Půl roku po porodu - chování partnerky.

Tak to já mám doma chlapa, který když přijde z práce ve 3 odpoledne, veme si malou na 10 minut vecer, než ji napustim vanu, nachystám mléko a oblečení. Nebavím se už vůbec o úklidu, vaření atd.. O víkendech je veškerá starost na mně, protože on přece chodí do práce a chce si odpočinout aspoň o víkendu a obrátí oči v sloup, kdykoli mu řeknu, ať si malou taky veme, že není jen moje. S kočárem byl za celých 5 měsíců 2x a sám doma s ní byl taky tak 2x cca 4 hodiny, když jsem jela nakoupit. Mít chlapa, který veme dítě a měla bych 3 hodiny klid, tak si piskam😂

@tomas66 dobry den, chapu, ze to je hodne neprijemne a klobouk dolu, ze se takhle zapojujete. Maminka je takhle zpruzela az potom, co jste prisel o praci nebo to trva dyl? Ja sama jsem po porodu druheho mimca musela ze dne na den prestat ze zdrav. duvodu kojit. Dostala jsem leky na zastaveni laktace a bohuzel se mi po nich rozjela poporodni deprese. Ona zacina plizive, muze se prave projevit vecnou nespokojenosti, nastvanosti...zena sama to tezko pozna a okoli jeste hur...co zkusit navrhnout navsevu psychoterapeuta? Me toto a antidepresiva pomohla neskutecne. Anebo si zkusit "vymenit" role. Mamka at cely den "jen" obskakuje mimco a vy si vemte na starost domacnost...ona, at je cely den venku a vy poklidte...je to tezke, ale vetsinou je reseni lehci, nez se zda. Jen najit tu silu, kdyz uz cloveku dochazi a je nastany, je tezsi. Drzim palce!

@denisahlavicova jo to znám, proto sem se rozvedla..už bych s takovým sobeckem nebyla. Držím.palce ať se probere, být tebou nechám mu dítě na dva dny a uvidíme co pak bude říkat.

@denisahlavicova to jakoze když pujdes do práce začne půlku povinnosti ohledně domácnosti a dítěte obstaravat, jo?😜tvl, ten by jel jak namydleny blesk!

Znám stejný případ - kluk chodil do práce (7 - 17 h), po práci MUSEL nakoupit, uvařit, uklidit (i po partnerčině psovi, protože nebyla schopná ho dojít ani vyvenčit a zůstalo to tam, dokud to on neuklidil) a ideálně ještě se večer staral o dítě. Ona si dělala lehárko, pak začala chodit na vínečko s kamarádkama, nehty, kosmetika, zkoušení make-upu, celovíkendové nákupy hadrů (to už jezdil kluk s dítětem rovnou pryč ke svý mámě, aby mu s ním pomohla). No a dopadlo to tak, že po návratu do práce mu vyčetla, že se MUSELA 3 roky starat o dítě, tak je na řadě on - když byl prcek nemocnej, OČR si bral on. A po půl roce mu řekla, že už s nim vlastně být nechce, že se nudí a odstěhovala se pak, psa se zbavila (to by bylo moc práce) a dítě má max. tak 4 hodiny denně, než si ho přebere otec po práci a jednou za 14 dní víkend. Vše, co on udělal pro rodinu, bylo málo.

Takže dopoledne se na ni vybodni a řekni, že si musíš pročítat inzeráty a hledat novou práci, jinak nebudete mít brzy co jíst. A odpoledne bych jí pomohla tím, že bych vzala dítě na procházku, max. večer uspat dítě, neexistuje, aby chlap suploval péči o domácnost a dítě, když je kvůli tomu partnerka na rodičovský.

