Dáváte partnerovi heslo od telefonu?

Manžel heslo na mobil ví, i já jeho. Ale respektujeme si svoje soukromí a do telefonu si navzájem nelezeme. A na to, abych sledovala s kým si píše a nebo co lajkuje nemám časovou kapacitu. Prostě mu věřím. 🙂

Ne, hesla vzájemně neznáme, nevidím k tomu důvod. Stejně tak ale nemáme problém ten telefon druhému partnerovi půjčit do ruky, když si chceme předat příbuzného na drátě, když potřebuji přenastavit od manžela nějakou aplikaci, když on chce, abych zadala něco do google mapy, atd. Ale ani jeden z nás nemá potřebu se kdekoliv hrabat. Stejně tak nemáme potřebu se vzájemně vlastnit a vzájemně toho druhého separovat od kamarádů a kamarádek. To je to, co vztahy ničí a co nikdy žádné nevěře nezabránilo, ba naopak. Takže můj muž klidně mohl odletět se svým kamarádem do zahraničí na formule, já klidně mohla s kamarádkami odjet na několikadenní sraz. Můj muž klidně může se svými bývalými spolužačkami vyrazit na drink, já klidně mohla na sraz se svým ex, dokud ještě žil. Ani jeden z nás se tím nikdy necítil v ohrožení...

zname hesla, do zprav si nelezeme

Já mu pin řekla ale nepamatuje si ho, On mi ho taky řekl a nemaptuji si ho, ale dobrý děti znají PINy všech 😀 😀 . Několikrát se stalo, žejedeme autem a jemu někdo píše z práce - takže odemknu telefon, když řídí a píšu zprávu za něj - co mi nadektuje. Nemáme co skrývat, Jako zprávy mi nečte a já jemu taky ne. A i kdyby tak by jen zjistil jak klafeme s kamarádkami a to o on ví, i se ptá jak moc jsem ho dnes pomlouvala. Znám hesla k PC, kartě ... a on zase můj - ale nevěřím že si to pamatuje 😀 > děti krom pinu karty znají hesla ke všemu

Přístup (gesto u něj, pin u me) víme toho druhého. Když se potrebuju na něco podívat v jeho mobilu (fotky, otevřená webová stránka, když nemám svůj po ruce) tak se zeptám. Kdyz si s nekym piseme, normálně si odpovíme. Nemam potrebu, ho lustrovat a on mě taky ne 🤷🏼‍♀️

Známe vzájemně hesla od mobilu. Máme i vzájemně přihlášené maily,když se jeden z nás nemůže podívat,a je to nutné. Řekla bych že vzájemně známe naše hesla snad všude. Ale ne kvůli šmírování, vyplynulo to tak samo z čistě praktických důvodů. Když potřebujeme něco,a něčí telefon je blíž prostě řeknu podívám se k tobě a hotovo. Každopádně by mě nenapadlo mu tam něco projíždět,a manžela myslím taky ne. Věříme si 🙂

Nemáme zamčené telefony na heslo a nikdy jsme neměli, hesla do bankovnictví známe, do mailu, kamkoliv.
FB oba máme tak na prohlížení fotek ze školky, manžel tam má pár přátel, ale nikdy žádné lustrování neproběhlo, proč taky?
Ale o tom to je. Za těch 15 let jsem nikdy neměla potřebu kontrolovat muže a on mě taktéž.

Taky jsme asi divní, ale navzájem známe hesla jak emailů, tak telefonů s nějak nemáme potřebu tam koukat.. Máme to i z důvodu, že kdyby se cokoli stalo, tak máme přehled o např, zakázkách toho druhého, máme sdílené složky s dokumenty...

Mam hesla kde cemu a manzel ty moje taky, ALE bez toho aby druhy vedel, ze do neceho vstupujeme a proc to nepouzivame - to je duvera a respekt k soukromi druheho cloveka - u vas je to uz patologie…

Známe všechna hesla a všechny piny.. chodí si ke mně do telefonu kdy chce, já k němu.. jenom přes Vánoce máme zákaz, kvůli překvapení 😎 kdyby se to nekdy změnilo, bylo by mi jasný proč... Soukromí by měl mít každý, ale pokud potřebuje člověk ve vztahu soukromí aby si dopisoval a lajkoval tajně...tak to je problém.. ale každý dle svého, jak je kdo šťastný

Hesla si zname na telefony, občas si něco přepošlu nějaké fotky do svého telefonu, ale nenapadlo mě se mu koukat na zprávy apod..

Telefon máme oba na otisk prstu, takže tam se ten druhý nedostane, ani kdyby chtěl. Ale i kdyby byl zcela bez hesla, jsem si jistá, že manžel by mi do něj nelezl a stejně tak já do toho jeho, a to si jej třeba když když jdeme běhat (ten druhý je doma se synem) necháváme na viditelném místě. Vím, že manžel má spoustu kamarádek ze sportu (se spoustou se jich sama znám a nyní jezdíme s dětmi na výlety), často si s nimi píše, když se domlouvají tréninky, soustředění, byly na zapíjení syna, na svatbě... Stejně tak já mám i mužské kamarády. Oba jsme s tím v pohodě. Co se týká třeba lajkování na sociálních sítích, tak zejména u něj platí, že lajkuje všechno a všem 😅 Počítač má bez hesla, už několikrát i volal ze stavby, že potřebuje z něj nějaký dokument, obvykle výkres, odeslat mailem, ať se na to podívá aspoň v mobilu, když řešili nějaké problémy. Můj pc je na heslo, ale jelikož na něm máme účet na netflixu, heslo má přímo na pc napsané, když se mu uspí, tak aby se tam dostal. Oba máme vůči sobě svědomí čisté, víme, že nemáme potřebu toho druhého lustrovat a stejně tak oba víme, že kdyby to ten druhý z nějakého důvodu udělal, není tam nic, o čem by již nevěděl. Jo a manžel zásadně všem známým zvedá telefon se slovy "Ahoj lásko" a to i chlapům 😂

Vy které si myslíte, že by vám muži nikdy nevlezli do mobilu, nemůžete si být 100% jistí. Třeba vlezou, ale když nic nenajdou, samozřejmě vám to neřeknou. Ale kdyby něco našli, to byste viděli to ródeo 😄

Zaheslovaný mám pracovní mobil, soukromý ne, takže není problém, aby ho použil, kdyby bylo potřeba. Ale muž se vždycky kroutí a radši mi ho podá, aby do něj nemusel "lézt" 🤦‍♀️😅
Muž má telefon na otisk prstu, PIN asi bude mít taky, ale nevím, do teď mě nenapadlo to řešit. Třeba emaily pro někoho mu často píšu já, nestojí mi u toho za zády, takže asi mám jeho plnou důvěru. 😄 Kdybych za ním teď přišla, ať mi dá přístup k telefonu, tak by se nejspíš divil, co mě to najednou napadlo, ale věřím, že by mi ho dal.
Sociální sítě si vzájemně opravdu nesledujeme, kromě reels o rodičovství a sem tam nějakých vtípků (většinou si posíláme odkaz přes WhatsApp) se naše online zájmy míjí. Jsme spolu 15 let a jestli v našem vztahu něco funguje po celou dobu, tak je to důvěra.

Známe svá hesla, kódy, piny. Proste vše, v případě nutnosti může druhy využít. Nikdy člověk neví, co se stane. Kazdopadne mame v sebe navzájem plnou důvěru a těchto přístupu nezneužíváme a ani jeden se tomu druhému do telefonu, počítače atd. nedivá. Nemáme potřebu se navzájem stalkovat na sockach. Ve tvém případě bych s tím nebyla úplně ok, pokud to takhle dělá. To už je kontrola.

my teda máme všechno zamčené. Ani jeden ani druhý nemůže do zařízení druhého. Přijde mi to jako ochrana soukromí. Věříme si. Nebo teda do ted jsme si věřili. A já tápu...

Nee..přiznávám bez mučení, mám tam svoje malé tajemství.. píšu si tam básničky, různé povídky, kravinky, nápady na dárky, deník.
Různé koláže, takový můj malej svět. Zkrátka něco co je moje.
Když chce, nemám problém mu telefon půjčit.
A ne nesleduji komu dává lajky nebo tak. Vidím co sdílí, to je jasný jsme na fb přátelé, ale jinak mi je to jedno. 👌🏻

Ja jeho heslo nepotřebují, kdyz něco požádám o zapůjčení telefonu, že si chci zavolat, vyfotit. Nemá s tím problém..

My mame primo desky "posmrtnou slozku" Kde jsou vsechna hesla, PINy ke vsemu i treba muj FB a tak... Ale v zivote by me nenapadlo zkoumat manzelovi mobil. Ze bych zkoumala jestli si neuziva v online hre s necudnou trollici? 😂 Jo a mail ma presmerovany ke me 😆, protoze tam vubec nechodi a dulezite maily nikdo necetl, jeho volba. On je teda antisitovy, nema insta ani FB. Max kouka se mnou... ci mu vypravim co noveho na MK 🤣 Ale je mi fuk na co kouka na youtube ci kdekoliv.

Je to o důvěře, nemáme telefony zamčené, ani mne to nikdy nenapadlo, proč bych měla něco zamykat, když vím, že by tam nic nenašel? A taky se nikdy nestalo, že by jeden z nás tomu druhému vlezl do telefonu, nebo do emailů. Mám přístup k jeho bankovnictví, piny ke kartám a je mi úplně jedno, co kde koupí....nepátrám, co kde lajkuje, nebo komentuje, každý z nás by měl mít nějaké soukromí....

Ne, nic z toho a to jsme spolu 20 let.

@klokanka31 moc tomuhle výkřiku nerozumím. Každej není apriori podezrivavej.

@alice180 Třeba já si to o svým manželovi taky myslela, nikdy snad nebyl nějak žárlivý, podezřívavý. Hesla známe oba ke všemu. Vždycky tvrdil že si je stejně nepamatuje. No jenže nakonec jsem zjistila že realita je úplně jiná. Na druhou stranu když člověk chce, může mít víc emailů, ještě jednu simku atd, a když všechno včas a dobře odhlašuje/maže, může podvádět vesele dál, a ten druhý mu to nezjistí. Takže ve skutečnosti je nahlížení k tomu druhému absolutně zbytečné 😁

@jane46 Hm "posmrtná složka", trochu morbidní sice, ale je fakt, že člověk nikdy neví, coby...stačí blbá nehoda...
Takhle jsem k tomu zatím nikdy nepřistupovala, že bych měla někde evidovat hesla a PINy kvůli tomuto. Nějak k té evidenci mám prostě odpor skrz GDPR a kyberbezpečnost, mít to prostě někde napsané (nemám na mysli nějaká hesla do různýách eshopů a podobně, ale třeba heslo do mailu nebo do telefonu, to prostě nikde nesdílím, to samé IB...)
Manžel třeba si sám nepamatuje ani přístupové jjméno ke společnému (sdílenému účtu) u Air bank 😀 Já jsem vedená jako majitel, on je disponent k účtu. A heslo si pamatuje, ale přihlašovací jméno ne 😀 A prostě doteďka nebyl schopnej zajít na pobočku (se mnou) a dořešit to, nějak to nepotřebuje a neomezuje ho to prý, holt nemá přístup do IB, kartou platit může a to jediný ho zajímá, co potřebuje platit přes internet, hradí ze svého osobního účtu - krom tohoto společného máme každý svůj účet, kam nám chodí výplata a ze kterého si platíme osobní věci anebo prostě třeba když chceme koupit dárky, oblečení atd. Nájem, investice + PHM a potraviny jdou z toho společného, kam každý posíláme část své výplaty.

Jasně, že ne. Není to normální a vůbec mi to nepřijde jako věc důvery. Proste ne. Ne, nemám co skrývat, o to fakt nejde, ale je to přes čáru.

Oba máme hesla k elektronice toho druhého, protože občas máme některé věci navázané nej na jeden z přístrojů (třeba správu dětských mobilů se mi prostě na mém mobilu rozjet nepovedlo. Podobně mám klaklou kameru na notebooku a jelikož ji používám jednou do roka, nemám touhu to řešit, tak si půjčím manželům notebook). Ale jde přesně o tyhel případy - potřebuju aplikaci/příslušenství, ketré funguje tomu druhému a mě ne. Nekoukáme si vzájemně do účtů, sociálních sítí a podobně.

@klokanka31 no, ale takhle nemůžeš ve vztahu přece fungovat. Já nevěru zažila a kdybych k tomu takhle přistupovala tak to má jednosměrnou jízdenku.

Ano, máme společný účet, hesla , datovky , emaily všechno, víme vzájemně hesla a ne není to kontorla. Kontrola to bude až v případě, kdy ty si začneš psát s jinými muži.... Tohle je důvěra. Ale očividně máš asi co skrývat, když ti to vadí. 😉

Svá hesla vzájemně známe, ale neprojíždíme si mobil. Slouží to k tomu, když si chci já nevím poslat nějakou fotku z jeho mobilu atp.

Máme mobily na otisk prstu. V obou máme vlastní, i toho druhého. Takže můžeme použít kdykoli cokoli. Nevidím to jako zásah do soukromí. Je to důvěra.