Jak říci mámě, že už nic nepotřebujeme?

Podekuj, co chces si nech, co nechces, vyhod, snadny.

Já bych zkusila jít cestou, kde budou spokojené obě strany, protože chápu tu potřebu mámy být užitečná a udělat radost a zároveň tvou potřebu nemít z bytu skladiště, o finanční stránce věci u zbytečných nákupů nemluvě. Já bych jí upřímně sdělila, které věci pořizovat nemá, protože je nevyužijete, skladovat je nemáte kde a musíš je tak posílat dál, ale zároveň bych našla věci, které naopak pomohou a vždy pro ně najdeš upotřebení. Já bych toho vymyslela mraky, ať už z řad surovin, které používáme dnes a denně, nebo suplementů, hygieny, atd.

@miryp přesně tchýně nám takhle nakupuje papírové kapesníčky a toaleťák. Napřed jsem z toho tedy byla trošku nesvá (jako kurník to si myslí, že si to neumím koupit sama) ale pak jsem si zvykla, navíc kupuje takové s jakými jsem spokojená. Ona si na tom vybije tu potřebu nám něco dávat a já jsem spokojená, že máme doma zásobu a je to něco co využijeme

Já bych zkusila jí říkat o to, co potřebuješ 😅 konkrétní jidlo, ovoce... Rodiče mají potrebu být užiteční... Ve chvíli kdy jsem to sama v sobě pochopila jsem se podobně situace naučila zvládat. Proste ji požádám o to, co potřebují a spokojené pak budete obě 🙂

Doplním komentáře výše... naprosto jasně a otevřeně sdělit, že prostě ne. Buď přinese něco reálně využitelného ve vaší rodině anebo nic. Případně být tvrdá a se vším jí hezky vrátit domů. Řešíme to s tchýní. Vždycky koupí těstoviny, máslo skoro po kartonech, takže jí manžel jednou za kvartál s celý nákladem odveze zpět, ona pochopí, že to opět přestřelila a příště je klid.

Přestala jsem řešit, zda se dotyčná urazí či ne, prostě jí to automaticky vracím, jakmile nám to položí na kuchyňskou linku.
Říkala jsem jsem několikrát zcela jasně, že (v našem případě jde o bazmeky z čínských e-shopů) to v domě nechci. Pokaždé, když s tím dorazím, poděkuji za snahu a trvám na tom, že si to vezme zpět, protože to jednoduše nepotřebujeme.
A jako fajn, intenzita se výrazně snížila, už to zkouší tak jednou za rok.

@anonym_autor Předně si uvědom, že její uražení není tvoje zodpovědnost. Ty se můžeš vymezit a ona to má respektovat. Zkus její snahu přetavit do věcí, co opravdu využijete, nejlépe to jídlo nebo drogerii. A když donese něco, co nepotřebuješ, tak jí to vrať, urážka neurážka.

Pokud to nepochopí, když to řeknu slušně, příště bych to před ní vyhodila do koše. Sice by se vztekala, ale pochopila by. Není moje povinnost nechat si zanaset byt věcmi

@pavlinkaaa87 A proč bys měla nové věci házet do koše? Komunikovat se dá i slušně a ne takhle teatrálně. Že to druhá strana pravděpodobně nebude dodržovat je věc druhá, bohužel. Ale urážet a plýtvat věcmi zakladatelka nemusí.

@prejeta_zaba nejdříve slušně, pak vyhodit. Tak se nejlépe zamezí plýtvání, protože příště nic nepřinese. Jinak by nosila dále a zakladatelka by měla nepořádek v bytě, který by stejně jednou vyhodila

Ježíš tohle tak znám, dostáváme krámy od Vietnamců. Když řeknu (už jsem to řekla milionkrat), že to nechci, uráží se, protože to myslí dobre, premlouva děti, ať si s tím hrajou, vysvětluje, že to bylo levný, takže to tam nemohla nechat, tak ať to dám kámošce, protože má pořád pocit, že věci nebudou a je to vzácnost. Tolikrát jsme se pohádali, skoro beze změny. Někdy místo toho přitáhne levny/prošly sladkosti. Snažím se dát jí to zpět, rozdat, event.vyhazuju. Zahlceny postor nenávidím. Soucitim, ale očividně dobrou radu nemám.

Jak už bylo zmíněno, šla bych cestou. Domluvy ať vám nosí, co potřebujete. Podle mě když se před takovým člověkem zmíníte s něčím konkrétním, hned to poběží koupit. Za mě win win situace.