Školka a kamarádi. Jak se k tomu postavit?
Ahoj všem, prosím o zkušenosti, zda jste se s něčím podobným setkaly, popř. jak jste se k tomu postavily.
Syn 5,5 roku do školky chodí rád, nicméně celé 2 roky u nás rezonuje jméno Matyáš ve smyslu Matyáš mě zlobí, Matyáš je zlý na ostatní děti, Matyáš mě bije. Matyáš je asi opravdu náročné dítě, protože i ve školce si ho hlídají víc než ostatní děti, ví o tomto problému. Asi to není úplně ten problém, který potřebuji řešit, ale zřejmě s tím vším souvisí...
Je to cca týden, kdy můj syn - v tomto ohledu vždy bezproblémový - začal pofňukávat třeba večer, že chce, abych ho ve vaně umyla já, další den zase pláč, že chce, abych mu já dala do očí kapky, protože ho bolí oko, včera se regulérně rozplakal.. Když jsem se ho ptala,co se děje, řekl mi, že Matyáš ho bouchne do hlavy, potom, že si s ním nikdo ve školce nehraje, že je tam sám, že tam má jen jednoho kamaráda... Nevím , jak se k tomu mám postavit, jak.mu říct, že ne každý v životě bude kamarád, jestli mu mám říkat, aby si sám šel s někým hrát, mám pocit, že se neumí vyrovnat případným odmítnutím.. Řešily jste některá něco podobného? Jak?
@drakenn to je strašně krátkozraké. Za prvé už bylo domluveno tatínkovi - on se o něco pokusil a zjevně to nestačilo, šikana jede dál. A za druhé, děti se nechovají stejně doma a ve školce. Takže mu stokrát doma řekneš, že něco dělat nemá, ale rodič ve školce není, nemůže zakročit a ještě navíc takhle malý děti trestat s časovým odstupem. Od toho je tam učitelka, aby to řešila hned a na místě.
Představ si svoje dítě, učitelka ti řekne, že ubližuje dětem. A ty řekneš, že to není možné, že doma se chová úplně normálně, ale že s ním promluvíš. Doma mu promluvíš do duše, dítě ti řekne, že nic takového nedělá. A ty co? Nemáš šanci moc s tím něco v dané chvíli dělat. U takového chování je třeba jednat v ten moment - buď to zvládne dítě samo, nebo musí zakročit učitelka.
Nečetla jsem všechno, ale jak je na tom fyzicky tvůj syn? Jak velká je to školka?
Ségra řešila podobnou situaci,na vesnické školce, děti se mezi sebou znali,on nikoho. Prudil ho kluk s odkladem,o kterém všichni věděli, že je spratek, ale efekt 0. Fakt má kluk vyhlídky sígra do budoucna 🤦V té době byly synovci 3 a jemu už 6. Domluvy s debaty k ničemu, ségra dala kluka jinam.
@petma112 Doporucuju to resit intenzivneji. Meli jsme neco podobneho s nejstarsi dcerou - uz ve skolce se navzajem postuchovaly s jednou holcickou - holcicka celkem slusne rozmazlena babickou, ktera ji ve vsem omlouvala. Holky sly spolu i do skoly a tam to vygradovalo. Bohuzel na moji dceru tam zacali svadet i veci, ktere neudelala (ano, ani dcera nebyla zadny svatousek, zase promluvy s tou holcickou nepomahaly, tak jsem ji dala souhlas s tim, aby se branila rucne). Tridni ucitelka nakonec odmitla vzit moji dceru na skolni vylet (ta druha holcicka jela). My se nastesti o prazdninach stehovali a dcera prestoupila do jine skoly. Jak jsem se pak dozvedela, ta holcicka si nasla jinou obet a problemy v te tride pokracovaly dal. Nicmene dcera to vnimala jako nespravedlnost, ze je trestana i za veci, ktere neudelala. Bacha, at to u vas nedopadne stejne, dceri to dost znechutilo prvni tridu.
@petma112 Kultivovaná domluva kolikrát nefunguje ani mezi dospělými, natož mezi dětmi. Já bych asi to asi řešila tak, že bych synovi řekla, ať se nebojí to Matyášovi hned vrátit, že má právo se bránit. (Kultivované ne, nezabralo, už to zkoušel mockrát.) A poohlídla bych se po nějaké sebeobraně, karate, judu, jiu jitsu. Když se naučí pár obraných technik, stoupne mu sebevědomí. A určitě se z něho nestane agresor a místní mlátička. Dobré bojové umění, učí i respektu a kdy používat tyhle techniky. Navíc se naučí správně padat. I když spoustu lidí má předsudky vůči bojovým sportům.
Mně se líbí, jak to vyřešil syn @kamio, prostě tomu druhému jasně vytyčil hranice a ten to pochopil, že když bude ostatní děti bít, tak dostane na budku. (Nevnímám to jak akt násilí, ale někdy platí na hrubý pytel, hrubá záplata. Byly mu jasně určeny hranice od sobě rovného. Děti si to vyřešily mezi sebou samy v rámci kolektivu a situace se uklidnila, ale facky ve výchově od dospělého nemám ráda.)
Když nad tím tak přemýšlím, tak maminka Matyáše vše omlouvá a tatínek mu dá na prdel a seřve bez zaváhání na tři doby. To je také špatně. Kdo ví, co Matyáš zažívá doma, jak to tam funguje. Asi tam bude hlubší problém. Seřvání Matyáše a daní mu na prdel, ničemu nepomůže. Já nejsem zastánce výchovy pomocí bití a přiznám se, nenapadá mě, jak to řešit s rodiči Matyáše.
@levandule_k Prcka hodně vedeme k tomu, aby primárně se snažil věci řešit sám , případně navrhneme řešení, když neví kudy kam. Jsem stará škola, kdy nás rodiče vypustili do prostoru a dělejte si co chcete, nikdy na nás naše záležitosti neřešili, ale to byl zas druhý extrém.. snažíme se o nějakou rovnováhu. Máme obrovské štěstí v učitelkách jak ve školce, tak ve škole, že jsou rozumné, hodně si s dětmi o vztazích povídají, rozebírají v ranních kruzích různé situace. Jsem za to moc ráda. Ovšem na některé děti pouze vysvětlování neplatí a není na škodu, aby ochutnaly vlastní medicínu..
@petma112 no, nejdřív bych se zeptala, zda bude tvůj syn chodit do školky i příští rok a pokud ano, zda do ní bude chodit i Matyáš. Pokud ano, žádala bych přeřazení syna od září do jiné třídy pokud to je možné. Pokud už tam Matyáš nebude, tak vzhledem k tomu, že je červen a pokud s ním o prázdninách chodit do školky nebude, bych teda upozornila učitelky, co se děje, aby se to nějak do konce tohoto školního roku zvládlo. No dále je třeba si uvědomit, že byla pandemie a ty děti taky do školek dlouho nechodily, takže jsou celé takové rozhárané (Matyáš asi více než je běžné) nebo se naopak více uzavírají (o může být případ tvého syna) v kombinaci s častou nemocností je ve třídě stále outsider a otloukánek. Zde vidím řešení promluvit si se synem, aby si to nenechal líbit a bránil se, ono někdy stačí, když se dítě ohradí a agresorovi nabančí a je klid (moje dcera taky jednou musela, ale ona od té doby brání ostatní holky před klukama a mají od nich klid, ale taky si tam na ni jednu dobu někdo dovoloval, nakonec je ten agresor její kamarád a od té doby nic proti ni nemá, prostě si to musela vyřídit sama, ano a musela k tomu i sama dozrát, ale co si budeme povídat ve škole jim taky za zadkem stát nebudeme a ač bychom chtěli pomáhat, vždy to nejde, dítě se musí v tomto osamostatnit, pomáhá si o tom promluvit, podpořit, poradit atd.)
@malenka3 no já bych nesikanovala učitelky, ale pěkně od plic si promluvila s matkou! A ať zjedná nápravu. Spíš stmelit ostatní rodiče a naběhnout na matku toho spratka.
Jako naběhnout na školku mi přijde zbaběle.. si to vyřeším sama