Jak učitelky řeší konflikty mezi dětmi ve školce?
Ženy, jak to máte ve vašich mateřských školkách s řešením konfliktů nebo menších potyček mezi dětmi? Zasahují do toho učitelky? Máme letos dost divné uspořádání ve školce. Učitelky vesměs dětem říkají, ať nežalují a vůbec si toho nevšímají. Říkaly mi to dcery už několikrát, slyšela jsem to i já několikrát, když jsem oblékala a děti, jak učitelky vyhazují děti se slovy - přestaň žalovat, to je ošklivý. Já chápu, že dneska se to s tou mateřskou opičí láskou přehání až moc a že se děti potřebují naučit vyřešit si spory i samy. Ale kde je ta hranice, kdy už je to špatné? Starší dcera má jako ADHádě problémy s emocemi i vztahy. Neumí to řešit, reaguje impulsivně a přehnaně a děti se jí pak smějí, schválně provokují (to jsme řešili loni). Od mala se drží spíš s výrazně mladšími dětmi nebo výrazně staršími. S vrstevníky se necítí dobře, neumí se s konflikty vypořádat. Loni jsme to vyřešili, řekli jí, že když se něco semele, ať poprosí učitelku o pomoc a letos když za jinou učitelkou jde, že se jí něco nelíbí, vyhodí jí pryč s tím, že si to má vyřešit sama a nemá žalovat.🤦
Jak to chodí v jiných školkách? 🙏
@cherie24 tak me presne tento typ zalovani neskutecne sere, zacalo se to projevovat i doma a ve skole a ano jsem zastance, aby si to dite vyresilo samo max s nejakou radou. Pokud ma dite poruchu, melo by se s nim pracovat trosku jinak a to uz musi zvladat ucitelka, nemelo by to samozrejme zasahovat do kolektivu jako takoveho.
@cherie24 tak me presne tento typ zalovani neskutecne sere, zacalo se to projevovat i doma a ve skole a ano jsem zastance, aby si to dite vyresilo samo max s nejakou radou. Pokud ma dite poruchu, melo by se s nim pracovat trosku jinak a to uz musi zvladat ucitelka, nemelo by to samozrejme zasahovat do kolektivu jako takoveho.
@kakba mě to tak přišlo, že to vesměs podala stylem, že když bude mít VIP přístup naše dcera, bude to nefér vůči ostatním dětem a že jí jako ADHD nepřijde. Dcera dochází od 3 let k psychologovi a udělal se s ní obrovský kus práce a učitelka jí v problémové době nezažila ...
Tak učitel by tam měl figurovat jako mentor, ne že dítě odbyde s tím, že nemá žalovat. Tímto přístupem u slabších jedinců jen podpoří to, že když se v budoucnu stanou obětí šikany, nevyhledají pomoc u dospělých. A naopak u silných jedinců podpoří pocit, že jsou nedotknutelní...
@cherie24 tak me presne tento typ zalovani neskutecne sere, zacalo se to projevovat i doma a ve skole a ano jsem zastance, aby si to dite vyresilo samo max s nejakou radou. Pokud ma dite poruchu, melo by se s nim pracovat trosku jinak a to uz musi zvladat ucitelka, nemelo by to samozrejme zasahovat do kolektivu jako takoveho.
@kakba to dite se ale nejdriv musi naucit vyresit ten konflikt samo a k tomu tam ma byt ten dospely, aby ho tim provedl. Pokud to dite vyhodim stylem "nezaluj", tak se nauci maximalne to, ze si s nim autorita vzdycky vytre zadek, a zacne pouzivat nejjednodussi reseni - kdyz ty mi rozmlatis babovicku, tak ja ti ji rozmlatim taky nebo zmlatim rovnou tebe.
Mimochodem moje nejstarsi ted uz dospela ADHD dcera mela problemy jeste ve skole - neumela reagovat na provokace adekvatne. Sama si nezacinala, ale pokud ji nekdo ublizoval, byla schopna reagovat napriklad skrcenim dotycneho. Zlate nase druzinarky, se kterymi byla domluva a pochopily, ze nejde o zalovani, kdyz za nimi dcera prisla, ze potrebuje pomoct.
Máte nějaký papír na ADHD, nějakou jakože směrnici nebo návod jak s ní v takových situacích pracovat? Běžně PPP/SPC dodává ve zprávách, ale netuším, jak je to u školkového dítěte.. já bych ten papír vzala a šla si ho s učitelkou projít.. její chování je hnus i pro ,,zdravé" děti natož pro děti se speciální potřebou.. fuj..
Ono je potřeba naučit děti, co je to žalovaní a to se snažit eliminovat a co je to nahlášení problému. Pokud oznamuji, že někdo někomu ubližuje nebo něco ničí, je to správné. Ostatní je žalování. Tohle obvykle chápou i školkové děti. V některých kolektivech je opravdu zvykem žalovat a těžko se to odnaučuje. Na druhou stranu neřešením ničeho se to neodnaučí, jedině neustálým vysvětlováním.
Ono je potřeba naučit děti, co je to žalovaní a to se snažit eliminovat a co je to nahlášení problému. Pokud oznamuji, že někdo někomu ubližuje nebo něco ničí, je to správné. Ostatní je žalování. Tohle obvykle chápou i školkové děti. V některých kolektivech je opravdu zvykem žalovat a těžko se to odnaučuje. Na druhou stranu neřešením ničeho se to neodnaučí, jedině neustálým vysvětlováním.
@zuzkasim mas nejakou ozkousenou definici te hranice, kterou deti pochopi? Docela by se mi hodila. Protoze "ublizije" si deti vykladaji dost volne. Nekterym drahouskum v okoli treba "ublizuje," ze druhy obcas vyhraje ve hre atp.
Ono je potřeba naučit děti, co je to žalovaní a to se snažit eliminovat a co je to nahlášení problému. Pokud oznamuji, že někdo někomu ubližuje nebo něco ničí, je to správné. Ostatní je žalování. Tohle obvykle chápou i školkové děti. V některých kolektivech je opravdu zvykem žalovat a těžko se to odnaučuje. Na druhou stranu neřešením ničeho se to neodnaučí, jedině neustálým vysvětlováním.
@zuzkasim no já si právě nejsem jistá, co se považuje za žalovaní u těchto učitelek. A jak vůbec zjistit, jestli těm dětem s něčím pomůžou? Já jsem třeba oblékala holky a nějaká holčička přiběhla za učitelkou, že do ní chlapeček strčil a ona ji řekla nežaluj, to nemá nikdo rád. Holčička byla celkem rozjívená, nebrečela, možná se pošťuchovali, ale učitelka jí vyloženě odpálkovala. A dcera mi říkala právě říkala už několikrát, že jí ve školce někdo provokoval a zlobil a učitelka jí řekla, ať přestane žalovat.
Tohle je hrozně těžký, najít tu hranici. Z pozice učitelky v MŠ - u nás to funguje tak, že když si někdo přijde takhle stěžovat, vyslechneme, snažíme se pomoct s řešením problemu - poradit dítěti, jak tu situaci vyřešit, případně mu s tím pomůžeme. A přesně jak je psáno výše, jde o to, aby se děti nebály přijít říct, když jim někdo dělá něco, co se jim nelíbí. Aby věděly, že mají u učitelky zastání. Nicméně na druhou stranu, aby právě nechodily žalovat "zbytečně". To se nám poslední dobou objevuje docela často, děti pak chodí s každou ptákovinou a to mě vytáčí. Ale oni jsou schopni desetkrát za minutu přijít jen kvůli tomu, že se na ně někdo zamracil (příklad). Tak za mě ideálně mít opravdu přehled o dění ve třídě a filtrovat, co je oprávněné a těm pak pomoci s řešením problému. Na nic lepšího jsem zatím nepřišla 🤷♀️
Ono je potřeba naučit děti, co je to žalovaní a to se snažit eliminovat a co je to nahlášení problému. Pokud oznamuji, že někdo někomu ubližuje nebo něco ničí, je to správné. Ostatní je žalování. Tohle obvykle chápou i školkové děti. V některých kolektivech je opravdu zvykem žalovat a těžko se to odnaučuje. Na druhou stranu neřešením ničeho se to neodnaučí, jedině neustálým vysvětlováním.
@zuzkasim mohla bys mi prosím dát nějaký klasický příklad žalovaní, kdy tomu dítěti řekneš nežaluj. (nemyslím nijak rejpavě, ale nemůžu nic vymyslet)
@zuzkasim no já si právě nejsem jistá, co se považuje za žalovaní u těchto učitelek. A jak vůbec zjistit, jestli těm dětem s něčím pomůžou? Já jsem třeba oblékala holky a nějaká holčička přiběhla za učitelkou, že do ní chlapeček strčil a ona ji řekla nežaluj, to nemá nikdo rád. Holčička byla celkem rozjívená, nebrečela, možná se pošťuchovali, ale učitelka jí vyloženě odpálkovala. A dcera mi říkala právě říkala už několikrát, že jí ve školce někdo provokoval a zlobil a učitelka jí řekla, ať přestane žalovat.
@cherie24 Tak zrovna takové holčičky bych se doptala, jestli to bylo omylem, ve hře nebo schválně a jestli se omluvil. A pokud ten den už byla za učitelkou 3x, chlapeček se jí sotva dotkl, když vedle sebe něco náhodou dělali nebo učitelka ví, že ona ho honí a když ji on chytí, chodí žalovat, nedivím se její reakci. Neznáš tu historii.
Já se chovám podle toho, že si myslím, že dítě přijde, protože ještě nemá schopnosti k tomu to řešit, že kdyby to umělo vyřešit samo, tak to udělá, podle toho se chovám. Popíšu situaci, vyslechnu děti, necham je tu situaci popsat a nevrhnout řešení. Pokud nějaké děťátko chodí opakovaně, asi mu něco vadí, v tom případě bych to s ním řešila, že například není potřeba vše sdělovat, jako že Pepíček se mě dotkl loktem při malování omylem. Je to prostě individuální, ale rozhodně by se mi nelíbilo to odbývat slovy nechod žalovat.
My mame mind syna a ma problem se socializaci. Jakoze on je ten prehnane hodny, takze jde treba pomoct druhemu klukovi, kteremu berou cepici. Takze je pak tercem i on. Ti dalsi to berou jako hru - haha, vezmi cepici, dozen me, vylez nahoru na prolezku. A syn se snazi a pak doma breci. Naucila jsem ho rikat, ze se mu to nelibi, nebo stop, me se to nelibi - aby deti odlisily, ze uz to neni hra. A pokud budou pokracovat ma jit za pani ucitelkou. Jenze on nikdy nejde za pani ucitelkou. Takze jsme zasekli na tom, ze on rika ze se mu to nelibi detem. Komunikujeme o tom s ucitelkama, tohle se stalo loni a letos uz je to spis, ze ho nekde ve hre stoucha, nebo si s nim jde hrat, ale rozbiji mu stavbu a tak.
Nedokazu si predstavit, aby mu nekdo odpovedel, ze nema zalovat. to uz by v zivote nesel rict nikomu, coz asi neni ten spravny pristup 🫣🫣
Naopak mladsi vylozene zaluje 😀 takze ho taky ucime, ze nejdriv to ma rict detem a pak jit za ucitelkou 🙂 Ten ale resi i veci co se ho netykaji - ze nekdo necim hazi a tak...
(Vsadim se ze treti zastane jeste jiny pristup a prida se k tem co delaji co nemaji 😆🙉)
@zuzkasim mohla bys mi prosím dát nějaký klasický příklad žalovaní, kdy tomu dítěti řekneš nežaluj. (nemyslím nijak rejpavě, ale nemůžu nic vymyslet)
@lis6 já za žalování považuju hlášení skutečnosti, do které dotyčnýmu nic není a nikomu neubližuje, s cílem toho druhého poškodit. "Mami, on si pod postelí hraje s tabletem."
Tak to mi přijde jako úlet, učitel je tam od toho aby konflikty pomáhal a učil řešit. To se nestane tím když řekne že si to maj vyřešit samy, ani teda tím když to vyřeší za ně.