PCo vás vedlo k rozhodnutí mít hodně dětí?

@anonym_fd1913 ony i ty 3 děti jsou pro některé lidi nad limit, co se týče hluku a chaosu. Díky za pohled z té druhé strany, když nad tím přemýšlím, něco na tom bude. 😃 Ony ty děti nemusejí být zlobivé, ale když má někdo jen jedno dítě, tak ty 3 naše jsou mazec, i když jsou zrovna hodné. Jsou všude a hlučí, i když se zrovna projevují normální výškou tónů. 🙃

Já vždycky chtěla 3 děti a měla jsem 3 děti. Jenže pak přišel rozvod, nový partner... Já po tom všem z minulého vztahu, zamilovaná jak nikdy... A padla myšlenka, mít spolu dítě. Něco, co tu po nás jednou zůstane. Něco z naší lásky, naše společné. On měl 5 dětí z prvního manželství. Je ode mě starší, jeho děti dospělé, nejmladší 16. Moje děti s ex ve střídavé péči (zatím. Bylo to na jejich přání a už chtějí být spíš u nás). Takže vlastně ta naše společná je de facto ob týden jedináček. A proto už kroužíme kolem myšlenky, mít spolu ještě jedno 💓

Ja jsem si prala mit vic deti - cca 4-5, ale zacala jsem pozdeji a vsechny tri deti mam cs, takze to ctvrte uz jsem si rozmyslela z duvodu zdravotniho. Byt mladsi, tak bych do ctvrteho sla. Znam docela dost lidi s vicero detmi a prijde mi to krasne. Pokud tomu nic nebrani, tak do toho jdete.
Jinak z pohledu matky odrostlejsich deti - prvni trida u tretiho me uz prudila 🙂))) Miminka miluju, ale musim rict, ze po cca 10 letech venovani se vyhradne detem, se mi ted cas pro sebe naramne libi a uzivam si to. Takze odrostlejsi deti maji taky hodne do sebe.

Ja si myslim, ze hodne zen laka prave toto, co pises. Ze miluji miminka, ty zacatky, postup. Na to ja nikdy nebyla a cim jsou deti starsi, tim me to bavi vic. Uz i u toho druheho mi to prislo, ze me nekdo, na dosah cilove pasky, odkopl na start. Takze za me dalsi opravdu ne, nestyska se mi po tom ani trochu. Znam vice rodin s tremi detmi, uz to mi prijde trochu nadstandart. S vice, tedy pet nebo sest uz jen velmi verici rodiny.

@drzticka81 vlastně by tomu asi nic nebránilo. Místo v domě máme, s menší úpravou domu by mohlo mít každé dítko svůj pokoj. Když pominu hluk, chaos a náročnější logistiku, tak zvládáme se všemi dětmi zajistit kroužky. Občas upéct domácí chleba i něco sladkého na zub. Paradoxně toho stíhám mnohem víc se třemi dětmi než jsem stíhala s jedním. Nejsem závislá na pomoci nebo hlídání od prarodičů. Ale když se nad tím zamýšlím, spíš mě nejvíc trápí to, že to hrozně rychle uteklo. Ač jsem se snažila si benjamínka užívat, najednou je jako mávnutím proutku pryč miminko. Na jednu stranu se těším, až se budu moct věnovat sama sobě. Až přijde to období, kdy prohlásím, že si jdu zaběhat a nebudu se muset ptát manžela o povolení a přemýšlet, co kterému dítěti připravím k večeři. 😃 Ale je mi smutno až těžko z toho, jak to rychle uteklo. 🥲

@anonym_autor Já mám zatím své jedno a doufám, že ne poslední dítě, nicméně bych k tomu ráda řekla, že pokud jste schopní se o děti starat sami, není to o tom, že si obden voláte o pomoc, posíláte děti na každé prázdniny k prarodičům apod. Je počet dětí čistě Vaše věc a nenechala bych si do toho vůbec kecat někým, kdo s námi nesdílí domácnost a kasu. Jestli se v tomto shodnete s manželem, eventuálně ostatními dětmi, není co řešit a komentář ostatních příbuzných bych brala jako nevyžádanou radu.

@anonym_autor upřímně, nasrat na to, co si myslí ostatní. Jestli chcete další dítě, je to dostatečný důvod ho mít. Nikomu do toho nic není a soudy rodiny jsou skutečně mimo.

My máme tři, manžel teda ještě polemizoval o čtvrtém (původně chtěl jen dvě), ale to jsem zatrhla 🙂 zkomplikovalo by nám to vše (a to nemluvím o tom, že už nám bylo 40). Potřebovali bychom větší auto, dům - jako vešli bychom se, ale už by děti nemohly mít každé svůj pokoj. Neumím si představit logistiku se školama, kroužkama, táborama apod. Jen jeden týden příměstského tábora nás vyjde se třema dětma na desítku ☹ návštěva ZOO, nebo nějaké zábavní akce se jen na vstupu šplhá k tisícovce, když děti chtějí zmrzku, pití, párek v rohlíku, cukrovou vatu... se čtyřma dětma už to jsou nezanedbatelné položky. Za mě jsme se třemi dětmi kompletní. Ale když někdo má chuť jít do čtvrtého, nebo i pátého, má na děti dost síly a peněz, tak proč ne? Co si myslí okolí by mi bylo jedno.

Moje sestřenice mají po 5 dětech. Pokud vím, tak to poslední bylo u obou nehoda. Jedni se pak pojistili proti dalšímu těhotenství. Jedna má velkou pomoc maminky, druhá pravidelnou pomoc. My máme 3, kdyby bylo čtvrté do určitého věku, asi bychom ho přijali, ale později a v době, kdy už bylo jasné, že půjdeme dříve či později od sebe, už ne. Umím si představit tu touhu založit ještě rodinu s novým partnerem, my už na to byli staří, navíc máme každý 3 svoje. Užíváme života s odrostlými dětmi. Jinak znám i dost rodin se 4 dětmi, jak v rodině tak v okolí, proč ne?

Docela me prekvapuje, ze vase deti maji kazdy svuj pokoj. My mame tedy tri deti a maji pokoj dohromady - zatim jim to nevadi. I to ctvrte by se tam veslo - nauci se respektu a toleranci. Dovolene - proste setrim na vstupy cely rok, jezdime na dovolene se svym jidlem, az letos mozna poprve na jiny typ dovci, totez vylety - vzdy chystam svacinku s sebou - sem tam zmrzka? ale nase deti si daly a daji vysvetlit, ze v obchode jim koupime nanuk za levneji a neco k tomu navic. Ze by tim stradaly? Si nemyslim.

Máme dětí 6, ten důvod mít víc dětí se nelišil od Vašeho - touha zažít to vše znovu, naštěstí v této záležitosti nejdeme s manželem proti sobě, navzdory postoji širší rodiny, která se nás snažila odrazovat a už 3 děti byly pro ni až moc, nikdo nechápal, proč jsme se nespojili s párečkem, jenže mě velké rodiny vždy fascinovaly, mít 4 děti byl můj sen, takže jsem k němu tak nějak směřovala, ač nepopírám, že s jistou obezřetností, nejsem ten typ, co by se do něčeho vrhal bezhlavě po hlavě, pokud bych viděla, že je to opravdu nereálné, tak bych za takovým snem nešla a spokojila se s obvyklejším počtem dětí. Mě každopádně zas překvapilo, jak snadno se po 4. porodu otevřela otázka 5. dítka, protože 5 dětí jsem si neuměla vůbec představit, takže to znám 😉 Až po čtyřicítce jsem se už začala cítit srovnaná s variantou, že je to naposledy, jenže v té době nás překvapil náš nejmladší ☺️ Takže jsem určitě smířená s tím, že je to asi fakt naposledy, ale zároveň vím, že dokud nepřijde přechod, nemohu si tím být 100 procent jistá…

Já mám dětí 5. A mám je, protože jsem je chtěla. Chtěla jsem velkou rodinu... No, dopadlo to tak, že mám tři děti ve střídavce a dvě v pěstounské péčti stále u sebe. A kdyby šlo jen o mě, dovedu si představit ještě jedno dvě. Akorát není s kým 😅 Jakože myslím to tak, že bych chtěla zažít výchovu dětí, kde bude vše opravdu fungovat.
Malé děti jsou super, větší taky a odrostlé jakbysmet. Děti mají od 16 do 4 let. Je to náročné na logistiku, na čas, energii, peníze....ale neměnila bych. A popravdě, je mi úplně jedno, co si kdo myslí.

@anonym_autor spise me zajima. Uz nikdy neuslysis prvni smich, zadny prvni krucky atd., ale premyslis i nad tim, kolik tolik deti stoji? Ono totiz male deti, male starosti, velke deti velke starosti a penize to stejny.

@kakba kdybychom žili od měsíce k měsíci, tak určitě nepřemýšlíme o dalších hladovém krku. 🙂

@drzticka81 nemají každý svůj pokoj. Dělí se o 2 pokoje. 🙂 Žijeme v domě, který má 2 bytové jednotky. Je možnost tyto 2 části spojit. Není to v plánu udělat, ale ta možnost je. Však i na těch společných prostorách se musí učit respektu. V domě je hodně místa, kde je potřeba brát ohledy na ostatní. Určitě si nemyslím, že vlastní pokoj by měl vliv na učení se toleranci a respektu.

@kosi_cek mě s tím překvapily děti. Ony samy přišly s tím, že by ještě dalšího sourozence chtěly. Víc sourozenců, víc zábavy. 😃 My s manželem jsme v tomhle oba neutrální. Netoužím cíleně po dalším dítěti, ale vlastně by jsme se tomu vůbec nebránili, kdyby to nastalo. Ale jsme si jistá, že z několika stran by ta reakce nebyla příjemná.

@anonym_autor No tak by sis vyslechla blbý kecy a co 😁 Já je poslouchám pořád a to i od lidí, kteří mě znají, ale pořád mají potřebu počet a složení mojí rodiny "vtipně" komentovat. To co píšeš, zde často čtu.... že už nebudu mít to voňavé malé miminko...... myslíš, že by se to dalším dítětem změnilo? Jakože by sis po roce neříkala toto znovu? To nemyslím zle, jen přemýšlím nahlas. Já to tak třeba nemám, mě ty miminka asi úplně neberou. Za mě tak 2+ ideální věk 😁. A koho celej den neuvidím, ten dostane medaili🤣. Ale samozřejmě i mě přijde, že to hrozně rychle utíká.
Ohledně větších rodin......za mě je nejhorší logistika, ale dá se a starší prostě musí fungovat dřív samostatně. A pak samozřejmě čas pro sebe, sebe a partnera a ty finance......vždycky se směju, že jen projdeme nějakou bránou a jsme o 700-800 lehčí jen na vstupu a to nejmladší ještě někde neplatí 😁. Natož jídlo v restauraci a podobně 🤭.
A on ten rozdíl 3 nebo 4 už není v běžných věcech tak velký (krom auta). Takže je to fakt jen na vaší rodině 😉 hlavně ať jste spokojení vy. A ostatní......🤷

@anonym_autor , ale úvodní příspěvek byl psán v úplně jiném duchu, tak tomu teď moc nerozumím, nejmíň vhodný důvod, proč si pořizovat další dítě, je stávající dítě, či děti😉

