho vseho stresu a smutku se clovek vubec nedivi,ze se to nekde projevi!!! Hlavne,aby dceruska byla zdrava a vesela!!! Cloveku se treba zdaji sny o stastne rodince,vzbudi se uprostred noci a uvedomi si,ze je vse nenavratne pryc.Pomohlo mi to ale uvedomit si,ze s nim uz me opravdu zadna budoucnost neceka a ze lepsi bude si ted uzivat samoty a v klidu se sama pripravit na miminko a pak byt pripravena na to,ze se snad najde milujici muz,ktery bude chtit me i miminko😉Stejne nechapu,jak muzou byt muzi schopni neco takoveho provest tehotne zene!To clovek uz snad radsi ani dalsi ditko chtit nebude ze strachu z moznosti opakovani podobne situace!
@ovecka84 tvuj pribeh me potesil tvym pozitivnim pristupem,rikam si,ze je mozna lepsi,ze se u me neco podobneho odehralo ted (paty mesic) nez po porodu,kdy bych nemohla mnoho veci vubec resit!Drzim palce,at jste zdravi a at nadale ke vsemu pristupujes s takovym nadhernym optimismem a nadhledem!!!
Ahoj holky, četla jsem si vaše diskuze a je mi z toho moc smutno,že je nás tolik. Co pak se to se světem stalo? Proč je už běžné že chlap opustí ženu v těhotenství v požehnánem stavu,kdy je žena něj zranitelnejsi a je to b pořádku, jako kdyby se nic nechumelilo!! Jsem zničena,zrazena, opuštěná a strašně to porad bolí. S ex partnerem jsme přišli o miminko ( mimodelozni těhotenství, vzali mi vejcovod) rok jsem byla nadně zkoušeli smě to jen s jedním vejcovodem nakonec sme se rozhodli pro Ivf, které se zdařilo hned na poprvé v lednu těhotná,svadba měla být v červnu, byt - hypotéka podepsána. Melo to být konečně to počet toužíme urputně jsme nad vším zapracovali ( hledali vhodný domov a hlavně vymodleni dítě) partner mne,ale podváděl a nakonec i opustil v 5 měsíci těhotenství byla jsem v šoku, nevěřila že zrovna by tohle udělal odstěhoval se přímo za roztahovací holkou co o mně věděla,že sem těhotná a i přesto se do něj pustila je mi zle I přesto, že už uběhlo pul roku já porodila předčasne a malý je úžasný jenže sem stejně pořád smutna ptze sem si pro vymodleneho andilka přála rodinu, tátu se kterým bude hrát fotbal,tátu co bude vedle něj když začne chodit, mluvit. Chybí mi, a jemi smutno že nevidí co jeho syn už umí, sdílet to co zatím malý umí, co dělá večer nebo jak už si něco zpívá, je mi smutno, že nebude mít k malýmu pevný vztah a ze nám takto zničil život....
Mile maminky,precetla jsem peclive cely blog a mam potrebu se sverit nekomu,kdo opravdu chape,co v soucasne chvili v zivote prozivam!V rijnu jsem priteli oznamila,ze jsem tehotna(na vysazeni prasku jsme se vzajemne domluvili v breznu,kdy jsme oslavili deset let vyroci naseho vztahu),proto jsem se s vydesenim divala na jeho oblicej,ktery byl silne znepokojeny a v naprostem soku,neschopny me obejmout nebo se radovat z novinek.Po par dnech nasledovala hadka a priteluv odchod na rozmyslenou a pote naprosty konec vztahu,kdy jsem si sama musela zabalit vsechen nabytek (nakoupeny na uver napsany na me jmeno),pritel mi ani nepomohl balit,nebo zvedat krabice a porad mi vnucoval myslenku potratu.Po trech mesicich jsem mu dala druhou sanci a my se k sobe vratili,pritel se tesil na detatko a nadsene poslouchal vsechny novinky o miminku,na Vanoce me pozadal o ruku a zacali jsme planovat svatbu...Vsechny problemy jako by se mi vyparily z hlavy,nemusela jsem resit,ze musim najit bydleni,zaridit praci z domova po dobu materske a vyresit jak to vsechno bez jakychkoliv uspor,spise s dluhy zvladnu.Ale ouha po tydnu a pul spolecneho bydleni si vse rozmyslel,prsten jsem mu nechala a opet odesla zpatky k rodicum,pritel se pak od te doby ani sam neozval a nechaval me naprosto byt...Pribeh bych asi ukoncila dnesnim zjistenim,ze kolegyne, kterou jsem uz pred delsi dobou podezrivala z mozneho vztahu s mym pritelem, je ted jeho nova pritelkyne...Mnoho z vas tady presne vi o cem mluvim,ale je opravdu tezke se s takovou bolesti a zklamanim vyrovnat.Jak se tedy s takovou situaci vyrovnat?