• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Chci druhé dítě, ale mám strach. Je to přirozené?

19. srpna 2011 
Mám takový zlváštní problém, či špatný pocit. Mému synovi bude za chvíli rok s manželem plánujeme druhé dítě s rozestupem 3 až 4 let, což jak si každý dovede spočítat znamená začít se snažit (nebo spíše vysadit antikoncepci) příští rok v létě. A já přesto, že to hrozně chci mám nějaký blok, připadá mi to strašně brzo - být zase těhotná, rodit...pak mě to zase přejde, ale jsou chvíle kdy si na to vzpomenu a zase se bojím. Je to přirozený pocit strachu nebo nejsem jen na další dítě připravená? Nevím...
19. srp 2011 v 11:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbatimka Ja mam rozestup rok (chteli jsme 2 roky), takze mne to brzy nepripada :grinning: Kdyz jsme zjistila, ze cekam dalsi, tak jsem mela dost sok, ale dalo se to v pohode, stejne jsem brzy druhe chtela. Takze ja radim jdi do toho, ale pokud te netlaci prace, vek, zdravi nebo neco jineho a jeste se necitis, proc to lamat pres koleno?Mne prislo, ze musim brzo rodit, ale tehotenstvi jsem se nebala, vylozene strach jsem nemela, jen trochu obavy, jak zvladnu dve tak male deti. Z toho, co pises, mi nepripada, ze az tak chces, tak jeste pockejte :wink: Ale podle me vetsina lidi ma takove obavy, uz vis, co obnasi pece o dite, a pokud je trochu problemove se zdravim ,spanim, jidlem atd, tak se clovek boji, ale neboj, ty dve nejsou zas takovej rozdil, zas uz vis jak na to. Takze podle me deti co nejbliz k sobe jsou super, ja doporucuju, ale nenutila bych se do druheho ditete jen proto, ze jste to tak puvodne planovali...
19. srp 2011 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
myslím, že je brzo o tom moc přemýšlet :wink:
my plánovali děti po 3-4 letech a máme je 2 roky od sebe...

a pamatuju si přesně, že jsem si v roce a půl staršího řekla, že si umím představit mít další dítě... ne že ho chci hned, ale že si už umím představit... protože to už to dítě chodí, trošinku mluví, snaží se krmit atd....
v roce je hrozně brzo (můj názor), to jsem měla tak pocit, že jsem se "probrala" z porodu, uzavřela to celé v sobě a zvykala si, že nemám úplné miminko...

hlavně se chraň, ať Ti ten věkový rozestup vyjde :wink: :grinning:

i když na druhou stranu jsem ráda, že mám ten záhul na začátku už za sebou a ne před sebou :wink: :sunglasses:
19. srp 2011 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
a přesně jak píše Jasekd, určo se do ničeho nenuť - pokud teda nemusíš kvůli věku apod....
já jsem si nejvíc užila období 15-21 měsíců, s malým už byla legrace, v noci spal, leckam jsme se podívali..... a ještě nedorazil vzdor.....
užij si to mateřství trochu, většina je pěkná makačka, tak je potřeba si to taky užít - ono pak i to dítě si to užije, doma se to zklidní a je to príma :dizzy_face:
vyrazte si na dovču sami s mužem, zajdi si na cvíčo a tak :wink:

jinak u nás teda jsou dvě dost záhul, pořád se perou, ale pořád..... nepomáhá nic.... takže využívám teď už všeho čeho můžu, abych to zvládla, už jsem i ustoupila a máme televizi.... starší byl poprvé na hlídání u babičky na týden.... a teď je v prázdninové školce.... obě děti jsou spokojenější, když jsem s nima zvlášť, mají se rádi, ale nějak spolu neumějí vyjít....
takže malý věk. rozdíl nic negarantuje, je to individuální....
19. srp 2011 ve 14:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lu777 Ono mi to tak možná připadá i proto, že to uteklo tak strašně rychle :slight_smile: děkuji nějak jsem potřebovala slyšet , že je na to ještě brzo myslet :slight_smile:
19. srp 2011 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbatimka Zatím bych to nechala být, v roce malýho jsem si ani náhodou nedovedla představit druhýho prcka, dokonce ani v roce a půl, no a pak za dvě měsíce najednou bum - zavedla jsem na to řeč, že co kdyby sourozenec, muž souhlasil a za dva týdny jsem měla v ruce pozitivní test. Trefili jsme se přesně do ovulace :sweat_smile: Věkově od sebe děti budou 2 roky a 5 měsíců, starší už je dost soběstačnej, plíny jen na spaní, takže už to jde. Ale těším se, až budu mít ten začátek za sebou, strach z toho mám hroznej.
Nenuť se, tohle musí přijít samo. A přijde :wink:
19. srp 2011 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
seš brzo po porodu to přijde samo.. :slight_smile:
19. srp 2011 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbatimka příští léto je až za rok, do té doby se toho ještě spousta změní. Trochu strach je normální, ale to těšení se by mělo být silnější... ten rok si užijte a v létě uvidíš :slight_smile:
19. srp 2011 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
No já věděla vždycky, že chci víc než jedno dítě, to určitě. Takže i když jsem měla stejně jako ty strach, tak jsem prostě do toho šla. Naštěstí nám to vyšlo tak, že Daník už měl 3 roky a skoro dva měsíce a Gábinku přijal dobře a ona taky a mě se zdá, že u toho druhého už tak všechno neřeším a jde to nějak snadněji a líp a stejný to bude určitě i u tebe :dizzy_face:
19. srp 2011 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbatimka vidíš, tak mně první rok připadal hrozně dlouhý - Matýsek pořád plakal, do skoro roka měl koliky a muž byl věčně na služebkách, takže se to hrozně táhlo...
teď to letí ani nevím jak :sweat_smile:

že chci dvě děti jsem taky věděla vždycky..... ale ono na druhou stranu je nejdůležitější abyste byli v pohodě s mužem a všichni zdraví.... pro to dítě podle mě není až tak podstatný jestli má jednoho sourozence, žádného nebo tři, ale jak to doma klape :wink:

jinak strach jsem měla taky, ale ne že bych se vyloženě bála, spíš jak to zvládneme prakticky a tak, když nebylo hlídání, nebyla školka ani zahrada a obě děti akční dost.... no využili jsme čeho se dalo, od děts. koutku, paní na hlídání po tv, aby se ten první rok nějak zvládnul....

fakt si hlavně mezi dětma oraz :wink: :wink: zajdi do divadla, přeči si knížku v klidu, udělej si čas sama na sebe, s těma dvěma dětma to je přece jen náročnější...


19. srp 2011 ve 14:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbatimka ahoj, já jsem si taky vždycky říkala, že je Lili ještě malá, abych měla druhý dítě a najednou z ničeho nic jsem oznámila manželovi, že chci teď hned další :grinning: Hned jsem do toho zase vlítla, každým dnem čekáme sourozence a rozhodně jsem neměla nikdy žádný pochybnosti.. takže neboj, až to přijde, tak to prostě přijde, určitě bych to také teď neřešila.. držím moc pěstičky, určitě to bude v pravý čas pro vás všechny, nějaký šestý smysl maminky :dizzy_face:
19. srp 2011 ve 14:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
no já tuhle koukala na video z porodnice a Matýskovi byly 2 roky a 2 měsíce a připadal mi dost velkej... obzvlášť pak proti maličký Bellince...
ale dneska když se na to podívám, tak se mi úplně svírá srdce jakej to byl drobek! a jak jsme ho nutili na nočník a zkoušel se oblíkat a měli jsme na něj plno požadavků (i když nic drastickýho, běžný věci)....

pokud to vezmu individuálně, tak třeba u nás si myslím, že by Matýskovi sedl ten sourozenec opravdu až teď, ve 3 a půl letech....
a jsou děti, kterým sedne sourozenec hned a můžou být o hodně mladší...

no je to složitý :sweat_smile: hlavně aby byly děti zdravý a máma s tátou se uměli podpořit, to je hlavní
19. srp 2011 ve 14:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Všem moc díky za názory. :slight_smile:
19. srp 2011 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek