Jak zvládnout partnerské napětí po narození dvojčat?
Zdravím všechny, chtěl bych si nechat poradit ohledně mé přítelkyně po porodu. Před 2 měsíci se nám narodily dvouvaječná dvojčata a po krátkém pobytu v nemocnici jsou již doma. Teď tedy k problému. Přítelkyni doma pomáhám každý den, jak to jen jde ( vařím pro oba, peru, uklízím, chodím na nákupy, vstávám v noci s přítelkyní, abych ji pomohl s kojením, takže i přebalím, zvážím, podám co potřebuje. Přes den když si chce odpočinout tak mám děti v obývacím pokoji a hlídám je / utěšuji , aby si mohla zdřímnout). I přesto, přítelkyně do mě neustále ryje, jak ji údajně vůbec nepomáhám, že z otcovské si dělám osobní volno, že je mi to jedno a jako bych nebyl ani doma přítomen, a aj se občas hádáme. Nikam mimo barák nechodím, jsem celé dny doma a starám se o ně, takže žádná hospoda, aktivity venku, přátelé nic... Celkem mě dost děsí představa, až se vrátím do zaměstnání, a bude na to sama po dobu mého pobytu v práci, s čím přijde poté. (pracuji na směny). Naši rodinu mám opravdu moc rád a nechtěl bych, aby to dopadlo rozchodem a střídavou péčí, jen netuším jak dlouho to ještě půjde takto vydržet. Chápu, že starost o naše 2 děti je náročná, proto ji také pomáhám co to jde opravdu 24/7. Hlídání možné není, vzhledem ke kojení a od rodin bydlíme daleko aby nám občas pomohli. Obávám se, že tohle není vina hormonů, které zajisté ještě stále dost pracují, protože přítelkyni znám dobře a nepřijde mi, že by z ni "mluvily hormony". Od vás bych chtěl slyšet radu, co mám dělat, protože již opravdu nevím. Děkuji předem za všechny odpovědi.
Mozna to neni o tom co delas, ale o tom co rikas. To do ni taky doma neustale hustis jak jsi super a co bude delat, az pujdes do prace? A jestli si uvedomuje jak ji ted moc pomahas a jestli to ocenuje? Jestli ty toho do ni psychicky nevalis tolik, ze je vycerpana z tebe stejne tak jako z deti..
Mozna mi neco uniklo, ale ty ted nejsi v praci, ty jsi na otcovske, ze? Takze proc porad pises, ze ji pomahas? Co bys mel taky na otcovsky delat jineho nez starat se o deti? Ty ji nepomahas, vy jste ted oba doma, abyste se starali o deti. Take moc nechapu jak to motas i tady v diskuzi dohromady, ze v praci muzes udelat chybu z nevyspani apod. - no, ty ale ted v praci jeste nejsi?
Zkus ji dat pokoj a duveru, nevymyslej ji na pomoc babicky ani nic jineho a ona to zvladne.
Jeste pises, ze deti jsou zdrave, jsou jim 2 mesice a (vyjma dneska) je venku krasne. Zavolejte lekari, jestli na kratkou prochazku s kocarkem ven uz muzete. Jinak se zblaznite vsichni.
@tereza0111 Tak samozřejmě že jsem na otcovskou šel, abych ji pomáhal jak to jde. Tady jde o to, že i přesto, že zastávám veškerou práci, vyjma kojení, tak se dočkám jedině kritiky, jak nic nedělám, že si z toho dělám volno atd. Určitě do ní nic nevalím, také to zajisté nemá lehké a to by ji určitě neulehčilo. V práci ještě nejsem, ale již jednou jsem vlivem nevyspání udělal nemalou chybu, proto to zminuji, že bych byl nerad aby se to opakovalo. Potřebuju být v práci aspon jakš takš použitelný, protože stačí drobnost, a je z toho malér, což ve stínu toho, že se teď u nás v práci propouští kdo může (nedostatek zakázek) mě zrovna neuklidnuje.
@rebe Žadný strach, vím že se starám především o potomky, né jen o domácnost/ženu. Nikdy by mne nenapadla taková zhovadilost, jako začit do ní valit, že ji i detem pomaham a že až pujdu do práce, že se z toho..... V tomto případě spoléhám trošku i na to, až se do té práce vrátím, tak by si mohla všimnout toho rozdílu, když "jsem byl doma" a "když nejsem doma" a třeba ji to i dojde, že veškeré řeči o tom, jak jsem nic nedělal byly naprosto mimo. Třeba na to jen potřebuje dojít sama. Každopadně ty případy co sem psali ostatní tak ve svém okolí osobně znám, a takto bych opravdu dopadnout nechtěl. Nehodlám ji něco vyčítat nebo na ni jakkoliv útočit, chci to vyřešit v klidu. Proto jsem rád, že zde je několik úhlů pohledu a každý si samozřejmě čtu a přemýšlím o tom. Nechat ji v tom chvíli koupat beru jako úplně nejkrajnější (až extrémní) řešení.
@nitram123 On je bohužel problém v tom, že mnohé uživatelky na tomto webu jsou opravdu alergické na "pomáhám jí"...protože to berou tak, že když jste oba v jedné domácnosti, tak se na ní podílíte SPOLEČNĚ, ne že muž POMÁHÁ ženě s úklidem. jako výsledek je to samý, vyznění je dost jiný, no (doby, kdy ženy byly full time hospodyně v domácnosti a muži jen domů nosili peeníze, už dávno minuly...a i dříve bylo zcela běžné, že v průměrné měštanské rodině byla vždy nějaká ta děvečka, služka, kuchařka, co paní domu se vším pomáhala). Tady jde evidentně o to, že momentálně se až na výjimky ona teda nepodílí na vedení domácnosti, neb přece kojí a pořád jí to přijde teda málo. No tak na jednu stranu mi jí trochu bude asi líto, ale zřejmě potřebuje opravdu tvůj návrat do práce, aby si uvědomila, že třeba 10 hodin denně na to prostě bude fakt úplně sama na všechno. A teda jestli i kluky přebaluješ, oblíkáš atd., tak za mě děláš o 200% víc než většina chlapů a jesti si toho tvoje přítelkyně neváží, tak má zřejmě klapky na očích a možná fakt i nějaký psychický problém (za který ne nutně může).
Držím palce, ať se to všechno srovná!
@ninive211 Přebaluju oblékám, a vstávám v noci i s pritelkyní když má kojit, kdy kluky opět přebalím a nachystám na kojení. Pak je vezmu a donesu je až k prsu. Mám přátele co již také mají potomky, a když jsem jim říkal, jak se doma o všechny a všechno starám, tak na mě nevěřícně koukali, že oni toho tolik nedělali ani z daleka. Proto jsem také psal sem, protože me již nenapadalo nic, co se může u nas v domácnosti dít, že údajně dělám málo pro všechny, když i mé okolí se tomu divilo.
@nitram123 Ještě přihodím jeden postřeh - občas jsem tak unavená a frustrovaná, že jsem na svého muže hnusná, i dkyž vím, že mu křivdím. Jinými slovy, to, že tvoje žena říká, že toho málo děláš, nemusí nutně znamenat, že si opravdu myslí, že toho málo děláš, ale může to znameta čistě to, že je to na ni moc. A možná oprvadu potřebuje víc psychickou podporu než skutečnou činnost, možná potřebuje jen slyšet, že je to masakr a je jasné, že je toho na ni moc...
@nitram123 Delas mesic a pul to, co delaji normalne zeny roky samy po nalozi porodu a vcetne krmeni/kojeni a chces za to metal.
Uklidni se, prestan myslet jenom na sebe a na to jak strasne trpis, zes mesic varil a prebaloval deti a uz to nevydrzis. Zena je jeste pod naporem hormonu z tehotenstvi a porodu dvojcat, sotva ji skoncilo sestinedeli. Kdyz ti bude neco vycitat, zeptej se ji, co ji chybi, cim bys ji mohl podporit. A kdyz to nepomuze a ty budes vedet, ze delas maximum, pust vytky druhym uchem ven a hlavne prestan knourat a litovat se, zes ani nesel do hospody, takovej chudak.
Neres, jak to bude partnerka zvladat bez tebe. Bud to zvladat bude, tak super, nebo nebude, tak to budete resit. Ted opravdu nic nevymyslis.
Ahoj moc vám fandím, z toho co píšete, tak opravdu děláte toho spoustu.
Jen bych se fakt obrněla neprůstřelným štítem a útoky přítelkyně bych si nepouštěla k tělu, nebrala osobně...Je frustrovaná, musí si zvyknout a až si zvykne fyzicky i psychicky, vše jí zpětně dojde. Buďte silný a zkuste si to opravdu nebrat osobně.