U nás to vypadá třeba tak, že vařim na 2 dny, tj. jeden den dopo vařím, druhý mam brigádu na počítaci z domova. Drobný úklid (rozuměj hračky) se dělá průběžně, jak se chodí přes místnosti, záchod uklidim, když mam chvilku a slezu z něj, robotický vysavač pobere většinu bordelu a navíc ho syn už umí i ovládat (má 3 roky) a pouští kolikrát sám, když po snídani nadrobí. Menší nákup dělá manžel po práci, na větší (1x za měsíc zajedu sama), většinu věcí na zahradě dělam já (až teď skoro v 7. měsíci jsem řekla, že bude muset přebrat štafetu, protože už nechci riskovat, jeden předčasný porod mam za sebou). A 1 den o víkendu jede na cca 6 hodin s prckem ke tchýni, to řešim resty a velký úklid. Ne, opravdu není nutnost dezinfikovat domácnost každý den.. S prckem jsem chodila před otěhotněním do kroužků, pak kvůli extrémnímu zvracení to převzal na střídačku manžel s tchýní (moje mami ještě pracuje). A ano, někdy bych ocenila, kdyby se víc zapojil (resp. by mi stačilo, kdyby udělal, o co jsem požádala a nemusela mu to 5 dní po sobě připomínat - třeba aby vynesl plastové vytřízené odpady), ale to prostě ke vztahu patří. Když jsem měla ty blicí stavy, byla jsem ráda, že si sama zvládnu dolézt aspoň na záchod (byť se 3 šavlema), plenky a všechny pachy jsem nedávala.. A upřímně mi bylo naprosto u zadku, že nemáme skoro 4 měsíce "naklizeno", hlavně že jsme to zvládli přežít a dítě bylo obstaraný (dopo si hrál u mý postele, v poledne se najedl dole u dědy - já jídlo nemohla ani vidět, a po práci se o něj staral manźel, usínal zase se mnou.

Moje rada zní - zaměstnej jí, nebude mít čas řešit kraviny..

@marti89 souhlas👍👍

@marti89 tak nevím, ale ten tvůj případ je trochu mimo mísu, zakladatel evidentně do práce 7-17 nechodí, a jít ven s kočárkem s půl ročním dítětem není práce ale relax (u toho bez problémů stihne pročíst inzeráty, relaxovat, dát si na zahrádce pivko, zacvičit si). Co dělá/nedělá partnerka netušíme, ale DLE POPISU bych neviděla chybu jen u ní ale na obou stranách.

Já tipuju, že problém bude někde jinde (pokud je změna v poslední době a není jen líná). Napadá mě ta ponorka, naštvání, že jsi odešel z práce, obavy, jak vše ufinancujete, nedostatečná snaha zajistit si aspoň brigádu nebo jsi jí prostě něčím ublížil a cokoliv teď uděláš, bude špatně.
Já bych začala tou brigádou, pomůžeš rozpočtu, žena si opět najde vlastní režim péče o dítě a třeba se na sebe zase začněte těšit. A úplně nejdřív by pomohl upřímný pokec, zkusil ses jí někdy zeptat (v klidu, po dobrém), kde je problém?

@eviicka Ono to začalo taky tak - ten kluk měnil práci a byl doma asi 2 měsíce mezi přechody, zhruba od 3/4 roku prcka se partnerka chováním změnila. Ono jedna věc je procházka a druhá, že taky musí rozesílat životopisy, vyřídit telefony, dojet na nějaké pohovory.. na to chce klid a ne se za pomoc kolem domácnosti a prcka ještě nechat pak peskovat. Kdyby partnerce tak moc vadilo, že je doma, má možnost mu přeci pomoct s vyhledáváním inzerátů a podpořit ho v návratu do práce. Tady evidentně bazíruje na blbostech a nudí se..

kéžby mně někdo pomáhal tak, jak pomáháš ty doma... neví, co má. Možná je nesvá, že jsi víc doma, ale reakce jsou asi přehnaný.

Zensky ja teda nevim, ale uplne nechapu, za co pana chvalite jak POMAHA. Je doma, nema praci, kdo vi z ceho bude rodina ziva (dle partnercinych otazek co bude delat aby meli z ceho zit tak uspory velke nebudou..). Chodi teda ven s kocarkem a primo mu stoji za to uvest, ze vynasi kos? Jako fakt? 5 lete deti to maji tak, ze vynaseni kose je jejich prace a prinos pro domacnost a velka pomoc. Uvede-li vynaseni kose dospely chlap, je to prinejmensim na pozvednuti oboci.

Nevim jak Vas, ale me moc nebavi domaci prace, vareni. U maleho mimika naopak miluji tu moznost chodit si venku s kocarkem. Pan dela jen to, nepracuje a ma pocit, ze by mu za to partnerka mela dekovat?

No, ja bych taky moc nedekovala a nevim, za co pana obdivovat. Az si sezene praci, zivy rodinu a pak se vyvenceni prcka bude brat jako pomoc. Kdyz je domoa tak je to samozrejmost

Hele... My mame doma skoro tritydenni mimco, manzel ma dovolenou, ja po cisari, zadna slava... A kdyz mi pomaha, chysta mleko male, houpe ji nebo proste cokoliv... Tak jsem mu fakt vdecna, ale slychavam od pribuznych, ze je blby, ze kolem nas skace, ze to mam delat ja, ja se mam starat o dite, to uz jsem slysela tyden po porodu... Neresim, rodice jsou dva, stejne jako v domacnosri jsou a bydli dva... Kdyz jsi doma, tak se staras, a? To je prece ok... Ale souhlasim s tim, ze by ai toho zena mela trosku vazit, ono jako se to bere treba jako samozrejmost, no podle toho, co tu citavam a co slychavam... Neni... Nemusi ti libat nohy, ale obcas pusa a dekuju milacku... To neublizi, ze? 😉

@tomas66 a kdo se o mimco stara v noci? Jestli jen tvoje partnerka a ty spis, tak se pak nedivim, ze si chce pres den odpocinout a nedokaze jet na 100%. Ten rozkouskovany spanek a jiny nocni rezim je docela narocny v prvnich tydnech/i mesicich.

@tomas66 je super jak pomáháš, ale hanba by mě teda fackovala. Kdyby mi chlap vzal na 6 hodin děti, tak bych snad ani nevěděla co mám vlastně dělat 😂 mám děti 2,uklizim dvoupodlažní barák o rozloze 200m2, vařím, peru a je to celkem v pohodě. Chlap zase ráno s dětmi o víkendu vstane, abych já se vyspala, dopoledne a odpoledne si s nimi hraje nebo jsou v bazénu nebo na zahradě a to mi stačí. Jak děti rostou, tak si své úlohy kdo co udělá upravujeme.
Jestli nekecas, tak před tebou smekám, ale s prominutím pokud si partnerka toho neváží, tak ze sebe děláš akorát vola. Promiň.
Každopádně jak už psaly holky, najdi si i pitomou brigádu a ji hodně rychle sklapne a dojde ji kolik toho děláš. A ono ji to dojde i časem, protože jak dítko roste, tak už to není jen o sunaru a plinkach. Už to není to miminko kam ho položí tam zůstane. Už člověk fakt litá, protože hlídá a zabavuje.
Držím ti moc palce.

Já byla na děti vždy sama a musela jsem to normálně zvládat třeba do 18h bez pomoci.. jak jedno tak s dvěma malýma.. Doporučuji taky najít práci, ať se žena otáčí doma.. A pak když večer pomůžeš nebo o víkendu, tak bude ráda.. Možná je jen nervní, že nemáš tu práci..

No tak ja se asi pridam k mensine, ktera by chlapa za takovou "pomoc" mela chut pretrhnout. Nesnasim, kdyz me chlap "obskakuje", rozumej plete se mi pri vsem, a pokud jsem byla pet mesicu zvykla se postarat o mimco po svym, tak najednou mi u vseho asistuje, narusuje system a dela z toho ty zminene "doky u schumachera"... a jeste se po ni chce, aby za to prece byla vdecna, kdyz ji nekdo tolik pomaha, a ona by byla tisicikrat radsi kdyby rano vysmahnul do prace a ona mela svuj klid. Samozrejme nevim, jak to je v tomto pripade, jen spekuluju na zaklade svych pocitu, jak to muze vypadat z druhe strany... Ja bych byla hrozne podrazdena, protoze by mi chovani chlapa vadilo, ale citila bych ten tlak, ze mam za to byt vdecna a nejsem, takovy ten implantovany pocit viny, a to by me rozcilovalo jeste vic. Odtud muze pramenit ta snaha najit na vsem nejakou chybu, jestli se pan stylizuje do role spasitele a jeste to prezentuje stylem "podivej, co vsechno delam, mela bys me za to pochvalit, co by za to jina zena dala". No mozna ano, ale ja bych za sebe brala radsi nepomahace, nez takoveho co vam kazdy vyneseni kose a uvareni kafe predhodi...

@mysh_me tak vzdy je to o pristupu obou ;)

@sebinka123 předním to bylo tak , člověk prijel po 16. hodině domu, cestou nakoupil a snažil se pomoci s malou, nebo ji vzal ven....

@cekypetra dobry den. Chvílemi tskova byla v těhotenství a pak po těžším porodu. Mozna to tak bude, protoze obcas jejim , ted nechci přehánět výbuchum skrz maličkosti nerozumí a sami neví jak pomoci situaci. Mozna mate pravdu. Ale když ji tohle řeknu, obrátí to proti me , at jdu ja.... ja s tim problém nemám .

@alcar v noci spi , nekojime...

@jako_mala_holka Tak jsem to myslel a ne kopat...

@eviicka to kszdopadne samozdrejme netvrdím, ze je chyba jen u ni. Každy ma chyby, spis mi jde o to, jak se chova

@marti89 Přesne. Obvolal jsem plno známých a bývalých kolegu, bohužel většina firem ted spis propousti, než aby přijímala . I za tim kočárem kolikrát řeším maily telefony a inzeráty. Ono neni vse hned. Naštěstí mi aspon chodí odstupné, Takze penize budou nějaký mesic stejne, co byly... Přesne tak. Ja většinou po uspani a vsem tom sednu okolo 11. Vecer , kdy na to mam úplný klid a hledám . Protoze pres den, pokud nevezu kočár na to nemám moc cas. Popravde ne..

Než psát každému zvlášť, napisu to takto.Nee kvalifikaci nema větší a finančně by si na vic (nemyslím ve zlem ) proste nepřišla. Ano ale za tu dobu řeším jak známe z oboru, tak i mimo. Je mi jedno pujdu klidne nekam zasklsdnovat, když si přijdu na nejake slušne(dostačující než se najde neco treba v oboru ) penize. Ale jsem relativně chvíli doma, penize stále chodí a jeste přijdou , za mesic jsem si užil mimca, neco se naučil, snad i pomohl. Ja netvrdím, ze jsem bezchybný . Každy ma svoje chyby. I ja. Ale spis misto toho kopání v době pokoronove, by člověk uvítal mozna trosku podpory jak za snahu neco najit, tak i nejake te pomoci. Ano kočárek jako relax, ale zkuste si dat dopoledne 13 km a odpo treba 7 . Ono když to mate každy den tak to neni jen vycházka a Kor když dítě rve , nebo nechce spat.. tak to moc na hledání a řešení vždy neni. Nevim , ideálně dle ni aby mel člověk 3 prace a aby se treba jeste ted jelo aspon do Itálie 😀

@marti89 příběh hrozny..... klobouk dolu. Jo to uz tu bylo taky ze pujde s malou pryc ze se bude mít lip. Chci vidět, z ceho by to platila, at uz jen základní potreby, natož najmy a to se nebavím o jejich pro ni důležitých vecech(nejake jeji hadry a blbosti, když to tak řeknu). Narovinu by me možnost nemít prcka vadila, takže i ja zatím otázku zda neodejit... je to slozite. Jako cas který ma ... kdo to na ?🙂 Dekuji, krasne napsané od vas !

