• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Chci další dítě a manžel ne. Beru to moc osobně?

23. dubna 2014 
Ahoj, dneska jsem našla tyto diskuze a jsem ráda:slight_smile: Napíšu to krátce. S manželem máme 2 děti. Ráda bych ještě jedno, ale manžel ne. Bohužel na můj názor se neptal a já se musím podřídit. Od té doby to ve mně vře, změnilo mě to. I vůči němu. Může se to stát nebo to beru nějak až moc osobně?:slight_smile: Má právo rozhodnout sám? Nechci řešit finance apod. Díky.
25. lis 2011 v 08:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jestli to někdo zažil....je to vůbec odpustitelný? Třeba po pár letech? Nebo ještě horší?
25. lis 2011 v 08:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
A co Tě žere? Že chce jen dvě děti? Na počtu dětí byste se měli domluvit... ne nutit on Tebe nebo Ty jeho. My když se brali, chtěli jsme dvě... rozumově jsem manžela ukecala, on chtěl jedináčka. A po skutečně příšerném porodu druhého se manžel rozhodl, že chce ještě jedno a nejlíp hned. Jsem koukala, jak puk :sweat_smile: . Ono se to mění :wink:.
25. lis 2011 v 09:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@macessska To je těžký. Můj muž nechtěl děti vůbec a časem změnil názor, ale u vás je to něco jiného vy už děti máte. Rozhodně by to nemělo být o tom, že jeden se zapříčí a řekne NE bez ohledu na druhýho, určitě by jste si měli sednout a říct si proč jít do třetího a proč ne a podle toho se nějak domluvit. Víš, ono se ti může zdát že to je vůči tobě nefér, že manžel nechce další dítě,ale stejně tak to může být nefér k manželovi, protože na něj tlačíš. Každý má své právo rozhodnout se jestli děti chce a nebo ne a pak kolik. Rozhodně být tebou na něj netlačím, protože je to chlap a ten se vzpříčí a tuplem nebude chtít. Buď to chce čas a nebo jestli ty cítíš takový mateřský pudy, že je nedovedeš ovládat , tak asi nového partnera. Já si myslím, že kdyby nechtěl žádný tak to pochopím, ale už dvě děti máte a tak bys mohla být trošku nad věcí a ovládnout to...
25. lis 2011 v 09:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@veruska007 že ho nezajímalo co já...a že si řekne ne a vymalováno.
25. lis 2011 v 09:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@dandiela společné máme 1..jenže když jsem chtěla diskuzi, tak to skončilo hádkou o něčem jiném. Jinak mi řekl že by chtěl, ale výsledek je ne. A to nechápu.
25. lis 2011 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@veruska007 jinak nikoho nenutím. Ale tak jako on může říct ne, tak bych měla i já nárok na nějaké argumenty pro. A to se jaksi zeptal po upozornění po x týdnech.A nejvíc mě vadí to že synkovi řekl aby mně řekl že chce bráchu a najednou druhý den že ne. Tak jsem to vzala i jako docela blbou srandu aaotklo se mě to.
25. lis 2011 v 09:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zkus být chvíli nad věcí, nezmiňovat to a začít třeba na jaře :wink:. Jestli je z toho doma dusno, tak není nejlepší to zrovna teď řešit. A na manžela pozitivně působil vliv kamarádů - skoro všichni v okolí mají nebo chtějí mít tři děti a víc.
25. lis 2011 v 09:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@veruska007 mám určitou hranici dokdy...a nějak se k ní rychle blížím.Mít o pár let mín, tak to neřeším:slight_smile:
25. lis 2011 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale když na něj teď budeš tlačit, k ničemu to nepovede - leda Ti ustoupí, aby byl klid, ale potom Ti to taky může dát pěkně sežrat, že jsi to dítě vlastně chtěla jen Ty... také jsem chtěla mít tři děti, ale za každou cenu bych do toho nešla. Razím heslo, že manželství je partnerství.
25. lis 2011 v 09:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@veruska007 To ano. Tlačit na něj nebudu. Spíš se neumím přetvařovat a mávnout nad tím jen tak rukou.To je to nejhorší. Ted beru počet členů trošku jinak...ale to se mi nechce rozebírat.
25. lis 2011 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macessska Je to prostě o dohodě. Říkáš že se nechceš bavit o financích, ale nemůže mít manžel strach třeba z toho že vás nedokáže zaopatřit? U nás to tak bylo... chlapi mají od přírody zafixováno že se musejí postarat o rodinu a čím víc dětí + manželka na mateřský... to už je dost velký tlak a on prostě může jen panikařit z toho, že třeba příjde o práci nebo mu sníží plat a on vás neuživý. Já jsem materiálně založený člověk a tak jsme si s manželem naštěstí sedli s tím, že dítě si pořídíme až budeme mít naspořený nějaký penízky. Aby jsme mu mohli dát vše co bude potřebovat. A u nás je to naopak, manžel už teď má narážky na druhý a já jsem ten kdo říká NE. A taky by se mohl urazit a cítit dotčený, ale je to jen o komunikaci. On zná mé důvody proč víc dětí nechci a jelikož jsou pádný, tak je respektuje. Tak možná by jste si taky měli promluvit a přišla by jsi na to, že jeho argumenty jsou naprosto logický.
25. lis 2011 v 09:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
můj manžel se bál o klid, prostor, auto, finance... ale když umřel Jakoubek, začaly nám tyhle věci připadat hrozně malicherný. No, manžel teď chce moc třetí a já chci taky chvíli pauzu
25. lis 2011 v 09:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@dandiela Nejhorší je, že jeho argumenty jsou pokaždé jiné. Nejdřív únava - což není nený stav, pak věk, lékařský statistiky...nedokáže se držet ani jednoho co řekne. Ikdyž jsem byla na mateřské, neživil nás jen ona, i já jsem dost přispívala...ale toto si myslím-finance nejsou jako hlavní. Já diskutovat chtěla, v klidu..ale on pak do toho vmetl úplně něco jiného a vymalováno. A mně se to už nechce popravdě ze strachu rozebírat. 1. to skončí jako vždy a za 2. nechci aby to bral jako tlačení na něj. Ale jak říkám, nejhorší je, že ted nemám náladu ani na něžnosti...beru manž. tak, že každý má nárok se vyjádřit a dojít společně k závěru. Ale neberu, že to rozhodne jeden. To bych pak mohla i já ne?:slight_smile:))
25. lis 2011 v 09:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@veruska007 Umřel ti synek,:frowning2:((((( to je hrozný. A kolik mu bylo?
25. lis 2011 v 09:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@macessska neměnný stav...vynechaly písmenka
25. lis 2011 v 09:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@macessska a vlastně tím jak pak skončí neštastně naše diskuze....nevědomky mě přivádí k závěru, že i někdy přemýšlím, zda bych s ním ještě vlastně chtěla...nevím jak líp to vyjádřit. Je to způsobeno hádkami a i tím postojem. :confused:
25. lis 2011 v 09:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macessska 19.tt, prostě se narodil moc brzy. Hodně nás to změnilo.

Myslím, že to teď moc řešíš a jsi jako v bludném kruhu. Moc by Ti pomohlo, kdyby ses chvíli seberealizovala jinak. Tvé manželství není jen rodičovství, ale také vztah k manželovi... zkus se soustředit na něj, i když k němu teď třeba cítíš odpor... asi tohle nechceš slyšet, ale myslím, že je to tak. Potřebuješ se od té touhy po dítěti odreagovat. Co si pořídit domácí zvířátko? Někomu to v Tvé situaci pomůže.
25. lis 2011 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@veruska007 To jsi vystihla.
No už máme doma 2 psi :slight_smile: Asi si budu muset něco najít a potlačovat ty myšlenky. Jsou jako stín.
25. lis 2011 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moc Ti to doporučuju. Dokážu pochopit, jak se cítíš - když umřel Jakoubek, myslela jsem jen na to, jak zase budu těhotná. Hledala na netu kočárky a výbavičku... ale tohle manžel asi nikdy neprožije a musí ho to dost otravovat, když degradujeme vztah na pouhé rodičovství. Opravdu, dej si závazek, až na jaře. To taky blázní hormony, třeba pak bude k otevřené diskusi svolný i manžel. Jestli se ho teď pořád snažíš uvrtat do hovoru na tohle téma, asi ho to dost odrazuje. Můj manžel to taky nesnáší, když ho nutím, aby se mnou mluvil na konkrétní téma a došel k výsledku, který chci já :wink:. Tak až na jaře, ju?
25. lis 2011 v 10:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@veruska007 ok, na jaře:slight_smile:)) Moc díky.
25. lis 2011 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
25. lis 2011 v 11:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
No my jsme se na počtu dětí nedomlouvali. Máme na cestě první a když budeme chtít tak si uděláme druhé. Může se třeba stát i to, že už to nepůjde, tak proč to lámat přes koleno a plánovat když nevíme co bude :slight_smile:
25. lis 2011 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych na něj moc nenaléhala. Zkus počkat, třeba změní názor. A pokud ne, tak bych se té myšlenky vzdala, dítě musí chtít oba rodiče.
25. lis 2011 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macessska My mame taky dve, pred svatbou jsme meli tak nejak dohodnuto, ze dve. Ja rozhodne dve, on spis tri. Po prvnim porodu sjem chvili myslela, ze druhe nebude, to me brzo preslo, a manzel najednou nechtel. Jenze si nedal bacha a rok po prvnim mel druhy :grinning: Svoji vysnenou holcicku. Takze mame kluka a holku a on ma splneno, rikal,z e kdybychom meli dva kluky, asi by jeste treti chtel, zkusit tu holcicku, takhle ne. Ja sama se potrebuju dat do kupy a musim do prace (celkove ta moje prace je nejvetsi problem skloubit s detmi), tak jsem si nechala dat telisko a za 5 let se uvidi. Manzela jsem poprosila, at nerika definitivni NE, ze si muzu fantazirovat nad tretim miminkem a uvidi se, az budou tihle dva vetsi, ve skole...treba me ta touha sama prejde :slight_smile: Nebo se zacne chtit manzelovi. Ja bych chtela, az budou decka ve skole, tak 1.,2. trida, to mi bude nejakych 37 a bude to posledni moznost pro me. Chapu tu touhu, takze si nechavam to mozna jednou... I kdyz spis ne. Recept, jak muze presvedcit, nemam, nenutit, jenze lehko se to rekne, kdyz cloveku neni 20,25, a tlaci ho cas :sweat_smile: Ale samotne by se mi nelibilo, kdyby me nekdo do decka nutil, nevim, jak na to...
25. lis 2011 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jasekd Chtěla jsem se tě zeptat, jestli jste je měli tak brzy po sobě plánované a teď to sem píšeš sama. Jinak jsme taky měli domluvené 2 až 3, po prvním porodu a šestinedělí jsem už další nechtěla, pak mě to přešlo a chtěla jsem další, takže máme druhé a tak nějak se třetím se teď nepočítá. Ne že nikdy, ale jestli ano, tak nejdříve za 3 roky. A to už mi bude táhnout taky na 37, do toho další cukrovka, další císařský řez... nějak se toho bojím, nemám chuť riskovat vlastní život a nechat tu sirotky. Asi přeháním, furt slyším o někom, kdo má těch řezů několik a v pohodě, ale zkoušet to na vlastní kůži je něco jiného...
25. lis 2011 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macessska pokud dítě nechce, tak bych ho netlačila. Musíš si uvědomit, že rodina jste vy všichni kompletně, ne jen ty a děti a stejně jako ty chceš, i on má právo nechtít. Ale bylo by dobrý se ho zeptat PROČ nechce. Jestli je to kvůli případný ztrátě pohodlí -jako že novoškovi se musíte hodně věnovat atd, nebo protože má strach jak to utáhnout finančně, nebo může být i prostě jen i on unavenej :wink: a třeba má taky strach o tebe, aby se ti něco nestalo...Neber to tak, že se mu musíš podřídit, o tom přece dítě není. Lepší než mimčo pořídit a ošidit ho o tátu, kterej na to nemá sílu nebo by ho nepřijal...
25. lis 2011 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@llluckaaa Chteli jsme do dvou let, protoze mam RD na dva roky, musim brzo do prace. Prvni dite nam neslo, druhe na jednu nehodu, jsem strasne rada, ze to tak dopadlo, ted uz bych musela byt tehotna, zas by to treba neslo... V praci nejde az tak o penize, i bych byla doma 3 roky, jenze mam tam sjednany zastup prave jen na dve deti takhle po sobe, proto je to komplikovane. Se tretim bych to musela resit jinak a zas brat treba 3mesicni mimino do prace, to se na to muzu vykaslat, nebudu ho mit za kazdou cenu, jen kdyz bych mohla byt s nim v klidu doma, to by ze me jinak byla uhonena troska. Mimino, prace, dva mali skolaci, domacnost, ... takze u nas uz asi ne. Moje klika je, ze tehotenstvi bylo v poradku, jen u prvniho jsem brala Utrogestan, ale chodila do prace, u druheho se mohla normalne starat o dite, oba porody normalni, takze mne ani nakonec nevadilo byt tak brzo tehotna, ale byl tonejdriv sok :grinning:
25. lis 2011 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jasekd Mám kamarádku, která je má od sebe jako ty. První dítě jim dlouho nešlo, po několika letech se povedlo, byli hrozně šťastní a tak nějak si mysleli, že to druhé taky bude dlouho trvat a pak po třech měsících od porodu překvápko :slight_smile: Prý tu informaci úplně obrečela (tedy ne štěstím, spíš naopak). Nejtěžší je asi první rok a pak už to jde, ne? Hlavně že si pak spolu trochu hrají, děláš jim podobná jídla,... My máme známé, co mají dvojčata, a furt slyším takové různé výmluvy (teda mě to jako výmluvy přijde), proč nemůžou tohle, proč nemůžou tamto, jak to mají s těmi dvojčaty strašně těžké - mnohem těžší než my ostatní, co máme děti různě staré. Ale pokaždé argumentuju, že nejtěžší to máte vy s rozdílem jeden rok. Co myslíš ty?
25. lis 2011 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nám se teprve před pár měsíci narodila první princezna. Vždycky jsem chtěla já i manžel 2 děti,ale jak jsem ten malinkej uzlíček dovezla domů a začala se o ni starat,hned jsem měla jasno,že chci děti tři. Manžel na mě koukal jak na blázna,beztak si říkal "ach ty hormony". Ale nepustilo mě to. Manžel mi říká,kam bysme 3 děti dali :slight_smile: (máme 3+1) Ale vysloveně proti není,možná proto,že je to ještě hrozně daleko. Rozhodneme se až budeme mít druhé dítko. Jak to pak všechno bude.Ale rozhodně bych nešla přes mrtvoly. Pokud bude zásadně proti,nutit ho nebudu.Chci 3 děti,ale jenom pokud on bude chtít taky...
25. lis 2011 ve 14:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ale ještě musím napsat,že mi je 24,takže i kdyby bylo třetí za 10 let,tak se nic neděje a nic mě netlačí...Chápu,že ve vyšším věku už je tohle domlouvání jo-ne na prdlačku :unamused:
25. lis 2011 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek