icon

Babička - přecitlivělost na pláč a rozmazlování

avatar
lili_liska_z_lesa
8. únor 2017

Mám skvělé vztahy s tchyní, nemám maminku,tak si v ledasčem pomáháme. Vídáme se tak jednou za měsíc. Jediný problém je ten, že jako babička nesnese, když malá zabrečí (a že ona brečí málokdy,je to pohodové miminko,klepu to na dřevo). Hned ji bere na ruce a chová a vytahuje ji z houpátka, ve kterém přes den leží. Já z toho kvetu, od narození jsem malou naučila,že když pláče, zásadně ji neberu na ruce,ale jen slovy uklidňuju, případně houpu a hladím po hlavě, chovám ji opravdu jen občas a vždy zásadně,když je v pohodě a nepláče, je to proto,abych ji nenaučila, že po každém breknutí se chová (mám vážně nemocnou páteř a až bude mít deset kilo, nebudu ji moct tahat jako kočku). Navíc je naučená, že se jí chvíli věnuju,ale pak jí nechávám svůj klid, každý člověk se musí naučit být sám. A Lucinka je doma zlatá, když.pracuju,v klidu si hraje na zemi pod hrazdičkou nebo v houpátku, když pláče z rozmaru (už to poznám, že to není bolest nebo hlad), nechávám ji vždy vyplakat 3-5 minut a pak se jí věnuju,většinou už pak vztek opadne a je usměvavá 🙂. Jenže babička reaguje na každé breknutí okamžitým taháním, šišláním apod. A pak přijedeme po víkendu domů a musím holku zase umravňovat. S babičkou se nechci hádat, máme se jinak moc rády, ale nevím,jak jí taktně naznačit, aby tohle nedělala a klidně malou chvili nechala "bulíčkovat",že jí to neublíží. Co byste dělaly vy, zkušené maminy?

avatar
vineta
9. únor 2017

@nnnka A taky si to přečti- pokud nebrečí z objektivního důvodu!!!!!!!

avatar
hojda
9. únor 2017

@mr_falko Takže ty necháš 3 minuty brečet dítě, když k němu můžeš jít a můžeš se podívat, co mu je? Nemluvím o extrémních situacích, kdy to v danou chvíli nejde, což zase s jedním dítětem nenastane, tak často.

avatar
barumat
9. únor 2017

@hojda Umíte číst? Tak si to, co jsem napsala, znovu a v klidu přečtěte. Psala jsem, že se mi nikdy nestalo, že by moje dcera (devět a půl měsíce) byla úplně PROČŮRANÁ, protože když vím, že dlouho pořádně nečůrala, a pak začne plakat, asi to bude tím, že se počůrala. A ano, někdy se počůrala v tu chvíli najednou hodně a měla na boku flíček velikosti pětikoruny. Ale to jsem věděla, že se asi počůrá hodně, a šla jsem k ní hned, když začala plakat. I kdybych se tam teleportovala, tak tomu nezabráním. Fakt pořád nechápu, jak by se mi mohlo stát, že bych ignorovala pláč dítěte, které by se válelo v totálně pročůrané pleně v mokru, a autorka uvažuje stejně. Takže furt nějak nechápu, co se vám nezdá.

Musím končit, vedle mi začalo kňourat dítě, které se probudilo z dopoledního spánku. Nezlobte se, že jsem neodhodila notebook a neletěla tam hned. Možná to bude tím, že se jí nic nestane, když dopíšu větu a v klidu tam dojdu. Bude se na mě šťastně smát. SUCHÁ, samozřejmě.

avatar
monikagurthova
9. únor 2017

@hojda a kdy jsem prosím tebe napsala že s dcerkou nejsem? Tím že ji netaham nonstop a nepribehnu hned jak si kvikne? Představ si že dcerka se mnou uklízí vaří hrajeme si dovadime mazlime ale nemám ji neustále na ruce a ona to ani nevyžaduje chce si lézt objevovat tahat šuplíky lézt do skříněk v kuchyni ne tak já jí to nedovolím a budu ji tahat. Dokud nelezla měla jsem ji na hrací dece aby na mě vždy viděla a mluvila jsem na ni aby věděla že maminka je tady a byla spokojená do chvíle než si babička usmyslela ze ji musí chovat to byl bengal.
Eliška byla kontaktní do 3 měsíce usínala na mě ve dne v noci a ani mě nenapadlo nechat ji vyrvat v postýlce a ejhle úderem 3 m nechtěla ani spát v postýlce v ložnici je ve svém pokojíku a je spokojená chce mít na spani klid. Pokud nepočítám nemocí to si pěkně ustelu v pokojíku na zemi a jsem s ní když potřebuje a nekoukám v pravo v levo.
Takže mi řekni jak moc jsem špatná matka když dceři nedám vše co si zamane nebo ji hned netaham když křičí vzteky. Tak mi tady neříkej ze ji nemám u sebe a hlavně já nejsem otrokem dítěte to že neprilitnu hned ale třeba si na záchodě nandam kalhoty přeci není nic špatného.

avatar
hojda
9. únor 2017

@barumat
tohle úplně mimo téma, ale v tom kojeňáku se třeba mimina dostanu ven jen na balkón.😔

avatar
nnnka
9. únor 2017

@vineta uvádí hlad nebo bolest. Mas pocit, ze potřeba kontaktu neni dost opodstatnena??? Dite muze mit jen špatnou náladu, byt rozmrzele a potřebuje pomazlit a ne, ze řeknu, ze si nebude nic vynucovat. Jako promiň. A nemusíš mi psat vykricniky. Ja si to umím přebrat i bez toho. Myslíš, ze dite netrápí nic jiného nez bolest či hlad?

avatar
mr_falko
9. únor 2017

@hojda tak poznam vetsinou druh place, pokdu je to pobrekavani, ze me treba nevidi nebo proste musim neco dodelat apod, tak ji proste necham a prijdu hned jak budu moct. Co ti na tom prijde nepochopitelnyho nebo nelidskyho?

avatar
hojda
9. únor 2017

@monikagurthova A proč si to vztahuješ na sebe, já psala, že se občas stane, že se kojení nepodaří, ale právě tyto děti, by pak rozhodně neměly být šizeny na fyzickém kontatku, to je celé? Proč to bereš jako útok na svou osobu? Pokud jsi si ve své výchově jistá a myslíš, že děláš maxim, toho co můžeš, tak se přece nemusíš obhajovat, ne?

avatar
vineta
9. únor 2017

@nnnka Když bude dítě rozmrzelé, vydrží 4 minuty, než matka dorazí. Asi tak.

avatar
caverina
9. únor 2017

Tak odpovědi se asi nedockam a žádná z vás se toho nechce ujmout tak to beru tak že na to odpověď nemáte a já budu muset být ta zlá matka která odloží do postýlky to mladší aby se mohla postarat o to starsi🙂

avatar
hojda
9. únor 2017

@mr_falko To, že si někdo programově stanoví, že nebude ke svému dítětit, když pláče, aby ho nerozmazlilo. Nad tímhle snad normální máma nepřemýšlí, ne? Když můžu, tak jdu (nemluvím o kvíknutí, to tu neřeší ani jedna strana, ale pláč 3 až 5 minut už je něco jiného zkus si to změřit, ten čas je opravdu dlouhý), když nemůžu, tak se nedá nic dělat, ale snažím se k němu jít, jak to bude možné. Nikdo nemluví o tom, že se máš přerazit. Ale programově si říci, že k němu nebudu chodit 3 až 5 minut, to mi přijde opravdu divné.

avatar
hojda
9. únor 2017

@caverina Myslím, že to je odpověď i pro tebe.

