Jak oznámit těhotenství svým rodičům?

no_title
31. srp 2015
Ahoj holky,
hledám tady radu. Omlouvám se, že takto anonymně, ale mamka na tyto servery taky chodí a dost nerada bych, aby tento dotaz našla..
S manželem jsme se dohodli, že se na jaře začneme snažit o miminko. Jen se už teď hodně bojím oznámení případného těhotenství mým rodičům. Můj taťka nemá manžela rád, představoval si někoho lepšího a i na svatbě nám několikrát připomenul, že se sňatkem nesouhlasili, a že jsme si svatbu vydupali. Což tak samozřejmě nebylo, chodili jsme spolu dost dlouho, krom toho, myslím, že jestli se vezmeme nebo ne a jestli budeme mít dítě, je hlavně naše věc. Možná přeháním a nakonec bude mít radost, jestli se zadaří, bude to jeho první vnouče, sestra se snaží o dítě už 12 let a pořád nic, tak třeba bude rád dědeček, ale nevím...
Mamka je s mým vztahem smířená o trochu více, i když by mě nejradši měla pořád u sebe a vidí mě pořád tak trochu jako malou holku a na případné vnoučata má názor - odložit co nejvíc to jde.
Jak jste oznámili těhotenství rodičům vy? Vzali jste je někam do restaurace a tam jste to oznámili? Opravdu se dost bojím scének.
andrrriiik
31. srp 2015
@no_title Ahoj,je to tvůj život,a ty máš právo mít dítě,jak se rozhodnete s manželem,a ne,jak rozhodnou rodiče 😉 Pokud se bojíš scén,asi bych je vzala někde na veřejnost,třeba do té restaurace.Samozřejmě s manželem 😉
jancaand
31. srp 2015
Moje rodiče taky partnera nesnáší a miminko bylo neplánované. Já nejdříve svoje obavy z těhotenství řekla mamce, byl velký humbuk, jak jsme nezodpovědní (nejsme manželé, nemáme barák a neměli jsme dost našetřených financí). S rostoucím těhotenským bříškem si budoucí babička a děda začali zvykat na svoji roli a nyní jsou z vnoučka nadšený 😃 Doporučuji nejdříve promluvit v klidu s mamčou. Nevím jak reagují tvoji rodiče na zásadní zprávy, ale raději bych to udělala v rodinném kruhu.. Možná tvoji rodiče nebudou zpočátku nadšený, ale je to tvůj život a vnoučátko je určitě odměkčí 😉
orgojchorchoj
31. srp 2015
Jedněm rodičům jsme dali fotku z ultrazvuku, druhým jsme to řekli jen tak mezi řečí a třetím při rozlévání vína. Když se ptali, jestli si dá i žena, tak jsem řekl, že je tato otázka nemusí rok trápit. Chvíli bylo ticho, po docvaknutí následoval nadšený jekot 😃
Ovšem vztahy máme výborné, takže to pro všechny byla radostná zpráva.
leikkka
31. srp 2015
u nás taky manžela naši moc nemusí, ale museli se smířit s moji volbou. Všechna těhotenství jsme oznámili v rodinném kruhu - navštívili jsme je a oznámili jim to. Náročnější to o to bylo, že já gynekologicky nemocna, těhotenství přes IVF, něměli tušení, že něco takového podstupujeme a oznámili jsme jim to až po potvrzení lékařem nějak kolem 8tt, a do toho museli čekat do 12tt než to řekli všude jinde. PRvní oznámení vyšlo na naše výroči zásnub, tak to bylo fajn, druhé už věděli předem, neboť další IVF musela mamka jet s námi, aby hlídala mladšího, ale potvrzení, že se to povedlo, jsme oznámili též až v 8tt, ale týden na to i potrat kvůli autonehodě a třetí jsme tajili až do 12tt, přeci jen tech strach byl už větší, že se to nepovede. Pohlaví jsme neřekli nikdy, čekali až na porod. O to jsou teď naštvaný, že máme dva kluky a chtěli holku, která bohužel se díky autonehodě nenarodila. A neobměčikolo je ani jedno vnoučátko, možná až teď, když je staršímu skoro 5 a jsou už dva roky v důchodě začínají si uvědomovat, že se stěhujeme 25km a moc nás neuvidí, ale i tak to byla jen letní chvilková záležitost a zase vše bude stejné. Holt rodinné vztahy jsou někdy složité. Každopádně je to tvé rozhodnutí a co na to okolí je jejich věc 🙂
bajapetra
31. srp 2015
Moje mamka se to dozvěděla vlastně hned, jak jsem zjistila, že na testu jsou dvě čárky. Prvně jsem volala manželovi, ale ten byl pracovně vytížen, takže mi to nevzal. Jak jsem měla obrovskou radost, že se nám po čase podařilo něco pozitivního,tak jsem to volala moji mamce. Takže se to vlastně dozvěděla dřív než manžel. Manželovi rodiče se to dověděli náhodou, chtěli jsem jim to říct až trochu později, ale na křtinách synovce se mi udělalo mírně nevolno, a manželova máma na to vlastně takto přišla sama. Jinak prarodičům jsme to oznámili pak na návštěvě. Ono to někdy vyplyne tak nějak ze situace a může mít člověk nachystáno deset plánů. 🙂
speratovalucie
31. srp 2015
My jsme loni v červnu vytvořili papír Dárkový poukaz k vyzvednutí 1ks miminka přibližně tehdy a tehdy v tamté a tamté porodnici apod... předali jsme to na oslavě mých narozenin, měli to pod talíři s dortem. Manželovi rodiče byli radostí bez sebe. Moje máma se nás naprosto vážně a bez jediného úsměvu zeptala, jestli jsme to jako udělali schválně, a následně nás všechny vč. našeho 6 letého syna odkopla a nechce mít s námi nic společného. Odjakživa mi říkala, že druhé dítě nezvládnu (byla si tím naprosto jistá, ačkoli ona o výchově druhého dítěte vůbec nic neví) a pokud už bych ho měla, ať s ní nepočítám. Chápala jsem to tak, že by mi nemohla pomáhat, kdykoli bych potřebovala. Skutečně jsem nečekala, že to až tak doslovně splní. Zřejmě neunesla, že mám druhé dítě, kdežto ona měla jen mě, a že jsem se stala samostatnou, což ona neuznávala... potřebovala mi být stále potřebná, až vlezlá a vnucená. Rázně jsem tohle jednoho dne odmítla, organizovala nám život a určovala, kdo co může, kdo co nesmí a hlavně: kdo smí mít jaký názor. Věřím, že to u vás tak hrozné nebude.
elu
31. srp 2015
tak v tvým případě bych nehledala, žádný originální způsob, jak jím to sdělit, prostě bych jim to namátkou někde řekla...třeba je, ja si nedám víno, jsem těhotná a víc bych to nerozebírala, počkala bych na jejich reakci jestli se o tom chtějí bavit nebo ne, kdyby byli protivní okamžitě bych odešla
linee
31. srp 2015
@no_title pokud to tak mate, tak mozna bych premyslela oznámit tehotenstvi rodicum pouze sama, bez manžela, podle toho, jak se spolu domluvite. Nevymyslela bych ale nic originálního, jenom jim to u navstevy rekla. Pockala bych na reakci a pak normalne odesla. Mozna nebudou nadseni, jak by si cekala, ale nejdulezitejsi je vztah tebe a tvého manžela. Nechala bych to pak tak byt a pokud by se sami zajimali, mluvila bych s nimi o tom, jinak ne. Predpokladam, ze když mate takovy vztah, tak se často nevidate. Hlavne ti preji, abys mela klidne tehotenstvi.
cattus
31. srp 2015
Ja sve tehotenstvi oznamila rodicum sama. Rodice a) nemeli poradne ani tuseni ze mam nejakeho partnera b) partner na rodinna setkani moc neni c) rodice jsou 15let rozvedeni.
Prijela jsem k tatovi pozadala ho o rozhovor v soukromi. Porad jsem nevedela jak mu to rict takze nakonec jsem vytahla prukazku a rekla mu ze bude dedecek. Uplne se rozbrecel. Bude to jeho prvni vlastni. A pak porad jen opakoval "budu dedek". A kdyz jsem odjizdela jen mi poseptal ze bude setrit na kocarek.
U mamky byla situace trosku komplikovanejsi. Babicka, jeji mama, me prokoukla po telefonu, kdyz jsem se zminila ze jsem na neschopence protoze mam zaludecni potize a mela jsem obavu ze to mamce rekla i presto ze jsem ji prosila aby to nikomu nerekla. U mamky jsme si chvily povidaly a pak jsem proste.vytahla prukazku a rekla ze vlastne tohle je muj hlavni duvod proc jsem prijela. Mamca mela taky radost.
Ted je pravidelne oba zasobuji informacema o mimi pres email a jsou spokojeni.
no_title
autor
31. srp 2015
@linee já bych to právě radši řekla i s manželem. Naši, když jsem sama bez manžela, rýpou mnohem víc, když je tam on, má přeci jen autoritu, tak si tolik nedovolí.
bajapetra
31. srp 2015
@no_title Pokud si budete jistější, když bude přítomen i manžel, tak pak to určitě oznamte oba dva. Já měla strach z babiččiny reakce. Ona je to skvělá ženská a jsem ráda, že ji mám, ale někdy je to s ní hodně těžké. Taky jsem byla připravená, že když začne ty její poznámky, že odcházíme. Na mě to asi bylo vidět už dřív než na ostatních a nakonec se zeptal sám děda, jestli nečekáme přírůstek. Reakce byla pozitivní a řekla bych, že to provětralo vzduch mezi námi.
linee
31. srp 2015
@no_title zavisi od toho, jake mají vztahy a jak je na tom manzel ve vztahu s nimi. Musí znat jeho i rodice, a i sebe, jak bude schopna něco rikat, proto jsem psala, podle toho, jak se domluvi...
kocka5
31. srp 2015
nevím, proč něco říkat, však to uvidí ne? Každý typ oznámení je tak trochu trapný. U nás s rodiči žádný komunikační problém není. Každopádně 5tt po té co jsem plivala sliny do záhonu (každé těhu mi bylo zvracivě denodenně 9 měsíců) otec s máti, co se děje? Odpověď....... je mi na blítí, bude mít malé .............. u druhého se situace opakovala, jen jsem plivala sliny do jiného záhonu před určitou schůzkou a naši si mysleli, že jsem nervózní, Pokaždé jsem se snažila to ututlat co nejdéle, neumím totiž oznamovat takové věci😃

Spíš máš strach z konfrontace a z toho, zda sis opravdu vybrala toho pravého, když tě rodiče odkopnou.....
Neřeš..... a nepředjímej....
dorinek
31. srp 2015
@no_title - jestli se bojíš scény (a pokud by tvoji rodiče neváhali ztropit ji na veřejnosti ?), tak jim to oznam u nich doma. Pokud něco začne, vždy se můžeš zvednout a odejít. Nebo po telefonu - vždycky se dá zavěsit :-N Nemyslím si, že je třeba nějakýho slavnostního aktu na takové oznamování. To si nech pro manžela (večeře, svíčky, fotka z UTZ), ten to určitě ocení, bude mít radost a ty nebudeš zklamaná z jeho reakce (z reakce rodičů možná budeš) =-) Ale to se nedá nic dělat. Každopádně bych jim to oznámila dřív, než se to dozví od okolí, bylo by to trapné a bude to vypadat, jako že ti nestojí ani za to, abys jim oznámila, že budou prarodiče.
Manžela si vezmi jako oporu. Buď už se konečně smíří s tvým výběrem a nebo mají smůlu. Je to jejich problém, ne tvůj. Každé rýpání bych utnula - buď slovem, nebo odchodem - a dala bych jim jasně najevo, že jsem nepřišla na návštěvu kvůli blbým kecům.
mysicka_lb
31. srp 2015
Nezlob se, ale pokud chceš být maminkou, tak je na čase přestat být dítětem a stresovat se, co na Tvé rozhodnutí řeknou rodiče. Úplně přestaň takhle uvažovat, je to Tvá věc, Tvé rozhodnutí, Tvůj manžel..... Jinak my jsme těhotenství oznamovali dortem s marcipánovým miminkem (ten dostala babička k svátku).
shine2015
1. zář 2015
@no_title ja bych to nehrotila....ke to vase vec...i klidne bych omezila kontakty..pokud by bylo treba. A kdyz jste se vzali urcite jim je jasne ze mimi chtit budete..
lorreine
1. zář 2015
Vidim, ze su tu nazory typu, ze je to Tvoje rozhodnutie, Tvoj zivot, Tvoj manzel...v zasade s nimi suhlasim. Avsak viem, ze napriek samostatnosti a dospelosti nam skoro vsetkym urcitym sposobom na nazore rodicov zalezi. Ako pises, rodicia manzela nemusia ale snad pocitali, ze ked sa beriete chcete aj zalozit rodinu. Okrem toho, ak od nich nieste nejak zavisli ako spolocne byvanie (u nich), financne ci inak, nebala by som sa toho. Predsa ste si dietatko nerobili kvoli nim alebo natruc nim.
My sme oznamovali mojim rodicom u nas (mali velku radost) a manzelovym cez email. Poslali sme fotku z ultrazvuku. Az po 12 tt sme sa odhodlali. Bola som po jednom potrate a mala som obrovsky strach.
bylinka36
1. zář 2015
Nějak nechápu co je rodičům do výběru tvého životního partnera, jsi dospělá a žiješ s ním ty ne oni. Ale pokud máte takovéto vztahy určitě bych jak tu píšou nedělala speciální oznámení a jen jim to řekla mezi řečí a hotovo, když budou mít zájem můžete se pobavit dále a když ne jejich mínus. Já mám naštěstí dobré vztahy jak s rodiči tak s tchánovci. Mamka věděla, že se o malé snažíme a hned po zpoždění věděla, že asi něco děje, pak jsem jí vždy poctivě volala, že máme dvě čárky, potvrzení od doktorky a stejně tak u tchánovců. U rodičů je to první vnouče a u tchánovců druhé a všichni se na naši maličkou hodně moc těší ...
