• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

3 leté dítě v jeslích, roční doma - dělám chybu?

4. března 2013 
@buldok Holka přerostla přes hlavu? :confused: Hele a nebude to spíš ve výchově. Promiň, ale děti jsou většinu věcí okoukají od nás dospělých. Já osobně bych si zašla k psychologovi sama. Až já změním svůj postoj k dítěti, tak teprve může přijít změna. Když mu každý den budu dávat na zadek a cpát mu do hlavy , že je zlobivé dítě, tak zlobivé bude. Chce to vyzkoušet pozitivní motivaci. Navíc do určitého věku dítě nechápe slovo ne. Takže zvolit jinou formu komunikace. Mám 3 děti a fungujeto u všech. Samozřejmě, že určitý mantinel tu musí být, aby se děti cítily bezpečně. Ono je taky problém když dítěti vše povolím, abych od něj měla "klid" a pak najednou chci, aby bylo hodné. Rodičovství není jednoduché, děti jsou různé, ale stále odkázené na rodiče. Rodič je ten co vychovává, učí a směruje.
25. únor 2013 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@buldok Já tedy souhlasím s vámi :wink: . Nejsem dokonalá, hodně toho ještě nevím a neznám. O výchově dětí se učím v průběhu :wink: : Když se synem někam vejdeme, tak mu řeknu, že má pozdravit. Pokud to neudělá, tak mu řeknu, že by pozdravit měl, ale netrestám ho za to. Je malý, všechno se teprve učí, ale naučit se to musí :wink: . Stejně tak to půjčování věcí. Děti učím, že by si půjčovat věci měli. Neříkám jim, že je to jejich povinnost, ale že by to od nich bylo hezké. Nemyslím si, že bych je měla do něčeho nutit, ale že bych je měla vést správným směrem. A pro je nejlepší směr tento :wink: .
25. únor 2013 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@medvidekponco A kde jsem napsala, že ne? Dítě může přerůst přes hlavu z mnoha důvodů. A přijde-li matka s děckem k psychologovi s výchovnými problémy, tak se na to dívá komplexně, i na rodiče. Takže pokud bude problém v ní, dozví se to a poradí co změnit na sobě. Nemůže udělat krok vedle...
25. únor 2013 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@buldok
@dripik moje dite zdravilo vsetkych, odkedy dokazal rict "doby en".. Ked mal 3 roky,tak nezdravil ani nahodou, proste sa zatal a hotovo.. Neriesila som, preslo ho to, zdravi. Ale tiez mu to musim obcas pripomenut.. Suhlas s holkama, ucitelka v skolke dosiahne uplne ine veci ako rodic, je v tom velmi velky rozdiel..
25. únor 2013 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.t tak asi jako první bych se podívala na to, jestli je dítě v předškolním zařízení spokojený. Pokud ano, tak nevidím důvod, proč ho tam nedat. Podle mě by sis akorát naložila sama sobě na hrb, kdyby sis ji bez nějakých důvodů proč tam nechodit nechala doma. A co se týká těch příkazů - poslechla bys, kdyby na tebe někdo houknul "Seber to?" a jak by ses v takový situaci cítila? my se snažíme děti o věci slušně žádat a vysvětlovat a nerozkazovat jim. Možná to zní divně, ale fakt to funguje 100x líp Chce to zatnout zuby a opakovat, opakovat a opakovat a trvat na svém v rozumné míře. Místo Zvedni to., řekneme, že papíry patří do koše a ne na zem. Místo Poděkuj. , že když nám někdo něco dá, má se říct děkuji, když se o něco žádá, tak se má říct prosím atp. Ze začátku to tak nemusí vypadat, ale rozhodně je to efektivnější. Co se týká dělení a hamounění, u nás mají děti věci svoje a společné, o společné se dělí a o svoje jen když chtějí. Samozřejmě platí, že když někomu seberou něco jeho, mají smůlu a musí to vrátit. Většinou to doprovází řev, ale prostě to je hranice. Děti jsou obvykle hamouni, to není nic neobvyklýho. Jak píše @marcelkap , je dobrý dítěti vysvětlit, proč by bylo pěkný se rozdělit. Mmch, my to ještě teď vysvětlujeme nejstaršímu, že když chce půjčit hračky svých sourozenců, tak jim ale má taky půjčit ty svoje. Doporučila bych ti knihu respektovat a být respektován. Jsou tam cenné rady, které kolikrát člověka zachrání před zhroucením nebo zaškrcením potomstva :wink: :grinning:
25. únor 2013 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@klara.t. V jeslích bych starší nechala,je už zvyklá,má tam jinou zábavu než doma,kamarády atd.
Určitě mohla začít žárlit už dříve než se prcek narodil...
Vím ale sama ze zkušeností se svou téměř tříletou beranicí,že příkazy a rozkazy toho moc nezmůžu,že mnohem snadněji se s ní domluvím,když vysvětluji atd.
Nekřičím po ní:dělej,ukliď si ty hračky,ale raději řeknu:podívej,jaký je tu binec,mělo by se to uklidit atd.
Snažím se s ní mluvit,jako s dospělým,resp představuji si,jak by bylo mě když by po mně někdo křičel nebo mě nějak nazýval atd.
Docela mě zaujala kniha Respektovat a být respektován autor Kopřiva a další
Neříkám,že souhlasím se vším,ale spousta zajímavého tam je.
Ale samozřejmě,že jí taky dám na zadek,když už je to moc.
Psychologem nic nezkazíš,pokud máš pocit,že by ti mohl poradit.
Držím pěsti,ať je brzy lépe!:wink:
25. únor 2013 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@buldok hele, a když dítě tu hračku půjčit nechce, tak co jako? Mám ho za to zabít?
Skoro pokaždé, když můj syn někomu něco půjčil, dostal to nazpět roztřískaný. Takže já už nyní jsem velice ráda, když řekne, že ne. A když se mě zeptá, jestli může to, či ono někomu půjčit, tak mu řeknu, že je to na něm, ale když se to zničí, že už nové nedostane( má docela drahé hračky a všichni sousedovic děti si k nám chtějí chodit hrát, né kvůli Jonášovi, ale kvůli těm jeho hračkám).
Ostatně, jak už tu někdo psal, je to jeho věc, tak si s ní může dělat co chce. On si taky nemůže nárokovat věci ostatních dětí. Já třeba taky strašně nerada půjčuji věci(raději se toho vzdám zcela), většinou to totiž znamená, že je již nedostanu zpět, nebo dostanu poškozené, což mi vadí. Znamená to snad, že jsem sobec? To by bylo trochu zjednodušující podání.
25. únor 2013 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@kocicinka Ježiškonte, je to marné, je to marné. No nic, dobrou noc....
25. únor 2013 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@buldok proč by se dítě muselo o svoje věci dělit? půjčíš někomu svoji nejoblíbenější kabelku, abys nebyla sobec? jiné je to, pokud se jedná o věci všech, v tom případě u nás dáváme časový limit, po kterém se hračka předá dalšímu zájemci, pokud ji chtějí všichni. Ale pokud je to něčí, pak je na něm, zda se rozdělí. Pokud ne, ponese si následky - ostatní se s ním taky nerozdělí, až bude chtít pučit něco, co je jejich. Teď třeba ještě ano, protože jsou menší a ne tak rozumní, ale časem se mu to vrátí.
25. únor 2013 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@klara.t Doporučuji pročíst tuto diskuzi, je tam spousta dobrých rad a řešení problémů http://www.modrykonik.cz/diskuse/ma-1-az-3-roky/deti-2-a-vychova-trosku-jinak-podelme-se/

