Dědictví. Má můj syn nárok?
Poradíte prosím?
Moje "babička"...
Je vdova a má 2 děti. 2 syny - mého strýce a mého otce. Tatínek mi zemřel když jsem byla dítě. Dědic je tedy můj strýc a po tatínkovi já. Po smrti tatínka se mi stranila a nechtěla se mnou mít nic společného, kdo ví, kde si mě prý matka uhnala. Takže mě v mé dospělosti soudně vydědila pro můj nezájem 😀
No, a teď se mi narodil syn. "Babička" se to od strýce, který je normální 😀, dozvěděla a jak by jí čert posedl, že jsem si kluka udělala proto, aby mohl případně dědit 😀
😀
A tak mě čistě teoreticky zajímá....když mě vydědila, má můj syn nárok na dědictví a nebo se to mé vydědění vztahuje i na něj? Děkuji všem za rady. N
Stručné shrnutí
- Podle § 1646 odst. 3 občanského zákoníku potomci vyděděného v zásadě nedědí, pokud vyděděný přežil zůstavitele.
- Vydědění musí mít vážný důvod a listina o vydědění se sepisuje u notáře; soudy uznávají princip „nezájem vyvolaný nezájmem“ a mohou platnost vydědění zpochybnit.
- Darováním majetku za života nebo sepsáním závěti u notáře lze výrazně ovlivnit pozdější dědické nároky; při dědickém řízení lze navrhnout započtení daru podle § 1661 občanského zákoníku.
Nejčastější otázky
Q: Má dítě nárok na dědictví, když bylo rodiči vyděděno?
A: Podle § 1646 odst. 3 občanského zákoníku potomci vyděděného v zásadě nedědí, pokud vyděděný přežil zůstavitele; pokud se vyděděný nedožije smrti zůstavitele, jeho potomci dědí.
Q: Kde a jak se formálně sepisuje vydědění?
A: Listina o vydědění se sepisuje u notáře a závěť nebo listina o vydědění se může uložit v evidenci závětí vedené notářem.
Q: Může zůstavitel majetek dát někomu jinému už za života, aby zabránil dědění?
A: Ano, darem za života lze majetek převést a tím omezit pozdější dědické nároky; jedinou obranou dědiců je uplatnit započtení daru v dědickém řízení podle § 1661 občanského zákoníku.
Q: Co znamená započtení daru podle § 1661 v praxi?
A: Započtení podle § 1661 znamená, že hodnota dříve poskytnutého daru se připočte k pozůstalosti a následně se dělí mezi dědice; příklad z diskuze: zůstavitel zanechal 1 000 000 Kč a za života dal jednomu dítěti byt v hodnotě 500 000 Kč, po započtení připadne dříve obdarovanému 250 000 Kč a druhému 750 000 Kč.
Q: Existuje časové omezení pro uplatnění započtení daru?
A: Obecně se započtení vztahuje na dary poskytnuté do 3 let před smrtí zůstavitele, u darů, které slouží k založení samostatné domácnosti (např. byt), nebývá časové omezení.
Q: Může se někdo předem zříct dědictví?
A: Ano, předem se lze dědického práva zříct uzavřením smlouvy se zůstavitelem ve formě notářského zápisu; v dědickém řízení lze dědictví také jednostranně odmítnout.
Q: Jak zajistit, aby po mém muži dědila jen naše společná dcera a ne jeho děti z prvního manželství?
A: Možnosti zahrnují sepsání závěti, použití svěřenského nástupnictví (fideikomisární substituce) nebo notářsky potvrzenou dohodu; právník/notář poradí nejvhodnější postup a závěť lze vložit do evidence závětí.
Q: Může zůstavitel „vydědit“ manžela nebo zabránit, aby po něm dědili jeho zákonní dědici?
A: Manžel není podle diskuze „nepominutelný dědic“ ve smyslu povinného podílu a závěťí lze upravit, komu má být majetek odkázán; složitější řešení jako svěřenské nástupnictví je možné, ale zpravidla je vhodné řešit to u notáře.
Závěry z diskuze
Shoda
- Vydědění musí být řádně odůvodněné a listina o vydědění se sepisuje u notáře.
- Darování majetku za života zásadně ovlivňuje dědické nároky a dědicové mohou navrhnout započtení daru podle § 1661 občanského zákoníku.
- Notář je doporučovaným místem pro sepsání závěti i konzultaci dědického plánu a závěť lze uložit v evidenci závětí.
Sporné názory
- Možnost vydědění potomků: jedna varianta uvádí, že potomci vyděděného v zásadě nedědí podle § 1646 odst. 3; druhá varianta připomíná, že pokud se vyděděný nedožije zůstavitele, potomci vyděděného dědí.
- Účinnost „vydědění“ v případě dlouhodobého rodinného odcizení: někteří považují dlouhodobý nezájem za důvod k vydědění, jiní poukazují na právní princip „nezájem vyvolaný nezájmem“, který může platnost vydědění zpochybnit.
Otevřené otázky
- Je v konkrétním případě platné vydědění založené na dlouhodobém odcizení, nebo by soud uplatnil princip „nezájem vyvolaný nezájmem“?
- Jak přesně by v konkrétním dědickém řízení soud započítal hodnotu konkrétního daru (např. bytu) podle § 1661 v daném majetkovém stavu zůstavitele?
- Jaké kroky jsou nejefektivnější pro ochranu majetku před nároky nežádoucích dědiců v konkrétní rodinné situaci (komplexní notářská konzultace se jeví nezbytná)?
Zmíněné značky a firmy
Zepter, notář, evidence závětí, občanský zákoník, bytové družstvo, SJM
Zmíněné produkty a metody
vydědění, listina o vydědění u notáře, závěť, darování majetku za života, darování bytu, započtení daru (§ 1661 občanského zákoníku), § 1646 odst. 3 občanského zákoníku, zříct se dědictví smlouvou v notářské formě, odmítnutí dědictví v dědickém řízení, svěřenské nástupnictví (fideikomisární substituce), evidence závětí, povinný podíl, SJM
Místa a osoby
žádné
a to ses proti tomu vydedeni nijak nebranila? Vydědění přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o blízký příbuzenský vztah s potomkem sám opravdu stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká a kde mu tento stav vadí. Takze pokud ona sama se od tebe odstrihla nemela pravo te vydedit.
k tve otazce... podle NOZ uz plati to, ze po vydedenem nededi automaticky jeho potomci. takze pokud by proslo to tvoje vydedeni, pak tvuj syn nic dedit nebude.
Předně je otázkou, zda je vydědění vůbec platné. Právo totiž zná tzv. “nezájem vyvolaný nezájmem”. Když se prostě někdo nestará o dítě, nelze se divit, že po letech o něj dítě nemá zájem. Sám se pak z možnosti použít tento důvod k vydědění diskvalifikuje.
Ohledně dědění vašich dětí je to komplikovanější. Důsledky vydědění pro potomky vyděděného se podle právní úpravy (§ 1646 odst. 3 obč. zákoníku) liší podle toho, zda vyděděný potomek (vy) přežil zůstavitele (babičku) nebo zda zemřel před zůstavitelem (resp. současně s ním).
V případě, že vyděděný potomek přežil zůstavitele, nedědí v zásadě ani jeho potomci. Nedožije-li se však vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí.
Nevím přesně jak to je teď a jak je to v případě že jsou všichni naživu. Ale vím že když jsme řešili dědictví a děti se zříkali, tak tam byla varianta že se a) zříkají za sebe a dědické právo přechází na děti, b) zříká se za sebe i potomky... Takže je otázka asi jak to vydědění babi sepsala...?
@gramar Ja jsem pravnik a napsala jsem vyse komplexni odpoved. Pokud bude v dobe babicciny smrti zakladatelka zit, nededi ona, ani jeji deti (pokud vydedeni nenapadne na soude). Pokud by babicka zila dele, deti zakladatelky by po ni dedily. Neda se to ovlivnit projevem vule babicky, je to dane zakonem.
@meronym Tak pak v tomto případě je otázka, co že to babička udělala když má strach že by dědilo vnouče 😂
Jinak můžu technickou trochu mimo téma, můžu se "vydědit" sama (nemyslím tím zříct se dědictví), zkoušela jsem institut zříct se rodiče, ale jak jsem zjistila tak to není možné... 🤐
@meronym Pripichnu se s dotazem. Vydedit potomky lze formou zaveti sepsane u notare, nebo to musi vzdy k soudu? Manzel ma dospele deti z prvniho manzelstvi, ktere o nej nejevi zajem, nestykaji se s nim, pokusy o kontakt vychazeji vzdy jen z jeho strany. Decka jsou dost pravdepodobne zmanipulovana matkou (pritom se rozvedli po dohode, kdyz uz byly deti plnolete, manzel na ne platil i vic, nez musel, ale exmanzelce uz nefinancoval jeji konicky, takze desnej problem 😀). A ja jako spravna macecha (ac ty deti osobne neznam, stykat se nechteji, pricinou rozvodu jsem nebyla) se s nima pochopitelne o majetek nekdy v budoucnu delit nehodlam, kdyz jim tatinek neni dost dobrej na nic krom penez. Dekuji.
@meronym moc děkuji za kvalifikovanou radu. Vysvětlím to strýci, ať je babka v klidu, že nemusí mít strach o svůj růžový porcelán a hrnce ze Zepteru 😀
Můj otec má sepsané u notáře vydědění svých dětí z prvního manželství, ale oni na něj fakt kašlou třicet let,stejně tak vnoučata . On se kdysi snažil, ale bylo to marné. Vsadím boty, že až se s ním něco stane tak se mi ozvou .
@meronym Tak já se prosím zeptam taky 😂 když mě někdo vydědí, to se dozvím až po úmrtí, nebo dřív nebo vůbec?
@verulevrtule Po umrti. Pokud se o dedictvi nebudete zajimat, tak teoreticky vubec.
@meronym Já se taky připíchnu. Chtěla bych sepsat závěť a odkázat svůj nemovitý majetek dceři. Manžel má dítě z prvního manželství, já mám nějaké nemovitosti, které jsem nabyla před manželstvím, čili nejsou v SJM. Jde mi o to, kdybych zemřeli naráz muž i já (a já dřív, takže on by po mě “stihl” zdědit), aby nenapochodoval exmanželka a nenatahovala ruku po části garáže po babičce a bytu od mého táty. Můj brácha právník tvrdil (ale se zabývá trestem a ještě spíš na teoretické bázi), že v NOZ je cosi, že ani nemusím defakto vydědit manžela, ale že můžu určit, že sice zdědí on, ale po něm už ne jeho zákonní dědici, ale jenom naše společná dcera. Je opravdu ta možnost? Děkuji ti.
@drep Takhle - manžel není nepominutelný dědic, tj. nemá žádný povinný podíl na dědictví po vás. Pokud sepíšete závěť, podle které váš výlučný majetek dědí jenom dcera, je to vybavené.
Existuje i institut, který zmiňujete, tzv. svěřenské nástupnictví (fideikomisární substituce) - podstatou je nařízení zůstavitele, aby první dědic (manžel) přenechal dědictví nebo jeho část po své smrti nebo při splnění jiné podmínky jinému, následnému dědici, který se označuje jako svěřenský nástupce (dcera). To je mi ale pro vaši situaci jeví jako zbytečně složité.
Ohledně dědictví obecně doporučuji vyhledat notáře. Zaobírají se tím denně, umí dobře poradit pro konkrétní situaci klienta a rovnou závěť vloží do systému evidence závětí.
V první řadě ti chci říct, že pokud k vydědění neměla vážný důvod, jako že neměla, tak ji to je úplně k prdu. A správci to většinou vědí a podědis i tak. Se synem nevím jak to je, tak si počkám jestli někdo odpoví, zajímá mě to.