Jak řešit po odmítnutém sexu tichou domácnost?
Dobrý den psala jsem zde před pár dny partner odmítl sex v době ovulace po ovitrelle jelikož měl 36,8. Situace se vyvrbila tak, že mě již týden přehlíží a ignoruje. Asi mi tím chce dát najevo jak jsem si mohla dovolit po něm chtít sex když on pak druhý den na to dostal antibiotika a od té doby leží a marodí. Hned ten první den jsem za ním zašla ať se udobříme. Že jsem nevěděla že je mu až tak zle a je mi to líto a on zase na mě byl hrubý v tak citlivé věci a mohl odmítnout sex slušně a ne být na mě hnusný. Oba jsme nebyli vůči druhému empatičtí. Pojďme se obejmout a urovnat spor. Řekl mi na to ať ho nechám být, že je mu beze mě líp. Odešla jsem tedy. Druhý den jsem zase přišla že ignorovat druhou osobu není ok. Opět mě vyhodil. Od té doby už jej nechávám být. Nemá zájem. Nevšímá si mě když kolem mě projde, nic. Beru to jako manipulaci z jeho strany mě přimět cítit se hrozně, nebo že je vina pouze na mě, nebo že jsem spáchala něco opravdu obludného. V minulosti jsme s jeho tichou domácností měli velké problémy, mívala jsem z nich deprese, bylo to příšerné, připadala jsem si jako kus hadru. Po krizi ve vztahu jsme vše začli řešit a 2, 3 roky bylo vše super, problémy jsme se snažili vykomunikovat, usmiřovat se atp. A teď zase tohle. Naštěstí už to psychicky snáším daleko lépe, vím že má hodnota se neodvíjí od toho jestli si mě partner všímá nebo ne. Mám občas propady kdy je mi smutno, je mi to líto, nebo mám na něj vztek, ale jinak tak nějak funguju. Co je ale horší je to že vůbec nevím, jak mu tohle odpustit a co si o něm vlastně myslet. Nahlodává to mojí důvěru v něj a mé mínění o něm. Myslím si že nikdo kdo to má v hlavě v pořádku a je psychicky v pořádku se takhle prostě nechová. Připadá mi jako nějaký manipulativní psychopatek. Strašně tím u mě klesl. Je starší, ale chová se jako děcko.Upřímně mi nejde dohromady mít někoho rád, milovat někoho- a být schopen jej týden dusit a ignorovat. Ještě když jsem za ním byla ten druhý den, tak prohodil že je mi úplně jedno jak mu je a nechala bych ho chcípnout. Já ale vnitřně nemůžu pečovat o někoho, kdo se ke mě takto chová...nejde mi to, nechci to. Chová se ke mě jako vzduch...od kdy vzduch vaří a pečuje? Až se ke mě bude chovat slušně jako k člověku, nemám problém se o něj postarat. Nevím, možná to dělám taky špatně. Ráda bych ti od vás asi slyšela slova podpory. Ale samozřejmě mě zajímají vaše názory na situaci celkově a jsem otevřená kritice. Neváží si mě a já ho momentálně taky ne...je to smutné..Nevíte jak z té situace ven, aniž bych neztratila nějakou hrdost?
Pokud nemate deti spolu, tak bych si s nim zadne ani nedelala a hledala lepsiho chlapa, ne morouse
Tak ono je to oboustranné vy jste byla na něj hnusná že je mu blbě a on na vás nehupsnul hned jste z něho udělala toho nejhoršího tak třeba vám ukazuje vaši tvář těžko říct ale tím to obou chováním bych dítě si neplánovala
Tak vlastně máš svým způsobem štěstí že s ním ještě nemáš děti a být tebou tak toho využiji a utíkám co nejrychleji od něj...
Kdysi jsem četla, že problémem s otěhotněním může tělo dávat ženě signál, že její partner pro ni není vhodný jako otec dítěte. Tehdy mi to přišlo šílené, při čtení tvého příspěvku to ovšem dává výrazně smysl.
Ale tak jsme manželé a to nemí řešení jej poslat k šípku. Prosím přečtěte si co píši. Náš vztah byl 2, 3 roky moc hezký a teď se stalo tohle. Není to něco, co by se dělo častěji. Je to prostě momentální propad a tegres, situaci jsme nezvládli oba dva. Mysla jsem že se zase udobříme a tečka, tak jako doposud, ale on začal s tímhle. Mě jde teď o to, jak se mám já sama za sebe zachovat? Co mohu udělat? Dělám něco blbě? Za mě je udobření se základ, ale na druhé straně je zřejmě uražení se, role obětí a vyčerpání z nemoci.
*Regres
Taky to může bejt z jeho strany ukázka toho že ho bereš jen jako na sperma že když byl nemocný a řekl to tak jsi se urazila že nebyl sex že byla ovulace a že vlastně jsi dala najevo že sex - dítě je top než třeba jeho zdraví jako někdy to chlap bere víc osobně a čeká krok od tebe ..
Ale no tak, píšeš o tom, že jste tenhle problém dlouhodobě řešili a že jsi z jeho neschopnosti komunikovat měla deprese. A pak se to na pár let zlepšilo. A to zlepšení je holt zase pryč. Máš doma citového vyděrače a manipulátora, který neumí komunikovat. Bohužel je to manžel, ale naštěstí to zatím není otec tvých dětí. Zamysli se nad tím, jestli chceš, aby se takhle choval k tobě, až budeš unavená a nevyspaná z nočního kojení, až budeš mít nemocné dítě, jestli chceš, aby se tak choval k tvojí budoucí dceři, až bude v pubertě a bue potřebovat jeho podporu.
Blbě se to čte, promiň, ale naprosto souhlasím s @rebe. Ve vašem případě příroda ví, proč je cesta k dítěti složitá.
Máte dost problémů ve vztahu, které tam jsou už od samého základu. Na čas se schovaly za něco jiného, ale to neznamená, že zmizely úplně.
@lencaa11 to chápu. Určitě to tak vnímá. To ho ale neopravňuje k týdenní tiché domácnosti. Proto jsem za něj přišla s omluvou a chtěla jsem se udobřit. Je mi jasné že jsem jej i já zranila ale netřeba to takhle protahovat to je toxicjé
Když si psala poprvé, tak jsem si říkala, že si to přepískla ty. Muži pravidelně umírají na rýmičku. To že zareagoval takhle, bych řekla ok, taky má toho plné zuby. Co je ale varovné, že se podobně takto k tobě choval i dřív. ,,V minulosti jsme s jeho tichou domácností měli velké problémy,,. A tyto problémy se budou objevovat a dál. Protože je to jeho způsob, jak řešit problémy. A problémy větší/menší řeší každý. Být tebou bychom to aktuálně s dítětem nehrotila. A ujasnila si, jesli chci zůstat s ,,psychopatkem,, jak říkaš. Btw.tichá domácnost není standard.
Četla jsem tvou zprávu už před tím a říkala si, že z tebe asi hodně mluví hormony a nevyrovnanost kvůli extrémní touze po dítěti. Když čtu tuhle zprávu, vůbec mi nepřijde, že jste pár, který chce svou lásku završit společným dítětem. Ano, nechávat druhého v nejistotě mlčením a ignorancí není správné, je to dětinské a manipulativní. Udělat druhému scénu, že není ochoten zkusit tě oplodnit v době, kdy mu opravdu není dobře je taky dětinské... Oba máte svůj podíl na tom, kde teď jste. Já ti můžu říct jen z vlastní zkušenosti, že podobně jsem to měla už dlouho doma já, oba jsme se dostali do takového začarovaného kruhu, z kterého jsem ve finále po 3 měsících ignorace a nemluvení se mnou začala plánovat odchod a 2 roky s mužem už nejsem. Bohužel to odnesly i 3 naše děti, já otěhotněla vždy velmi snadno... Roky se nám to skládalo a tichá domácnost bývala častým "řešením". Ne, tohle řešení není, je to zabiják vztahu, pokud to trvá víc jak pár hodin...
@michaela666
@rebe
Mám zvýšené NK buňky. Ani se tomu nedivím. Vlastně vím, že ho vnitřně asi i odmítám, když je schopný mě takto ignorovat 🥺
Ticho je projev agrese.
Teď nedávno tady řešila jedna členka NK Buňky zvýšené a chodila na kapacky na snížení nezkoušeli jste jít tím to směrem - No toxické to bejt může ale teď je otázka zda po tom všem co teď bylo má zájem vůbec ještě třeba planovat dítě právě že viděl vaši reakci a zase opačne u vás to vypadá že to berete jako dětinské chovani pokud tohle už tak to řešil u vás v manželství tak to situace tak to má v sobě a bude to vždy řešit že bude ticha domacnost on teď zřejmě vidí že vám jde jen o dítě jeho sperma že jeho zdraví je vám buřt jo jasně bylo to nachlazení ale chlap to má jinak
Neznam pohled z druhe strany. I ty se muzes chovat jako krava a nemusime to z popisu poznat. Takze komentare tipu, odejit a nedelat si s jim decko jsou tedka uplne zbytecny.
Asi bych neměla problém s tím, že kvůli nemoci nebyl sex, tys mu to vyčetla a on se naštval. Problém vidím až v tom, že i přes pokus o usmíření trucuje dál, aby tě vytrestal. To je dětinské a nedospělé. Já bych se přestala zajímat o to, co je doma a prostě tam nebyla, chodila do kina, nakupovat, s kámoškama anebo i odjela na dovolenou, nebyla bych v tom nepříjemném prostředí, když to nehodlá vyřešit.
Já myslím, že máte oba problém v komunikaci. Ty si ho nevážíš, jde ti jen o jeho sperma, zesměšňuješ, když je mu zle, protože neměl horečku, ale atb dostal, takže jsi to celkem přepískla. Někdo má rychlé prožívání a chce se omluvit hned po výbuchu, někdo si to potřebuje pár dní zpracovat a je při tom tichá domácnost. Ty jsi na jeho odmítnutí usmíření zareagovala tím, že ho ignoruješ taky? Nevaříš? Taky mám chlapa, co mu to dlouho trvá, když se urazí. A jediné co funguje je, začít se prostě chovat, že se nic nestalo a ono ho to přejde. Často se po několika dnech i sám omluví. Není to soutěž, kdo z vás dvou zvládne toho druhého víc ignorovat. Navíc, mám zkušenost, že není omluva jako omluva a činy jsou často víc než slova. Než nějakými řečmi by sis ho možná usmířila pořádným vývarem a tím, že bys mu udělala tu pečovatelku, když je nemocný.
Vis co, ono takhle napsane to vypada, jakoze manzel je manipulator a psychopat a nejlepsi receni je jit pryc a nedelat si spolu deti
Ale co nevime a co si mozna neuvedomujes poradne ani ty je, je jestli neprilevas dost oleje do ohne. Trochu me zarazi, ze pises, ze situaci jste nezvladli oba dva. Jemu bylo zle a ty jsi totalne vyhrotila, ze na tebe nechce skocit a prece mu nic neni. Ted ma atb, takze mu asi fakt blbe bylo ze. V tuhle chvili za partnerem prijdu a omluvim se mu.
Ja jemu se omluvim, ze je to pro me zkratka hrozne citlive a spatne jsem to vyhodnotila. Tim to konci. Ve chvili co dodas, ze on to taky spatne zvladnul, mel k tobe byt empatictejsi apod. - tak se vubec neomlouvas.
Neni v tom to jadro pudla? Ze ma pocit, ze mu dluzis uprimnou omluvu? Te se mu podle vseho nedostalo.
Kdyz je mi blbe, tak touzim to tom, aby partner prisel s cajem a pripadne dotazem, jestli si nedam vyvar... Kdyby mi jeden den vysvetlil, ze je spor chyba obou, coz bych si nemyslela a druhy den s tim, ze ignorovat druheho neni ok - tak ho asi taky nechci videt
Volas po empatii, ale projevujes ji i ty?
P.S. Nejsi autorka i nedavne diskuze o prazdne nadrzi?
@tereza0111 taky jsem si hned vzpomnela na tu diskuzi. Vykazuje to podobny znaky. 😅
@tereza0111 jednoduše lze říct, že když za omluvou následuje “ale…”, tak to všechno předtím nebyla omluva. Jako takhle, vyčíst mi někdo, že jsem jednou na sex neměla náladu/sílu/chuť tak mu bude úplně buřt, jaký byl ten důvod, proč on sex chtěl a budu fakt nasraná já. A přijít s tím, že teda neměl prudit, ale já jsem měla…, tak to fakt nebudu brát ani jako omluvu ani jako usmiřování.
A jo, zní mi to jak diskuze s benzínkou, kdy si zcela zjevně “dokonalá osoba” přijde jakože pro radu, ale vlastně chce jen poplácat pi ramínku, jak strašně skvěla osoba a zároveň šílená chudinka je
@tereza0111 jasně, že je to ona. A posun v čemkoliv nula - psycho příručky, role oběti, znevažování partnera...
Samozrejme, ze je resenim ho poslat k sipku. Je tvuj drahy ma narcistni rysy, procti si nekdy neco o zranitelnem narcismu. To fakt chces tohle? Deti nemate, dej na stul rozvodove papiry a zachran se.
Jako mně se nelíbilo už v té diskuzi předtím, že tu autorka dostala čočku za to, že se chtěla snažit o dítě, když jednou přišla ovulace. Jako snažit se můžou jak chtějí, ale když je to mimo ovu, tak bohužel. Dítě snad chtějí oba, tudíž se snaží oba a ne že ho chce jen ona a chudák chlap? Jako to, že pak mají evidentně problém v komunikaci a bylo to podáno, že je chlap pomalu neschopný, to je jiná věc. On se urážel už dřív a pak následovala tichá domácnost, takže to bude nějaký zažitý vzorec chování. Co tomu ale předchází ze strany autorky těžko říct.
Každopádně máte problémy oba, které fakt nevyřešíte spánkovým deficitem a nervově náročnými nadcházejícími roky s dítětem. Horší to máte i v tom, že už jste manželé. Pro mě by byla tichá domácnost jasným signálem k rozchodu už v začátku vztahu. Zažila jsem v rodině, ne díky. Asi by to chtělo zlepšit komunikaci a otevřeně si promluvit co komu vadí, možná je toho na vás oba už prostě moc, možná mu na tobě něco vadí a neumí/nechce to formulovat, možná nakonec tak moc dítě ani nechce, těžko říct.
Jsi si jistá, že dítě opravdu chce? Nebo že ho chce s tebou? Asi jsem to teď napsala hodně krutě, ale mě připadá, že se mezi vámi snaží vytvořit propast.
Promiň. Ale on ti to řekl a ty stále nechápeš - bez tebe je mu líp . Co víc chceš slyšet ?
A on chce dítě? 36,8 přece není zvýšená teplota,chápu že se asi necítil 100% kdyz má antibiotika. Vsechno se da resit v klidu,jestli mu bylo natolik zle,ze se mu ani nepostaví,mel ti to normálně říct a ty jsi to měla akceptovat. Myslim,ze nemate dobry vztah,těžko hodnotit,či je to chyba..
Vám to fungovat nebude. 2, 3 roky se zvládl přetvařovat, ale jak vidíš, tak to v něm stále je. Představ si, že po dítěti si bude myslet, že tě má jistou a začne to častěji..
Můj manžel mě teda občas taky trochu naštve, že mě neposlouchá, ale nikdy jsme se vyloženě nepohádali a ticha domácnost byla jednou na 2 dny. V životě bych se nedokázala do svým manželovi vyjádřit tak jako ty...
Podle mě tě on začíná mít plný zuby a do dítěte se mu nechce a ty máš plný zuby jeho, ale chceš jen to dítě... Takhle opravdu fungující vztah nevypadá. A tudy cesta nevede. Myslím, že dřív nebo později by na rozvod došlo a chudák dítě přivést ho do toho dobrovolně.
@cassidyc děkuju
No, rozhodne ne dítětem, když sám je dítě.