On může být problém klidně i někde úplně jinde. Píšeš, že je po těžkém porodu, ono to může klidně pramenit z toho. Můj druhý porod byl dost traumatický a naprosto neúmyslně a iracionálně jsem měla tendence z toho vinit manžela. Měla jsem pocit, že všechno dělá špatně, že mu na mě nezáleží, že už o mě nestojí, že se o mě nestará, že mě nemá rád, prostě že je k ničemu. Přitom mám úžasného manžela, který přijde z práce, věnuje se dětem, umyje nádobí, když je potřeba, tak uvaří, vytře atd. (normálně to dělám já, nemám doma otroka, ale když je potřeba, nemá s tím problém), udělal by pro nás první poslední a tak hodného chlapa druhého neznám. Psychika je sviňa a nikdy by mě nenapadlo, jak brutálně s námi zamává jeden hloupý porod. Hrabeme se z toho už nějakou dobu a není to jednoduché, nicméně se to dá.
Netvrdím, že je to stoprocentně i váš případ, ale rozhodně si myslím, že je potřeba si udělat čas sami na sebe (pokud miminko není kojené, jak píšeš, tak klidně na pár hodin dát babičce) a prostě si popovídat. Působí to na mě, že jste oba trochu zapomněli, že nejste jen rodiče, ale především partneři...😉 Hodně sil😉

@tomas66 Je mi to s tou prací naprosto jasný, teď zkrátka toho moc není a kdybych měla obvolávat zaměstnavatele se řvoucím dítětem za zadkem, brzo by mi z toho praskla hlava. Na to prostě musí být klid - sama jsem ponocovala u PC misto spánku, protože to byla jediná doma, kdy na tl byl klid a čas, jen ty telefony se bohužel musí vyřídit v pracovní době..

Toho klučinu taky obdivuju, jak to super zvládá, i bez partnerky. A to jí ještě přes půl roku živil, protože se nechtěla odstěhovat a vyhovovalo jí, že všechno platí ten kluk (naivně doufal kvůli prckovi, že se vzpamatuje). Nabíječ, za kterým šla, se s ní už asi nevídá, co jsem slyšela, bydlí v sociální čtvrti s cikány v okolí, takže s prckem jde sotva ven (i když to nechodila ani předtím), no hlavně že má čas po nocích na zábavu.. Ale holou prdel a už zkoušela přes prcka tahat z kluka prachy, že jí na něj musí přispívat (ačkoliv on ho má na hodiny skoro dvojnásob). Některé maminky by si zkrátka měly uvědomit, že rodičovská dovolená není dovolená..

Přijde mi to u partnerky jako takové typické - nudím se, tak si vymýšlím, vše mě vadí, do všeho šťourám. Ono se to stává občas i ostatním lidem - když je v životě "klid", kupodivu toho stihneme mnohem méně a jsme často méně spokojení a naopak nás drobnosti otravují. Když je šrumec, stíháme všechno a k tomu dalších plno věcí, na nic si nestěžujeme, jsme v poběhu a veskrze "spokojení". A s tím pomáháním - také se mi stalo, že když jsme byli u dcery 4 dospělí, zvládli jsme toho méně a hůř, než když jsem na tu danou věc byla sama. I dva si někdy tak nějak překáží.
Co jsem tak četla, tak měla své nálady i před porodem. Což jako budiž, hormony dělají věci, ale přijde mi divné, že tě na chvíli "vystrnadila" z tvého vlastního bytu, pro který si dělal první poslední. Přijde mi, že si tě nevaží jako člověka a bere tě jako něco "dole". Já taky na manžela občas vrčím, nemáme své dny, ale druhého si přesto vážíme, bez toho to nejde. Nevím ale, jak se tvoje partnerka chová mimo své "špatné dny", zda je to normální vztah, zda ti třeba udělá/koupí/řekne něco pěkného. A to že uklízí - je opravdu po tvé procházce celý byt vygruntovaný, uvařeno, vypráno (ono to čas jinak docela zabere, zvlášť vaření pro prcka)? Jak moc do vašeho vztahu mluví její rodina, není jimi moc naočkovaná?
Taky jsem zvědavá, jak toto napětí doma vnímá prcek, ono to taky není pro něj dobré...

@tomas66 já mít takového chlapa tak klidně o půlnoci budu obskakovat Vás.. Jako klobouk dolu před Váma. Najít práci a vaši pani to dojde,co vše jste doma zastával...