Jak se vypořádat s emocemi po nevěře manžela?

Tvůj manžel má asi 100x více příležitostí k seznámení, než je běžné. Kdybys to nečetla, byla bys v klidu. Teď se trápíš a dost možná, že zbytečně. Poučení pro příště, nelez do mobilu ani PC. Já nejsem žárlivá, manželovi věřím, přešla bych to. Budeš se s tím muset nějak vyrovnat. Jsi v šestinedělí, cloumají s tebou hormony. Nech to, ono si to sedne, uvidíš. Nedělej ukvapená rozhodnutí.

Prošla jsem si něčím podobným.Kolegine z práce .Taky na mateřské s druhým dítětem.Hele brečela jsem,křičela jsem ....nešťastná jsem byla.Byla to pro mne velká zrada.Ale všechny moje bráchy byli v našem baráku.Dve malinké děti.Nejak jsme to slepili.Tvrtdil mi tenkrát,že spolu nepsali,že ho provokovala .Nevěřilam jsem mu,ale kvůli dětem jsem to nějak přešla...Časem si to nějak sedlo.Začal budovat kariéru.Ja doma s věčně nemocnyma dětma.Ale už jsem nezjišťovala a ani teď nezjišťuju jestli si vrzne někde bokem...Asi spíš ne .Ale půjdu se dvěma dětma někde do podnájmu a žít z ruky do huby.Chova se doma hezky a snaží se .Práce je pro něj ale číslo 1.

V lednu slíbil, že jí psát nebude a v září si psali? Když odhlédnu od toho, že to píše pravděpodobně AI (ty mezery před čárkami atp., řešení bych viděla v poradně.

@lv nene nejsem AI , opravdu. Ani jsem si neuvědomila , jakým stylem píšu. Psala jsem to v rychlosti. Jojo v lednu si psali. Pul roku nic a našla jsem konverzaci v září. Tedy tvrdil ze pul roku nic . Tak snad to bude dobry. Jsem nějaká hodne přecitlivělá. Nevim , jaka by byla moje reakce, kdybych nebyla plna hormonu. Zkusíme si pak ještě pořádně promluvit. Diky za odpověď

Aha, takže si psali v lednu, což jsi otěhotněla a všechno bylo ok, a pak jsi měla pomalu rodit a psal jí, jak je krásná atp.? Zkuste jít za odborníkem, do poradny, pomůžou vám oběma.

Já tě chápu. U mě by něco takového absolutně podlomilo důvěru ve vztahu, vůbec nevím, jak bych pak byla schopná pokračovat dál :/ je mi špatně, jen na to pomyslím.

Asi bych si dala načas. Stáhla se do sebe a přemýšlela, jestli jsem schopná mu znovu důvěřovat nebo ne. Ale myslím tím opravdu důvěřovat mu, čili nekoukat do pc ani mobilu, nežárlit, prostě mu věřit..

Pokud bych toho byla schopná, tak bych si s ním promluvila. V klidu. S rozvahou. Řekla bych mu, jak se věci mají. Že věrnost je volba a nezbývá ti než mu věřit, že ti do budoucna za zády nebude dělat něci, co by sám těžko rozdýchával, kdybys mu to dělala ty. Věřit, že nebude dělat cokoliv, co podlomí tvoji důvěru ve váš vztah. Protože jednou jsi asi schopná mu odpustit a znovu mu časem důvěřovat, ale pokud to udělá znovu, tak už tě to zlomí úplně.

Řekni, že volba je na něm. Že ho nemůžeš do ničeho nutit. Ale že ty hodláš být pouze ve vztahu, kde si můžou dva lidi plně důvěřovat a komunikovat spolu o případných problémech.

Ukaž mu i ty hranice. Ať ví, že na něm nevisíš a obejdeš se v životě bez něj, pokud se bude chovat jako de*il.

Btw umíte a můžete spolu komunikovat o vašem vztahu a případných problémech??

Promiň, za mě to jsou opravdu hormony. To, že se mi o někom zdá, není nevěra. Ani to, že mu to řeknu/napíšu, stále nepovazuju za emoční neveru. Když chlap řekne jiný ženský, že jí to sluší a že je hezká mi stále přijde normální v rámci nějaké snahy podpořit druhého (Ano, i manžel od rodiny by stále měl umět podporovat i jiné ženy ve svém okolí. )
Co už by mnou asi zamávalo je to slovo "nejhezčí "... na jednu stranu si dovedu zcela v klidu představit, že ho manžel použije vůči jiné ženě proto, aby si ona uvedomila, že jí říká, že je fakt hezká. Na druhou ve mě žárlivost vzbuzuje.
Dej tomu čas. Pokud si to fakt nesedne, jak opadnou hormony, jdete do té poradny. A hlavně s ní zkus mluvit, protože jinak se to jen zhorší. Zcela otevřeně mluvit (i způsobem "zranuje mě, když tohle říkáš ", "cítím se tak a tak, potrebuju vědět, jak to vidíš ty"). A drž se. Přijde mi, že jinak popisuješ hezký vztah, o který stojí za to bojovat.

@nikita2118 ono to je dost riziko takovychto povolani, kdy jsi v kontaktu s lidma/fanynkama. Mela jsem fajn kamarada(bohuzel letos umrel) , ktery pracoval ve vinarne na baru. Krom toho ze naleval a prodavat, tak celou dobu flirtoval se vsemi prirombymi zenami. Proste byl takovy. Mel tou dobou svou mladou zwnu a miminko. Je tedy fakt, ze za nakolik let praci v baru vymenil za jinou. Tvrdil, ze je to moc narocne protoze dlouho do noci a taky to svadi k piti. Mozna na te zmene zapracovala i jeho zena, ale mozna vubec. Krom reci, placancu/dotyku a polibku na uvitanou a na rozloucenou si myslim, ze ji byl verny a byli spolu spokojeni. U nas se proste s kamarady casto olibavame na pozdrav, to fskt neberu jako neveru.

Asi by se mi nelíbilo označení, že je nejhezčí a že je rozumný...ale mám klienta, tykáme si. Když mu něco zařídím tak si vzdychne, že "až se budu rozvádět, ať mu dám vědět", když něco zadrbe "miláčku můj nejúžasnější, můžeš prosím zavolat na pojišťovnu?". Pochválí mi nohy v šatech, zadek v kalhotech, koupi mi kafe... v životě po mě nevyjel, je to prostě jeho způsob komunikace, ví, že když zalichotí tak ho to dostane do lepší vyjednávací pozice. Úplně na začátku jsem byla polichocena, pak jsem byla svědkem jak stejně lichotil staré prodavačce v trafice 😁. Chci tím říct, že záleží jestli je to prostě jeho způsob vyjadřování a vlivem hormonů jste teď citlivější...nebo je to výjimka v jeho chování

@1pomnenka zbytečně? Manžel píše jiné, že je nejhezčí holka, kterou kdy viděl, a vona řekne, že si za to, že ji to trápí, může sama?
EMOČNÍ NEVĚRA JE NEVĚRA.

Hele neber si z toho malého vzorku super silných uvědomělých žen nad věcí mustr..ne každá taková jsme.. chápu tvojí bolest, zradu a pocit ztráty...on tam sice je, ale už to není on..je jedno, kolikrát řekne, že nejhezčí jsi ty a podobně.. už to nikdy nezní tak, jak to znělo před tím. Tak to prostě je. Pro někoho, kdo si myslí, že jsou s tím druhým nejlepší parťáci, je to pak šílené vystřízlivění. Takže já tvojí bolest chápu. Já jsem extrémně proti nevěře, ale snad je vážně lepší jedna neúmyslná opilecká su**čka, než tohle emoční investování do cizích.. toť můj názor... takže ne, mně nepřijde, že bys přeháněla, nebo byla hysterická...jsi zrazená, o to víc, že jsi ve stavu, kdy se ani nemůžeš bránit, ani nemůžeš utéct ani nic... Na tyhle pocity máš po jeho odporným chování sakra nárok...o tom žádná.. teď spíš, co dál...ono je to důležitý...odpustit a neřešit ( pardon, věřit už nikdy nebudeš, tak to prostě je), nebo neodpustit a nejít dál, ale to pak musíš řešit brzy, protože tejrat se tam s ním, čekat na každou další akci, pořád ho podezírat a trestat ho..to se vám taky nebude žít dobře. Já jsem za( pokud je to normální aspoň slušnej člověk ( v uvozovkách)) si s ním sednout a vysvětlit mu, jak strašně tě zradil, ponížil, ublížil...a nastínila bych mu situaci, kdy bys to třebas mohla udělat ty( nejlépe mu to nastínit s někým, koho nemá rád, nebo si pribarvit historku o nějakém tvém ctiteli 😁), protože oni si to asi neumí představit, že by taky v tý pozici mohli být oni... uvidíš na něm ( znáš ho) , jestli je z toho špatnej, nebo ti chce jenom zavřít hubu...hele ve finále je to rozhodnutí na tobě..jsou jenom dvě možnosti... buď to zkousnes a přestaneš už to řešit, nebo půjdete od sebe..jo vlastně ješte jedna.. budete žít v tomhle dusným prostředí dál. Je mi tě líto, je to odporný

@mrkvovydort Hormony jsou prevít, toto není důvod k tomu, aby sebrala děti a odešla od manžela. Věřím, že to bolí, ale za pár týdnů to bude vidět jinak. Na razantní řešení to nevidím.