To, že si někdo programově stanoví, že nebude ke svému dítětit, když pláče, aby ho nerozmazlilo. Nad tímhle snad normální máma nepřemýšlí, ne? Když můžu, tak jdu (nemluvím o kvíknutí, to tu neřeší ani jedna strana, ale pláč 3 až 5 minut už je něco jiného zkus si to změřit, ten čas je opravdu dlouhý), když nemůžu, tak se nedá nic dělat, ale snažím se k němu jít, jak to bude možné. Nikdo nemluví o tom, že se máš přerazit. Ale programově si říci, že k němu nebudu chodit 3 až 5 minut, to mi přijde opravdu divné.

Pokud mi mimino vříská jako když ho berou na nože, tak vymyslím s jídlem nějakou variantu, abych to zvládla jednou rukou.

avatar
mr_falko
9. únor 2017

@hojda evidentne to proste mame kazda jinak a ani jedna si nemyslime, ze to je spatne...programove to nemam spocitany na 3-5minut to fakt ne, ale proste k ni v nekterych okamzicich nejdu hned. Tecka.

avatar
hojda
9. únor 2017

@mr_falko Koukni se na ten dokument o kojeckém ústavu, pokud si bere někdo kojenecký ústav jako vzor, tak beru ten pláč takový jako je vidět v tom dokument a takový pláč se má utišit.

avatar
mialagia
9. únor 2017

@caverina ano samozřejmě, ale ty jsi ta nejchytřejší..to je ta odpověď tak jí máš😝

"autorce" radím aspoň vymyslet příště nějaké zajímavější téma když už.. tohle je furt dokola a teď už jen házení hrachu..😉

avatar
caverina
9. únor 2017

@hojda promiň ale čekala jse cokoliv ale tak hloupou odpověď bohužel ne...já fakt nejsem supermatka ani zena a jednou rukou fakt varit neumim..a vecer az prijde manzel z prace tak mu s klidem reknu at si neco hodi na panev protoze obe deti jsem cely den nosila..bravo🙂

avatar
nnnka
9. únor 2017

@vineta
Ještě k tomu radu, doporučuji přečíst něco od světově uznávaného (českého) profesora matějčka. Tam jde prave o skloubení láska+řád. Rika presne to, co si myslim ja, dite ma dostávat především lásku, ale výchova musi mit hranice, které dite potřebuje. Rozhodne nejsem zastáncem výchovy "dite samo nejlépe vi, co a jak ma delat" ale odpírat lásku za účelem "nerozmazleni" je nesmysl. rozhodne neříkám, ze by si žena neměla dojit ani na záchod, nebo kdyz něco dělám, dite zacne knourat, tak se prerazit a letět. Ale cíleně odmítat mi taky neprijde správně. A nejde o nošení. Jde o výroky spojované s kojeneckym ústavem atd. Kazdy at si vychovává jak chce, ale kdyz se tu někdo vytasí s výroky, které nenaplnuji základní potřeby dítěte, tak nesmí cekat pochvalu. Vy, které tu píšete, ze taky neletite hned, to myslíte dobre a nic se neděje. Ale zakladatelka používá praktiky jak z roku pojď na me z boku. A ty názory, ze se miminko musi naučit, ze nedostane vse hned. To mi prijde úplně mimo mísu

avatar
caverina
9. únor 2017

👍

avatar
hojda
9. únor 2017

@caverina Tak jak to tedy vyřešít ty? Já ti svoje řešení napsala. A bavíme se o tom, že dítě vříská, ne poplakává, aby bylo jasno.

avatar
pavlina212
9. únor 2017

@caverina Promiň, nějak jsem tu otázku přehlídla. Vidím to takhle. Matka reaguje na potřebu dítěte a tím mu říká, že je důležité, ale neznamená to, že musí přestat vařit oběd a hodinu chovat. Společně najdou řešení. Třeba bude matka vařit v jinou denní dobu a pak jen ohřívat, nebo si přesune dítě do cestovní postýlky do kuchyně, prostě aby to vyhovovalo oboum.
U zakladatelky se mi právě nelíbí, že záměrně nereaguje na volání dítěte proto, aby to holčička prostě nedělala.

avatar
nnnka
9. únor 2017

@vineta 4 minuty vydrží, ale ona to dela cíleně, aby si dite nezvyklo, ze kdyz piskne, tak ona půjde. Blbost podle me. Samozřejmě kdyz vařím, telefonuji, něco potřebuji ted udělat, he to něco jiného. Ale ona pise, ze to dela cíleně. Jestli nevidíš rozdíl, tak neni o cem dal diskutovat. Asi tak

avatar
hojda
9. únor 2017

@nnnka 100% souhlas. Zajímalo, která s vás použije s klidem v duši k popisu své výchovy přirovnání s kojeneckým ústavem a o tom se tu celou dobu bavím já.

avatar
ninive211
9. únor 2017

Nechtěla jsem nejdřív na diskuzi reagovat,nošení/nenošení dětí a (ne)kontaktní výchova je zde na MK vedle (ne)kojení a UM/MM jedno z divočejších témat vyvolávajících diskuze. Ale musím. Proboha ženský, co tazatelku kritizujete, opravdu si myslíte, že tím, že ji nebere na ruku pokaždé, když dcera jen kníkne, je špatná matka, která svému dítěti odpírá lásku???Já z jejích příspěvků teda cítím, že svoji dcerku miluje a věnuje se jí, jen ji prostě netahá celý den na rukou...a má k tomu i objektivní důvod, zdravotní problémy, takže já ji tedy chápu. Já to mám trochu podobně, i když ne úplně stejně. Já mám odmalička problémy s očima, vysoké dioptrie, v 8 letech skleroplastika, následně v TV zdrav. omezení a zákaz nošení těžkých břemen. Mmch. to bych měla správně dodržovat doteď, i když jsem absolvovala laser očí a jsem (téměř) bez dioptrií. Následně v dospělosti porod nutný císařem kvůli možnému tlaku na oči. Takže logicky jsem třeba já po porodu (rozřezané břicho po SC) se fakt snažila dceru netahat jak kočka kotě, kdykoliv zakňourala, nenosit celý den na rukách, když bylo potřeba, tak jsem se s ní samozřejmě mazlila, chovala, ale pokud možno v sedě, v leže, kontakt nechyběl, to vůbec, ale prostě jsem ji nenosila x hodin denně na břichu v šátku jak některé zdejší matky (spousta z nich následně "přiznává", že jejich dítě neusne jinak než při nošení a houpání v náručí, příp. na balóně), následně velký problém, když v těch osmi deseti měsících dítěte (nebo později, to je jedno, prostě někdy ta situace přijde, kdy nebude chtít 15ti měsíční dítě uspávat stále houpáním na balónu) toho měly dost a chtěly naučit dítě usínat "samostatně". A pak že se nedá dítě naučit na chování, nošení! Dá...a velice, velice snadno! 😉 (pozor, zde se neztotožňuji s názorem některých, že hodně chované děti jsou rozmazlené děti, to vůbec, rozmazlenost si představuji fakt jinak).

Jen věcně k tomu "problému" s tchyní. Mám to trochu podobně, tchyně byla a je asi taky docela kontaktní a má/měla tendenci malou neustále nosit a tahat. Dcera vztáhla ruku a babi hned zvedala. A běda, jak ji chtěla položit! No to vám bylo najednou předstíraného pláče (bez slz). Následně si pak babi stěžovala, jak ji bolí záda...no ale mohla si fakt za to sama, že si malou "naučila" na nošení, že babička chová a nosí (to následně rezignovaně teda přiznala, že si za to může sama, že ji bolí záda, má dlouhodobě problémy s plotýnkama). My jsme jí opakovaně s manželem samozřejmě říkali, ať ji pořád netahá, jen co si malá zakňourá (a u ní je to fakt vymýšlení, nemám nic proti, když se chová dítě, které má bolístku nebo tak, ale když si vyloženě něco fakt vynucuje), zabralo to až asi na podvěstěpadesáté 🙂 Ale co, já to brala tak, že babičky jsou holt od toho, aby ty svoje vnoučata tak trochu rozmazlovaly, od toho jsou to babičky, my zřejmě nebudeme jiné, pokud to není denně několik hodit, tak by mi to asi nevadilo.
Já třeba měla obě babičky absolutně nekontaktní, nemazlící, k jedné babičce jsme jezdili maximálně na víkendy, byla v ID a věčně si stěžovala na bolístky a už si užila jiná vnoučata, moje starší bratrance, na nás malé fakt neměla vůbec sílu. Druhá svoji lásku k nám projevovala přes jídlo, že nám podstrojovala, co jsme si namyslely, ale mazlení, chování, to vůbec. Zpětně jak ráda bych měla mazlící a kontaktní babičky! Takže tohle bych tchyni asi fakt nezazlívala, holt to má jinak. Jen teda to lezení do soukromí a že vám leze i v noci do ložnice a hned malou bere na ruku, tohle jediné by se mi asi fakt vůbec nelíbilo.

avatar
kackakastanka
9. únor 2017

@hojda troll

avatar
hojda
9. únor 2017

@ninive211 Popisuješ jinou situaci. Bavíme se o tomto výroku:
Je fakt,ze já jsem vysloveně nenosící matka, ani malá se nechová zas tak moc ráda, jsme tak obě naučené, že se jí dotýkám,ale netahám, hlavně mi nedělá problém ji chvíli nechat plakat (když to není hlady ani bolestí). Jsem tak naučená od vlastní maminky, která pracovala v kojeneckem ústavu, takže se uměla s dětmi nemazat🙂 ale moc jsme se milovaly a měly dokonalý vztah,i když mě taky netahala jak kočka koťata :D

Přijde ti to v pořádku a sama bys to použila?

avatar
caverina
9. únor 2017

@pavlina212 ale syn tohle vriskaci období měl měsíc a fakt nešlo vychytat kdy ho to popadne..nebyl pocurany,nic ho nebolelo jen se proste chtel nosit..ja už koncim...tohle je fakt o ničem..

avatar
pavlina212
9. únor 2017

@ninive211 No ale většina tu se zakladatelkou nesouhlasí z jiného důvodu. Špatně jsi nás pochopila.

avatar
nnnka
9. únor 2017

@hojda to je konec tady. Mne ani nejde o to, ze neni okamžitě u dítěte, kdykoli kvikne. To neni ani teoreticky mozne. Jde mi o ty názory. Věnování pozornosti, kdyz matka chce, atd atd. Bohužel to tu ostatní holky nechápou a mysli si, ze my dve pozadujeme okamžitou teleportaci, nejlépe šátek, spaní v posteli a kojení do maturity. Ne to vazne ne. Jde o pokrývání nejzákladnějších potřeb novorozence. Bože to neni pes. To miminko nechce nikoho "ocurat" aby dostalo piskot. Chce jen pomazlit, protože se treba cítí sám, tlačí ho bříško atd. Asi jsem mimozemšťan, ze nikdo nechápe to, co tu říkam

avatar
hojda
9. únor 2017

@caverina Mimina to tak prostě mají, jsou období, kdy potřebují ten fyzické kontakt více. Myslím, že měsíční období je naprosto normální - skoro bych řekla, že je to spíše kratší doba, než kterou to mimina mívají. Každopádně jsi mi neodpověděla na otázku, jak tedy danou situaci vyřešíš?

avatar
pavlina212
9. únor 2017

@caverina Jj, něco jako separační úzkost. To znám. Taky jsme měli a bylo to děsný období, byla jsem ráda, že skončilo. To ale nic nemění na tom, že psychologický důvod to má a mimochodem prý výskyt tohoto období znamená, že se dítě vyvijí správně 😉
Tím jsem se teda celou dobu uklidňovala 😀

Strana