Pak mě ještě napadlo že je teď sociálně asi dost izolovaná, potřebuje se vymluvit a vyventilovat, postěžovat si i když třeba v nitru ví že pomáháte, tak ale ta frustrace je masivní a ona se je musí odventilovat. Jste první a asi i jediný po ruce, hromosvod. Vím, není to v běžném životě akceptovatelné pokud se k nám takto někdo chová, ale toto je extrémní stresová situace, čili jako možné řešení úlevy by to možná mohlo posloužit...dočasně!
A pak ještě...můj partner v obtížných situacích najíždí na mód přežití = je racionální, funkční a praktický. A neuvědomuje si že mě v některých chvílích nejvíc, ale fakt nejvíc pomůže prosté obejmutí, pohlazení, nebo říct že jsem úžasná a nádherná ženská a že mě obdivuje a miluje.
ehh cože? Mě nevadí to, že jí pomáhám 😀 Jsem asi šel na otcovskou a na neplacený volno z hecu ne? A že tu knouram ze nemohu do hospody? KDE? psal jsem, že tam nechodím, kvůli takovým lidem, které hned napadne že "urcite chodim do hospody a kašlu na to". To opravdu nechodím a je mi nějaká hospoda naprosto volná. Nechci za to medaili nebo slávu, ale příspěvek jsem psal, protože to, že pomáhám rodině jak to jde a místo toho se dovím, jak na to kašlu a kdoví co ještě, a zajimá mě, čím to může být a co mohu udělat. Partnerky jsem se ptal, co pro ni mohu udělat, co ji chybí a nikdy jsem se odpovědi nedočkal, sklopila hlavu a nevěděla co říct, a když už něco z ni vypadlo tak opět to stejné, že nic nedělám apod. Hladím ji po tváři a povidám si s ní běžně.
@ai30 Přece nepíše, že to neuznává. Ale prostě náročné to je pro oba a možná má zakladatel strach, jak to sama zvládne, když má problém fungovat s partnerem za zády. Nelze všechno svádět na hormony, v životě můžou přijít těžší věci, nemoc, osobní či finanční krize, a je potřeba vše ustát se slušností. On není jediný chlap, který funguje v domácnosti a ona není jediná ženská, která porodila a padá únavou.
@1772 Pise, ze mu neprijde, ze by z ni 'mluvily hormony'. Evidentne ma s zenami po porodu takove rozsahle zkusenosti, ze je schopny to fundovane zhodnotit.
A promin, ale michat sem financni krizi je fakt uplne mimo. Jo, budou toho muset zvladnout vic. Da se to vzit i tak, ze pan tazatel bude muset zvladnout i tezsi veci, nez nstvanou manzelku a peci o novorozence, ktera realne spociva v prebaleni, prani a vareni pro dva lidi.
A bylo by fajn tady ten gaslighting o 'svadeni na hormony' nechat v minulem stoleti. Precti si prosim neco o tom, jakymi hormonalnimi vykyvy zena po porodu prochazi. Psychicke potize v dobe po porodu jsou normalni, velmi bezne a tlak na to, aby zena z porodni kozy vyskocila, upravila se a dala se do peceni, ale hlavne, HLAVNE si na nic nestezovala a nedelala potize, protoze jinak je neschopna matka a neschopna zena je 🙄rolling_eyes:.
Zkusila bych se poradit s nějakým psychologem/psychiatrem. Podle mě může jít klidně o poporodní depresi, nebo dokonce hůř (poporodní psychóza). Toto je potřeba vyloučit nebo řešit, jinak se jakákoliv další snaha mine účinkem.
Jinak můj muž se angažoval fifity fifty, někdy i víc než já, ale pokud chodil do práce, bylo jasné, že k dítěti vstávám já. Hodně pomáhalo dávat si vzájemné volno - zezačátku i třeba jen na hodinku na dvě, v tu chvíli po druhém nic nechtít - a později se vystřídat .
@nitram123 já teda nevím, ale jakmile se pustí domu dítě z porodnice , už může jít ven v kočárku i na 10 min. Kdo vám to zakázal? Jako obvodacka? V kolikatym týdnu se narodili a vážili? Kolik mají teď a váží? Mám dceru, narodila se ve 28t..posteli nás po dvou měsících z nemocnice, vážila 2500kg.. Po tydnu jsem s ní šla ven a to už v porodnici mi říkali kdybych chtěla můžu s ní ven. Tak pokud nejsou děti nemocný nějak, nechápu proč by nemohly ven?
@urtica No u nas to zatím děláme tak, že jak se nakrmí děti, tak já si je přenesu do obyvaku a utěšuju je atd, aby se přítelkyně v ložnici vyspala chvíli bez řevu v klidu. Jinak o mém návratu do práce jsme se bavili, že by nebylo špatné, abych do práce sel i trošku použitelný že tam mam jistou zodpovědnost, a sepsula me stím, že ona má taky zodpovědnost doma za deti, stejně jako já v práci, a že se z toho chci prý vyvlíknout abych vychrapoval a ona že bude lítat kolem dětí.
@sorboni30 Obvodačka i v nemocnici nám to nedoporučili, dětí váží kolem 2200g. Osobně tomu moc nerozumím, proč by jsme aspon na chvíli nemohli, kor když venku nejsou mrazy a teplé oblečení také máme... A samozřejmě at je nedoporučení jakkoliv na hlavu, tak přítelkyně se tím prostě chce řídit a hotovo.
@nitram123 2200g? Kde jste rodili? Jsem asi nějak mimo.. ale děti mají 2200g a vy jste měsíc či dva měsíce doma? Pochopila jsem správně? Kolik měli váhu když je pouštěli domu a když se narodili? U nás se pouští miminka až od 2500g z porodnice a pokud vysaji celou dávku z prsu nebo příkrm lahev. To teď docela nechápu...
Každopádně ještě jedna věc pokud miminka stále krmí i 3hod v kuse a mají stále hlad.. růstový spurt. To je celkem na palici, zažila jsem s klukama dvojkama 2x a stále měli hlad a řvali. Nakonec jsem je dokrmila umělým a spali uzasne, zakrmili se a vše ok.
Přibírají děti? Máte doma váhu a vazite je?
Pokud nepřibírají, může mít taky slabé mléko a nedokrmi je..může být pak vysílená slabá a psychicky v háji.. je hodně věcí být maličkosti na které je dobre se podívat i podrobněji...
Ty jo a teď by mne zajímala i verze tvé ženy. Aby o o to nakonec nebylo až tak jednoznačné 🙂
Dokázaly se už plně nakojit z prsu, tak je pustili.Já měl také za to, že se pouští až od 2.5kg ale očividně ne, také mě to překvapilo, když mi pritelkyne volala, že už je budou pouštět. Děti přibírají podle doktorky v pohodě, a samozřejmě že je stále vážíme, máme na to koupenou váhu a hlídáme to poctivě. Mléka má dostatek, jen se občas stane jak píšete, že je nakrmí a po chvíli řvou že chcou ještě, ale to není pravidlem.
@nitram123 Takze tvoje deti pustili po tydnu z porodnice, kdyz ted, ve dvou mesicich maji 2.2kg, ale taky vam nedoporucili s nimi dalsi dva mesice jit ven? Jasny jasny...
A proc ted resis, jak budes unaveny, az se vratis do prace? Je to ted to nejzasadnejsi tema, ktere je potreba vyresit? Nestaci to resit, az to bude aktualni a zaroven v tom zohlednit to, jak na tom budou zrovna deti?
Ja chapu, ze jsou to obrovske galeje, ale uvedom si, ze mas cely den volno na to, abys uvaril pro dva lidi a prebalil dva novorozence. To fakt neni zas takovy ultimatni quest.
Pokud přítelkyně nebyla "nemakačenko" už před porodem, pak za to určitě mohou hormony, jde o poporodní blues nebo náběh na poporodní depresi. Jasně, ta únava je pekelná (a to jsem měla pokaždé jen jedno dítě) a často pak frustraci matka vylévá na nejbližšího dospěláka, ale taky je tam ta potřeba starat se o miminko a mít ho u sebe. Pokud opravdu veškerou péči nechává na tobě, pak je na místě vyhledat odbornou pomoc.
I přesto, že je samozřejmě velmi nadprůměrné, co vše doma děláš, mohlo by k uklidnění situace přispět, kdybys změnil slovník. Děti nemá jen tvá přítelkyně, máš je i ty. Nepochopila jsem, jestli jsi ještě na otcovské dovolené, kterou jsi zmiňoval, nebo už chodíš do práce, tam je situace jiná. Nicméně tak jako tak, nepomáháš přítelkyni s dětmi, ale staráš se o své děti. Nepomáháš jí s domácností, ale staráš se o domácnost, kde žiješ. Neber to nijak zle, rozdělení této péče je záležitostí daného páru, rozhodně děláš víc, než je běžné, ale mít dvojčata je také víc, než je běžné, a slova mají opravdu velkou sílu.