@1pomnenka Ja mam prave opravdu chuť odejít ale v hlavě nejde samozřejmě vim , ze odcházet by bylo az příliš. Manžel se rozbrečel a omlouval se , ze to byl chvilkový zkrat a v tu chvíli mu možná nejhezčí přišla ale možná prý proto , ze je cizy a ze si chtěl pohonit ego. Pry si uvědomil co je pro něj nejdůležitější a váhu to pro něj nemělo. Pry ho to k ni netáhne. Říkám si : krása je pomíjivá , žije s námi. K nám se vrací a doma lásku dává. Slíbil že to už neudělá a když si to bude myslet, nechá si to v hlavě. Tak mu teď věřím. Vypadal Uprime ( znám ho ) , zkusim se ted zaměřit hodně na sebe , cvičení a pracovat na vztahu at komunikujeme a nejsme vzdáleni. Aby se nám vrátila intimita. Ja bych to nevydržela moc dlouho byt v tomhle dusnu. Ubližuju jen sobě. Děkuji všem za odpovědi , míč casu nemam tak nepíšu odpovědi zvlášť, tak hromadně moc dekuju. Za názory i za podporu. Zakl.

Tohle by me rozhodilo vic než kdyby si odskočil do bordelu a zaplatil za kvalitní s*x ale tohle mame každá jinak, jak vidno z tehle diskuze 🤔

@1pomnenka v tomto případě, ale jde o jeho hormony ne? Já nevěru zažila. A upřímně možné vic bolely takový ty emoční věci než přímo ten sex. Jak píše @martinka_33

@1pomnenka jaké hormony? To, co udělal, je objektivně nevěra a hnus a nemá to absolutně nic společného s tím, jestli je autorka těhotná.

To, jak to budou řešit, je na nich, ale snažit se jí namluvit, že je to no biggie, je padlý na hlavu.

@nikita2118 myslím, že by nebylo od věci to řešit s nějakým parovým terapeutem. Ať si to lépe vyříkáte, ať on si vyřeší, proč se to vlastně stalo (protože takhle sám podle mě k vyřešení jen tak snadno nedojde), ať i ty přijdeš na to, jestli chceš dal pokračovat nebo ne.

Držím pěsti, ať to zvládneš, ať už s ním nebo ne.

@mrkvovydort Jsi mimo mísu nebo nerozumíš psanému textu, autorka dotazu je po porodu. Nic jí nenamlouvám, jen je třeba zachovat klidnou hlavu a neudělat zbrklé rozhodnutí. Toť vše. Myslím to s ní dobře, to mi věř.

@1pomnenka jak to souvisí, že je po porodu? Ona z toho není v háji proto, že má hormony, ale proto, že ji partner podvedl.

@mrkvovydort Souvisí, aby v návalu hormonů neudělala hloupost, nesbalila děti a neodešla. Vím, že je v háji, kdo by nebyl. Nechme toho, to autorce nepomůže, když tu budeme slovíčkařit.

Za mě to banalita není. Zejména v období těhotenství a po porodu je žena zranitelná a měla by věřit, že se na partnera může spolehnout - a to, že on se bude chovat tak, aby byla v pohodě, je to to nejmenší, co může udělat. Vůbec se nedivím, že to řešíš, i za normálních okolností by mě něco takového zasáhlo, natož čerstvě po porodu. Jo, snažila bych se to přejít, zejména, když jsou ve hře děti, ale rukou bych nad tím nemávla. Pro mě je důležité věřit manželovi a nedovedu si představit, že bych byla ve vztahu, kde by ta důvěra nebyla. A tohle by tou důvěrou sakra otřáslo.
@cilkat za mě absolutně ne. Ano, pokud můj manžel kolegyni apod. řekne, že jí to sluší, tak se z toho hroutit nebudu, ale ve chvíli, kdy jí bude vypisovat, jak jí to slušelo, nebo jí vykládat, že je hezká, tak rozhodně v pohodě nebudu. To už je za hranicí normální komunikace a i by mi vadily podobné komentáře na mě od zadaného chlapa. To je za mě ženská solidarita. Vnímám to tak, že ve chvíli, kdy se chlap tímhle způsobem k někomu chová, tak tím svoji ženu shazuje. I kdyby měl za manželku ropuchu, tak pro něj má být ona ta nejkrásnější.