Babička - přecitlivělost na pláč a rozmazlování
Mám skvělé vztahy s tchyní, nemám maminku,tak si v ledasčem pomáháme. Vídáme se tak jednou za měsíc. Jediný problém je ten, že jako babička nesnese, když malá zabrečí (a že ona brečí málokdy,je to pohodové miminko,klepu to na dřevo). Hned ji bere na ruce a chová a vytahuje ji z houpátka, ve kterém přes den leží. Já z toho kvetu, od narození jsem malou naučila,že když pláče, zásadně ji neberu na ruce,ale jen slovy uklidňuju, případně houpu a hladím po hlavě, chovám ji opravdu jen občas a vždy zásadně,když je v pohodě a nepláče, je to proto,abych ji nenaučila, že po každém breknutí se chová (mám vážně nemocnou páteř a až bude mít deset kilo, nebudu ji moct tahat jako kočku). Navíc je naučená, že se jí chvíli věnuju,ale pak jí nechávám svůj klid, každý člověk se musí naučit být sám. A Lucinka je doma zlatá, když.pracuju,v klidu si hraje na zemi pod hrazdičkou nebo v houpátku, když pláče z rozmaru (už to poznám, že to není bolest nebo hlad), nechávám ji vždy vyplakat 3-5 minut a pak se jí věnuju,většinou už pak vztek opadne a je usměvavá 🙂. Jenže babička reaguje na každé breknutí okamžitým taháním, šišláním apod. A pak přijedeme po víkendu domů a musím holku zase umravňovat. S babičkou se nechci hádat, máme se jinak moc rády, ale nevím,jak jí taktně naznačit, aby tohle nedělala a klidně malou chvili nechala "bulíčkovat",že jí to neublíží. Co byste dělaly vy, zkušené maminy?
@caverina ty tu celou dobu resis, co delat, kdyz k dítěti okamžitě nemůžeš. A to jenormalni. I matky musi curat. Ale tady jde o to, kdyz matka k dítěti nejde, protože nechce, nechce rozmazlovat, chce dat pozornost, kdyz ONA chce, ne kdyz dite potřebuje. Podle mne je to jen ukazka moci. Zvlášť u tak malého miminka.
@caverina Tak když ty mi řekneš, že vařit s dítětem je nejhloupější odpověď, tak se snažím si představit tu tvojí variantu. Udělat řízky, k tomu oloupat brambor mi opravdu nezabere 10 minut, tak si představuju, jak vařím a mininálně půl hodiny mi tu v postýlce vříská dítě. Asi zůstanu u toho svého původního hloupého nápadu uvařit jednou rukou, něco co tou jednou rukou zvládnu.
@caverina Prostě uvaříš rychlovku, kterou opravdu zvládneš za těch 10 minut s tím, že si to dítě odložím třeba jen na minutku, abych si slila vodu o neohrozila ho tím, tohle je naprosto běžná u maminek více dětí mi přijde, prostě se naučít dělat plno věcí jen jednou rukou, když je to nutné a nevidím na tom nic hloupého, jak píšeš ty. Hloupé mi přijde, pustit se do přípravy řízků, když mi tu vříská dítě o stošest.
@caverina Je to fakt, taky bych se vyprdla na ty rychlovky.... ať vaří manžel!
@pavlina212 tak jestli je třeba horník a dělá 12 hodin 😀tak bude mít urcite radost
@caverina A manžel není svéprávná osoba, která se o sebe umí v případě potřeby postarat? Pokud nechce jíst k večeři, to co uvařím na rychlovku, tak si musí udělat něco jiného. Pokud je ten stav se řvoučím dítětem setrvalý, tak budu vařit v době, kdy se to dá, třeba večer na druhý den a určitě se mi bude vařit lépe než se řvoucím dítětem za zády.
@pavina212 @hojda Přiznám se, že jsem fakt nečetl komplet celou diskuzi, na to moc nemám čas 😀 Ale první dvě stránky jsem tak nějak četla a právě jsem se dost pozastavila nad některými výroky hned na první nebo druhé stránce typu "chudák dítě, bez lásky" nebo "jsem ráda, že nejsem tvoje dcera"...jako by tazatelka svoje dítě snad týrala a odpírala mu svoji lásku. Tohle to mě trochu vytočilo, to okamžité odsouzení. Ano, možná ten způsob není úplně nejšťastnější z pohledu většiny zde na MK převažujících kontaktních matek (ano, 5 minut nechat dítě brečet bez povšimnutí, i když si "jen" vynucuje, přijde i mně moc), ale věřím, že každá z nás prostě děláme pro své dítě to, co si myslím, že je nejlepší a cíleně mu fakt nechceme ubližovat. A ta holčička podle mě rozhodně netrpí nedostatkem lásky své maminky, nestrádá citově, jen holt není věčně tahaná na rukou jak opičátko (mmch. maminka sama psala, že dcera příliš kontaktní není už od porodnice, že je raději "solitér"). Prostě má i jiné způsoby, jak jí dává najevo svoji lásku, než že za ní hned letí a bere ji do náručí, kdykoliv dcera zabrečí. Na tom zase tak nic moc špatného nevidím...pokud se tedy nejedná pár týdenního novorozence (bohužel teď si nejsem jistá, zda v diskuzi vůbec zazněl věk dítěte? Jak píšu, nečetla jsem ji komplet celou...).
@caverina zase nechápeš co jsem ti psala. Ty musíš něco udělat (uvařit) ale neodpiras dítěti lásku cíleně, protože to považuješ za rozmazlovani. Nevim, jestli mas problémy s porozuměním psaného textu, ale píšu ti to tu uz po Xte. Povýšena jsi tu celou dobu ty (viz milion vykricniku a výroky typu "asi tak") a přitom jsi úplně mimo mísu a vubec nechápeš, o co jde. Ještě jednou: je rozdíl, kdyz se dítěti nevěnují protože nemam cas a je rozdíl, kdyz NECHCI a považuji to za rozmazlovani.
@caverina No, třeba já vařím zásadě rychlovky. Nějaká složitější jídla pouze o víkendu, kdy dítě zabaví chlap, aby se mi nemotalo pod nohama. Anebo vařím po večerech (stejně většinou musím vařit na druhý den manželovi do práce a ten další den uvařím třeba jen přílohu k masu a oběd je hotov). Rozhodně netrávím denně třeba tři hodiny u plotny se řvoucím dítětem za zády, to prostě ani nejde. Umím si představit jinačí využití času než strávit každý den celé dopoledne vařením 🙂 A večeře míváme většinou studené anebo polívky či zbytky u předchozího dne či právě "rychlovky" typu chleba vajíčku. Ó, chudinka můj manžel 🙂
Myslim,vy chytre,co mate pocit,ze dite nevydrzi pet minutek pobrekavat, se proste doma kopete do zadku a vymyslite ptakoviny. Je fakt,ze u nas je MD moc dlouhá. V jinych zemich maji pul roku a konec a neni na takove blbiny cas. Ja na MD pracuju, tak nemam cas resit,jestli dite knikne tak nebo tak a jestli pribehnu za 3 nebo 4 minuty. Kdyz nejde o zivot,to dite vazne par minut vydrzi.
@lili_liska_z_lesa
Tak si rozmysli co píšeš. Jednou tak, pak tak. Nejsi jediná co na md pracuje. Za to ovace nečekej. Ale ostatní pracující určitě nezanedbavaji potřeby dítěte protože "dite knike" kdyby umělo mluvit, tak ti to poví. Můžeš mi odpovědět na otázku jakou školu jsi studovala? Jestli učíš a mas statnice z pedagogiky, tak by me zajímalo na jako VŠ učí takové bludy, které tu ty vypravis (viz úvodní příspěvky). Ted na konci uz nereagujes na potřeby tvé dcery z nedostatku času, na zacatku z principu. tak jak teda?
@kackakastanka
Tak jsem ted koukala kde zakladatelka, co prodávala a je to fakt divny. Ale proč to někdo dela?
@vineta A to si zrovna nemyslím. Nejvíce úrazů se stane nevědomostí dítěte. Když se mnou vaří, moc dobře vědí, kde co pálí nebo řeže. Nikdy jsem děti neseparovala ani od ohně ani od nožů. Ráda jim kdykoliv cokoliv ukážu, řeknou si, nemají potřebu slepě šátrat po lince, až něco zachytí.
@nnnka jasne ze z nedostatku casu hlavne,ale kdyz vidim,ze se vzteka (a to je malokdy), tak i kdyz cas mam,tak k ni hned nejdu. Logicky,jak by bylo tobe,kdybys byla vztekla a nekdo te chtel objimat? Jsou situace,kdy dite potrebuje odstup.
Tak jo. Ted uz je to sichr troll. Teda spis trollice. Cili na ni uz reagovat nema smysl.
Ja jen pridam, ze varit jednou rukou nevidim jako problem. Nicmene jednodussi je varit s ditkem v nositku. V tech zacatcich se mi to dost osvedcilo. Jako prvomatka jsem se satku i nositka trochu bala, s druhym bych nosila driv, hned od zacatku. Uspavala jsem u prsu, ale trvalo to klidne i hodinu. Tak kolem trictvrte roku zacal v nositku uspavat manzel. Mne se ulevilo a za dvacku spala. Kolem roka jsem ji zacla ucit usinat vleze v posteli, protoze nositko se ji prestavalo libit. To bylo blby, to je pravda. Jenze ona uz v te dobe nechtela nic. Neprisla jsem na to, jaky pohodlny usinaci zpusob ji nabidnout. Kez by rada usinala na hopsavym balonu. Proplakala klidne hodinu, nic nezabiralo... noseni, houpani, hlazeni, zpivani. To lezeni bylo jeste tak nejlepsi, behem par tydnu se to srovnalo. Mozna to tenkrat byly zuby... no... nezkusena matka...
Ja bych ji obcas do toho nositka i potrebovala dat, ale od roka uz tam nechtela vubec byt.
Ja nejak neverim na navyk. Nenos ji! Zvykne si! U nas se nosit chtelo v urcitem obdobi. Hodne se ji to menilo. Vim, slycham tu, ze se toho maminky boji. Podle me zbytecne. Ty deti, co se nechavaji nosit jeste ve dvou letech to podle me z nejakeho divodu potrebuji.
A s dotazem, jak to delat se dvema, trema detma... za me to nositko. Malinke dite... tak do pul roku... potrebuje hlavne kontakt s matkou. Cili bych ho nosila a obslouzila tak v klidu i ty starsi. Podle me je ten dnesni nosici trend supr. A tech moznosti nositek a satku! Vzdyt to je hrozny ulehceni pro kazdou multimamu!
@nnnka 100% souhlas, chápu to úplně stejně jako ty. Moje děti třeba taky občas brečely a nemohla jsem k nim hned, možná úplně stejně dlouho jako těch, které tu píšou, že neběhají hned, ale v hlavě jsem mělo to, že když dítě pláče, tak je třeba ho utišit, jako hlavní myšlenku, prostě první, co mi automacky naskočí v hlavě. Ve svém srdci vím, že jsem vždy šla, jak jen to bylo možné, nemám v tomto ohledu jedinou pochybnost. U zakladatelky mi přijde, že její první myšlenka při pláči dítěte byla, tak půjdu tam nebo ne, ať ho nerozmazlím.😔