Jak jste se vyrovnaly s nevěrou partnera?
Dobrý den, měla bych jeden dotaz. Jak jste se vyrovnaly s nevěrou partnera. Já jsem se rozhodla odpustit a dát ještě jednu šanci. Všechno jsme si vyříkali a jedeme dál. Partner se chová dobře, je starostlivý, stará se o nás, je ma mě hodný a dává mi najevo jak ho to všechno mrzí. Je to už rok, ale já to mám pořád v sobě, musím na to myslet a trápí mě to. Bojím se. Už tolik nevěřím.... Někdy mám pocit, že takhle se nedá žít... Vím, že nevěra se stává. Nechci rozebírat důvody nevěry, ty já znám. Chci vědět, jak zapomenout a odpoutat se od toho. Nemyslet na to a netrápit se...... Dík moc Laura
@belize - amen! 😀 😀 😀
taky myslím, že příspěvky codal budou časem daleko optimističtější
každý kdo to zažil, ví jaká je to bolest, ale každý ze zkušenosti také ví, že se časem otupí. Jasně, každý jsme jinak citliví, každému trvá jinak dlouho jak se s tím vypořádá. Ale je to zkušenost a ty nejsou vždy příjemné. Ale posílí nás.
@pajaaaa - stopro souhlas !!!!!! 🙂
Diky,holky..
Ahoj holky... píšu, abyste věděl že nevísím někde na šňůře od sprchy🙂... je mi pořád hodně smutno, ale naštěstí mám kolem sebe spoustu skvělých přátel a rodinu, kteří mě nenechají ani chvíli o samotě. Doma se moc nezdržuju, chodím až večer a ty večery jsou pak hodně drsný, hlavně když si jdu lehnout...hodně mi chybí jeho přítomnost... mám pořád v hlavě hromadu otázek, příští týden se chystám na rodinné konstalace, tak snad najdu alespoň nějaké odpovědi, například proč jsem se k němu tak připoutala a stala se na něm závislou atd. Uvidíme, mám z toho trochu strach, ale na druhou stranu je to možnost, jak některý věci třeba uvidět a možná se s nimi smířit a vyrovnat. Taky mám zítra schůzku s kartářkou, nevím, jestli na to věřím, ale kamarádka k ní chodí a moc mi jí doporučila, tak asi proč ne. Nemám už co ztratit, třeba mi to pomůže se na věci podívat jinak a posunout se o krok dopředu.
@codal Víš, že jsem na tebe před chvílí myslela? To je dobře, že se o tebe někdo stará. Aspoň vidíš, komu na tobě opravdu záleží. Jestli ti konstelace a kartářka psychicky pomůžou, proč ne. Myslím, že pochopit celou situaci a posunout se dál, ti pomůže hlavně čas a čistá mysl.
Tak ať se daří.
@codal - hodně sil! všechno má svůj čas a posloupnost .... uvidíš, že za chvíli zjistíš, že už to tak nebolí 🙂
@littlejane uz aby to bylo🙂
Jsem zásadová. Nevyrovnala bych se. Asi bych mu jednu, dve vrazila a byl by konec naveky veku. Vyzaduju to po sobe i po nem. Ví to predem, souhlasil, prijde mu to, ze to tak má být.
@belize Děkuju ti... zařizuju si letní pobyt v cizině, tak mám teď dost co dělat, navíc kamarádky mě naštěstí nenechávají moc často o samotě, takže jsem v jednom kole, což je asi dobře. Přesto se myšlenky na něj neztrácí, hodně mi chybí, i když si nejsem jistá, co mi vlastně chybí. Na jednu stranu opadl věčný strach, jestli je s ní, jestli si píšou a co (byla jsem pak už asi paranoidní), na druhou stranu mi chybí naše komunikace, společné večery, obětí a tak... všechno se teď ve mě mele... dneska jdu ke kartřáce, jsem zvědavá, co mi řekne...
@bonavoxa já jsem si taky myslela, že přes některé věci u mě nejede vlak, ale pak to najednou přišlo a já jsem byla jak opařené a všechno bylo jinak... ten strach, že ho ztratím a budu bez něj byl daleko větší než všechno ostatní... jsem sama zklamaná ze svý reakce na to všechno, říkám si, že jsem měla být hrdá, kopnout ho do zadku, ale nedokázala jsem to... musím svou hrdost znova najít, oprášit a lépe si ji hlídat...
@codal Chápu, že když prijde na vec, muze být vsechno jinak. Já sama to znám spíš z opačné strany. Byla jsme nešťastná s manželem, tak jsme si našla jiného a z velké lásky máme dceru. A môj muž je z toho smutný, ale muzu se kdykoli vrátit, neceká na nic jiného...ale nikomu jsem nelhala, ani nemlžila, v tom vidím zásadní rozdíl. Se všema komunikuju na velice dobré urovni. Na jednu stranu ho obdivuju, ze by prekousl, ze miluju jiného a mám s ním díte.
Asi kdyby bylo logicky výhodnejší citove i materiálne odpustit a zustat s ním..tak bych to dokázala treba. 🙂 Já mám velice zvlástní vztah k muzôm, jsem velice hrdá...stačí náznak neucty a začnu je psychicky deptat, označím je za špíny, prach u nohou...a opravdu se musí velice snažit to ,,vyžehlit". Dobre vím, že ne všichni jsou špiny..ale vetšina bohužel ano. Chovám se k nim možná priliš drsne.
@bonavoxa Tvůj manžel tě musí mít opravdu hrozně moc rád... nebo je možná stejně závislý jako jsem byla já na svém manželovi..představa, že budu bez něj byla daleko horší než to, že mi lhal a nakonec mě podvedl..uvědomuju si, že to bylo špatně a že možná právě proto si mě přestal vářit a přestal mít rád a proto mě opustil... kdo může milovat člověka, který si sám šlape po vlastní hrdosti... vím, že se teď musím postavit na vlastní nohy a dokázat především sama sobě, že mám svou cenu a že se sebou nenechám zametat a nechat si všechno líbit... on to nedělal ze zlý vůle, že by mi chtěl ublížit, já jsem mu to dovolila, jen zkoušel co si může dovolit a viděl, že má hranice stále ustupuje, tak proč toho nevyužít (možná to člověk dělá i nevědomky)... teď víme, že to musím příště udělat jinak..sice ještě nevím jak, protože povahu člověk jen tak nezmění, ale každopádně se musím naučit mít ráda sama sebe takovou jaká jsem a určit si hranice přes které prostě vlak už nikdy nepojede a dodržet to! Zatím se stále hledám...
@codal V žádném případě jsi nebyla paranoidní...to byl nějaký ten šestý smysl, který ženský mají a vycítila jsi, že něco není tak jak má být. To, že jsi paranoidní ti mohl říct jedině tvůj manžel.....ona je to hezká zástěrka očistit sám sebe před tím druhým tím, že o něm řekneš, že je paranoidní. Mně se to v životě taky párkrát stalo, a pak se ukázalo, že to nebyla paranoia....nýbrž pravda pravdoucí. 😀 A jak já byla ráda, že jsem to s těma ulhanejma pánama ukončila. 😉
@belize ja uz jsem pak byla posedla,mela jsem pocit,ze kazda zprava je od ni,ze kazdy vecer,kdy nejsem doma,je s ni,cim vic jsem se ho snazila kontrolovat, tim vic jsem ho od sebe odpuzovala..cim vic jsem podezirala,tim vic lhal a tim vic ho asi lakala,protoze to nedela,s ni nemusel nic resit,byla zakazane ovoce,ktere proste nejvic chutna..byl to zacarovany kruh,ze ktero neslo vystoupit,pze on se ji odmitl vzdat,nedokazal mi rikat pravdu o ni a ja jsem mu, co se tyka ji, nedokazala verit.. Rozumove to mam srovnane,vim,ze jine vychodisko nez se rozejit asi nebylo,navzajem jsme se trapili,ale srdce to nedokaze nejak prijmout,i pres to,jak mi ublizil, ho mam rada...
@codal - vidím, že se k tomu pomalu sama prokousáváš .... to je dobře. přece i do budoucna, do dalšího vztahu (ikdyž o tom ted určo nechceš ani slyšet 🙂 ) ..... drž se, myslím na tebe! Jsi ženská, zvládneš to!!! 😉
@pajaaaa moc ne.Kdyz jsem mezi lidma,tak to jde.Ale jakmile jsem sama,tak me chyta panika a brecim jak trubka☹..snazim se ted soustredit na cestu do Recka kam bych chtela v lete jet..Byla jsem u kartarky,u psycholozky a chystam se na rodinne konstalace,hledam proste cestu,jak dal.. Diky,ze na me myslis!
@belize tvůj optimismus bych chtěla mít🙂...