Jsem divná, když manžel má středověké názory?
Ahoj, manžel vyrůstal na vesnici a jeho názory na společné soužití někdy nepřekročily středověké rysy. A tak chci vědět, jestli jsou všichni blázni jenom já letadlo nebo co si myslíte vy. Večerní klasika, uvarim večeři, volám manžela k veceri ( je na dvoře,poflakuje se s pivem a už má hladinku ). Říká, že jíst nechce. Ok, dám jídlo dětem, najím se, Peru, uklízím, zalivám zahradu. Manžel se mezitím přesune dovnitř hluboce uražen, že mu to rizoto nejdu nabrat na talíř. Nabídnu se mu,odmítne. Když dojí, poprosím ho, aby zbytek jídla v kastrolu da do lednice. Začne řvát, co si dovoluju, jestli jsem ženská nebo chlap atd. Mně na tom teda nepřijde nic divného, jim poslední, tak sklidím jídlo. Manžel začal být ale fakt hnusnej. Křičel atd. Pak mi řekl, že se mnou nechce jet na dovolenou atd. Jsem divná ?
@llluckaaa jsou tam určitě dispozice z dětství. Před chvilkou jsem přišla z kostela,ptám se ho, jestli se domluvíme na nějakých věcech ohledně dovolené a on mi odpověděl, že jde odpoledne domlouvat s kamarádem co s náma jede. To už jsem vypěnila že by bylo taky fajn domluvit se o něčem se mnou...a začali říkat,že teď nic řešit nechce. Přijdu si jak paty kolo u vozu.
Kostelní chudinka zvyklá šlapat brázdu a ožralý bezcitný hovado. Gratuluji. Vaše děti se z toho nikdy nevzpamatují a budou nešťastný jako ty, popř. budou tyranizovat, týrat a ničit všechny kolem sebe. Předpokládám, že odejít nechceš, nemůžeš, dělat taky nic nebudeš, k psychoterapeutovi nemáš kdy chodit a ani prachy a vůbec - na co? Rodina tě nepodpoří a ta jeho tě stáhne z kůže.
Ty jsi dospělá, je mi jedno, co bude s tebou, ale vůbec to vědomí, že v tomto vyrůstají děti a vidí to, mi působí vysloveně fyzickou bolest.
To je tak beznadějný, že se mi z toho svírá v krku.
@llluckaaa Víš, co je nejhorší? Že je to totálně marný. Tenhle typ neodejde, nic si nevynutí a prostě to už nějak doklepe. Ač to bude jen horší. A ta bolest a utrpení půjde zase dál. V podobě těch dětí. Rady jsou tady k ničemu.
A že jednu velmi často chytne, o tom vůbec nepochybuj. A jestli ne, tak se to stane v tu vteřinu, kdy poprvé otevře pusu. Zajde si do kostela a dál se bude tyranovi podbízet a šlapat brázdu.
Autorko, rady jsou zbytečný, ale jestli chceš, napíšu ti, jak to chodí u nás a co vidí naše děti.
Jsme běžná rodina s dětmi a běžnými problémy. Zrovna nedávno, ve 13. roce našeho manželství jsme měli krizi. Nic se nám nevyhýbá, děláme běžné chyby, samozřejmě se hádáme a já mívám parádní PMS 🙂.
Ale běžný provoz a normální den:
Manžel dětem zalije čaj, já připravím snídani a svačinky. Manžel je rozveze do škol.
Manžel mě hodí do práce, sám jede do svého officu.
Odpoledne se manžel zeptá, co potřebujeme nakoupit, já zhodnotím zásoby, píšu lísteček, manžel jede do obchodu. Já připravím večeři, manžel umyje nádobí, které nesmí do myčky. Já žehlím, on zalévá zahradu. Já honím děti do postele, on mi v dílně opraví prasklý podpatek. V pátek on luxuje, já za ním valím s mopem. Vše bez řevu, bez nutnosti prosit se, automaticky. Dovolené řešíme průběžně, povídáme si, nadhazujeme, co nás láká, pak něco spolu zabookujeme. Já třeba navrhnu, že bych koukla na zříceninu Trosky, zamluvíme spolu hotel a wellness, on naplánuje trasu, odveze nás, naplánuje turistickou trasu, kontroluje, zda jdeme správě... a tak pořád dokola.
