Kdy děti začaly usínat samy po přečtení pohádky?
Ahoj chtěla bych se zeptat kdy jste začaly dávat děti spát samotné? Myslím takové to... Přečíst pohádku, pusu a jít... Dcera spí s náma, nevadí mi to ale nebaví mě každý večer uspávat přes hodinu. Už to začíná být fakt na palici. Bude jí za měsíc 3,5.
Stručné shrnutí
- V diskusi rodiče uváděli široké rozmezí, kdy děti začnou usínat samy: od prvního dne nebo několika týdnů až po 7 let; časté konkrétní body byly 5 měsíců, 1,5 roku, 2–3 roky, 3,5 roku, 4–6 let a 7 let.
- Metody přeučení zmiňované v diskusi zahrnovaly postupné odcházení, otevřené dveře, nastavení pravidla „pusa, pohádka a jdu“, zapnutí audiopohádek a postupné snižování přítomnosti rodiče; jeden rodič popsal, že přeučení trvalo přibližně dva měsíce.
- Faktory ovlivňující schopnost dítěte usnout samostatně uvedené v diskusi zahrnují povahu dítěte, délku denního spánku, nástup do školky (unava z denní aktivity) a noční probouzení.
Nejčastější otázky
Q: Kdy děti obvykle začnou usínat samy?
A: V diskusi byly konkrétně uváděné věkové milníky: od prvního dne, od cca 3 týdnů, 5 měsíců, 1,5 roku, 2–3 roky, 3,5 roku, 4–6 let a někdy až 7 let.
Q: Jak dítě postupně naučit usínat samo?
A: Doporučené kroky v diskusi: čtení pohádky a pusa + sdělení „jdu hned vedle“, postupné odcházení a zkracování přítomnosti rodiče, nechat otevřené dveře a případně zapínat audiopohádky; jeden rodič uvedl, že tato metoda zabrala cca 2 měsíce.
Q: Jak dlouho trvá naučit dítě usínat samo?
A: Rodiče hlásili intervaly od několika dní/týdnů do několika měsíců; konkrétně bylo zmíněno přeučení trvající asi 2 měsíce a také případy, kdy dítě stále vyžadovalo uspávání i ve 7 letech.
Q: Pomůže nástup do školky s usínáním?
A: Ano, několik rodičů napsalo, že nástup do školky kolem necelých 3 let zkrátil dobu uspávání, protože dítě bylo večer unavené; jiní uváděli, že zrušení denního spánku také zrychlilo usínání.
Q: Co dělat v případě společného spaní v malém bytě?
A: Rodiče s malým bytem zmiňovali, že dítě často zůstává spát s nimi i ve 2–3 letech; v diskusi se doporučovalo postupné přesouvání do vlastního pokoje nebo používat plyšáka/audiopohádky jako přechodníka (v jeslích dítě usínalo s plyšákem).
Q: Jak řešit noční přicházení dítěte do rodičovské postele?
A: V diskusi rodiče popisovali noční přicházení i u dětí kolem 6–7 let; navrhovaná opatření zahrnovala konzistentní hranice, postupné omezování přítomnosti rodiče a zachování otevřených dveří pro pocit bezpečí.
Závěry z diskuze
Shoda
- Každé dítě je jiné a tempo naučení samostatného usínání se velmi liší.
- Postupné změny a konzistence při přeučování jsou častěji doporučované než náhlé zásahy.
- Povaha dítěte, denní režim (denní spánek) a nástup do školky výrazně ovlivňují schopnost usnout samostatně.
Sporné názory
- Někteří rodiče považují pravidelné uspávání a noční držení za „otročinu“ a snaží se děti naučit usínat samy co nejdříve; jiní rodiče si uspávání užívají, nechtějí tlačit na změnu a pokračují v uspávání i u starších dětí.
- Někteří rodiče prosazují aktivní přeučení (postupné odcházení), zatímco jiní tvrdí, že je to převážně o povaze dítěte a že bez tvrdého zásahu se návyk může táhnout roky.
Otevřené otázky
- Jak dlouho trvat na přeučení, než se přejde od postupného odcházení k důraznějšímu vymezení hranic?
- Jaké konkrétní techniky minimalizují riziko častého nočního buzení po přeučení?
- Do jaké míry by měl rodič upravit denní spánek a aktivity (např. školku, kroužky), aby podpořil samostatné usínání?
- Které strategie jsou nejméně stresující pro dítě při přechodu ze společného spaní do vlastní postele?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
audiopohádky, otevřené dveře, postupné odcházení, čtení pohádky, kojení při uspávání, společné spaní, přesun do vlastního pokoje, zkrácení denního spánku, poslech hudby/podcastu při uspávání
Místa a osoby
žádné
S nástupem do školky, necelé 3 roky. Podle mého bude těžké ze dne na den změnit návyky, ale když se to spojí s nějakou událostí třeba. U nás to bylo, jsi už velký kluk, chodíš do školky... A vzal to. Nechávali jsme otevřené dveře a říkali mu ať poslouchá jak dole myjeme nádobí a tak. Ale mě to časem přestalo štvát, jak už pak nespal přes den, tak byl večer unavený a usnul rychle. Takže teď je mu 6 a občas jsem s ním až do usnutí, ale protože sama chci.
Kdyz bylo detem 1 roka 3 roky sly do sveho pokojicku. Ale mou pritomnost u usinani, vetsinou i drzeni za ruku, vyzadovaly cca do 6 az 8 let. Pak jsem postupne zacla na chvili odchazet a nekdy usnuly samy. Jindy zase ani omylem. Zejmena dcera mela nekdy kolem 9 let hodne plactive vecery (resila smrt, bala se ze nekdo umre,... proste obdobi - bez zjevnych pricin v okoli). Syn zas asi do 7 let pravidelne nekolikrat tydne prisel kolem pulnoci za nami do nasi postele.
Syn šel do svého pokojíčku v 5 měsících, a teď jsou mu 2.5 roku a furt spinká sám.
Dle toho jak to popisujes, tak bych začala se změnami postupně … 🙂bylo by toho asi moc najednou … ale pokud se nezačnes snažit to po kouskach měnit … co vidím v okolí, není problém to takhle vést do 6-7 let ditete … samo to nehecne, když je zvyklý nějak najednou do svy postele , přečíst pohadku a zdar … někdo má bejbo jiné v posteli od půl roku, někdo čte pohádky od narozeni … a pak ještě povaha udělá hodně …dcera od tři … ale jak začaly byt ve vzduchu změny, tak to najednou neslo a vrátili jsme se k tomu až nedávno, ze to zas jde
tak asi od 6, jinak spal s nama v loznici. Sice ve sle posteli uz ale taky sem tam byla dokud neusl protoze jinak (mozna sem si to myslela jen) by lital po celym pokoji. Vim ze jsem to parkrat zkusila a kdyz sem se tam sla podivat tak byl mimo postel. Ale pak nejak jsme to zkusili ze jsem mu rekla at jde spát uz a on se odebral,lehl a spal coz me dost prekvapilo tenkrat. Ted to delam nekdy tak a nekdy ctu dle unavy-jsem 14 dnu pred TP. Ale on to chape a prijme a neresi ze by chtel t a tamto, proste zalehne a jde se spat
Spí s nama. Ale my máme malinkej byt. Takže počítám ze ještě dva roky třeba bude asi no.) teď mu je dva a půl
Je potřeba bejt u nej, je zvyklej bejt pritulenej. V jeslickach usina “sám” s plysakem a je údajně taky v pohodě a neplace. Ale doma chce bejt přitulenej. Usne do půl hodky max.)
Já myslím, že i záleží na povaze dítka. Já mám dvě sovy (po mně), takže večer nejsou vůbec unavení - u 3 letého nepřichází v úvahu, aby byl nez usne sám a i sedmiletý je raději s námi. (Já jako dítě jsem také usinala přes hodinu a to byli naši benevolentní a chodila jsem do postele poměrně pozdě).
Starší děti od 4/6 let, kdy jsem šla do práce. Nejmladší chodí spát většinou s námi, a když dřív,tak stejně čekám než usne, je mu 5. Půl roku spí ve své posteli,předtím v naší.
Malou jsem dala do vlastního pokoje od 3 měs. Je naučená chodit sama. Málokdy se stane, že chce přečíst knížku nebo škrábat záda. 😊
me mala usina sama odjakziva, chce teda pusu a pomazlit pak rekla haji otocila se bok a v ten moment spala a spi celou noc do rana. Kluk naopak traged, lezi a jeste klidne dve hodiny se prevaluje a porad by kecal., mluvi a smeje se i ze spani teda.v noci se budi od mala..je mu 7.
Syna jsem taky uspávali hodinu, poslouchal při tom hudbu, když mu bylo něco přes tři roky, rozhodli jsme se ho zkusit přeučit, aby usnul sám. Nejdřív klasicky knížka, potom jsme si promluvili, že to zkusí sám a že jsme hned vedle. Ze začátku nás hodně volal ať si jdeme lehnout k němu, tak jsme šli, když po chvíli neusnul, tak jsme šli zas vedle a tak jsme to zkoušeli pořád vytrvale dál až nás začal volat čím dál méně. Trvalo to tak dva měsíce, než jsme se dostali od uspávání k tomu, že většinou usne sám a chce nás k sobě jen když mu třeba hodně dlouho nejde usnout nebo mu není dobře. Ještě když od něj odcházíme, tak mu zapneme audiopohádky podle jeho výběru.
Od malá všechny mé 4 děti usínaly sami...Vedly jsme je k tomu již od malá,nikdy žádné nemělo problém s tímto....Jelikož jsem nikdy nepřestala ani u jedné mateřské pracovat ,tak by to šlo jen horko těžko ne uspávat.Deti hlavně cca od 2 let mají různé kroužky a zábavy takže opravdu byly vždy unavené hodné.
Já jsem tedy z úplně jiného tábora než se tady píše. U nás si starší řekla sama, bylo to v době kdy šla do svého pokoje v cca 5 letech. Mladší má 3 uspávám pořád, spí s námi v ložnici ve své posteli. Příští rok půjdou do pokojicku spolu, takže mladší to čeká dřív, ale zase tam nebude sama.
Spíš bych se u tebe snažila vyzjistit proč tak dlouho usíná. Nespí přes den třeba dlouho? Není ještě unavená? Nebo je naopak už pretazena a nemůže zabrat?
@veroniquecz já taky, děti 4 a 7 a uspáváme oba. U staršího cítím, že to brzy nebude potřeba, ale netlačim na pilu.
@ajja87 máme to stejne. Syn 7 let a i když je unaveny a chce spat, tak na tu minutu než usne vyzaduje ať si k němu lehnu. Zkouším teda denně, že mu dam pusu, řeknu dobrou noc, ale neprojde to a vzdy odpoví Mamko aspoň na 2 minutky😅
@veroniquecz u nas proste deti vecer potrebovaly tu moji pritomnost. Vetsinou to byla taky tak hodina. U mimin rev, kojeni, rev, kojeni, rev, kojeni... 1 az 3 hodiny kazdy vecer. U vetsich batolat, zpivani, rikanky, vypraveni, pozdeji u vetsich cteni, povidani, pritomnost, postupne prerusovana. Cas kdy mne mely jen pro sebe a v klidu. Tak mne to pak uz stvalo, chtela jsem jit taky spat, ale proste to neslo, nebyt tam pro ne.