Jinak na mě teda působí úvodní příspěvek strašně negativně vůči chování té starší dcery, samé zlobení, zákazy, příkazy :sweat_smile: Vykašlala bych se na chování ostatních dětí, každé je jiné, ony taky ty tzv. "hodné" děti jsou velice často v dospívání právě ti, kteří se chytí špatné party, drog atd, protože prostě jsou zvyklí od malička být poslušní a prostě jenom místo rodičů začnou "poslouchat" někoho jiného :stuck_out_tongue_closed_eyes: Já teda mnohem radši budu mít doma sebevědomé holky, které si věří, umí říct svůj názor, umí říct ne a jsou živé, než "hodné" dítě, které mi odkýve každou blbost bez přemýšlení a bude z něj poslušný beránek... Ale to vůbec neznamená, že z nich vychovám sobce!!!

Souhlasím s názory @schnek a ostatních maminek, zkus dceru víc žádat místo rozkazů, vymyslet alternativu místo zákazu a hlavně pozor na neustálé používání slova zlobivá, protože pokud o sobě často uslyší že je zlobivá, tak se prostě zlobivou stane, už jenom proto, že podle rodičů taková přece je :frowning2:

Dceru už bych v jeslích nechala, ale určitě bych vyhradila nějaký čas jenom pro ni. Prvorozené dítě příchodem sourozence ztrácí veškeré svoje jistoty... Co se týče společenského chování, k tomu musí dítě dospět, samozřejmě příklady táhnou a jemné připomínání taky, ale ne nátlak.
25. únor 2013 ve 21:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@klara.t Asi takhle-pokud si starší dcerka na jesle zvykla a chodí tam ráda, tak pak bych ji tam dávala i nadále..Je mezi detma, trošku "vybije"energie a ty máš čas naopak tu energii dobít.
Takže já bych moc na slova doktorky nedávala-dceru znáš nejlépe ty a ty sama víš, jaká byla pred narozením druhého ditete, jestli se zmenila, jestli chodi rada či nerada do jesli atd...
25. únor 2013 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nečetla jsem všechny názory, ale první co mě napadlo, je taková přísná výchova, alespoň z příspěvku to tak vyznívá. Máme to stejně:děti 3 a 1 rok. Starší skoro na zadek nedostal a když už, tak určitě ne v případě seber to! a on to nesebral. Já s nim teda ani tak nemluvim. Hračky uklízíme společně. Zkus na ni jít třeba takhle: Až půjdeš uklízet hračky, tak mi řekni, já ti pomůžu. Nevztahuje se to k tématu, ale možná by chtělo na dcerku koukat trošku víc jako na malou kámošku. Jinak mi to příjde naopak fajn mít starší ve školce nebo jeslích. Větší vyblbnutí, společensky se začne zapojovat, doma tolik nezlobí, nenudí se. Já jsem určitě pro. Možná bych se bála sezóních chřipek aby to nechytla ta malá. Já mít školku, tak už tam starší taky je.
25. únor 2013 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jejda, ted jasi vypadám jak přísná matka. No špatně jsem to napsala. Já jí neříkám jen příkazy. Já když chci, aby uklidila hračky, tak jí to řeknu ve stylu: podívej jaký je tu bordel, musíme to uklidit...nebo někdy at si to uklidí, ale většinou jí řeknu, že jí pomůžu. To uklízí. Ale tím seber to, jsem myslela situaci, že jsem vytírala a ona mi pod koště hodila bačkory, které vytáhla zrovna z botníku. Já říkám: seber to Adélko, já vytírám a překáží mi to. A ona ne, tak jsem jí o to požádala několikrát a prostě to neudělala. Jak byste se zachovaly? to byste je prostě sebraly? to jí mám stále ustupovat,když neudělá o co jí mile požádám? Já na ní ty příkazy neřvu. Já jí neustále chválím, říkám jí, že je šikulka. Ona sama poděkuje, když něco dostane, pozdraví, ale někdy ne. V tom případě jí to připomenu, řeknu jí, že by měla poděkovat, když něco dostane a ona stejně nepoděkuje. Je tvrdohlavá? nebo zlobivá v tom případě? nevím. Také už jsem něco načetla, takže vím, že nemám dělat rozdíly, mám se jí věnovat, když třeba malá spí, jít příkladem, vysvětlovat...to vše o čem píšete dělám. Ale stále prostě nevím, jak se chovat v těch situacích, když i přes žádost v dobrém duchu neudělá to, co bych byla ráda, aby udělala. Trápí mě ty občasné scény - u doktora například. Nebo když příjde ta dětská návštěva a ona sebere jakoukoliv hračku, co si ze země vezme to cizí dítě. Jakmile si vezme jinou, tak tu první položí a jde mu vzít tu druhou. I když vysvětluju, že si to jenom půjčí, že to neodnese domů, že si mají hrát společně, tak ne, prostě začne ječet a vztekat se. Pak je mi před návštěvou trapně. Trápí mě to, že nechce ochutnat nic nového. Jí hrozně stereotypně.
V těch jeslích se jí líbí, vesele vypráví co tam dělaly, ale určitě tam není raději než doma. Asi by byla raději s námi doma. Vždy se ptá, co jsme dělali. Mám kvůli tomu trochu špatné svědomí. Je mi líto, že jí tam dávám. Ale s ní nešlo ani chodit nakupovat. Mám více čassu na malou. Příjde mi, že Adélka prostě ten kolektiv potřebuje. Naučila se poslouchat i někoho jiného než mě. Moc se zlepšila v řeči, kreslení, zpívání...příjde mi, že jí ty jesle moc moc pomohly.

Svojí malou sestřičku má moc ráda, pomáhá mi s ní. KDyž je poočku pozoruji, vidím, jak jí něco vysvětluje, pomáhá jí s nečím. Prospělo jí mít i tu sestřičku.

No nic, asi se tu nedobereme nějakých výsledků. Každé dítě je jiné. Já se možná jen potřebovala vypovídat. Možná si tím psaním utřídit myšlenky. Uvědomit si, že sice zlobí víc než jiné děti,ale není to nijak extrémní, až na ty určité situace. Možná jsem na ní moc přísná, ale přišlo mi, že to jinak nepůjde, když tak zlobila. Naštěstí už začíná mít rozum a zlobí fakt už mnohem mín. Každý den mě překvapuje něčím novým - v tom dobrém slova smylu.
25. únor 2013 ve 22:54  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.t s těmi scénami u doktora tě uklidním - ještě nedávno takhle náš starší Vojta taky vyváděl, nechtěl se nechat svléknout, vyšetřit stetoskopem - prostě nikdo mu nic nedělal ale scény šílené :slight_smile: Teď už se uklidnil. To samé s jídlem, má svá oblíbená jídla a nová, která se mu nelíbí vzhledově prostě neochutná. A tvrdohlavý je až až. Ale věkem se to lepší.
Ale jinak, co se týká těch jeslí...nevím, možná mi té tvé starší dcerky je trochu líto, zkusila bych ji nechat častěji doma. Navíc, mladší dcerka už má 14 měsíců, to už si za chvíli budou spolu hezky hrát - uvidíš. Naši kluci se ještě nedávno spolu pořád hádali o hračky, mladší pořád všechno bořil ale zhruba od 15ti měsíců si spolu hezky hrajou, o hračky se přou pořád ale už jsou to parťáci. Když vedu staršího (Vojtu) 2x týdně do školky, tak mladší (Tonda) je smutný, pořád ho hledá. Vojta se o Tondu i hezky stará, a to do nedávna bylo taky sci-fi :wink:
25. únor 2013 ve 23:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.t Jé zase se tu rozhořela diskuze mezi přispívajícíma, jako vždy.

Já už dlouho nedám na názor pediatra a dělám si co uznám za vhodné já, ale chápu, že její reakce tě znepokojila. Jaký je ve 3 letech rozdíl mezi jeslemi a školkou, když říká školka jo, jesle ne.

Já mám taky tříletého prcka a půl ročního, staršího jsem odklidila do školky, 2x týdně (je to soukromá školka a víc si nemůžeme dovolit, jinak bych ho dala i na víc) na dopoledne a to proto, že se chci víc věnovat menšímu a nemám tolik času, abych se staršímu věnovala jako oni. Když musím uklízet a vařit, nemluvě o vysoké, co si dálkově dodělávám. Ale s tou tvrdohlavostí je to u nás stejné, nehnu s ním. Jí jenom několik málo jídlej a nic jiného nesní, do nedávno kakal do plíny a ani za boha jinak ne, má hrozný emoční výkyvy, je zlostnej, pak zase strašně lítostivej, .... Prostě jsou takový a my to musíme přežít, bude líp. Třeba to chování tvojí malé vůbec nesouvisí se sestřičkou. Já bych jí v jeslích nechala, když už si zvykla, ať chodí dál. Když ji necháš doma, bude se nudit, děti jí budou chybět a ty se z toho zcvokneš. Poradila bych ti knížku respektovat a být respektován a knížky na podobné téma. Malá může mít příčinu v chování jinde, jsou i kurzy, třeba by ti to pomohlo. Taky se soustřeď na sebe, hoď se do pohody, naber sílu a odpočívej.
25. únor 2013 ve 23:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.t ahoj. napíšu jen to, co si myslím, ne že by to bylo nějaké obecně platné dogma:slight_smile:
Problém je ten, že ty máš nějakou představu, malá ji nenaplňuje a ty ji za to podvědomě trestáš. Bylo by fajn, kdybys ji přijala - takovou, jaká je. Kompletně. Jsou jí tři, klasické období vzdoru, ona dělá a bude dělat přesně to, co ty nechceš a je to tak správně! jí to velí její věk, její momentální úroveň. Cokoliv, co dostane příkazem, s radostí nesplní. Cokoliv, co jí zakážeš, s gustem provede. A hlavně si nemysli, že bys to výchovou změnila. Blbost::slight_smile:.
Nesnaž se to nějak předělat. je jaká je a za půl roku bude jiná. Ted víc něž kdy jindy potřebuje přijmout a ne to, abys o ní napsala padesát negativních vět na MK. Zkus napsat padesát pozitivních vět. Schválně, půjde to?
Pak se změní i tvůj náhled na ní, tím pádem se změní i ona. Uvidíš.
A s tím zdravením, děkováním, není to úplně šumák, jestli s tím dítě začne ve třech nebo v pěti? Jediné podstatné je, aby zdravilo, protože to tak cítí, že se chce s někým přivítat a ne proto, že ho to někdo učí a hučí do něj a pozdraví jen proto, aby se zavděčil....poslušné, vycvičené dítě má do budoucna zaděláno na problémy....ne jistě, ale možná ano. Koho bude poslouchat , až rodiče budou úplně mimo? Když samo nebude schopné - když bude čekat na pokyn?
25. únor 2013 ve 23:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (11)
Já bych ji v kolektivu nechala, když vidíš, že jí to prospívá. Doktorka s ní nestrávila tolik času jako ty a nemůže to podle mě podle jedné návštěvy objektivně posoudit. Děti se samozřejmě nejlépe učí příkladem dospělých, ale já si nemyslím, že je špatné po nich něco vyžadovat. Samozřejmě ne řvaním, ale slušně. Podle mě jim ty nastavené hranice a pravidla jen pomůžou se orientovat. Dítě prostě nepřemýšlí stejně jako dospělí. Ale když mají rodiče takový názor, že je jedno, jestli dítě zdraví a poprosí, když něco chce, nebo ne, ať radši nikomu nic nepůjčuje, stejně mu to jen zničí... Z toho je mi trochu smutno. Děcka se dneska chovají naprosto příšerně a kde jinde je chyba než ve výchově. Každý chce mít z dítěte silnou osobnost, ale i v dospělosti je třeba respektovat autority(např. v zaměstnání). A naučit se to musíme už v dětství. Sama dítě ještě nemám, tak snad se na mě neoboříte, že jsem napsala svůj názor. Ale vím, jak mě vychovávali moji rodiče a snad se mi to podaří i s mými dětmi:slight_smile:
Pro odlehčení vám tu vložím vtip, který podle mě tu dnešní výchovu dost vystihuje. Ale mě to buhužel moc vtipné nepříjde:(
26. únor 2013 v 01:09  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@klara.t ahoj, necetla jsem vsechno, ale tvoje dítě mi prijde normalni. Ze nereaguje na příkazy-normalni. Ze se vzteka, valí se po zemí-normalni. Každé dítě je jiné a tvoje treba dělá tyhle veci víc. Taky mam takový doma :slight_smile: psychologem pro ní bych to neresila, možná bys mohla jit ty... Ale ono to vsechno přejde. A upřímně si myslim, ze vetama, co zacinaj "udělej/nedělej" člověk u deti moc neuspěje. Je to pak takovej samonasiraci kruh :slight_smile: moc dobre to znám :grinning:
26. únor 2013 v 08:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
"Já chtěla, aby jí tam trochu zabavili, postavili do latě, prostě aby v jejím životě trochu nastal zlom, který by jí trochu zkrotil. ....... Z počátku to bylo drsné, brečela, vztekala se (ale to tam dělalo víc dětí, ona ale nejvíc), vyskakovala a dopadala na kolena, prostě scéna...ale pak zlom a už tam chodí ráda"

Bude to znít zle, ale myslím, že k psychologovi bys měla jít ty, ne tvoje dítě. Já jsem dítě z jeslí, ne kvůli tomu, že by si se mnou naši nevěděli rady ale proto, že oba museli pracovat. A do dnes mám traumatické zážitky. ... ale pravda, byly to jesle v osmdesátých letech....

Ty nechceš mít sebevědomé dítě, ty chceš mít cvičenou opici, která "ti dopřeje klid." S tím půjčováním věcí je to podobné. Pokud chceš, aby své věci půjčovala, musíte si holt hrát s nimi. Vysvětlovat a vysvětlovat... A to jak tvé holčičce, tak těm dětem. Ty hračky jsou podle mě totiž jediná její jistota. Píšeš, že od mala jsi ji tloukla (ano i plácnutí přes zadek v plíně, které se děje denně beru jako nepřiměřené). Problémy, které máš podle mě ty, jsi řešila odvelením do jeslí a to ne z důvodu "aby se dostala mezi děti" ale "aby ji dali do latě" ... CIZÍ LIDI MI TEDA MOJE DÍTĚ DO LATĚ DÁVAT NEBUDOU. Proč? Protože klesnu v očích svého dítěte. Já jako matka bych mu nedopřála pocit bezpečí. A to že dítě říká, že je tam spokojený? Ježiš... co je to za argument? Kolikrát jsi jí podprahově donutila uvěřit, že v jeslích je fajn?? A co se stane, až se stejně začne chovat mladší dítko? taky ho dáš naa vychování jinam?

Jsem přesvědčená, že bys k psychologovi zajít měla. Ideálně na rodinnou terapii. Měla bys přijmout obě své děti takové jaké jsou a měla by ses zamyslet, proč vyždaduješ určité věci... "ale pořád to není taková ta hodná holčička, co mají některé mé kamarádky (nesrtovnávám, to ne, ale pozoruji chování jiných dětí)" tahle věta jasně dokazuje, že srovnáváš. Dělá to každá maminka. Není na tom nic špatného. Horší je, když svoje dítě pak na základě toho odmítáš, protože není taková hodná holčička. Můj muž by řekl, že to "není apatyckej blbeček. "

Píšeš, že dítko v jeslích i spí,.. J nevím.. je tedy bez mámy 5 hodin denně? nebo víc? přijde domů a co? chce se po ní, aby počkala, byla hodná, vidí přeci, že děláš jídlo, přebaluješ tu mladší,... pusinku teda dostane ta i ta... Když nad tím takhle přemýšlíš, že musíš dát jedný, když dáš druhý, nepřijde ti to taky trochu mimo?

asi jsem moc rozjetá. Vrátily je mi ty vzpomínky na jesle...
26. únor 2013 v 08:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
Myslím, že tady nejde dát všeobecnou radu. Měla bys udělat to, co cítíš, že je pro všechny nejlepší, najít určitý kompromis, tak aby netrpělo ani jedno dítě a ani ty popřípadě manžel. Je to asi dost těžké, ale určitě to půjde. Chce to jen začít přemýšlet s chladnou hlavou a ne v afektu, ve kterém jsi zřejmě psala ten úvodní příspěvek.
Každé dítě je jiné a vyžaduje individuální přístup, nemůžeš je srovnávat s ostatními. Píšeš, že v porovnání s ostatními dcera víc zlobí, jak to ale můžeš vědět? Je to jen o tom okamžiku, kdy vidíš ostatní děti, jsou třeba zrovna hodné, ale co třeba dělají doma, nebo jak se ukáží druhý den, to porovnat nemůžeš. A co je ti po lidech, když tvoje malá udělá nějaký výstup, v tvých očích by to měla být pořád tvoje holčička, které však určíš určité mantinely, které se naučí respektovat a myslím, že co si myslí ostatní je putna. Důležité je, jaká je v tvých očích a ne v očích jiných lidí. Jenom si třeba představ, jak by ses dívala na dvacetiletou holčinu s holou hlavou, když bys jí potkala. Nebudeme si lhát, ale většina lidí si pomyslí, co je to dneska za mládež a opravdu jenom málokoho napadne, že ta holčina může být třeba vážně nemocná a kvůli tomu jí vypadaly vlasy.... A přesně takhle by ses měla koukat na svou dceru, ne že udělá scénu, tak je zlobivá, ale proč to asi tak dělá...
Určitě nesrovnávej svojí dceru, neposuzuj jí jako zlobivou, ale ona je prostě třeba jen trochu JINÁ než ostatní děti, proto je výjimečná a úžasná stejně jako tvoje druhá dcera, která je zatím maličká, ale co ty víš, jaká bude za 2 roky...
Takže být tebou, začala bych u sebe, snažila bych se začít víc přemýšlet o tom, proč se takhle asi chová a změnit k ní postoj. Zdá se mi, že ona prostě není podle tvých představ a jakoby tě zklamala...
Všichni asi chtějí úžasné děti, které poslouchají, jsou hodné, samostatné, chytré, ctižádostivé... ale ono to tak není a žádné dítě není jenom bílé, vždycky je bílé i černé. Jako každá mince má rub i líc. To se jen může zdát, že některé děti jsou jako pozlátko napovrchu se třpytí, ale uvnitř...

Nestojím o žádné hloupé komentáře, prosím. Jen jsem napsala, jak to cítím. Rozhodně zakladatelku tématu v ničem neodsuzuji, někdy toho má každá máma plný zuby a nejradši by se na to "vyprdla". Ale to není vůbec žádná ostuda. Nejdůležitější je včas se vzpamatovat, dát se zas do kupy a začít třeba úplně jinak.
26. únor 2013 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@loutre Prosím tě já nevím, ale uklidni se. Je vidět, že o dnešních jeslích nic nevíš. Já v jedněch pracuji. Máme tam moc dětí a jsou tam někteří od sedmi od rána do čtyř do odpoledne, tak si to spočítej. A jsou spokojení. Mají nás rádi, ráno mne objímají, když přijdou, zdraví mne a smějou se už v šatně při převlékání, chtějí chovat a vodit za ručku a mazlit se a nikdo se k nim hnusně nechová. Ano, když zlobí, tak je okřiknu, což je podle tebe asi traumatické, ale podle mne je to lepší, než je nechat, aby si něco udělali. A nikdo je tam netýrá. A žádná z matek, která dá dítě do jeslí není "špatná máma", tak jak to cítím v podtextu tvé zprávy. Jsou to normální hodné maminky, které chodí do práce, nebo jsou třeba i doma s mladším sourozencem a chtějí trošku klidu, chtějí aby se dítě socializovalo, zvykalo si na to, že nejsou jen doma, že se spí i jinde, že se poslouchají autority, že funguje nějaká organizační struktura dne. A můžu ti říct, že jim to jen prospívá....
26. únor 2013 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@loutre registrovana 26.2 a 1 prispevok?? si tu liecis komplex?? alebo nemas odvahu psat pod vlastnym nickem?? sorry, ale aj ja som moje dieta kolikrat placla pres zadek, kazde dieta je ine a ked sa mi vytrhne a leti na cestu, tak ho radsi mam nechat zrazit??? a rocnemu, extremne aktivnemu decku nevysvetlis, ze to sa nepatri.. Maminka je frustrovana, potrebovala sa vykecat, takze je jasne, ze pise predevsim to zle, co zo seba potrebuje dostat... tak z nej netreba hned robit tyrana a extremne prisnu matku, ktora svojej dcere iba rozkazuje..
26. únor 2013 v 17:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
hmmm. raději už nebudu nic psát. Já se chtěla poradit, ale poslední dva příspěvky ze mě udělaly matku stroj, co jen své dítě nepříjmá a je na ní hnusná, protože nesplnuje moje představy. Tak to ale není, miluju jí, těším se s ní a z ní. Pusinku dávám i jí, protože jí dávat chci. Já vypsala ty negativa jejího chování kvůli tomu, aby mi někdo poradil, jestli to souvisí s jeslema, nebo prostě takové děti jsou. Pozitiva jsem sem nepsala, protože ty řešit nepotřebuji. K psychologovi já chodit nemusím, on mě nemusí učit milovat své děti. TO já umím sama. už se prosím nevyjadřujte.
26. únor 2013 v 17:43  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
nemyslela jsem poslední dva, ale spíše ten od loutre....děkuji buldok, napsala jsi to přesně tak, jak to cítím. Já jí především chtěla ukázat jiný svět než jen ten u maminky, ona prostě potřebovala mezi děti, mezi jiné lidi....ne že by to tam tak milovalal, jako některé z tvých dětí, ale je tam ráda. sice občas řekne, že se jí tam nechce, ale když por ní jdu, usmívá se, povídá co tam dělali, že tety má rada, ukazuje jak tam cvičí, jak tam tančí. z příspěvku loutre jsem měla slzy v očích, a né malé. Nehápala jsem,proč ze mě hned dělá špatnou mámu. Já přeci nechci mít dokonalou dceru, která bude poslouchat na slovo. Já jen chci, aby dodržovala určitá pravidla společneského chování, abych jí do světa pustila slušně vychovanou a ne rozmazlenou holku, co jí maminka dovolila vše, povolila mantinely a ona si pak nevážila autority. Nemyslela jsem, že by jí v jeslích měli mlátit (tím postavením do latě), nebo naučit slušnému chování místo mě, ale aby se také naučila poslouchat i cizí lidi,když jí o něco požádají. Ono není lehké být matkou, já jsem se matkou nenarodila,stala jsem se jí až ted, po porodu dcer. Stále se učím a nejsem dokonalá, proto jsem se se svým trápením svěřila, chtěla pomoct. Chtěla jsem vědět, kde dělám chybu, chtěla jsem znát názor druhých, proto jsem to tak rozepsala do podrobna......každý její problém, abyste znali celou situaci. Nechtěla jsem, aby mě někdo soudil nebo posílal ke cvokaři, protože jsem moc přísná (což nejsem, myslím, že jsem v mezích normy) nebo protože posílám dítě do jeslí, i když mám doma druhé....to je asi vše, co jsem k tomu chtěla dodat....
26. únor 2013 v 19:03  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@klara.t A to je ten problém, tady od nikoho nikdy žádnou pomoc nečekej. Stále dokolečka se přesvědčuji, že je to spíš pěkná slepičárna, až na pár vyjímek...
26. únor 2013 v 19:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@klara.t - co se týká mého příspěvku, tak rozhodně v něm není nic o tom, že jsi špatná matka nebo že své děti nemiluješ. Ale to, že prostě tvoje dcera je možná trochu JINÁ než ostatní děti - jak píšeš, že víc zlobí... A nebrat ji jako zlobivou, ale prostě jinou. A taky tě nikam neposílám a rozhodně neodsuzuju za to, že jsi dala dítě do jeslí. Naprosto souhlasím s tím, že dítě potřebuje i jinou společnost než matky.
Když si ale přečteš svůj úvodní příspěvek, zapomeň, že jsi ho psala ty a zkus si to přečíst. Opravdu tam převládá to negativní, je vidět, že tě to asi trápí a psala jsi to zřejmě v ne dobrém rozpoložení, ale tady je opravdu čas začít u sebe. Prostě jinak o tom přemýšlet, proč asi se dcera takhle chová. A k tomu, co jsem psala, že není podle tvých představ, tak to je z tvého příspěvku očividné - je zlobivá, nepoděkuje, dělá scény - to jistě nejsou tvé představy... Myslím, že to nejsou přestavy žádné matky...
A abych se tedy vyjádřila k tvému úvodnímu příspěvku - zda děláš chybu, když jsi dala starší dceru do jeslí, tak myslím, že ne. Chyba bude zřejmě někde jinde a není to žádná ostuda. Neexistují dokonalé matky, každá toho má někdy plné zuby a třeba ne vždy dokáže zachovat chladnou hlavu, ale dobrou matku dělá to, že si to včas uvědomí a dokáže to změnit.
Já rozhodně nikoho nemoralizuju a neurážím, rozhodně nemám žádné škatulky jako špatná matka, dobrá matka. Myslím si, že v každém názoru je malá pravda, třeba tvoje pediatrička ti řekla, že děláš chybu a začala jsi o tom přemýšlet... V mém příspěvku není nic tak strašného, jen jsem vyjádřila svůj názor, myslím, že objektivní. Když se nad tím zamyslíš s chladnou hlavou a ne naštvaná, že je někdo proti tobě, tak můj příspěvek pochopíš...
26. únor 2013 v 19:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
však jsem pak napsala, že nešlo o dvaposlední příspěvky, ale hlavně ten nad tím tvým. @helcenka, jen to už nešlo opravit v tom mém příspěvku.
26. únor 2013 ve 20:15  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych k tomu napsala jen jedno, někde jsem četla jednu velkou pravdu, že dobré matky neustále pochybují o svých činech, kdežto špatné matky ne...
@klara.t nic si nedělej z negativních názorů, naopak vem si z nich to dobré, vše špatné, cos napsala o dceři bych mohla říct i já o těch svých, protože takhle se OBČAS projevují všechny děti.
Kdyby byly tvé dceři 2 roky, tak o jeslích pochybuje, ale ve 3 děti začínají chodit do školky, já sama toto řešila kompromisem, dtarší dceru jsem dávala do školky, ale chodila rok domů poo a teď od září tam už holky budou chodit spolu :wink:
A neboj, ono ten věk okolo 3 let je to těžký, ale počkej za rok, to budeš mít holky staré jak já a budou to parťačky, které si spolu budou hrát a budou držet při sobě :slight_smile:

ještě jeden příklad ze života, dnes jsem měla v práci maminku se 4-letou dcerou, vybíraly si zboží (pracuju v obchodě) a paní neustále s tou holčičkou debatovala, Michalko, vyzkoušej si tu čepičku, zlatíčko, líbí se ti ta čepička, NÉÉÉÉ , no tak ne, tak jinou, Michalko prosím dej tvářičku ke mně, at ti ji můžu nasadit,NÉÉÉÉÉ, Michalko teď jsi mě bouchla, mě to bolelo, atd atd po 5-minutách jsem toužila dát Michalce přes prdel, takže asi tak...takže jestli nechcete mít doma Michalky, tak možná svoje děti občas přes ten zadeček radši plácněte :grinning:
MMCH odešly od nás , že si Michalka nevybrala a za 10 minut se vrátily, že se s Michalkou v autě domluvily, že se jí tedy jedna z těch čepic líbila....
26. únor 2013 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@klara.t Co na to říct, chtěla si pomoc s tím co Tě trápí a to jsi napsala a místo pomoci, ses dověděla že vlastně bys měla jít k psychologovi,že si matka co své dítko nezvládáš a si na něj "zlá" .malá nesplňuje Tvé představy a tak dále ...příspěvek
@loutre si vůbec neber k srdci, jde vidět že jen útočí

Já teda z úvodního článku četla mezi řádky, hned mi bylo jasný jak to myslíš,že na malou neřveš "seber to" ukliď to" .... mě se zdá že jste naprosto normální rodinka, holčička asi bude menší tvrdohlavec co se občas zabejčí,ale myslím že je víc takových dětí v tomto věku, dá se říct že já mám holčinu dost poslušnou - a ano já chci aby zdravila,půjčovala hračky, chovala se jak se sluší a patří - dá se s ní pěkně vyjít,ale taky si občas postaví hlavu a nic s ní nehne,takže i dá se říct bezproblémová holka se vzteká,takže hlavu vzhůru :wink:,hlavní je že to vyžaduješ a ona to ví ....já bych se spíš řídila tím vnitřním pocitem, jak to vnímáš, zda malá prostě zkouší -třeba jsem u naší zjistila že určité lidi prostě zdravit nechce nelíbí se jí-tak jí vysvětluju že by měla pozdravit i když se nám moc ten člověk nelíbí,že je to slušnost .... a nemyslím že by Vaší malé ty jesle dělaly nějak zle, určo bych ju tam nechala už z důvodů jaký si psala, určitě ju naučí jak se chovat v kolektivu a že hold někdy musí zatnout zuby a zachovat se i jinak jak doma

Mě se celkově moc nelíbí tento styl výchovy " respektovat dítě" ....nikdo neříká že ho nerespektuju, ale tím že chci aby dítě dělalo určité věci a i když se mu nechce, nebo i dávám strožší příkazy, prostě život je život, bude se pořád muset přizpůsobovat, pokud se dítě naučí od malinka že prostě něco se "musí" jen jeho dobro,např. od mala dětí jim říkám že co koupíme dostanou až zaplatíme(tzn. žádný rohlík předem jíst, buď dostane naši sušenku z domu co je v kočáře,nebo počká - plno lidí si klepe na čelo,ale podle mě to má naprostou logiku-taky si neujím šunky s rohlíkem) posléze nebude mít tolik problému právě s přehnaným egem a tím pádem nebude z toho mimo,a srovnávat jak to veme dítě a jak dospělý? to mi přijde naprosto směšné v tom případě půjčování hraček,dítě tak nedomýšlí jak my, tím neříkám že nevysvětlit dítku pěkně co a jak, a vyhnout se negativním větám, a to že dítě dostane občas po zadku neberu hrozně(ono ve 2letech a ve 4letech to je rozdíl) u nás třeba funguje že chodí na hanbu .....své děti miluju nade vše, udělali jsme pro to hodně aby byli,nebylo to jednoduché, obě byli max. "náročné" od narození,ale i přesto všechno patřím do kruhu maminek co jsou přísnější a jen kolikrát koukám venku jak některé děti se chovají a rodiče nic :unamused:
26. únor 2013 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@andy21 ano zářný příklad ....jen mi je líto těch dětí, protože Michalka by nezasloužila po zadku,ale rodiče ...dítě je takové jaké my ho necháme aby bylo ... pro jistotu(ostatních,ty to myslím chápeš) tím neříkám že dítě nemůže mít svůj den a být na ranu,ale myslím že to i jde poznat

zářný příklad z okolí s výchovou britskou ....aby nemělo dítě stres ...jednoho chlapečka nechali kakat za chůze,aby neměl stres že musí sedět na nočníku - to je sice extrém,ale je to tak,chudák chlapeček když se dostal do povinného předškolního věku a nastoupil do státní školky,velmi ale velmi trpěl a hlavně psychicky a nechápal
dalšího ve školce dost "trpí" a tím chlapeček taky trpí a museli navštívit psychologa .....tím chci říct všeho s mírou a rozumem :wink:
26. únor 2013 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Tvůj příspěvek