gracinka7
1. zář 2015
Tak tohle mi něco připomíná. S mamkou problém nemám, ale pro tátu je můj manžel taky nepřijatelný. Podle něj je na mě moc tlustý, hloupý, líný, pobožný, atd. Pořád ho všude pomlouvá. Na svatbu málem nedorazil tvářil se tam jak kyselý pomeranč. V zimě jsem nastoupila do nové práce a hned začal vykřikovat, že by mě mohl sbalit mladý bohatý šéf, že se konečně rozvedu.... Těhotenství jsem mu moc oznamovat nechtěla, ale musela jsem, aby se to nedozvěděl od nikoho jiného. To by bylo teprve tóčo. Zahlásil něco v tom smyslu, že když to bude zdravé, tak snad přežije i to, že je to Lukáše. No prostě na ránu. Ani fotku z ultrazvuku vidět nechtěl. Pak za našima zádama hlásal, že jsem se zbláznila, že s dítětem na krku už od manžela nikdy neodejdu. Je to dost manipulativní člověk a pořád se nemůže smířit s tím, že jsme se ségrou dospělé a můžeme si dělat, co chceme.
beruna84
1. zář 2015
Už asi napořád budeme tátovy malé holčičky 😉 Jestli máš strach z reakce, asi bych jim to řekla někde doma, v klidný atmosféře.. Máte se rádi, máte. Jste dospělí, jste. Je to váš život, je. Dalo se čekat, že něco takového po svatbě přijde, dalo 🙂 Oni to nakonec vezmou. Ty miminka dokážou učarovat snad každému.. Můj táta byl morous, děsnej. Nikdo z mých partnerů nebyl to pravý ořechový. Bohužel kvůli nehodě se své vnučky nedožil, a já si říkám, jaký by to bylo, jestli by z ní byl poprděnej. A určitě byl. Ať si to vaši užívaj, že vás mají a vy je, že budou bába s dědkem 😉 malej/malá si je brzo omotá kolem prstu 😉
ladyhacek
1. zář 2015
no nevím jak kvůli vztahům, my je máme celkem dobrý. jeho mamce jsem to normálně řekli a mojí:
Šli jsem na návštěvu a už ve dveřích jí manžel pozdravil nazdar babi. Ona na to já ti dám babi - a plácla ho po zádech podívala se na mě (já se smála) > to jako vážně? no a pro všechny případy jsem přivezli jeden zákusek navíc jako, že jím za dva (a přiznávám nevím kdo nakonec ten můj druhý kousek snědl! 🙂)
Ve tvém případě bych možná do restaurace nešla, ale třeba tě otec překvapí 🙂 držím palce
zanett
10. zář 2016
@no_title Chtelo by to trochu pokory, holka, ty jeste ani nejsi tehotna, ale uz dopredu 'vis', ze tvoje dite bude jejich prvni vnouce. Jak ale vis, ze se to treba sestre nepodari driv? Zni to, jako bys sestru odepsala, ze se uz snazi 12 let, tak asi holt to stejne hned tak nepujde, kdezto vam s manzelem to pujde jako po masle. Rozohnilo me to proto, ze ja jsem v pozici te 'druhe' sestry - sice se nesnazime 12 let, tak dlouho bych na to an nemela trpelivost, ale vim, jaky to je, kdyz cloveka rodina 'odepise' a uz od nej nic neocekava... :-p
zanett
10. zář 2016
@no_title Ted koukam, ze jsi zde stale aktivni a mas za sebou nejake lekarske zakroky, holt to nemeni to, co jsem napsala v prvnim prispevku. Bohuzel bolestne vim, jake to je delat si nadeje a pak zjistit, ze uplne jako po masle to nepujde (vlastni zkusenost) |-| Tak preju hodne zdaru.
no_title
autor
10. zář 2016
@zanett sestra to má trochu složité. Je jí už 43 let a hlavně má předčasné ovariální selhání, takže jediná možnost je pro ni dárcovství vajíček nebo adopce. Ani jedno nechce.
Mě bohužel potkal stejný osud, byť vlastně opačný, trpím anovulací s PCOS, takže vajíčka sice mám na rozdávání, ale nejsem schopna sama od sebe mít ovulaci + ještě špatná imunita, takže pro nás jedině UIU nebo IVF. Obávám se ale, že to se mnou taky moc slavné nebude, že se taťka toho vnoučátka opravdu nedočká nikdy 😞
zanett
10. zář 2016
@no_title To me mrzi, ale PCOS - s tim ti uplne rozumim, stejna diagnoza |-|

Sem začni psát odpověď...

Odešli