Dcera se bojí strýce a tety. Jak to řešit?
Moje 5 letá dcera je běžně mezi "svými" divoká, tzn.kamarádky, prarodiče, u nás doma. S cizími je zdrženlivá, ale pozdraví, poděkuje, když se jí na něco zeptá např.doktor tak normálně odpoví, komunikuje. Ale problém nastává u mého bratra s jeho ženou. Je pravda teda že se málo vídáme, třeba 3-4x za rok. Ale jak se s nimi vidí, buď před nima úplně uteče do jiné místnosti, a nebo pokud jdeme na návštěvu k nim, tak najednou nepromluví ani slovo. Nepozdraví je, když se jí na něco ptají, tak se stočí ke mě a prostě odmítá komunikovat. Včera nám dovezli z dovolené dárky, ani si dárky od nich nevzala, musela jsem to vzít já. Přitom doma z toho má radost. Já bych to ani neřešila, když já byla malá, takhle stejně jsem se bála své tety, a i v dospělosti jsem si k ní prostě nenašla cestu. Jenže už mě unavujou řeči bratra s ženou, že to je hrozný, že je to divný, a poslouchat jak jí říkají že je to zlobivá holčička 😡 Už několikrát jsem se jí doma v klidu ptala, co jí na nich vadí, a říká pořád to samé, že se jich bojí. Je teda pravda že oni jsou takový hrr, a mně samotné není v jejich přítomnosti úplně dobře. Navíc od malička od nich slyšela jen negativní věci, např.jakto že má ještě plínku, jakto že ještě pije z lahvičky, jakto že nemluví (na nás v tu dobu už normálně mluvila), a to pokračuje pořád, ne že by jí za něco pochválili, ale jen že je zlobivá holčička, když s nima nemluví. Myslíte že se to časem dá dokupy, a nebo není šance? Přijde mi že ti dva tomu vůbec nepomůžou, spíš naopak.
V situaci, kdy mají bratr se ženou takové nevhodné řeči, bych se obrátila buď přímo na ně a utnula to, nebo to dostatečně nahlas říkala dceři, že teta se strejdou to vnímají jinak, ale že ona není vůbec zlobivá, že je v pořádku, že se s nimi nebaví, když se stydí atd. 🩷 A bez přítomnosti dcery bych si to vyjasnila s nimi, že mají zcela nevhodné řeči, že dceři ani tobě takové návštěvy nepřinášejí nic pozitivního a nestojíš o to. A pokud máš možnost, tak bych návštěvy klidně absolvovala bez dcery, že třeba jen ty je navštívila, pokud ty o to stojíš a dceru nechat s tatínkem doma 😉
@kokoska29 Já jí bráním, už stokrát jsem říkala že s ostatními problém nemá, ale je to jako když mluvím do zdi. Už uvažuju že se prostě stýkat nebudeme, stejně od nich to chování je divný, arogantní i vůči mě 😕
A ty se jí divíš ? Tak jim řekni jak se k ní mají chovat přesně to hrrr chování dělal švagr malá k němu nechtěla vůbec s ním nemluvila a ignorovala ho. Jeho žena mu vysvětlila že tohle dělat nemůže že jí musí dát prostor a aby ona sama chtěla. Od te doby je to v cajku. Měla by jsi bránit své dítě ne svého nechápavého bratra a jejo ženu.
Říkat jim že s ostatníma problém nemá není žádná obrana svého dítěte.
Tobě jsou nepříjemní, dcera udělá přesně to "nejpovolnější" co může - uteče před nimi.... A ono je to zlobení? Pardon, ale chyba fakt není v dceři.
@titina12 Bohužel se jí nedivím. Přesně tohle jsem jim říkala několikrát, i naši rodiče už mu to vysvětlovali, ale prd platný.
Odpověď znáš tedy delší dobu 🙂 setkávat se pouze na rodinných sešlostech a je to 🙂 malá se bude věnovat jiným ty uvidíš bratra a vsichni budete spokojení o jejich uspokojení nejde. Jde pouze o tebe a tvoji dceru.
To, co říkáš je taková polovičatá obrana. Ty ji obhajuješ, že je její chování v pořádku. To jistě je, to se tady na tom shodneme všechny.
Ty musíš rázně říct, přestaň hodnotit mou dceru. Tvoje názory na chování mé dcery jsou absolutně irelevantní, tak si je nech pro sebe. Pokud něco namítne, tak řekni, že to není diskuze, že je to jasný požadavek, jak se má k tobě a tvé dceři chovat.
A bratr má děti? Pokud ne, tak bych mu řekla, ať si pořídí vlastní a realizuje se ve výchově tam. (Sice můžeš tnout do citlivého místa, protože se jim třeba nemusí dařit v početí, ale asi bych se na to vyprdla. Oni jsou vůči tobě arogantní, tak holt na hrubý pytel hrubá záplata.)
tak jsem to přečetla celé a myslím že sis odpověděla
@levandule_k Nemá děti, s bývalkou jim to nešlo, a s nynější přítelkyní jim to taky asi nejde (i když jí je přes 40 a několikrát říkala že už děti nechce,tak nevím jak to tam je). Mohla bych mu to vpálit ať si udělá svoje děti a buzeruje je, jenže mě by ho bylo líto, já neumím ublížit ani slovem 😒
Jak jsme u nich byly, tak jsme odešly, a ještě tam chvíli zůstávali moji rodiče. Prý tam byla hned diskuze jak je to strašný, že to snad není normální, atd. A prý prohlásili, že když ani za dárky moje dcera nepoděkovala, tak že jí už nikdy nic nepřivezou, když jim není vděčná 🤦♀️ Tak já myslela že když jí přivezou omalovánku a gumičky do vlasů, že jí tím chtějí udělat radost, a ne proto že čekají vděčnost 🤦♀️ My chceme vzít dceru jeho přítelkyně do ZOO, naše dcera jí má moc ráda. A taky nečekám nějakou vděčnost, chceme jí jen udělat radost...
Nedovedu si představit, že bych jako dospělý člověk měla tak velký problém s dítětem 🙄 Opravdu vyspělé chování.
Tohle chování, je bohužel, dost časté. Chápu taky, že se neodvážíš se ohradit nebo ozvat a když už, tak se ještě u toho cítíš blbě. Je to takový syndrom hodné dcery, nechceš ublížit a raději mlčíš a necháš ostatní vyjadřovat svoje nevhodné názory. Tady je důležité si uvědomit, že není nutné se stýkat s lidmi, se kterými není dobře tobě a tvým dětem. Rodinný příslušník nemá bianco šek na povinné návštěvy a "dobře míněné rady". Neboj se vymezit a postavit se za sebe i dceru. Jejich chování je jejich vizitka, ne tvoje. Snaž se odprostit od pocitu viny.
Tip pro tebe, na stránkách Evoluce vztahu (mají i YT kanál) pracují šířeji s tématem toxických vztahů, je tam právě i problematika "hodných dcer" a jak se naučit za sebe postavit, není to jen o vztahu matka-dcera, ale o celkovém nastavení si hranic.
Chápu, že nechceš být na něj hnusná a dávat podpásovky za něco, co nemůže, ale jasně vymezit ve vší slušnosti, že nemá hodnotit ani vychovávat tvou dceru můžeš a myslím si, že bys měla. Dcera je víc než bratr a hlavně dcera je malé dítě, on je dospělý, tak on by měl chápat, že si nemůže dovolovat nevhodné poznámky na slabšího.
Asi tak, já se vymezila dost rázně vůči jednomu svému příbuznému, byla velká uraženost z jeho strany a já byla (možná ještě jsem) někdo, kdo chce rozvracet rodinu. Za sebe můžu říct, že to bylo velmi dobře, že jsem to udělala. V nastavování hranic budu dál pokračovat, když to bude nutné.
Pokud se dítě boji tvého bratra a jeho ženy tak ji nenut ,aby s nimi byla.Dite v tomto věku na ještě instinkt kterému důvěřuje a ty bys měla zjistit co není ok s tvým bratrem a jeho ženou.Klidne se poptat po okolí nebu u známých na jejich chování k jiným dětem a podobně.Ver dceři
Tak dárky brát umí , ale pozdravit a mluvit ne ? Už bych ji nic nepřivezla. Dceři by jsi měla vysvětlit, že existují určité chování, které se dodržuje i když se jí to nelíbí. Nepodporuje ji v tom, že ona tvrdí že se jí boji nebo se stydí.... Pak takto bude fungovat i v dospělosti. Tetě se strejdou by jsi měla vysvětlit, že máš dceru prostě jinou, která komunikuje jen s kým chce, a že dělá ofuky.... A jestli v 5 letech nosí pleny, tak to asi normální nebude... A jestli nosila pleny po druhém roce života tak to taky ok není a prostě to řekli, tak jak to je...a zlobivá j, základy slušného chování by to chtělo
@pampelina18 Ty máš dost 🤣
Pravda bolí 😉 prostě máš divnou dceru
A ty ji jako její matka nebranis? Necháš je ať ji říkají že je zlobivá, ať komentují že má plinku a já nevím co ještě? Vždyť jsou to pro ni naprosto cizí lidi, pokud je vídá 3x za rok tak si je nejspíš stěží pamatuje a je naprosto pochopitelné že se boji/stydí.
Jejich chování je hrozné, měli by si uvědomit že je to dítě, ne malý dospělý a fakt se nemusí hovat tak jak oni očekávají. Ty by ses ale měla za ní postavit, bránit ji, vysvětlit jim to a hlavně ji nenutit do něčeho co dcera sama nechce 🤦