Miminko přirozenou cestou. Jak dlouho čekat?
Dobrý den, prosím o nadhled na situaci, sdílení Vašich příběhů nebo poznatky k tomu, jak byste se třeba zachovali vy. Je mi jasné, že rozhodnutí musím udělat sama, s manželem, přesto mám pocit, že potřebuji nějak nasměřovat, od něčeho se ve svých myšlenkách a rozhodnutí odpíchnout….
Je mi 37, manželovi 40. Mám úžasnou 3letou dceru, která za námi přišla po 2 letech snažení. Manžel má špatný spermiogram (špatná morfologie spermií), přesto je počata přirozeně. Oba s manželem si další dítě moc přejeme, i dcera chce miminko. Vždycky jsem chtěla velkou rodinu, ale už jsem se smířila s tím, že budou třeba jen dvě. Už je to zase 2 roky, co se snažíme o druhátko (počítám od doby, od kdy mám po porodu pravidelnou MS). Manžel opakovaně špatný spermiogram (se stejným závěrem), i když hodnotami o trochu lepší než před 4 lety… Dle gynekoložky by u mě mělo být vše v pořádku (hormonální profil OK, ovulace OK, na ultrazvuku potvrzena). Ovulaci vím, kdy mám, sleduji (BT, ovulační testy), střídá se období snažíme se/necháme to volně plynout… V hlavě mám hranici na dítě 40 let. Sním o početí přirozenou cestou, ale raději si nechám pomoct v CAR, než mít jen jedno dítě.
Myšlenku na mateřství jsem plně pohlcena a nejde mi na to nemyslet. Každé oznámení těhotenství od kamarádek, známých mě rozseká. Pracuji mj. s miminky a batolaty, maminkami na MD/RD. I když do práce chodím, práce a aktivit mám dost, projektů v hlavě nosím na další tři životy taky… Cítím však, že teď nejsem připravena pustit se do dalších velkých projektů (věnovat jim čas, energii), kterou bych pak vytouženým těhotenstvím, musela zase omezovat (týkala by se hlavně práce, rozjíždění podnikání atd.). Prostě nejen skrz věk chci dítě. Čekání na dítě je teď pro mě těžší, než při čekání na dceru (tam jsem si pohrávala s myšlenkou, že třeba je mé poslání stát se pěstounkou a adoptivní matkou), poté, co je dcera počata přirozeně, mě už tyto myšlenky nenapadají. Dcera už sourozence také potřebuje… Přála jsem si menší věkový rozdíl mezi dětmi, ale to už nezměním…
Opakovaně si kladu otázku, jak dlouho ještě čekat na přirozený zázrak?!? Je pomoc formou asistované reprodukce takový zásah do "přírodních zákonitostí"? !?
Dcera je pocata po 2,5 letech prirozene, ale uz jsme byli smireni s umelou cestou. Nyni 3 roky snaha o druhe, 3 krat IUI bez uspechu, rozhodli jsme se pro IVF. Jeste se to protahuje kvuli spatnym vysledkum s krvi.
Nečekala bych ;). Sama mám dceru po IVF a tu nepřirozenou cestu k ní nijak negativně nevnímám 🙂. Mně se tehdy spíš ulevilo, že nám s tím někdo pomáhá a pořád jen nečekáme...držím palce!
Utíkej do CAR, máš tak akorát čas stihnout pokusy, co máš na pojišťovnu. Pak to je drahé a hlavně - pak už to nemusí být, že jsi zdravotně v pořádku, po 40ce už to je fakt problém. Já se "probrala" ve 39, stálo to kupu peněz, rodila jsem ve 43 letech a fakt už nic moc. Pokud je tam špatný spermiogram, je na to IVF nejlepší.
Upřímně se divím, že čekáte tak dlouho. Jsi starší, vajíček na oplodnění, která mají na to být dítětem, už je daleko míň. Už bych dávno byla v CAR, notabene, když má muž špatnou morfologii. Podle mě ztrácíte čas..
U nás - první dítě snaha od 31, ve 32 po víc jak roce navštíven CAR, vše v pořádku, žádny problém,
i když já mám podezření na to, proč nám to nešlo, i když z dr nic nevyšlo. Absolvováno 6 IUI, dcera počata až z toho posledního, těsně PŘED IVF.
Druhé dítě - snaha přirozeně od 36, zkoušeli jsme to 6 měsíců s tím, že pak jdeme do CAR a půjdeme jen a pouze do iui, že IVF pro druhé dítě už absolvovat nebudu. Vyšla hned první iui, otěhotněla jsem v 37 .
No popravdě si myslím, že ty a tvůj manžel už nemáte čas ztrácet čas čekáním. Držím palce, ať se vám brzy povede další dítě (jakoukoliv cestou).
Byly doby, kdy bych pro početí udělala cokoli, ale postupem času a vším, co přicházelo, bych asistovanou reprodukci úplně odmítla z etických důvodů. Ale nechci rozdmýchávat vášně tímto směrem. Přeji, ať se zadaří a nebudete muset řešit toto dilema 🙂
Pokud miminko chcete, tak neváhejte a zkuste alespoň zajít na konzultace, těch možností, jak nyní pomáhají s početím je strašně moc a podle toho, jaká cesta pro Vás bude nejideálnější podle doktorů bych se rozhodla 🙂 člověk nikdy neví a zkusit se má všechno 😉 odmítnout to nakonec můžete vždycky 😎
Na nic nečekej a běžte do CAR. Vyšetří vás podrobněji a můžou vám pomoct i bez IVF. My jsme na tom byli podobně, ale začali jsme to řešit dřív a starší "dostala" miminko ke čtvrtým narozeninám.
Myslim,ze na IVF kdyz uz mas jedno dite bych nesla,rizika pro zenu tam jsou
Taky bych sla do CAR, nerikam hned do IVF, ale taky bych doma necekala na zazrak. To jestli podstoupit IVF nebo ne je jen na Vas, kazdy na to ma jiny nazor. Ja bych do toho treba nesla (mysleno u druheho ditete), ale nemit zadne dite tak bych tuhle moznost urcite vyuzila.
Děkuji všem za Vaše postřehy. Do CAR už jsme 3 měsíce objednání na konzultaci, začátkem ledna nás čeká... I před 4 lety jsme tam byli na konzultaci, ale než jsme stihli absolvovat veškerá vyšetrení, otěhotněla jsem přirozeně. Tak uvidíme, co bude nyní...
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
my čekáme vytoužené první miminko po 3 letech snažení, kdy jsme to úplně přirozeně nechali něco málo přes rok, pak stimulace a zase jsme to nechali plynout..po 2,5 letech jsme přešli do CAR, zkusili IUI 3x, to neklaplo a z IVF do měsíce čekáme prcka. Byli jsme oba naprosto v pořádku, hlavu si myslím, jsem měla zaměstnanou dost a spoustu projektů, zájmů, ale prostě to nešlo..Vůbec mi vnitřně nevadí, že není počato přirozeně, jsem vděčná za možnost miminko mít, i když přes IVF.