Samozřejmě máme bambiliardu běžných problémů. Nosí mi kytky jen k příležitostem, málokdy mě někam sám od sebe romanticky pozve a blablabla.
Ale tohle vidí denodenně naše děti. A děti se učí nápodobou. Co vidí ty tvoje?
@orchidis Takhle - nezijeme s nimi, takže nemůžeme vědět, jak moc špatný to tam je a jestli je tam šance na změnu k lepšímu. Třeba jo, treba ji někdo otevře oči a uvidí to, co jiní. Ze není normální svou ženu ponizovat ani si z ni dělat služku, ze on se k ni nezačne chovat lip, dokud mu ona bude ustupovat a tolerovat to. Ze není její povinnosti prožít svůj život vedle psychického (a časem třeba i fyzického) tyrana, ze její děti budou pokračovat v rodinném modelu, kde je chlap hovado a žena mu to trpí,…
Autorko, dokud bude TVÝM největším problémem, že tě nechce vzít milostivě na dovolenou, tak se toho středověku nezbavíš a pravděpodobně bude jen hůř.
@orchidis z tvého pohledu se možná jedna o submisivni kostelní chudinku, ale treba je to žena hledající tu správnou cestu a sbírajíci sílu na radikálnější řešení. nicméně pokud je jejím jediným problémem, který si uvědomuje, nefostatecne plánování společne dovolene, tak ji asi současná situace vyhovuje a měnit ji ani nechce 🤔
Pokud se jednou rozhodneš odejít, budeš to mít těžší. Znám katolické prostředí a je tam určitý tlak na udržení rodiny, ale pokud je v rodinně alkoholismus, chová se k tobě jak k hadru na podlahu, nikdo tě nemůže vinit z krachu manželství. Dá se udělat i církevní rozvod, ale to by chtělo probrat s někým, kdo tomu rozumí. Já vím, že to nějak řešit jde, ale neznám všechny možnosti.
Za mě si nalej čistého vína (obrazně), podívej se, jak se k tobě chová. O tu dovolenou vůbec nejde, to je třešnička na dortu. Jde o to, že je alkoholik, absolutně ho nezajímáš, si pro něj nula, nikdy si tě nebude vážit, i když budeš dělat první poslední, aby ses mu zavděčila. Chceš, aby si jednou dcera přivedla domů kopii svého otce? Chceš, aby se syn choval k ženám jako tvůj muž k tobě?
Jdi do knihkupectví, včera jsem tam byla a viděla jsem tam zajímavou knížku o manipulaci. Začni na sobě pracovat, na svém sebevědomí, najdi si psychologa (jsou i na pojišťovnu, ale jsou dlouhé čekací lhůty) a začni rozplétat, proč jsi si "vybrala" takového partnera jako máš teď. Bylo by zajímavé podívat se na tebe, jaké si neseš vzorce ze své původní rodiny.
Držím pěsti, aby ses probrala a začala svou situaci řešit.
To, že jsi tady dostala trochu čočku, nejsme trénované psycholožky a někdy je to fakt frustrující číst jak to má někdo doma totálně blbé, ale vlastně vidíš, že tu situaci řešit nechce, že se chová jako pštros a strká hlavu do písku, pak je těžké reagovat empaticky.
Je vidět, že to chceš řešit a trochu se v tom placas. Je super, že mu říkáš ať uklidí kastrol a to Ti přijde normální, je super, že se ozýváš i kvůli dovolené. A je super, že už ten pohár pomalu začíná pretekat, aspoň to z toho co píšeš cítím.
Vím, co manipulace dokáže udělat i z docela sebevědomých lidi, pokud si manipulátora najdou za partnera. Oni ti manipulátoři kolikrát když ptáčka lapaji, dokážou působit charismaticky a byt okouzlující...
Každopádně jak už tu padlo, pryč od něj kvůli dětem! Jestli se změní, tak jedině tím šokem z odmítnutí. Nemusí jít hned o rozvod, stačí vzít děti na dovolenou sama a jen mu napsat pár řádků, že teda sis to naplánovala bez něj. A podobně 🙂 Když z toho rozvod bude, je to o něm, Ty bys mu jen nastavila zrcadlo 😉
Ze mě si tatínek moji dcery taky zkoušel udělat sluzku (taky to má z rodiny) a to bylo mnohem min než u vás, ale už s ním nejsem. A manzela naopak musím někdy krotit, aby nedělal věci pro nás na úkor sebe. Podporujeme se, vycházíme si vstříc, když kojím, udela mi čaj, jezdí nakupovat, dovolenou se klidně přizpůsobí mě a rozhodně ji plánujeme spolu, a tak. Jo, taky někdy přijde z práce zpruzeny a dokáže říct i hodně hnusné věci občas, ale většinou si to dokážeme nějak vyrikat a je to pak lepší. Sice se u toho většinou div nepohadame znovu, ale po chvilce se začínáme chápat a naslouchat si. Tím chci říct, že ne všichni chlapi žijí ve středověku a toho Tvého bych do toho středověku poslala - nebo i někam hlouběji ;)
A myslím to s tou dovolenou tak, že najde prázdný barák, a když bude pečlivě hledat, uvidí někde nějaký vzkaz. A klidně mu i naznačit, že ten barák by mohl zůstat prázdný jestli on něco nezmění.
Prostě středověk už není i proto, že ženy mají jak být samostatné 🙂
A zeptám se, a opravdu mě zajímá odpověď, jestli takový byl vždycky? Jaký byl když jste se seznámili?
Nikdy nikomu nebudu dělat pí**. Ehm, služku. 😃 To by na mě zkusil jen jednou a okamžitě bych odešla. Však jste to o něm musela vědět už dřív, ne? Proč jste s ním zůstala? Mohou za to převážně jeho rodiče, určitě to Eni jen vesnicí. Evidentně dělala jeho matka služku „pánům tvorstva“. Má tchýně taky, ale když jsem ukázala partnerovi jak funguje normální svět, tak to rychle pochopil. Kdyby ne, ani bych si ho nevzala.
Ani pokud jste na mateřský, tak nejste povinna mužskýmu posluhovat, natož když chodí oba partneři do práce. Jakože přijdou domů, chlap si otevře lahváče a pustí si televizi zatímco žena kmitá, vaří, péče, uklízí, pere atd. 😃 Tak určitě.
Noo, asi takhle... Dalo by se ještě pochopit, že ho obskakujes, zatímco on se válí na gauči, takových ženských stále je mraky, ale aby po tobě i přes to všechno řval a ponižoval tě, kor před dětmi, to se pochopit nedá, to se dokonce nesmí, poněvadž z těch dětí vyrostou stejné osobnosti, kluci hovada a holky, co si nechají všechno líbit 🤷 taky by mě zajímalo, jestli byl takovýto už i dřív, nebo jestli třeba teď nemá nějaké problémy, které si vylévá na tobě. A k dětem se chová jak? No nevím, zkusila bych s ním hodit řeč, pokud to vůbec půjde, jestli by se mohl mírnit s ohledem na děti, spíš bych se ale přikláněla k odchodu od něj, protože tímhle stylem on tebe a děti zničí 🤔 až vyroste syn, pokud máš, budeš to mít dvojitý ☹️
Autorko, u nás by tohle byla poslední kapka a předvedla bych doma takovou Itálii,že by mě slyšeli i sousedi a možná by i ta večeře skončila na chlapovi a zemi.Tvůj muž je neurvalec, já bych si to nenechala líbit,nebyla bych s ním.Není mužská a ženská role,u nás s třídáme jak v úklidu,tak v opravách atd., když nemůžu já,chlap se s dcerou učí,uklízí,umyje nádobí,vysaje,já zase si lecos opravím atd. partneři si jsou rovnoceni.
Ahoj, jo, divná jsi, a to kvůli tomu, ze se ptáš, jestli je takové chování chlapa normální. Stále mě nepřestane udivovat, co všechno si zeny nechají líbit a ze je mohou přitahovat taková havadka. Zajímalo by mě, v jaké rodině vyrůstal - jestli byla jeho mama za služku a otec s lahvacem v ruce panem tvorstva. Těchto rodinných stereotypu se člověk blbě zbavuje a jestli v to vyrůstal, bude tezko takové chování změnit. Pracuj na svém sebevědomí a vymez si své hranice. A do konfrontace ohledně pozice ženy v rodině se s nim pouštěj raději za strizliva a v klidu, s takovými názory bych se ani nedivila, kdyby ti jednu natahnul za tvou “troufalost” mu oponovat.