Dítě v 21 letech, jaký je váš názor?
Dobrý den, zatím je mi 20, kdybych ted otehotnela, tak bych pri porodu mela 21. Jsem studentka prvniho rocniku VŠ, strasne chci dite a nechci studovat, jenze pritel dite zatim nechce, ale chce abych studovala. Ted mu bude 26, praci sice ma, ale neni to zadna slava. Bydlime u jeho rodicu a na svuj bytbmoc penez nemame, protoze studuju. Ale ja si proste nemuzu pomoct a strasne chci dite. Jaky je vas nazor?
@terr21 nejdříve studuj VŠ, potom můžeš mít dítě. Ano je možnost studovat během těhotenství a potom při dítěti, ale není to tak jednoduché. A další věc bydlíte u rodičů, chcete bydlet ve svém. A to je taky důvod proč nejdříve dostudovat, pak si najít práci a teprve uvažovat o dítěti. Ve 20 letech jsem taky chtěla dítě, ale zajištění budoucnosti bylo na prvním místě. Nejdříve jsem vystudovala, pak jsem si našla práci, s partnerem jsme si koupili byt a teď čekáme dítě. Kdybych ho měla dříve vyčítala bych si to.
měla jsem to stejně,akorat tehdy snoubenec dítě chtěl,ale nechal to na mě, o první mimčo jsem přišla na konci prváku. Další těhu bylo silně rizikové, otěhotněla jsem ve 3. ročníku. Školu (5.let) jsem dodělala, bylo to ohromě náročné, díky za to mému manželovi. Ke státnicím jsem šla už s druhým mimčem v bříšku. Na jednu stranu to nikomu nedoporučuji, na stranu druhou nelituji, protože tu mám dva zlobivé🙂 caparty, ale prostě jsem to tak vnitřně hrozně cítila,že jsem na dítě připravená a moje biologické hodiny si sami vybraly (jsem téměř sterilní). Moji rodiče z toho šíleli a dlouho se mnou nemluvili a na vnouče se netěšili, ted se z toho prvního můžou s prominutím pos....
Jako hlavní překážku bych viděla ne ve škole,ale v tvém příteli, chtít musí totiž dva..
@maudn přesně jak píšeš, škola s dětmi tedy žádný med, já první výšku vzdala, ne přímo kvůli dceři, prostě mi to nešlo, nechtěla jsem to do budoucna dělat, tak jsem se už v prváku přihlásila na úplně jiný obor a zatím úspěšně udělala 2 ročníky, teď si však ten 3. rozkládám na dva roky, protože jsem na denním studiu a nechci nechávat mimčo někde po babičkách, chci se věnovat rodině, takže si předměty rozložím tak, abychom se mohli s manželem prostřídat, většinu už mám stejně splněnou a BP prozatím úspěšně započatou, ale je to prostě šílený záhul, pracovat, studovat a starat se při tom o rodinu, někdy doopravdy na mašli a i když manžel školu proletěl ani nevím jak a já pravděpodobně budu také úspěšná, pokud nenastanou nějaké neočekávané skutečnosti, je to velmi vyčerpávající a hrozně finančně náročné, takže jestli studovat při dětech, tak se připravit na nemalé výdaje a omezené příjmy, někde se na tu školu čas prostě sebrat musí...což u maminek je většinou po nocích, co si budeme nalhávat...
@maki73 treba ted (mám kluky 3r a 16m) bych to školu nedala a vím to a prostě bych to vzdala. Mám denně asi 60minut volného času, který vařím oběd, případně udělám platby,co koupím v bazárku na konikovi, děcka usnou kolem půl 9 a já jsem totálně vyfluslá a doškábu se do postele,abych po 4 zase vzstávala. Nedávno na mě manžel vyrukoval,že bych si mohla udělat doktorát, tak to jsem ho hnala teda.... Jak jsem psala, nelituji, ale dětí se litovat nikdy, udělala bych to tak znova. Ideální je, kdo má aspoň dálkové studium, já měla denní a 100km od domova🙂
Je mi 20 let, otěhotněla jsem v 19 letech. Sotva jsem stihla 20tiny. 🙂 Otěhotněla jsem přes prášky, s přítelem jsme se rozhodli ze si miminko necháme. 🙂 Ale už jsme bydleli v byte a postupne jsme pro malého všechno nakoupili. 🙂 Ale když nemáte pro Dítě nic, ani pořádného bydlení a Přítel Dítě nechce. Tak bych do toho nesla. 🙂
Ve věku problém nevidím - každý jsme nastavený jinak, včetně biologických hodin. Velký problém ale vidím v tom, že partner dítě nechce !!! A je fajn alespoń něco málo finančně mít (něco našetřit, nebo by si partner našel lépe placenou práci), než si pořídíte mimčo,
@terr21 Nezlob se na me, ale pritel ma rozum. Máš času až dost, dodelej VŠ, zabehni se v práci, pořiďte si bydlení, trochu peněz a směle do toho. Uvést důvod, ze nechceš studovat, ale chceš dítě je dle mého názoru poněkud nedospele. Dítě znamená nejen radost, ale především povinnosti a co když zjistis, ze to taková zábava není? Budeš zase chtít studovat a dítě vrátit?
všichni Ti tady radí to stejné. Na dítě musí být dva, partnera netlačit, dodělat školu a najít práci. Máš-li opravdu velkou touhu po dítěti, zkus hlídat malé děti kamarádkám, najdi rodinu, kde tvoji pomoc ocení. naučíš se péči o dítě, uvědomíš si, zda na to máš, (péče o miminko a péče o půl roční a roční dítě je sakra rozdíl). Vezmi si tužku, papír, sepiš si kolik budeš potřebovat za měsíc na pleny, drogerii, jídlo, mléko (pokud bys kojila bylo by to super, ale nemusí se zadařit), nájem, energie, doprava atd. Věř, že ze soc. dávek se žít moc nedá.
Taky může nastat situace, že opravdu otěhotníš, dítě porodíš a budeš se vracet domů. Partner tě opustí (on přece dítě nechtěl), budeš na všechno sama. Budeš mít kde bydlet? Budeš mít co jíst? Budeš se mít o koho opřít? neskončíš v azylovém domě? Co když tě někdo udá na sociálce a budou je zajímat tvoje bytové a životní podmínky. Co když ti dítě vezmou, protože se o něj nemůžeš postarat? Co pak?
Můžeš-li počkej. Dodělej školu, najdi práci, voz děti jiných.