Dcera má 6 let a uspávám do teď ,ale jsou dny kdy usne prostřední a začne plakat nejmladší,tak se vymluvim,že nakrmim malou a že přijdu mezitím usne,já samozřejmě slib dodržím přijdu,dám ještě pusu,ale jsou dny kdy tam s ní musím být, takže nejmladším ještě při uspávání kojím
Mně teda syn usínal už u pohádky, protože jsem ho dávala spát když byl unavený a ne pravidelně v nějakou hodinu (jsem hodně nerežimní mj. z toho důvodu, že mi přišlo, že plno dětí sice chodí do postele třeba v 8, ale následuje právě to hodinové uspávání). Nicméně takovéto pusu, pohádku a spi nebo min. buď v posteli dokud neusneš a já odcházím, tak to máme až tak od školní docházky.
Od cca 3 týdnů usínala sama s tím, že jsem přišla vždy, když jsem jí slyšela zakňourat nebo zaplakat 🙂 takto to bylo do cca 2 let a pak se to zlomilo a sama prostě neusnula 🤷🏼♀️ od té doby musím "uspávat", ale naštěstí jí stačí jen moje přítomnost a usíná celkem brzo 🙂 má téměř 4,5 roku 😅 uvidíme kdy se to zlomí....🤔
1. Asi ve dvou letech 2. Asi ve dvou mesicich ( možná dřív) 3. 7 let a ještě nic :😀
Jenom bych jeste chtěla dodat- prvniho syna jsme uspavali , tak jsem si řekla ze tohle ne, u druhyho ditete to budu dělat jinak. A povedlo se. Tak jsem na sebe byla hrdá, jak jsem to dobře zvládla a ze u tretiho uz vím jak a bude to brnkacka. Hm..... 😀 pointa - často to detsky tezky usínáni není tím, ze by to člověk s detma neuměl nebo dělal něco špatně. Casto je to proste o nature dítěte a pokud tp člověk nechce vylozene lámat, tak neudela nic. Ale tak - do 18 to trvat nebude 😉
Dceri bude 5,5 a potrebuje to doted. Nejsem vedle ni, ale pod ni na palande u mladsiho. Osobne si myslim, ze to stejne jako vetsina veci u deti zavisi na povaze... naucit asi jo, zvyknout, ale vim, ze u mych deti by to bylo za cenu nejakeho strachu, ze jsou tam po tme sami a nemaji jistotu, kde jsem. Loni v lete jsem to zkousela a starsi z toho pak zacala usinat jeste dyl a v noci se x krat budit a ujistovat, kde jsme. Ano, taky me to casto otravuje a nebavi, pokud to trva dlouho, ale posloucham u toho podcast a relaxuju. Zadny povidani, drbani, proste jen lezim a "jsem tam"... nejspis to proste jednou prejde 🙂
Od miminka. Nakrmit, pohladit, přitulit, pohádka a dobrou noc. Ze začátku jsem měla na nich jen ruku, pak už jsem je nechávala tak. V pokoji spí oba od roku a nikdy nespali s náma v posteli, jen v postýlce u postele. V tomhle jsem macecha, potřebuju svůj klid na spaní a večer bez dětí 😀
Od 3,5 a 4,5, když už bylo společné spaní neúnosné a oba najednou jsem je vylifrovala do pokojíčku 😀 Ale kdyby si mohli vybrat, chtěli by uspávat doteď (9 a 10) 😀
Od miminek, obě děti. Nakrmit, pohladit, spinkat....později pohádku a spát. Nejsem otrok, potřebovala jsem po večerech odpočinout, navíc děti byly 2,5 roku od sebe. Tchánovci mi nikdy nehlídali, jenom naší a mamka to má nastavené jako já, takže hlídala ráda, protože si s nimi nemusela lehat😊. Když se prcek naučí usínat sám, je to půlka práce....
Od miminka? Nakojit, pochovat, pohladit a dát spát. Asi jsem si takhle zvykla všechny děti. Jako jo, byly dny, kdy to nefungovalo, ale pokud nebyl vyloženě problém, neměla jsem potřebu zůstávat u dítěte až do jeho usnutí. Vždy jsem po večerech pracovala, takže by to ani nešlo.