Jak se zbavit pocitů viny po hysterické scéně?
Ahoj holky,
potřebuju se vypsat. Včera jsem udělala přítelovi hysterickou scénu do telefonu.
Říkala jsem, že se už nesnaží jak dřív, že si myslí, že mě má jistou, ale to je na omylu. Taky jsem mu řekla, že já chci už svatbu, ale že kvůli jeho školy musíme počkat a to mi vadí. Vše jsem zakončila brekem, kdy mě přítel ještě uklidňoval.
Máme teďka vztah na dálku, což je pro mě náročné a vlivem jeho práce jsme i v minimálním telefonickém kontaktu. Proto tenhle průjem slov. Přítel mi dneska řekl, že mě miluje takovou, jaká jsem a nemá mi to za zlé, že to bere jako záchvat mojí úzkosti (se kterou se léčím a beru léky).
Mně je ze sebe ale hrozně, připadám si, že si svého přítele nezasloužím a je mi před ním i trapně. Jak se zbavit těhle pocitů?
Jsme lidi, sem tam máme zkraty, výbuchy. Spíš než svatbu si udělejte na sebe čas.
Tak já bych v takové chvíli nezakládala účet na MK, ale šla ke svému terapeutovi, protože pokud to partner ustál s pochopením a ty jsi zhnusená sama ze sebe, je problém ve vnímání sebe sama a je třeba to řešit...
Tak já bych v takové chvíli nezakládala účet na MK, ale šla ke svému terapeutovi, protože pokud to partner ustál s pochopením a ty jsi zhnusená sama ze sebe, je problém ve vnímání sebe sama a je třeba to řešit...
@miryp Ano, s tím mám problém a je to pravidelné téma u mojí psycholožky. Vždy si přijdu jako nejhorší člověk na světě.
Ja bych si o tom myslela toto. Za prvé bych si ujasnit sama pro sebe a pak si s partnerem, jestli šlo opravdu o záchvat uzkosti nebo ti neco hodně hodně vadí a takto to vyvrelo. A za druhé chápu, ze člověk chce před partnerem vypadat dobre. Ale život přináší ruzne náročné situace - nemoc, porod, atd. Takze by člověk mel navzájem zažít i ruzne "syrové" situace, ne jen pohodičku.
@biciklissie Ten malý kontakt mezi náma mi přerostl přes hlavu, nemyslím si, že by mi něco hodně vadilo
@miryp Ano, s tím mám problém a je to pravidelné téma u mojí psycholožky. Vždy si přijdu jako nejhorší člověk na světě.
@bambulka707 určitě ji o tom informuj a prober to s ní.
@biciklissie Ten malý kontakt mezi náma mi přerostl přes hlavu, nemyslím si, že by mi něco hodně vadilo
@bambulka707 Tak tím líp, ze s partnerem mate vlastně vse ok. Tedy fakt pak jde o práci na pohledu sama na sebe.
Nechala bych to být a už se v tom nerýpala. Ale snažila bych se, aby se to neopakovalo.
I negativní emoce, které cítíme, či nespokojenost, frustraci atp. přece můžeme sdílet slušně a civilizovaně.
Každopádně stalo se. Mlíko už je rozlité. Teď už to chce to uklidit ( omluvit se) a snažit se předejít do budoucna tomu, aby se to neopakovalo. Ale nemá cenu se v tom nitmrat, nebo si to vyčítat.
Zároveň ale si stůj za tím, co tě trápí. Ten problém a frustrace tu na tvé straně je. A jen proto že jsi neustála emoce, by se to neměla zakopat pod postel. Chce to spolu vykomunikovat nějak konstruktivně a věcně.
@biciklissie Ten malý kontakt mezi náma mi přerostl přes hlavu, nemyslím si, že by mi něco hodně vadilo
@bambulka707 proč malý kontakt? Messenger třikrát denně, vždyť dneska je to tak jednoduché ... můžete spolu trávit večer,snídat.... (mám muže pracovně v zahraničí, a kecáme spolumožná víc,než když je doma🙂))). Zkus to nějak napravit, pomůže vám to, neříkám,že vztah na dálku je ideální,ale v dnešní době je to o stopocent jednodušší, než dřív.
A zkrat - hysterie - to se prostě stává, nevyčítej si to.
Vztah na dálku je složitý. Chce to hodně tolerance a pochopení z obou stran. My jsme to tak měli první rok a půl (Cr-francie). Nejsem hysterická, s ničím se neléčím a přesto jsem v té době taky dost vysilovala ....
Mě so tohle stalo z toho druhého pohledu: mě se jednou takhle (pro mě z ničeho nic) sesypal partner (tenkrát ještě "kluk"). A já jen zírala a vlastně nevěděla, kde se v něm ten pocit vzal. ... Příští rok v únoru budu s tím "klukem" dvacet let. Je to naprosto skvělej partner a za nic bych ho nevyměnila. Myslím, že jediné, v čem tahle "scéna" náš vztah ovlivnila je to, že si dávám pozor, abych se k němu "vrátila", když mám náročné období a nestíhám. Abych si pak zase naplánovala čas, kdy budu "jen" s rodinou. A že vím, že to oba potřebujeme a není to jen nějaké "se to tak dělá".
@bambulka707 Myslím, že je skvělé, že si dokážeš uvědomit a přiznat, že to takhle cítíš. A ještě lepší je, že máš terapeutku, se kterou to můžeš probrat a zpracovat. Totiž, ty začátku vztahu mají výhodu v tom, že se s partnerem vidíš po přípravě, namalovaná, upravená, natěšená, všechno děsně nyny. To když se vztah prohloubí, začnete spolu bydlet, tak tě uvidí i ráno rozcuchanou se smradem v puse, s oteklým nosem při nemoci, zvracející v těhotenství a při porodu se možná před jeho očima s prominutím po*****. Máš parťáka, který se zdá být na tohle připravený, protože tě miluje nejen pro ty krásné chvíle. Tudíž jsi nejspíš moc fajn člověk, na kterém je co milovat. Nech si pomoct, aby ses na sebe dokázala koukat jeho očima a nepokazila to vám oběma.
Osobně razím názor, že ke šťastnému partnerství zásadně pomáhá, když je ženě přiznáno právo být někdy protivná.
@bambulka707 Myslím, že je skvělé, že si dokážeš uvědomit a přiznat, že to takhle cítíš. A ještě lepší je, že máš terapeutku, se kterou to můžeš probrat a zpracovat. Totiž, ty začátku vztahu mají výhodu v tom, že se s partnerem vidíš po přípravě, namalovaná, upravená, natěšená, všechno děsně nyny. To když se vztah prohloubí, začnete spolu bydlet, tak tě uvidí i ráno rozcuchanou se smradem v puse, s oteklým nosem při nemoci, zvracející v těhotenství a při porodu se možná před jeho očima s prominutím po*****. Máš parťáka, který se zdá být na tohle připravený, protože tě miluje nejen pro ty krásné chvíle. Tudíž jsi nejspíš moc fajn člověk, na kterém je co milovat. Nech si pomoct, aby ses na sebe dokázala koukat jeho očima a nepokazila to vám oběma.
Osobně razím názor, že ke šťastnému partnerství zásadně pomáhá, když je ženě přiznáno právo být někdy protivná.
Děkuju vám za moc krásnou zprávu. Ano, učím se stále mít více ráda, někdy je to boj🙂
@rebe
Mě so tohle stalo z toho druhého pohledu: mě se jednou takhle (pro mě z ničeho nic) sesypal partner (tenkrát ještě "kluk"). A já jen zírala a vlastně nevěděla, kde se v něm ten pocit vzal. ... Příští rok v únoru budu s tím "klukem" dvacet let. Je to naprosto skvělej partner a za nic bych ho nevyměnila. Myslím, že jediné, v čem tahle "scéna" náš vztah ovlivnila je to, že si dávám pozor, abych se k němu "vrátila", když mám náročné období a nestíhám. Abych si pak zase naplánovala čas, kdy budu "jen" s rodinou. A že vím, že to oba potřebujeme a není to jen nějaké "se to tak dělá".
@cilkat
Tak to jsem ráda, že to může dopadnout i takhle, já žiju ve strachu, ať nevypadám před ním jak psychopatka : D.
Ja bych si o tom myslela toto. Za prvé bych si ujasnit sama pro sebe a pak si s partnerem, jestli šlo opravdu o záchvat uzkosti nebo ti neco hodně hodně vadí a takto to vyvrelo. A za druhé chápu, ze člověk chce před partnerem vypadat dobre. Ale život přináší ruzne náročné situace - nemoc, porod, atd. Takze by člověk mel navzájem zažít i ruzne "syrové" situace, ne jen pohodičku.