@kosi_cek dovolím si nesouhlasit. Vlastní zkušenost z dětství. Všichni měli sourozence, jen já furt sama. Jak já si přála miminko. Chodila jsem za mamkou. Ta chtěla taky druhé, táta ne. Tak když jsem měla řeči typu ostatní maj bráchu, ségru, jen já nemám nic, maminka mě poslala s tímto otravovat taťku. Nakonec se povedlo, tátu jsme překecaly. Celé mamky těhotenství jsem se nemohla dočkat, kdy se narodí. A den, kdy jsme šli tenkrát s tátou do telefonní budky na sídlišti zavolat do porodnice, jestli už (mamka měla nástup na vyvolání a já tam chtěla dokonce s ní zůstat😁) a řekli že ani, že se před hodinou narodila holčička, byl můj nejšťastnější den mého dětství. Do dnes pamatuji, jak jsem utíkala a křičela JÁ MÁM SÉGRU, JOOOO, JÁ MÁM SÉGRU. Jsme o 5 let a 10 měsíců.
Jsem za ní dodnes ráda a je nám přes 30. Kdyby se tenkrát táta neukecal, měla bych to v sobě dodnes že jsem jedináček.
Vím že autorka je v trochu jiné situaci, jen dávám náhled, že i ty děti by měly mít možnost říct svůj názor, a pokud bude vyslyšen, jedině dobře. My s partnerem když jsme plánovali tuhle našími nejmladší, taky jsme to s mými dětmi probrali co by na to řekly.

@krtcice a ja mam dve dcery, se tak strasne nesnasi, ty slova, ktere na sebe kydaji. Obe by byly radeji, kdyby ani jedna nemala sourozence. Budu doufat, ze to vekem prejde, protoze co predvadi je neco na moje nervy. Takze zase opacny extrem.

@kosi_cek o 4 dětech jsme se bavili už při narození prvního miminka. Manžel v každém těhotenství všem hlásil, že tímto těhotenstvím nekončíme. Proto naše rodiny mají poznámky o větším počtu dětí. Mají strach z toho, že to manžel myslel vážně. Přitom po nikom nic nechceme. O hlídání, o pomoc, ani o peníze nikoho neprosíme, jsme samostatní, takže nikoho jiného než nás by se to netýkalo. Názor dětí je pro mě důležitý. Jsem ráda, že sourozence vidí jako pozitivní přínos. Naše děti mají zatím velmi pěkné vztahy a záleží nám na tom. Vaše situace mě mrzí. Taky máme v rodině příbuznou, která rozhádala půlku rodiny a začala to sourozeneckým sporem. Roky se nebavili někteří, někdo se nebaví do teď. Zasáhlo to hodně lidí, soudy, roky tahanice o každý prd. O to víc si dávám záležet na budování vztahů našich dětí. 🙂

@hanyzka11 vám se zadařilo 2x na dvojčata? 😧 Jestli podle profilu máte 2x po dvou dětech, tak věřím, že miminkovské období bylo hlavně o přežití. 😃 Co tak slýchám od lidí s dvojčaty, málokdo vzpomíná na ty první roky v dobrém.

@anonym_autor njn😁 měli jsme štěstí 🤭. Ale i my jsme od začátku mluvili o 4 dětech, takže to nebylo až tak moc nad plán. Spíš jsem ti chtěla říct, že si nemáš nic dělat z případných řečí. Někdo si prostě nemůže pomoct.

@anonym_autor nevím, jaká situace u nás zamrzela, asi to je omyl, díky jinému komentáři, každopádně u nás se děti v otevřeném stavu pro další sourozence nachází v poměrně krátkém časovém období, kdybychom měli dát na názor našich dětí, tak skončíme max u tří, protože 4. a další přišlo v období puberty některého ze starších sourozenců, kdy to ty starší děti často nevítají s nadšením..

@krtcice , jenže pokud je vztah sourozencem super, tak ten důvod pro pořízení mohl být asi jakýkoliv, ale co když není? Však spory mezi sourozenci jsou všeobecně známé a odvěké 😉 Představte si rodiče, kteří chtěli pro své dítě pořídit parťáka, snad i stávající dítko samo si to mohlo přát, ale děti si pak nerozumí, provokují se, hádají a perou se…většinu času. Ne, určitě je lepší mít nějaký hezky sobecký důvod pro to pořídit si další dítě 😉