• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak reagovat na narození miminka děsné skorošvagrové?

14. září 2014 
Sice ještě nejsem maminkou, ale miminka se můj dotaz týká... Moje skorošvagrová je děsná slepice... toleruji jí snad jen proto, že žije s manželovo bratrem a nechci nijak přispět ke špatným vztahům mezi bratry. Už od začátku nemáme dobrý vztah, oslovuje mě titulem (nikterak jsem na titul nikdy neupozorňovala, ona VŠ nedostudovala), na společné chalupě rodičů reorganizuje zažitá pravidla (nikdo o to nestojí, ale rodiče se neozvou), řídí mi můj volný čas (rozkazuje kdy nesmím chodit na návštěvu k rodičům, protože tam bude ona, zamluví si chalupu a pak tam nejedou ikdyž ví, že s manželem tam chceme jet,...), kontroluje jestli náhodou nemáme něco lepšího, vnucuje se na návštěvu, aby mi prolezla celý byt. No a teď můj problém. V létě čekají miminko. Vůbec nevím jak se mám zachovat. Od rodiny se očekává jak budu zářit radostí a šílet blahem, jenže já spíš naprosto zuřím. Bude to znít ošklivě, ale miminko je jen jeden velký kalkul jak přijít k penězům od rodičů. Všemožně se snažila, aby porodila první vnouče. Jak mám tedy reagovat na narození miminka? Vím, že to dítko za nic nemůže, ale ani nemám touhu ho vidět, natož kupovat nějaký dárek (stejně skončí v koši), do budoucna se ani nechci s nimi navštěvovat, natož aby ona měla nějaký vliv na moje budoucí děti. Na druhou stranu ale nechci zase dělat zle v rodině, všichni jsou velcí dobráci. Teda kromě bratra a té... to jsou neuvěřitelní sobci.
20. dub 2014 v 18:28  •  čeká miminko, termín má v listopadu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carllin jsem na tom úplne stejne. Akorát ta moje slepice porodi už za měsíc. Nikdy jsme se nemuseli je to panovacna zlatokopka. A dite je jen její prostredek jak se dostat k velkému bytu švagra a nedělat nic. Já jsem ji začala ignorovat. Já jsem minulý rok v lete o mimco přišla a to co mi řekla po tom co jsem došla z nemocnice ji nikdy nezapomenu. Navíc jsem byla po umělém. No a v srpnu do toho vlitla. A na me narozky to šla oznámit tchanovcum. Věděla že jsem tam mela dojít aby mi popřáli k narozkam. Ale nedošla jsem protoze tchyně mi po tom potratu ublížila taky. A udělala jsem dobře. Moc dobře věděla jak o dite stojíme a ubližovat ji dela radost. Ani švagr už k nám nechodi zakázala mu bratra. A ja ji ignoruji. Žádný dárek jim dávat nebudu a na narození reagovat nebudeme a ani nestojíme o to s ni cokoliv mít. Dítě za to nemůže ale je to chudák mít takovou krávu matku. A chovem se tak jak to ublíží nejmíň tobě. Mysli hlavně na sebe ona na tebe ohledy nebere a tak neber ani na ni. A neboj se ji říct že o to nestojí s nebo tak.usetris si plno bolesti. Ve mi vím o čem mluvím. A omlouvám se za háčky a čárky ale pisu z mobilu.
20. dub 2014 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carllin Kup nějaký dárek, třeba i něco pěkného a tvař se sladce, přesladce. Ono jí teď taky trochu sklapne, první dítě je záhul. Řiď se heslem: "přátele blízko, nepřátele ještě blíž". Podobnou švagrovou jsem měla, naštěstí jsem se rozvedla :grinning:
20. dub 2014 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
@carllin pokud máš obavy, že tvůj dárek skončí v koši, kup a daruj po narození dítka balík plenek - ty by v koši po použití skončit měly :wink: . Jásat nad netří/synovcem ani kolem ní/něj nijak tajtrlíkovat nemusíš - není to tvoje dítě, takže není důvod. Pogratulovat k potomkovi je minimálně v rodině slušnost a tím to končí. Vše ostatní je jen o tvých pocitech a vztazích, takže další přístup k dítěti i jeho rodičům bych přizpůsobila vzájemným sympatiím/antipatiím.
20. dub 2014 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (19)
@carllin reagovala bych "politicky korektně" a myslela si svoje. Co se daru týče, jak uvádí předřečnice, balíkem plenek nezkazíš nic :sunglasses:
20. dub 2014 ve 22:22  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Pokud ta paní dělá naschvaly tak si myslím, že ani plinky nebudou dost dobré. Poslala bych poštou neosobní predtistene přání a vymluvila se na nakazlivou nemoc abych tam nemusela:wink:
20. dub 2014 ve 22:48  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Když to tak slyším, tak si myslím, že cokoli uděláš bude špatně.....takže bych se tvářila mile a nadvěcí :slight_smile: protože věř, že to ji naštve nejvíc :slight_smile: i když to tak nebude na první dojem vypadat :slight_smile: asi jí jde jen o to, dělat peklo :slight_smile: tak jí to nedopřej :slight_smile: a taky si myslím, že ona je věčně nespokojený člověk, když se musí furt dělat lepší než ostatní :slight_smile: sama se sebou není spokojená :slight_smile: to je jasné :slight_smile: ale pokud se s ní nechceš ani vidět a ani nějak stýkat, tak se z toho klidně vymluv :slight_smile: aspoň nebude mít záminky tě pak pomlouvat :slight_smile:
20. dub 2014 ve 23:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Miminko je radost, nebyla bych proti nemu zaujata. Koupila bych darek, prisla osobne poprat a pak by se videlo, jestli materstvi zmeni i jeho maminku. Kdyby ne, zustala bych nad veci, neresila malichernosti, vidala se s nimi jen na oslavach. Snad se situace zlepsi. Ja mam svagrovou (manzelova sestra), ktere jsme uplne volni, ne vlastni vinnou :slight_smile: Ma 23 let, nasla si prvniho pritele, ziji jen pro sebe a uz ted vim, ze se o svou neter nebude vubec zajimat, protoze my ji odjakziva nezajimame :confounded: Mrzi me to, jelikoz ja bych pro svou neter (dcera me sestry) dychala, travime spolu hodne casu od narozeni a tady citim, ze to fungovat nebude. Snazim se proto i vzit do pocitu tve skoro-svagrove, jestli ji vas nezajem nebude lito.
21. dub 2014 v 00:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
jeee, tak v tom nejsem sama. muj bratr si nasel vylozene socku, nemakacenko, namyslenou rozmazlenou pipinu s jednim malym klukem --otec je v base. pani je 34 a nikdy nasahla na praci, klukovi je 6. presto, ze s nim je doma, nevzali ho do skoly,, nic proste neumi. kde se madam flaka cely den, nikdo nevi. ted se naprdelila k bratrovi do domku a prisla s tim , ze je tehotna . no, muzu si za to ttrosku sama. o diteti s manželem mluvime uz rok a to velmi nahlas, presto jsme se zacali snazit az ted. no a oni nas jednoduse predbehli ---nebudu rikat,ze ne schvalne. ono první vnouce v rodine j vždy privilegovane. s pani se nestykam a tak to i zustane. nesnasim tyto vych..... typy. no jo, bratr ma domek, praci, tim padem penízky a pokud s madam nebude, tak i alimenty a vyssi davky od sociálky budou dobře, ne? no , to je ale mysleni. nas tata to nejak nemůže prekousnout, u nas totiž všichni musí makat! ikdyz muj bratr je také lenoch, vždy ho nejak donutíme. navíc dle mého si nasel fakt silne nesympatickou babu --ze je trochu při tele je mi burt, ale na nafouknuta huba, frnak nahoru a s pohledem, ze všichni jsou povl ---to uz je jina. radeji mam u nas na NAVSTEVE CIZI LIDI --ZNAMI KAMARADY nez bohužel lidi z rodiny. ale všude je pry něco. manzelovo bratr a sestra nam zase zavidi, ze si zijeme v pohode, nehádáme se, nemame problém s penezma ( a to podotykam, ze nase vyplaty jsou cca polovicni nez jejich), ze jsme se odstehovali pryc z jejich města a nezaobíráme se a nezapletame se do jejich pomluv v rodine ---no, také legrace. se vsemi vychazime ok --prijedeme na chvilku k manzelovo rodicum na kafe, tam se s nimi pripadne chvilku vidíme a hotovo ( oni jsou tam nakvartyrovani totiž porad :slight_smile:) )
jinak k otazu --kup balicek plenek --třeba tech peknych s obrazkama pod hlavicku, bude te to stat 200, par kyselych pohledu sneses a kasli na ne, at si zijou jak chteji. ja to udelam také tak. jen ted doufam, ze otehotnim také --dite si moc přejeme --- a budu moci hodit vse za hlavu uplne. jinak drzim ti také palecky, urcite se ti to také podari . :slight_smile:))
21. dub 2014 v 18:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dámy, nejste jediné co zažívám přesně to samé. Akurát s tím rozdílem, že těm dvěma se děcko narodilo hned po prvním šupnutí (ve smyslu co když to nevyjde), a s manželem se snažíme už více než 2 roky, je to fakt ke zlosti. Když ji přivedl domů a po 8 měsících se rozhodli, že se vezmou to mi bohatě stačilo, abych si jasně stanovila cíle nevšímat si ji a jednoduše je ignorovat. To jsem ještě netušila, že zmanipuluje rodiče a nyní jsem ta nejhorší osoba v celé rodině. Ten idiot (o kterém se tvrdí, že je můj brácha), mi napsal, že se nesmím k jeho děcku přiblížit, protože bych mu mohla ublížit, jsem pro něho příliš nebezpečná a další take kidy, doslova se povyšuje a hlavně bude tahat z rodičů prachy. Moje rodina si mě vůbec neváží, jsem pro ně naprosto ukradená. Od samýho počátku co tu p... přivedl domu skáčou jen kolem jejího zadku, a když jsem se na ni náhodou špatně podívala už jsem dostala zjeba. Skončilo to tak, že jsem díky němu ztratila svou rodinu. O toto usiloval celou dobu, aby se mě rodina zbavila. Ja jen kvůli tomu brečím, jsem v depresích. Naštěstí nejsem na své rodině zavislá. Ještě jsem zapomněla dodat, že ten hajzl se mě i manželovi posmíval, že ještě nemáme dítě. Ubohost nade vše.
23. dub 2014 v 17:30  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alkin klid, taky mam bratra magora...taky jsem ta nejhorší, taky proti mě všechny štve, i kdybych se na hlavu postavila. U nás je situace sice opačná - my otěhotněli hned po snažení, bráchovi se švagrovou to nejde, ale tim víc se proti mě staví a už teď strašně využívam rodiče...No, neni to někdy snadný, ale co se dá dělat. Rodinu si člověk nevybere, já osobně doufam, že třeba jednou dostane rozum...
24. dub 2014 ve 14:13  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v říjnu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carllin - popřála bych jí k narození zdravého dítka, případně poslela poštou papírovou gratulaci a myslela si své.
Nápad s nákupem plen, případně vlhčených ubrousků mi připadá dobrý.
Jestli je to kalkul nebo není, neřeš - rodiče mají občanku a jsou svéprávní, tak ať se starají podle uvážení.
A to že ti organizuje čas? Proč? Protože si to necháš.
Co se týká chaty, tak pokud je rodičů, tak bych se s nimi domluvila na termínu, kdy nám bude k dispozici a se švagrovou bych to nekonzultovala.
Je to někdy na palici, ale nesmíš se nechat. :wink:
24. dub 2014 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@toma85 ja v to nedoufám....ale snad rodiče ten rozum dostanou :slight_smile:. Jsem ráda, že nejsem jediná.
24. dub 2014 v 18:51  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děkuji všem za názory. Moc mě mrzí, že podobných situací té mé je spousta. Možná je pravda, že si zbytečně nechám toho moc líbit, ale je to kvůli klidu v rodině. Manželova rodina žije až neskutečně klidně. Jen té slepici nejspíš vadí, že už nemá pozornost jen sama pro sebe, jsou totiž s bratrem manžela dýl než my. Prozatím přemýšlím nad možností, že pouze pošlu přání a ani se nepřijdu podívat. Při představě, že se na ní ksichtím se mi vaří krev. Jenže vím, že tohle rozbouří vody a obávám se reakce ostatních, právě aby se to neotočilo proti mě. Rodiče jsou takoví dobráci, až jsou naprosto slepí. Nevidí tu vychcanost, tu sobeckost a hamižnost. Dokud jsme s manželem nebyli svoji, tak mi přišlo, že neměla takovou potřebu soupeřit. Svatbu nám pokazila a nejspíš se teď kvůli ní zhorší i vzájemné vztahy mezi mnou a rodinou manžela. Jsem z toho nešťastná, ať přemýšlím jak chci, tak to prostě nemůže v létě dopadnout dobře... Jinak všem co se snaží o miminko přeji, aby to konečně vyšlo a těm co nemají dobré vztahy s rodinou se to alespoň zlepšilo :slight_smile:
24. dub 2014 ve 21:59  •  čeká miminko, termín má v listopadu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carllin Nemáme my stejnou švagrovou??? Je to hnus, mám naprosto to samé s tím, že tomu malému jsou už 3 roky. Nebudu tady rozebírat, co mi ta ..píííp.. všechno kdy v životě provedla, ale řekla jsem si, že kvůli tomu malému na to zkusím zapomenout. Jenže ejhle - malý se narodil, já jsem se na něj nesměla ani jet podívat do porodnice, na narozeniny nejsem zvaná, když máme rodinou akci, tak jen co odejdu na záchod, pichnou malého mojemu, aby s ním udělali pár fotek atd. A ve finále si na mě kde může ještě stěžuje, že malého vůbec nemám ráda atd. Přitom, když se narodil a já ho poprvé viděla, rozplývala jsem se nad ním, koupila jsem mu dárky (k narození, narozeninám, vánocům, když dojedeme z dovolené), ale jak jsi psala - beztak skončili v koši, protože jsem na něm nikdy nic neviděla. Už jsem to uplně bojkotovala, je to prostě PÍÍÍP, malý je neskutečně nevychovaný a jí - jí se to jednou vše vrátí. Taky plánujeme rodinu a vím, že se k ní budu chovat naprosto stejně, jako oni se zachovali ke mě. Na mé dítě prostě NIKDY ani nešáhne!!!!
29. dub 2014 v 07:48  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carllin pokud to miminko budeš ignorovat a nepůjdeš se na něj ani podívat, tak se to 100% obrátí proti tobě - všichni to budou brát tak, že jim to miminko závidíš a jsi kvůli tomu zatrpklá a trucuješ.
29. dub 2014 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Tak pujdes tam s muzem, ne? Tak nebudes na to sama. Jednoduse prijdes, poprejes, pochovas (pokud dovoli a ty budes chtit), spolecne predate darek, tak jakypak copak. Bud nad veci. Vis, jak se rika - moudrejsi ustoupi :wink: a nevis, treba se v ni ty hormony tak vzbouri, ze dostane rozum :grinning: Nemusite byt nutne hned kamaradky, ale treba se to dostane na unosnou mez....
A zkusila sis s ni nekdy promluvit?
5. kvě 2014 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petrajurinova s tím naprosto souhlasím!
5. kvě 2014 v 09:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Také mám takovou švagrovou, už se nestýkáme několik let a je mi blaze :slight_smile: Koupila bych nějaké dupačky a tím by to pro mě haslo. Věř, že bude mít po porodu jiné starosti :slight_smile:
5. kvě 2014 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
V létě mě čeká cosi obdobného a také přemýšlím, jak se tomu vyhnout. Je to přítelova mladší sestra, dřív byla v poho, pak si ale našla nového chlapa a už si s ní nějak nemám co říct, začala být taky netaktní, šťouravá, povýšená - prostě hormony s ní mlátí. Půl roku jsem ji neviděla a ani mi to nechybí. Jasné, to dítě za to nemůže, ale opravdu nemám chuť poslouchat netaktní poznámky a otázky. Navíc, když jsem byla naposledy "zapíjet miminko" u příbuzných, byl to tak otřesný a ponižující večer, že jsem odcházela naštvaná a s pláčem. Od té doby se takovým věcem vyhýbám. U nás uvítání miminka bude nejspíše přítomen jen přítel, je to jeho neteř, i když on sám tam půjde jen s velkým sebezapřením. Něco mu přispěju, ale osobně mě nikdo neuvidí. Já se za tetu nepovažuju, když to přeženu, tak takovejch tet to dítě totiž může mít ještě milión. Výmluvu si teď v létě snad najdu celkem snadno - narozeniny sourozenců, "nezrušitelná" dovolená, úpal atd. Pravda by jen rozeštvala rodinu a já s přítelovou rodinou chci mít neutrální, zdvořilostní vztah (moc jsme si nesedli a nechci to zhoršovat).
2. čer 2014 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
nám švagrová oznámila narození synovce, když už byl 2 dny na světě a to ještě jsme se to dozvěděli jen proto, že jsem jí volala, nenamáhali se nám to oznámit ani tchánovci, kteří za ní hned byli na návštěvě, že...její přítel se kasal, jak hned po narození udělá velkou oslavu..a ticho po pěšině, bude mu už rok a ještě jsme ho neviděli, se švagrovou si nemám co říct, ani s tím jejím, tak je nevyhledávám - upřímně, nesnaží se ani manžel, že by tam chtěl jet apod.
3. čer 2014 v 10:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ach jo, tak léto se blíží a stále ještě nevím jak se zachovat. Děkuji všem za zkušenosti a rady. Celá situace pokročila tak, že bratr manžela se stále "vytahuje" a neustále připomíná, že už brzy se to narodí, což znamená jestli už máme vybraný drahý dárek. Také začal mít řeči narážející na to, jako že jsme neschopní když dva roky po svatbě dítě ještě nemáme a ani nečekáme. Sice už jsme o tom s manželem mluvili, ale zatím ani jeden nechceme. Prioritou teď pro nás je vybudovat si stabilní zaměstnání, připravit zázemí. Tohle popichování se mě opravdu dotýká... Takže se začínám obávat, že celá situace skončí ještě konfliktem. Už ani nechodím na návštěvy k rodičům manžela, tchýně si mě stále prohlíží, sleduje,... a neustále mluví o miminu jak se těší a že bychom s tím také měli něco dělat... Rozčiluje mě tento diktát společnosti, copak se nemůžeme vzít prostě jen tak bez přesných plánů na deset let?
4. čer 2014 ve 20:44  •  čeká miminko, termín má v listopadu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@carllin Já bych tam šla, podívat se na miminko, i dárek bych přinesla. A pěkně bych se oblíkla, učesala, ať vidí, že vám nic nechybí, momentálně ani to mimčo :slight_smile: Prostě aspoň před nimi být nad věcí. A vůbec, nedejte se, každý se nebere jen proto, že musí :wink: Já vím, že se to lehce píše, ale jinak to asi nepůjde...
4. čer 2014 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@carllin trochu mimo diskuzi - dítě ještě ani neplánujete, tak proč jsi tady?? Navíc už 2 roky...
4. čer 2014 ve 20:59  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
a proč bych nebyla??? Neřeší se tu přeci jen děti. Myslím, že na spoustu věcí se dá a mělo by se připravit, ráda si udělám přehled klidně i před tím, než to pro nás bude aktuální. I když neplánujeme, tak člověk nikdy neví :slight_smile:
4. čer 2014 ve 21:46  •  čeká miminko, termín má v listopadu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
na miminko bych se šla podívat, dárek bych také přinesla, ale nenechala bych se moc vyprovokovat s cenou dárku, dala bych jen tolik, kolik uznáte za vhodné. Jinak pokud dítě ještě nechcete a nesnažíte se, nechápu, proč se tě to tak dotýká. My jsme byli manželé před dětma víc než 6 let a všem jsme říkali, že dítě ještě nechceme. Tak se udělej za pěknou, nasaď profesionální úsměv a sem tam prohoď, že je to sice moc pěkné mimčo mít, ale že na to máte ještě dost času a že si teď hlavně pěkně užíváte společný život, dovolený apod. Třeba budou pro změnu závidět oni vám, protože se teď pár let pořádně nevyspí a nikam moc neodstanou...
5. čer 2014 v 11:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Tak a je to tady... dnes odpoledne přišla manželovi strohá sms - večer budeš strejda. Samozřejmě o mně ani slovo... Ne že bych o to extra stála, ale víc okatě už to nemůžou dát najevo. Celý je to na pytel, s tchýní a tchánem jsme se od té doby viděli jen jednou a to když jsme přijeli z dovolené asi na 10 minut. Naše dovolená je nezajímala, celou dobu jen mleli o miminu jak se těší. Chápu je, ale poslouchat mě to fakt nebaví. Celkově vztahy ochladly. Nakonec jsem se rozhodla, že se nejspíš nepůjdu na mimino podívat, dárek kupovat nebudu (rekonstruujeme a peněz nemáme nazbyt a stejně by ho vyhodila) a kdyby se někdo začal do mě navážet, tak už nebudu nic diplomaticky zamlouvat, ale řeknu to tak, jak to je. Skoro pět let ustupuji, dělám to co se ode mě očekává, neřekla jsem křivého slova i když uvnitř to ve mě vřelo, skousla když se k manželovi chovali jak k malému děcku co neumí do pěti napočítat (je to jeho brácha, měl by si to sám vyřídit). Děkuji všem za komentáře, díky nim jsem si uvědomila, že už si nenechám ... na hlavu, nebudu se ohlížet na ostatní a budu si žít podle svého. Díky a držte mi palce :slight_smile:
24. črc 2014 ve 22:07  •  čeká miminko, termín má v listopadu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Hele a nežárlíš na to mimino víc, než je nutné? Představ si sebe na místě švagrové... asi by tě potěšilo, kdyby se tcháni těšili a čekali, až se tvoje miminko narodí... a kdyby řešili švagrové dovolenou, tak by tě to štvalo...
No, dělej jak chceš, ale já bych to nehrotila. Švagrová teď bude mít plné ruce práce s miminem a se sebou, takže to třeba utichne samo i bez tvého zásahu. :slight_smile:
26. črc 2014 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
zachovej formální slušnost, ale myslet si můžeš co chceš. Já takhle nesnáším manželovy synovce. Jsou neskutečně, ale neskutečně protivní už jenom tím jak vypadají. Je to hnusné ode mne, říkám si, jsou to děti, za nic nemůžou. Ale ono v tom zjevu se zračí i to jejich chování a já si nemůžu pomoct. Strašně je nesnáším. Jsou nevychovaní, před naším malým furt jenom řvou a všelijak ho rozčilují, protože sami se neumí chovat. Mám 8 měsíční mimino. Před každou jejich návštěvou jsem z nich na nervy. Čučí na mě jak na vraha (už mi to ani nevadí :grinning: ). Bohužel, musím chodit na jejich oslavy narozenin a svátky a oslavy kdoví čeho. Beru to vždy jako nepříjemnost. A nikdy mě zatím nezklamali :grinning: Náš malý se narodil 8. 11. a ti dva 4. a 7. 11. :frowning2: takže určitě budou chtít první narozeniny našeho dítěte oslavovat spoelčně tam u nich zase. Ale já tam nechci jít. Naše dítě má svou nejbližší rodinu a oslaví to doma. Oslaví svoje narozeniny a ne jejich. Dělej si svoje, jí něco zdvořile popřej, ale jinak si jeď podle svého. Já jsem se nechala docela vláčet těma jejich rodinnýma pravidlama a akorát mě to štve a nervuje.
26. črc 2014 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@elvira tady tak ani nejde o to mimino, jako o to jak se ke mě a manželovi chovají. Můj pohár trpělivosti přetekl. Ať dětí mají klidně deset, to mi je fuk. Vadí mi, že ta slepice mě nepřijala jako partnerku, pak i manželku. Vždy zvou jen manžela a pak ze mě dělají blbečka... jen z nás tahají prachy (napíšou si přesně co chtějí za dárek - pro oba, pak manželovi "nadělí" to co v domácnosti nepotřebují (např. k 25. narozeninám 5 používaných hrnků) a já jsem samozřejmě vzduch), kontrolují nás. Když už se potkám s nima i já (to je opravdu zřídka) tak mě osloví buď titulem (nikdy jsem si na něm nezakládala, nepoužívám ho, VŠ jsem studovala jen proto, abych mohla vykonávat svou práci) a nebo formou křestního jména, které mám zapsané v občance (tedy žádná zdrobnělina, nebo jiná verze jména). Nyní opět pozvali pouze manžela a mě už se to opravdu nelíbí. To už se ohradil i manžel a vypadá to, že nepůjdem ani jeden. Prostě jednou jsme pár a tak nás musí brát. Jen se teď obávám reakce tchýně a tchána. Ale upřímně, já už to nedám se přetvařovat, vím, že bych na té návštěvě bouchla jak kamna. Bude lepší zůstat doma...
27. črc 2014 ve 22:00  •  čeká miminko, termín má v listopadu 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carllin - ale jo, člověk se musí vymezit, to zase jo... Ale z vlastní zkušenosti - hlavně se nesniž na jejich úroveň chování. :wink:
28. črc 2014 v 08:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek