• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zbily jste někdy své dítě?

29. července 2016 
@luckap91 souhlasím s vámi na 100% - zlatý střed a zdravý rozum je i podle mě nejlepší cesta.
13. zář 2014 ve 14:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Seřezala jsem ho třikrát za život.Prvně ve 3 letech,když se ztratil,odešel do domu ,přes branku a do večera jsme ho hledali ,pomohlo. Ve 13,když prvně kouřil... výprask pomohl,ale bohužel jen na chvíli,kouří dodnes a rve si vlasy ,protože není lehké přestat. Později v 16,když byl za školou,také nepomohlo...bojovali jsme celá studia,celou pubertu..ale život ho ztřískal sám a docela dost kvalitně :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: ,jen co jsme mu našli nový domov ,práci a šup do života....jen si to zkus ,když myslíš ,že vše je taková legrace. Dnes mu je skoro 25 let a můžu říci,že i když těch výprasku bylo poskrovnu tak je z něj konečně rozumný kluk. :wink:
13. zář 2014 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@irennn neříkám, že mně to poznamenalo, ale pochopila sem hned, že sem něco udělala špatně... když babičky vzpomínajů, jak dostávaly ony, že tehdá, kdyby si dovolily to co my teď, tak by dostávaly... a divaj sa na ně, která babička si na to stěžuje? Když to srovnáš s dnešníma děckama, je to rozmazlené, hned by to volalo tísňovů linku, nemá to respekt vůči starším... nejsu zastánce mlácení, ale to neznamená, že když neposlechne a vyvede něco znova, že to děcku znova zopakuju a furt dokola.. prostě nekdy na řiťku dostane.. Jasné, když člověku rupnů nervy, mrzí ho to a chce to vrátit, to takej neříkám, že prostě zmlátit v každém případě, vubec... ale že mám v tom jasno, nebudu opakovat pořád dokolo, broučku to nesmíš, to nedělaj, to není pěkné.. atd. Když na to neslyší, tak je to uplně zbytečné..
13. zář 2014 v 16:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Je škoda, že spousta lidí zná jen dva způsoby výchovy: 1. dát dítěti na zadek, 2. do nekonečna něco s úsměvem vysvětlovat a nechat si dítě skákat po hlavě. Ale ono to jde i jinak, nastavit hranice, ale bez bití, křiku a vyhrožování. ještě v době, kdy se mi narodila dcera, jsem taky tvrdila, že nějaká facka, plácnutí po zadku dítěti neublíží. Ale začala jsem číst knížky o výchově a zjistila jsem, že to takhle nechci, že i když mám pocit, že tahle výchova na mě následky nezanechala, tak někde hluboko ty následky byly. :frowning2: Kdo by měl zájem, mám ve svém blogu tipy na zajímavé knížky a z některých i výpisky.
13. zář 2014 v 16:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
Nejsem zastance mlaceni deti, ale na druhou stranu si nemyslim, ze to diteti nejak ublizi, kdyz vyjimecne dostane na zadek. Ja mam se svymi rodici krasny vztah, vzdycky se mnou komunikovali, vysvetlovali, co se smi a proc a co se nesmi a proc, ale ve vyjimecnych situacich jsem parkrat za zivot dostala, nijak me to nepoznamenalo a byly to proste dulezite lekce. Napr.kdyz jsem 4 svoje kamaradky ukecala k tomu, ze vylezeme na polo-rozpadlou budovu, ze ktere jsme mohly lehce spadnout, ta budova se mohla pod nami lehce sesypat a bylo velice jednoduse po nas.. pritom jsem vedela, ze tam chodit nesmim.. Nebo kdyz jsem jednou malem vbehla do silnice presto, ze jsem dobre vedela, ze je to nebezpecny.. tohle je proste pro dobro ditete.. Myslim si, ze je proste potreba dodrzovat nejakou stredni cestu. Tvrdit, ze kdyz rodic dite placne po ruce, tak ze dite bude na cely zivot poznamenane, je fakt nesmysl.
13. zář 2014 v 16:32  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v září 2017 (31. tt)  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@betelgeuzz Načetla jsem o výchově snad 40 knih.. začala jsem když jsem byla těhotná a čtu stále... někdy i 3-4 týdně, Matějček, Prekopová, některé čtu podruhé, miluji autorky Faber a Mazlish a Naomi Aldort, ale stejně jsem si z toho vzala jen to, jak mluvit a že já osobně to 100% v praxi provozovat nebudu.. Dejme tomu 80-90% ano, ale ne naprosto. Ale je fajn, že to minimálně donutí člověka se zamyslet nad tím co a jak říká. :slight_smile:
13. zář 2014 v 16:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dítě se učí mimo jiné i tím, co vidí kolem sebe, jaké příklady mu svým chováním prezentují jeho rodiče.Co ho asi tak učí tím, že ho bouchnou či plesknou? Je to fyzický trest a tím ho učí, že takto se dá řešit nespokojenost a dosáhneme svého.Pak se diví, když děti bijou jiné děti nebo dokonce své rodiče, jak tu už padlo.Máma může a dítě ne....tak kde je nějaká logika? Vžijte se do kůže dítěte...jak byste se cítili, kdyby vás někdo bouchnul? Bylo by vám příjemně? Asi ne. A ted si představte, že to jde i jinak, ale člověk musí tu změnu chtít.Je to těžší než někoho prostě bouchnout, ale stojí to za to.
https://www.youtube.com/watch?v=s5I0PRB-RPg
13. zář 2014 v 16:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Mimochodem - sousedka pod námi, 65 letá paní, vychovala 2 děti, syna (nyní 25let) a dceru (nyní 35let). S dcerou se dám občas do řeči, je taky zastánce zlaté střední cesty výchovy a říkala mi, že naopak na domlouvání z dětství vzpomíná blbě. Že někdy "co bych dala za to, kdyby místo nekonečných promluv mi radši jednu plácla na zadek". To mi říkala už několikrát. Tak nevim :unamused: Si člověk nevybere.
13. zář 2014 v 16:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@merunkova Jak mi pak vysvětlíto to, že znám chlapečka, který je z rodiny, kde absolutně odsuzují bití dětí, vše domluvou a je to z celé školky nejproblematičtější dítě, které ostatní velmi často bije. Několikrát jsem viděla, jak zbil i mé dítě hračkou do hlavy, naštěstí je syn hromotluk, jen mu odtáhnul ruku a řekl "NE, ty nebudeš bít Bertíka" ale nevrátil mu to. Pak přišla jeho maminka a vysvětlovala mu co a jak, on to uznal a za 2 minuty šel a udělal to znova !! Nekecám ! FAKT SE TO STALO. Já jsem prostě fakt zastánce vysvětlování, promluvy, ale ne donekonečna :unamused:
13. zář 2014 v 16:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@merunkova Mimochodem zbil ho proto, že si hráli s kuličkami, bylo jich 6 a můj syn si 2 z nich vzal. To ho naštvalo a vzal ho po hlavě autem... Můj syn nechápal, ale uměl se ubránit sám. A byla jsem na něj pyšná, že mu neoplatil stejnou mincí.
13. zář 2014 v 16:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@latkovkybrno Vysvětlování je taky špatně, na to děti také neslyší.Nevýchova rozlišuje 4 typy rodičů - policajta, učitele - ten právě pouze mluví a vysvětluje, pak je nadšenec a poslední je partner.A o tom posledním typu právě ta nevýchova je.Takto "nevychované " děti jsou spokojené a s nimi i jejich rodiče :slight_smile:
13. zář 2014 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Teď, abych jen nevypadala, jako absolutní obhájkyně bití - probůh, NE, bití ne, ale myslím si, že přemíra bití je stejně k ničemu, jako přemíra vysvětlování. Všeho moc jednou dítě jednoho dne otupí a začne mu to být fuk,
13. zář 2014 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@merunkova Mě se nevýchova líbí, více než výchova bitím a křikem, ale taky jen zčásti. Zatím jsem nenašla nic, co bych vzala absolutně. Stále je tam 20% mojí individuality, instinktu, rozumu i citu, kterým se řídím jen já.
Možná je to také tím, že vídám okolo sebe nemálo dětí vychovávaných novou vlnou - za nic na světě bych dítě neplácla přes ruku nebo nezvýšila hlas a BOHUŽEL, nevím proč, tyto děti jsou většinou ty nejhorší, co znám. Je to můj pocit, ale já bych je doma nechtěla :frowning2: Ubližují (a dost), dělají scény-dlouhé scény... apod. Přijde mi, jako kdyby nevěděly čí jsou.. I to mě někdy odrazuje. Asi kombinuji výchovu mých rodičů mírnější formou a vyhovuje mi to.
13. zář 2014 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@latkovkybrno Jenže takovéto děti nejsou vychovávané podle nevýchovy, pokud by byly, rozhodně by se takto nechovaly.
13. zář 2014 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pretahla bych tím i tebe:frowning2:
19. říj 2014 v 19:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@latkovkybrno máme stejnou zkušenost v rodině....neříkám, že by dítě mělo být bito, ale zase si nesmí dělat "pr.el" z rodičů....výchova nevýchovou má super věci k zamyšlení i praktikování, ale prostě pokud něco děcku vysvetluji dokola, on se smeje, neposlechne opakovaně, i přes moje neustálé omílání...tak upozorním, že pokdu toho nenechá, že dostane a pak podruhé plácnu....

jde o to, že venku kde jsou auta a i jiné nebezpečí, si já jakom matka nemůžu dovolit, aby se smál a běželo do cesty....sice naše holky díky Bohu poslechnou, vše odkukají, hodně jsme je chválili.....a i se zastaví na přechodu....říkám to však jako příklad...


a věřím ti, že děti jsou zlé...z manželovi strany mají syna a ten je...dokonce ho izolují i od sourozence už.....a neustále omlouvají....

myslím si, že nic se nemá přehánet....bití (tím nemyslím silou, ale symbolicky....) až uplně když nic jiného nejde...

ale je fakt, že holkám vysvetlujeme dokola a dokola a rozumí tomu.....ale nekdy moje nervy :grinning:
19. říj 2014 ve 20:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tarra27 když ono je to trochu tak - a neber to prosím jako dogma, že děti, které jsou vychovávány bez bití, a třeba podle té ted opěvovavné "nevýchovy", drříve Respoektovat a být respektován - třeba, prostě jinak:slight_smile:))))), tak vůbec nem,usí dojít do stadia, že by se rodičům smály, že by s námi nejednaly na rovinu, že by byly jakkoliv "skáčuvámpohlavě". Ono když se tím člověk zabývá od začátku, myslím tím, že dítě od útlého věku navedeš na to, že všechno má své meze, ale na těch mezích se můžeme spolu dohodnout - tak ono potom v pozdějším věku vůbec, ale vůbec nemá potřebu ty meze překračovat. Ani trochu si nemyslím, že by můj náš syn byl nějaký prevít, který zneužívá naší dobroty :grinning: . naopak. snaží se ....spolupracovat na tom, jak to u nás bude - jako u llidí, obecně. ně že někdo má a musí mít navrch.

Když s malým od začátku pracuješ:slight_smile: u té silnice, myslím od kočárku, brzo, že se zastavíme, řekneš mu to, později jsme si vždycky ukázali, kde jsou bílé pruhy na silnici, když jako gramofon opakuješ, že na silinici se držíme raději spolu za ruku, protože...tak když to dítě je ve věku, že chodí samo nebo jezdí na odrážedle, tak už to má zafixované. Silnice - aha, máma, něco by se mělo....
19. říj 2014 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
přes zadek dostalo snad každý dítko :smiling_imp:
19. říj 2014 ve 21:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@nonacek to si vůbec nemyslím. proč by? ne každý v tom vidí řešení.
19. říj 2014 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Mě by zajímala reakce maminek na chování svých malých dětí, když třeba venku to jejich malé dítko někoho bouchne, plácne, třeba na písku atd....jestli je tu nějaká taková maminka, tak budu ráda za reakci :slight_smile:
19. říj 2014 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 nemyslím Dítě mlátit to ne,ale Mírný trepnuti po zadku. neříkám ze to dela každý proto ze každý má jiný styl vychovi,ale ať už tak nebo jinak důležitý je když se podaří ví chovat z Dítěte slušného člověka. tak držím všem rodičům palce Tim i sobe ať nám deti dělat radost:v:
19. říj 2014 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jako malou mě řezali pořád, hlavně tedy máma, ta o mě zlomila ne jednu vařečku, mlátila mě vším,co měla po ruce, klidně i koženym vodítkem - tím kovovým koncem...já vždycky řvala tak, že jsem ani dech popadnout nemohla, vždycky chytla nerva i kvůli blobosti a vzteky se kousala do ruky... bála jsem se jí a i přes to jsem jí měla ráda, je to přece máma... když si na to ale vzpomenu dnes, ve skrytu duše jí za to tak trochu nenávidím... Prosím, nebijte své děti, občas sice zlobí ale tím, že je zbijete ničemu nepomůžete.
19. říj 2014 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
@nonacek tak ale to mírný třepnutí po zadku přeci vůbec k ničemu není, ne? stačí místo toho říct něco, dítě odvést, ukázat mu, jak je to lepší udělat..
19. říj 2014 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@merunkova řeknu, že se nebijeme, zjistím o co šlo a ukážu jak takovou situaci v míru vyřešit, odvedu pozornost, případně dítě odnesu pryč. pokud je třeba, zůstanu nablízku a fyzicky zabráním další agresi... vše jde naprosto v míru, ale pevně a s přirozenou autoritou.
plácnout dítě aby se naučilo, že se neplácá? :grinning: to je přece nesmysl a nenese to pro něj žádnou užitečnou informaci
19. říj 2014 ve 22:25  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@berenika39 my to tak máme, holky fungují...tuk tuk :slight_smile: navíc jsou citlive , jsou male a vše kopírují..já jen vim,ze třeba ten známý strkal ruce do zasdrcky,byl zlý na děti a oni mu řekli maximálně pokojně..,.a to je taky blbe podle me....

My dokola opakujeme,holky většinu věci dělají automaticky,okoukaji, ani nemusíme říkat....nenutime atd, ale kdyby byly zle na děti nebo zvířata, vysvětlila bych jim to jednou,dvakrát a pokud by nic nepomohlo a ony by se smaly a dělaly to,tak ti řeknu,ze bych je placka pres zadek....
Taky se nějak mezi sebou postuchovaly a jedna druhé se musela omluvit a pohladit,ale ona i chtela sama,když viděla, jak brečí,co způsobila....dokonce pak brecela taky.....

Já si myslím,ze v krajním případě symbolicky placnout nevadí.....ale nechala bych to az na opravdu krajní případ,kdy už není zbyti.....a doufám,ze to u nás nebude..... :wink:
19. říj 2014 ve 23:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@berenika39 a to ještě říkala jak ji to je líto....chudinek....

Ukazovat, vysvětlovat.....dokola a dokola...
19. říj 2014 ve 23:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jako učitelce mi projde rukami mnoho dětí a musím říct, že si myslím, že člověk, který užívá tělesný trest vůči dítěti, zklamal ve výchově. Na druhou stranu je v dnešní době asi více rodičů, co své dítě nemlátí, ale nedává mu hranice. Děti jsou odrazem svých rodičů. To byste nevěřili jak moc. Já mám syna, kterého nemlátím, ale má povinnosti, které musí splnit. Pakliže nesplní, tak ví, že přijde nějaký zákaz (nejvíce asi zákaz PC). To mi funguje a syn si dává bacha, protože vidí, že po uložení trestu jsem neoblomná. Často mi říká, že rodiče spolužáků tresty nedávají, jen jim vše vysvětlují. Většinou to jsou právě velmi problematické děti. Ani netušíte, kolikrát jsem už slyšela od rodičů mých žáků větu: "Paní učitelko, já už nevím, co s ním dělat. On nás neposlouchá, je mu vše jedno. Učit se nebude." Je to síla, když rodiče nemají žádné páky na děti v dnešní době. Děti vládnou...
23. pro 2014 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Moje děti dostanou na zadek, ale ví, že je to čeká - snažím se jim předem říct, že když to nebo to neudělají/udělají, tak dostanou. Pak počítám do 3...když napočítám 3 a neposlechne, tak letí ruka na zadek...Ale snažím se držet pravidla, že nepoužiji žádný nástroj (na mě rodiče používali prodlužovačku, pásek, vařečku a podobně... :frowning2: ) a pokud to bolí mě (mojí ruku) tak to bylo moc - když dítě plácnu, protože jsem rozčílená (tzn. jako důsledek vlatních emocí) omluvím se mu. Pokud to bylo oprávněné, zdůrazním mu, za co to bylo (např. neplácla jsem tě proto, že jsi vypláznul jazyk, ale za to, že jsi mě neposlechl a dělal jsi to znova...)... podlě mě má význam děti "řezat" tak do předškolního věku, pak už je to pro obě strany potupné a zbytečné (osobnost už je stejně vytvořena a fyzický trest to nezmění). Takže chápu, že jsi z toho byla vyděšená, že jsi dítě takto "zmlátila" - určitě bych se jí omluvila, že jsem to přehnala. Že trest si zasloužila, ale né tak velký. A snažila bych se to už nikdy neopakovat...ale sama vím, že někdy je to s dětma fakt o nervy, takže tvé vypěnění chápu...
1. led 2015 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj maminky, nečetla jsem teda všechny příspěvky, ale mám zásadní problém se synem 2,5 roku. Na začátku července jsem nastoupila do práce, sice půl úvazku a home office, ale potřebuji na to klid, a školka mi ho žádná nevezme a na soukromou nemám peníze. Takže malej lítá po bábách. A jelikož je jediný vnouče z celý rodiny, tak mu babičky samozřejmě dovolí vše. Jsem zoufalá, protože doma přestal respektovat jakákoliv pravidla a dnes mě uhodil přes tvář. Vylítla jsem vrátila mu jí a dala mu na zadek a vykázala ho do pokojíčku aby se vyklidnil. Nejsem zastáncem fyzických trestu, ale tohle je příliš. Poraďte co s ním, jsem nešťastná když mu ubližuji, ale on prostě jinak nereaguje a má mě totálně na háku. A když na něj zvýším hlas aby trochu fungoval začne řvát a dělá to většinu dne pokaždé když vše nejde tak jak on chce. Díky za rady.
29. črc 2016 ve 12:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ewunka Není to nejlehčí situace. Probrala bych s babičkami, jak si přeju/nepřeju aby se o dítě staraly, řekla bych jim "u nás to funguje takto, prosím, dodržujte to také".
Snadno se mi to mluví, ale třeba u tebe budou babičky ochotné se přizpůsobit. Já teď hodně bojuju s mojí mámou, neustále dělá s dcerou věci, které se mi nelíbí a nepřeju si je, ale i přes miliontá upozornění to dělá pořád. Jenže vykašlat se na ní a dceru jí nepůjčit nemůžu, to hlídání je někdy nezbytné a tak pořád dokola říkám Mami nedělej to. Teď jsem ale zjistila, že když jí vysvětlím proč se mi to nelíbí a jaké si přeji náhradní řešení, tak to většinou pochopí a uzná, což mě těší.
Stejně tak bych nastavila mantinely synovi. Ohledně úderu do tváře bych mu s klidem ale smutně vysvětlila, že to není pěkné co udělal, že tě to bolelo, nepřeješ si aby to dělal. Ovšem v momentě, kdy je s tebou doma, ty pracuješ u pc a on se nudí a nemá do čeho píchnout, tak bude vymýšlet bejkárny, zlobit, otravovat. Zkus mu vymyslet nějaké samostatné činnosti, které ho zabaví - malování vodovkami? Modelína? šroubování? omalovánky?
29. črc 2016 ve 12:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek