Jsem těhotná a rozpadá se mi manželství
Ahoj ženy, jsem v osmém měsíci a mám pocit, že na všechno budu sama. S manželem jsme měli řekla bych pohodový vztah, ale nějaké povahové rozdíly tam prostě byly vždy - ne nepřekonatelné, myslím... Jsme spolu 12 let, z toho 3 roky manželé (potkala jsem ho už v 18). Po dostudování VŠ jsem chtěla, abysme byly manželé (a myslela si, že přítel to chce taky). Dlouho se k ničemu neměl, až jsem to nevydržela a svatbu navrhla já. Vypadalo to, že se těší, ale pak přišly první problémy - začal se chovat fakt zvláštně, nic se mnou nechtěl řešit, návštěva úřadu, restaurace atp. ho strašně otravovala. Měla jsem to asi brát jako varování, ale jako vdavekchtivá žena jsem to překousla a plánovala dál. Nakonec teda svatba proběhla a ve svatební den přišel úplně jiný člověk - usměvavý a v pohodě. Svatba říkal že se mu strašně líbila a že kdyby to věděl, tak si to klidně zopakuje.
Po svatbě bylo vše OK, ale byly nějaké třenice ohledně statku mých rodičů, kam jsme jezdili o víkendech, že si tam nemůže dělat věci jak chce a tak. Mě to teda přijde logické a vždycky to u nás v rodině chodilo tak, že se musíme shodnout, že něco bude tak a tak ale přiznávám že i s našima je to někdy těžký, protože lpí na starých pořádcích. Naopak v rodině manžela mu všechno odkývou jak ovce, tchyně ho má jako Boha, protože druhý syn se neobtěžuje ani se jim ozvat a otec už nic neřeší, jen si užívá klidu v důchodu a je mu všechno jedno.
A teď se dostáváme k "jádru pudla" 😠 Já zase po rodině toužící jsem chtěla mít dítě. Dlouho jsme se dokonce snažili a nic, vypadalo to, že dítě fakt chce a nebylo to jen z mojí iniciace, dokonce šel dobrovolně i na spermio, aby se vědělo, že je to z jeho strany OK. Pak minulé léto jsem otěhotněla, vypadal strašně nadšeně, pořád jsme probírali co a jak. Bohužel to ale skončilo ZT, což pro mě bylo strašný. Měla jsem pocit, že mě vůbec nepodržel, možná to ani nějak nechápal, ale co mě nejvíc dostalo bylo, když jsem tam seděla v nemocnici před tím zákrokem a byla tam úplně sama a všichni ostatní tam někoho měli, kdo je tam podpořil. Mě teda vyzvedl a odvez aspoň večer. Pak na mě byl celkem hodnej pár dní a pak se vše vrátilo do starých kolejí.
Další dítě ale vyšlo na první pokus (tedy po dvou letech snažení), byla jsem neuvěřitelně šťastná, ale všimla jsem si z jeho strany že už je to nějaký jiný. Ano i já byla jiná a už nebrala bezproblémový průběh jako samozřejmost, ale on se zase začal chovat vyloženě divně.
Najednou měl rádoby vtipný řeči před přáteli, že uteče do lesa, že jsem ho ke všemu donutila, že on vlastně svatbu ani dítě nechtěl a poslouchala jsem to víckrát, že už si teda vůbec nejsem jistá, že je to vtip. Všem chlapům říká "hlavně se nežeň". Na vyšetření se mnou šel v podstatě z donucení, strašně se tam nudil, protože musel 15! minut čekat v čekárně, na břicho si nikdy nesáhne a ještě má řeči, že to je nechutný, že ve mě něco žije. Prej je to divný, že v tom bytě někdo bude, vždyť nám tam nic nechybí a teď nás bude někdo omezovat. Novorozenci mu prý přijdou hnusný a najednou si rozmyslel, že pohlaví nechce vědět a nemůžu z něj ani vydolovat aby se vyjádřil ke jménu. O nakupování výbavičky to ani nemluvím - absolutně ho to netankuje (což mi teda nějak neva), ale doufala jsem, že mě aspoň někam odveze něco vybrat (nemám auto). No a tohle mě teda bolí asi nejvíc.
Další věci jsou, že dřív mi celkem pomáhal v domácnosti, teď byl pořád "upracovanej" ale ikdyž neměl důvod být, tak nic. Taky jsem v zimě řešila, že se kolem něj furt motá kolegyně v práci, až jsem na něj dokonce uhodila, ale neměla jsem žádnej důkaz a prej nic. Nedávno ale říkal že si našla mladšího přítele. Tak tam snad nic není. Další co se stalo bylo za dobu mého těhu - šli jsme kamarádce na svatbu a on mě tam nechal sedět u stolu a odešel do jiné části restaurace, kde oslňoval servírky a celkově mi přijde, že má teď potřebu se hrozně líbit 😒 Přičítala jsem to krizi středního věku (je mu skoro 40). Další problém nastal nyní, u mých rodičů, kde ztropil scénu a urazil se, že tam už jezdit nebude, když mu máma na další zvířata řekla "ne" - my jsme tam jen o víkendu a starali by se o ně oni. To byla pro mě dost rána. Rodiče mám ráda, pomoc potřebují a teď mám na krku zvířata, která si chtěl pořídit manžel a musím se pokusit je rozprodat, traktor, který vůbec nevím jak dostat na technickou a louky, kterým musím sehnat sekáče. Prostě si pro to všechno vybral nejlepší vhodnou dobu...
Všechno bych ale překousla, kdyby to byl milující manžel, který by se se mnou těšil na miminko, měla bych sílu bojovat. Ale teď mi přijde, že mě ve všem nechává samotnou a upřímně vyděšenou. Přijde mi, že si dělá zadní vrátka k ústupu, aby mohl kdykoli odejít ode mě i od mimi a děsím se, že budu sama.
Abych ale napsala něco na jeho obranu - taktéž si minulý rok jeho rodiče vymysleli rekonstrukci domu, kde byl hodně času a jeho táta má nějaké vážné zdravotní problémy. Přijde mi ale, že si ho pořád jen a jen omlouvám. Např. on to co říká tak nemyslel, vždyť dítě chtěl. On se urazil, protože s našima je to těžký. Ale pořád mi chybí omluva, proč se netěší na naše miminko, na to nějak nemůžu přijít.
JO, ale co mě dostává je, že údajně k porodu jít chce. Aby viděl potomka jako první. Přijde mi, že to ale bere jako nějakou estrádu, kdy ze mě něco vyleze. No prostě nějak nevěřím, že by tam respektoval moje přání a vůbec nevím, jestli si ho tedy k porodu brát.
Omlouvám se za román, ale shrnout všechno do pár vět mi prostě nešlo.
Co mám dělat? Mám se pokusit mu vše odpustit a snažit se ve vztahu za každou cenu setrvat kvůli dceři? Je nějaká naděje, že se to po jejím narození zase srovná, jako po svatbě? Nejsem si totiž jistá, jestli mu dokážu zapomenout, jak mi těhotenství otrávil. 🙄
@xdrak102 Tenkrát jsem to hoodně těžko překousávala, na pár dní jsem se odstěhovala ke kamarádce se svým psem, kterýmu se po něm stýskalo a tenkrát jsem si říkala, že tohle nechci prožít s dítětem a je to tady.. Me a malou vezl pár dní po rozchodu na kontrolu, taky fungoval spíš jako řidič, k dr s námi ani nešel.. to jsem ho ještě nepřemlouvala, to pak na mě přišli večer a napsala jsem mu..že nemá prstýnek by mi bylo hrozně líto.. já jsem si pořád říkala, že to přece nemuže myslet vážně, že to je prostě blbost co se děje.. doufala jsem, že až se spolu přestěhujeme do novýho domu, že se všechno změní a to těhotenství bude už jenom špatná vzpomínka.. co jsem si pročítala příběhy v partnerské poradně na internetu ( a že jsem jich přečetla dost) tak za odchodem chlaoa většinou stojí ženská, ještě když má odejít od dítěte. A kdyby se přiznali, tak by je všichni odsoudili.. akorát mě mrzí, že říká, že jsme se rozešli, protože jsem přehnaně žárlila..
@tyna_as Díky moc za příspěvek, hodně mi pomáhá přečíst si, že někdo prožil něco podobnýho... Jsem ráda, že to u tebe "dopadlo dobře" - resp. že jsi to vše zvládla, protože to co popisuješ je fakt silný kafe... Protože jsi nečetla ostatní příspěvky - můj instinkt nelhal, že něco nehraje. Manžel mě opustil, je to něco přes 14 dní, tzn. cca měsíc před termínem porodu. Najednou shledal, po 12.ti letech vztahu, z toho 3 letech manželství, že máme málo společných zájmů a podobný blbosti, prostě důvod mi v podstatě neřekl, ale co věděl jistě bylo, že se mnou žít nechce a naše manželství bylo "divný".
S děckem a financemi mi ale prý chce pomáhat (obávám se ale, aby neměl zatím černý svědomí a že ho to časem může přejít 😒 ), protože když právě byl do teďka nezájem a řeči o omezování dítětem a vím že na peníze je takový opatrnější, tak už mu nějak nedokážu věřit (a hlavně po tom, co mě takhle brutálně podrazil a vystřihl ze svýho života).
Mimochodem, jako jméno svojí zatím nenarozené dcerky mám taktéž vybranou Elišku 😉
Přeju hodně štěstí, přála bych si to zvládnout tak elegantně jako ty. O práci taktéž přemýšlím, časem zkusím kontaktovat svého zaměstnavatele, protože u nás je i možná práce z domova a bylo by super, kdybych si mohla něco přivydělat, jinak se budu muset pravděpodobně až mi skončí mateřská vystěhovat z bytu k rodičům (nebo přijít o všechny úspory a to se bojím) a to teda nevím jak zvládnout - můj pokojík má asi 20 m2 a momentálně jsme v nájmu se spoustou a spoustou věcí, navíc naši už jsou zvyklí na svůj klid a já taky upřímně, nehledě na to, že většinu přátel mám tady...
Ještě jednou díky 🙂
@xdrak102 preji hodne stesti do budoucna tobe i miminku. Nekdy je lepsi kdyz zena zustane bez chlapa, nez aby dite vyrustalo ve spatnem vztahu. A zvladnes to urcite. Kamaradka tez vychovava dite sama, s byvalym partnerem vychazi ve slusnosti a ted nastoupila do prace a maleho ji hlida deda (jeji tatka) malemu je 2 a pul a vsichni jsou spokojeni. Tak hlavu vzhuru, asi to tak melo byt... bude vam fajn i jen ve dvou🙂
@evca25000 no teda po tom všem by žárlil každý normální člověk a rozhodně by to nebylo přehnaný!!!!
JJ, taky mám dojem, že má tu spoustu "společných zájmů" už někde jinde, nebo minimálně to na to hodně dobře sedí, i mi přišlo, že si nějak hlídal mobil - věčně ho měl uklizenej někde z dosahu a posledně do něj pořád čučel... Já jsem ho dokonce podezírala ohledně jedný kolegyně, která se okolo něj točila (nebyl to jen můj pocit, seznámil nás a moje kamarádka si nezávisle taky hned všimla že ho jasně balí), ale popřel to. No a asi před měsícem a něco ale říkal že si našla nějakýho mladšího přítele, tak nevím jestli je možný aby to byla ona. I kdyby nebyla, nebo to nebyl vůbec nikdo, tak třeba mu to dalo pocit, že by ještě mohl sbalit nějakou úúúúžasnou dvacítku, která by na něj koukala jak na svatej obrázek a plnila mu veškerá přání 😀
@xdrak102 To jsem ráda, že si to myslíš, já si ty dny po rozchodu jenom sypala popel na hlavu a on se chová podle mě naštvaně, k tomu nemá absolutně duvod.. ohledně tý ženský a třeba i tý kolegyně, když jsem si myslela, že mi třeba lže, tak se mi to potvrdilo, prostě intuice jak blázen. Jak jsem je v ten pátek potkala jít spolu, tak jsem uplně tušila, že je potkám s to už bude pro nás konečná. A dokonce si říkám, že bych chtěla aby spolu fakt spali, aspon bysme se nerozešli pro nic.. Tak jestli se chová jinak, i ten prstýnek, tak v tom něco bude. A kdyby jo, tak by aspon po čase zjistil, že s tou novou to není tak perfektní a bezproblémový jak se na první pohled zdálo 😉 počkej jednou přijde s prosíkem a ty ho kopneš do p..... 😉
@mihis My se o barák budeme ještě dohadovat.. chce si ho vzít celý na sebe a mě vyplatit, ale musel by mi dát 540 000kč a to nemá a v tom domě se ještě nedá bydlet.. dneska by to měl řešit s bankou, tak jsem zvědavá jestli se ozve a s čím.. stejně že těm chlapum není hamba, pořídí si dítě a domov a pak to lehce vymění za něco jinýho.. poslední dobou podobných příběhu kolem sebe vidím čím dál víc ☹ a jak to zvládáš? Bojím se jak Viki zvládnu vychovat sama..
@mihis My se o barák budeme ještě dohadovat.. chce si ho vzít celý na sebe a mě vyplatit, ale musel by mi dát 540 000kč a to nemá a v tom domě se ještě nedá bydlet.. dneska by to měl řešit s bankou, tak jsem zvědavá jestli se ozve a s čím.. stejně že těm chlapum není hamba, pořídí si dítě a domov a pak to lehce vymění za něco jinýho.. poslední dobou podobných příběhu kolem sebe vidím čím dál víc ☹ a jak to zvládáš? Bojím se jak Viki zvládnu vychovat sama..
@evca25000 já mám taky obrovskej strach... 😖 Vůbec si to nedokážu představit.
No zvládám jak se dá. Pořád čumím na telefon a když někdo napíše, tak hned první co mě napadne, jestli to není on... pořád se sama sebe ptám na tu zatracenou otázku: PROČ. Pořád v sobě hledám důvody a ptám se, jak to mohl udělat, jak je možný že se mu vůbec nestýská a jak je možný, že mě najednou nemiluje, když před pár týdny bylo vše OK.
Pořád přemýšlím co asi dělá a s kým a myslím na to snad 24 hodin denně. Teda hodně mi pomáhá rodina, když jsem u rodičů, tak to celkem jde, máma má teď dovolenou, tak pořád chodíme na procházky a něco děláme, tak to není tak hrozný. Ale pořád se tím užírám, vím že ho uvidím a pořád ve skrytu duše doufám, že se probudím z tohohle zlýho snu, jenže zároveň vím že ne...
Prostě to nemůžu vyhnat z hlavy, překousnout a jít dál. Ale zároveň se utěšuju tím, že to je teprve něco málo přes 14 dní, co to ukončil, tak snad to bude lepší až uplyne víc času.
Máš aspoň dobrý, že budeš mít slušnou finanční rezervu 😉
Já ty podobný příběhy teď vyhledávám, hlavně ty s dobrým koncem, kdy je ta dotyčná pak v dalším vztahu šťastná. To mi celkem pomáhá...
@xdrak102 Mluvíš mi uplně z duše... taky pořád koukám na telefon a říkám si jestli mu chybíme nebo se mu ulevilo.. nechapu jak se muže z nejbližšího člověka stát ten nejvzdálenější.. sice jsme se vzdalovali delší dobu, ale nevěřila jsem že to dojde až sem.. nejhorší je pro mě představa, že bude v našem domě vychovávat svoje budoucí děti.. mě taky hodně pomáhá rodina a kamarádky.. rozešli jsme se taky před dvěma týdny a celou dobu jsem myslela že to vezme zpátky a nalhávám si že mě nepodváděl.. ale na druhou stranu to je i trochu uleva 🙂 a ty peníze.. brala jsem si pujčku na rekonstrukci a bojim se že mě nevyplatí a já budu splácet dluhy..
@evca25000 jj, přesně, taky si říkám, že se mu asi ulevilo, že už nemusí vůůůbec nic řešit a asi mu teda nechybím, když se ani neozve jestli jsem živá 😢 Taky jsme se vzdalovali, ale žádné extra drama nebylo, nebyla to zrovna Itálie, kdy bysme si nadávali nebo tak něco...spíš ode mě utíkal až utekl finálně. Taky jsem tomu nevěřila, že to dojde až sem a marně doufám že to vezme zpět, ale v podstatě ani nevím, jak by se to dalo slepit, když už mě tak zranil a důvěra k němu je v háji... 🙄
No bolest to je strašná, co ti budu povídat...když to sama znáš... 😖
@xdrak102 Tak mi dneska napsal jak se s malou máme a já se začala radovat, že přišel k rozumu.. a než jsem stihla odepsat tak mi přišla další smska, že mi pišle papíry na zrušení energií v domě a že má ve čtvrtek domluvenou schuzku s piradkyní kvuli hypotéce.. takže zas zklamání.. říkala jsem se že bych ho zpátky nechtěla a po té první smsce jsem si už plánovala jak se k sobě vrátíme.. chce být s tebou pořád u porodu? Nebo mluvíte o péči o malou? Já budu muset zjistit jak se vubec žádá o alimenty, už to nemá cenu odkládat..kdybys chtěla něco trochu na uklidnění, tak beru homeopatika chamomilla vulgaris, dítěti to neškodí a přijde mi, že aspon mužu spát..
@evca25000 my to s domem máme složitější, hypotéka je psaná na něj, ale je to společné jmění manželů a dům je obou. Z hypotéky je za ten rok splacené nula nula prd, takže v podstatě nikdo nikoho vyplácet nemusí, protože dům je banky. Kdyby nás tady nenechal a ještě rok než půjdu do práce hypotéku a náklady na bydlení neplatil, tak ví že se odstěhuju na jižní moravu k rodině, protože tady v okolí nikoho nemám ke komu bych mohla jít.. :-/ Přesně za rok jdu do práce, tak si pak hypotéku převedu na sebe. Doufám, že bude celou dobu bez problémů platit. A s tím hleděním do telefonu tě úplně chápu, @xdrak102 tebe taky.. Taky jsem to tak měla, ale postupem času to přejde. Jsem sama tři měsíce a telefon už do ruky vezmu snad jen když někdo volá nebo něco potřebuju nebo hledím na koníka a fejsbůk 🙂 Už jsou dokonce i dny, kdy si na něj nevzpomenu, ani mi nedělá problém, když po odpoledni tady odchází. Ale my už jsme od sebe tři měsíce. Jediné, co mi stále dělá problém, je, když malého vezme někam pryč a vím, že jsou s jeho novou přítelkyní. To je mi hodně úzko, ale taky už si zvykám. Malej dokonce už říká její jméno, takže mi vždycky nabonzuje, že tam byla 😀 Poprvé jsem to obrečela, teď už ne, i když to bolí, ale všechno tak nějak otupuje. Tak si zkuste každý den ráno říkat: Jé super, už jsem zase blíž době, kdy to bude bolet míň a míň a už jsem zase o den blíž době, kdy mi bude dobře 🙂 MYslet pozitivně a těšit se na to, co mě čeká mi strašně pomáhá. Ted jsem ve stavu, kdy mě nejvíc trápí to, že malej si v podstatě nebude pamatovat, jaké to je vyrůstat v kompletní rodině a svoje zážitky a celkově svůj život bude dělit na dobu s tátou a dobou s mámou, to mi trhá srdce pořád ☹ Ale snad to na něm nenechá žádné následky, traumata nebo tak něco..
@xdrak102 cetla jsem jenom tve reakce. Je hodne tezke takto poradit, kdyz clovek nezna vas, nezna souvislosti. Ale za mne asi takto:
Je mi moc lito, co se ti stalo. Je jasne, ze citis vztek, bolest, smutek a aktualne se na mimi nejsi schopna se tesit. Vsechno to chce ale cas a uvidis, ze to bude za tebe mnohem lepsi a kdyz toho maleho clovicka uvidis, zamilujes si ho a ona tebe🙂) Dej tomu cas. Zacatek bude tezsi, ono je to u kazdeho mimi, ale urcite ti vasi nejak pomuzou. Je tu hodne maminek, ktere jsou na deti same, dokonce i bez podpory rodiny. Neni to lehke, ale da se to zvladnout.
Co se tyce manzela, dobre zvaz, zda ho chces u porodu, i kdyz on chce. Je sice otec, ale u porodu mej nekoho, komu v tu chvili veris a nejsem si jista, zda se budes citit v pritomnosti sveho (jeste) manzela dobre a dokazes se uvolnit. Zvaz nejakou kamaradku/mamku/segru a nebo nikoho.
Co se tyce nakupovani pro mimi, pokud neprojevuje zajem, prestala bych to s nim resit. Zkus popremyslet, zda se nejake veci nedaji koupit po internetu (postylka a pod.) a podivej se do obchodu, jak by to vypadalo v realu. Myslim kvuli doprave. A urcite mu nech nektere veci proplatit - aspon uvidis, jak zareaguje, pokud rika, ze se chce postarat. Toto bys totiz resila i do budoucna a budes znate jeho reakce. Vezmi na nakup kamaradku a nebo mamku a nebo tchyni (pokud jak si psala s ni mas dobry vztah). Ver, ze ti to da vice, nez zpruzeny manzel.
Z toho, co popisujes bych take tipla, ze si nekoho nasel a stydi se to rict nejenom tobe, ale i sve rodine, protoze by si musel vyslyset (jak by ne, udelat toto zene tesne pred porodem). Pokud to tak je a uz nevidis zachranu ve vztahu, vim, ze je to tezke, ale vypusti ho nejak a soustred se na dcerku. Ta te ted potrebuje vice, nez 40-nik, ktery nevi, co se svym zivotem. Je to tezke a je to jeste hodne cerstve, urcite se v tobe ted michaji ruzne pocity, ale to je normalni.
Co se tyce majetku a domu, asi takto i ze sve zkusenosti. Ty na nej beres moc ohled. Nechces mu udelat svinarnu, jak pises, ale on je ten, ktery te opustil. Znas sveho muze nejlepe, ale ver, ze uz bylo nekolik pripadu, kdy chlap sliboval, ze se o rodinu postara a vydrzelo mu to par mesicu/rok a pak to uz bylo horsi a horsi a horsi a nakonec zena na vse zustala sama. Zkus pouvazovat i nad tim. Jedine cas ukaze.
I kdyz mate dum v SJM, mas narok na stejny podil na penezich z prodeje, jako manzel. Pokud by nechtel, i kdyz si do toho nedala ani korunu (jste manzele, ne?🙂), nebyl napsan jen na manzela, ale na vas oba.
Je toho asi ted hodne, co se ti honi hlavou. Je mi moc lito, ze toto musi zazit zena pred porodem, kdy by se mela tesit na mimi a oddychovat. moc ti preji hodne sily a za mesic radosti z dcerusky. At ti vse dobre dopadne a ver, ze 12 let vztahu za mesic (do porodu) nevyresis. Zkus se proto soustredit na sebe a energii, kterou mas venuj sobe a oddychu, protoze po porodu ho moc nebude🙂) Vim, ze je to tezke, jeste tezsi, kdyz jste v kontaktu, ale pouvazuj, zda nema pro tebe vyznam radeji mesic nic neresit a omezit kontakt. Ty si das veci pro malou dokupy a pripravis se na ni a on ma mesic na to si udelat v hlave poradek a zjistit, jake ma v zivote priority. Zda manzelku a dceru a nebo svobodny mladeznicky zivot. Ono se muze docela i stat, ze proste dostal ze vseho strach a mozna mu nejaky kamarad "nabulikoval" klasickou panskou historku, ze mu ted skonci spolecensky zivot a bude zavreny jenom doma s vami a ubrecenym miminem.
Moc drzim palce!
@mihis @evca25000 ahoj holky, chvilku jsem nepsala, nějak jsem pořád někde lítala. Každopádně, dnes proběhla další návštěva "manžela". Celou dobu chvátal, aby se tu náhodou nezdržel ani o nutnou chvíli dýl...vyzvedli jsme postýlku z pošty a tentokrát u mě velká změna - dneska z toho nemám depresi, nechci ho ani zpátky, ale zato jsem pekelně naštvaná a ještě ten ubožák přišel s tím, že "by odkoupil tu mojí helmu na motorku" že už mi k ničemu není - jezdila jsem s ním jen jako spolujezdec. Ten je teda tak ubohej, jak je "nenápadnej" a když jsem mu řekla, že to už má náhradu na projížďky, tak prej nééé, že si jen říkal, že už mi k ničemu není. No a už asi i vím, koho má, proč se mu najednou začalo tak líbit na té chatě u rodičů. O 3 chaty dál totiž je jeho bývalá, s kterou chodil přede mnou a která za ním vždycky lezla. Ona je ten typ, co se podbízí každýmu chlapovi a jestli teda má jí (což je 90%), tak mu to teda fakt přeju! Kamarád co totiž prodává dřevo jí ho tam vez a kdo tam u ní neseděl. A to jsem si vzpomněla, jak se u nás najednou objevila nějaká marmeláda od ní asi měsíc zpátky a já si kráva říkala, proč mu jí dávala, ale neměla jsem žádný podezření, protože se ona baví s jeho matkou, takže jsem si říkala, že to třeba dala tchýni a tchýně jemu. Já jsem tak pitomááááá!!!!. Takže je to fakt jasný, kde se vzala najednou ta záliba v chatě.
No neskutečný, jak někoho, koho člověk viděl jako super člověka a budoucího otce svých dětí najednou vidíte v úplně jiným světle. Fakt se stydím, že jsem s ním ztratila tolik let, nemusela jsem se takhle drsně probudit. 🙄
A jak u vás? Mě teda z tý jeho dnešní návštěvy úplně to vracení k sobě pro dnešek přešlo!
Btw u porodu nebude a přijde na standardní návštěvy - už ho to přešlo a mám pocit, že by nejradši někam zalezl a už mě neviděl vůbec, o dítě nevěřím že bude mít vůbec zájem, ale třeba mě překvapí. Bože co jsem si to vzala za člověka...nechápu jak je tohle možný, jak mohl takhle otočit - to je úplně někdo jinej, fakt nevěřím... a jestli je to pravda a místo aby byl u rodiny, tak se tahá s největší štětkou z okolí, tak teda fakt nemám slov.
@xdrak102 moc držím palce, at to co nejdříve zvládnes! Nic si nevycitej, udelalas pro sebe i mimi to nejlepší. A ten vztek atd, to je úplně normální... Koukni třeba sem, tech 7 fázi truchlení uprostřed článku... Dá se to vztáhnout na každou životní změnu.... http://www.funeralq.cz/rubriky/trnita-cesta-pro...
@linee Díky moc za milá a hlavně moudrá slova. Máš pravdu, rozhodnout se musí on. Jeho dnešní návštěva mi tak nějak potvrdila, že rozhodnutý v podstatě je a mládežnický život vyhrává, už má dokonce i utěšitelku, nebo jí už měl i před tím - což je vysoce pravděpodobné.
Btw u porodu nebude, už to i sám přehodnotil, že přijde až na standardní návštěvy.
Přesně jak píšeš - myslím že mu ten zájem dlouho nevydrží a že se nepostará. Bohužel byla jsem u právníka a prý s tím nemám moc šance a bude lepší se domluvit, např. že při prodeji půjde určitá část peněz na můj účet, protože by prý mohl snadno udělat to, že by řekl, že mu peníze na to dali rodiče, ti by mu udělali fiktivní darovací smlouvu a stejně by to asi uhádal a bylo by to na dlouhé dokazování s pravděpodobným výsledkem, který by nebyl pro mě. Protože z mého účtu tam nešlo nic a nemám to jak dokázat, krom toho jsme manželé 3 roky a za to se na dům neušetří. Ty roky "jen" vztahu se nepočítají...
Každopádně jak píšeš - nejlepší je teď se soustředit sama na sebe...
@xdrak102 Zdravím 🙂 No s tou helmou to bylo nenápadný, oni si snad myslí že jsme uplně blbý 🙂 Jestli to je ta bejvalka, tak dobře mu tak, až ho přejde počáteční nadšení tak se bude tlouct do hlavy, vždyt už jednou se s ní rozešel... já jsem ve stejné fázi jako ty.. včera ráno měl asi nějakou světlou chvilku a napsal mi, že když budu něco potřebovat, tak at se ozvu a že sice to vypadá že mu to je jedno, ale že je z něj troska. Tak jsem ho litovala a říkala si jak se trápí a že bude chtít zpátky..a večer mi zvesela volá, že mluvil z finanční poradkyní a říkal jí že jsme se rozešli a ona joo to budete chtít vyrovnání.. a vyprávěl to jako kdyby říkal vtipnou historku.. pak jsme se bavili o alimentech a on mi začal vyprávět co všechno musí zaplatit, že mu nezbyde. Jak se mám ho absolutně nezajímá, ani Viki, jediný o co mu jde je ten dum..nevím jestli byl takový sobec po všechny ty roky a já to neviděla.. A bud ráda, že ho nebudeš mít u porodu, jenom by tě stresoval, já si tenkrát říkala, že podruhý bych ho tam už nechtěla. Ženská dokáže chlapa zblbnout a rodina a zázemí jsou mu ukradený..
@evca25000
@xdrak102 Tak holky, at v tom nejste sami, můj manžel dnes přišel s tím, že chce malého jednou za 14 dní na víkendy.. No představa, že moje dítě vychovává 19 leté děcko s mým manželem, nejprve jsem to obrečela, ale teď je mi z toho na zvracení. Možná bych byla raději, kdyby o něj zájem neměl. Ale zase vůči synovu mu nemůžu říct ne, má ho rád a těší se na něj. Takže mi teď trhá srdce jen představa, že můj malej bobek bude s ní, jsem sobec, co? ☹
A ti vaši chlapi jsou taky pěkní pitomci. Btw dráčku, myslím, že až u toho tvého opadne zamilovanost, tak se bude chtít vrátit, připrav se na to. A Evčo, u tebe mi připadá, že máš stejného vola jako j, nejlépe vycházet se všemi dobře, ještě abychom jim za nabídnutou pomoc (kteá by měla být automatická) děkovaly a byly vděčné, ne?
Achjo ☹
@mihis Ahojky to mě mrzí, úplně tě chápu.. myslím si, že to není sobecký, ale normální.. ráno jsem o tom zrovna přemýšlela, co budu dělat až si Viki bude chtít brát přes noc, co když bude mít ženskou, která se o malou pořádně nepostará.. i ten pocit, že si pro Vikču příjdou spolu..Máte střídání péče nařízenou soudem? A jestli ten tvůj má devatenáctiletou žábu, tak si myslím, že na to taky brzy dojede.. holky v devatenácti se chtějí bavit a ne se starat o chlapa a dítě..A přesně, ještě abysme byli vděčný za to, že se s námi normálně baví, tak mi to u něj přijde..ten muj si myslím že se bude o malou hlásit až bude větší, až mu ji vypiplám a pro ni to bude cizí člověk.. no chtělo by to pořádný chlapy, kde jsou..
@evca25000 Soudem nemáme určené nic, ještě ani není podaná žádost o rozvod. Trochu se toho bojím, mám strach, že bude chtít strídavou péči a to bych nepřežila, kdybych měla být bez malého celej týden. Nechápu, jak to některej soud může schválit, aby byl z děcka od malička kočovník a mělo dva domovy, které střídá po týdnu. No uvidíme, snad k tomu nedojde. Máš fajn, že jestli třeba kojíš, tak mu ji na noc ani dát nemůžeš.. Co u vás, něco nového?
@mihis no, ono je hodne o lidech. stridava pece byla myslena spravne tak, ze dite ma jeden domov a u neho se stridaji rodice.. v nejlepsim pripade dite tedy bydli na jednom miste(napr. v byte) proste se jen meni rodice dle smluveneho intervalu. Takze dite nikam nependluje... ALe takovto stesti ma cca maximalne 5 procent deti ve stridavce... ☹
@hz Aha, tak to jsem třeba vůbec nevěděla, to ve svém okolí neznám, ani jsem o tom nikdy neslyšela. To co píšeš dává smysl, ale absolutně nesouhlasím, aby z dítěte byl od malička kočovník, který je týden tam a týden tam, má dva pokoje, dvoje věci atd.. Od známé kluci jsou taky ve střídavce a první rok byli úplně vyplašení z toho, že si omylem vzali věci, které mají mít u taťky a že je zašpiní a že to nemůžou mít a nosit u mamky, no hrůza, to nemluvím o tom, jak za mamkou plakali ☹
@evca25000 No tak to je strašný... No já mám pár pořádných chlapů v okolí - ne že by neměli svoje mouchy, ale žijou normálně spokojeně v rodině. Dneska se mi zase dostavil pocit, že to není všechno možný, že mě takhle úplně vystříhl ze svýho života a chová se ke mně jak k cizímu člověku, prostě to nedokážu pořád pochopit jak toho může být schopen! No ale prostě může. Jsem pro něj jako mrtvá, už ho jen otravuju a je vidět jak by chtěl být za každou cenu honem pryč. Pořád poslouchám, že se to po porodu třeba změní, ale vůbec tomu nevěřím 😖 Ani si nedokážu představit, že by po tomhle najednou přišel a vše by mělo být OK.
@mihis no abych ti pravdu řekla, vůbec si nedokážu představit, jak tohle jednou jako třeba bude...ale upřímně si myslím, že to hrozí až u většího dítěte...spíš mám pocit že třeba u nás se budu spíš divit, když vůbec projeví nějaký zájem své dítě vidět. Btw z žádosti o rozvod mám taky strach, zatím bych to nechala vše dohodou, ale když to vidím, nejlepší by bylo se oklepat a začít znovu. Nějak mi to ale zatím nejde... 😠
Jo a s tím děkováním za nabídnutou pomoc - nejradši bych ho poslala ať si tu svojí pomoc a peníze vrazí někam, ale vím že bych vytrestala jen sama sebe. Na druhou stranu i tak to není lehký, se zase na něj spoléhat, když už vím, že mě pokaždý stejně něčím dostane, z čeho se pak zase budu týden léčit ale neumím si představit takhle s ním fungovat 😕
Ahoj, nečetla jsem ostatní příspěvky, jen přidám osobní zkušenost. Zažila jsem něco podobného jako ty, nebyla jsem sice vdaná a přítel už jedno dítě měl, holčičku 4 letou. Doktor mi hrozil konizací a nabádal, ať si pořídím dítě a já ho už tehdy taky chtěla, ale přítel ho odmítal. Když po pár měsících konečně svolil, resp si přestal "dávat pozor", otěhotněla jsem celkem rychle. Když jsem to zjistila, měli jsme už zaplacenou dovolenou do Turecka a na prohlídku jsem měla jít až potom, doktor to nějak nehrotil. Začala jsem krvácet hned v letadle a pak celou dovolenou jsem "potrácela". Přítel to tehdy přešel, řekl mi jen, ať neřvu před malou (doslova). Hned po návratu jsem si balila kufry a šla od něj, bohužel se mu podařilo mě přesvědčit se vrátit a já tak měla aspoň naději na další miminko. To přišlo až po půl roce a stejně jak ty jsem absolutně neviděla, že by se na ní těšil, naopak, pořád chtěl, abych šla na vyšetření plodové vody, i když nebyl důvod a nějaké riziko potratu ho netankovalo. Na výbavičku z jeho strany nepadla koruna, dokonce mi zakazoval něco kupovat ještě v 6tém měsíci, že to prý není jisté. Tak jsem vše pořídila a vybrala se svou matkou, což mi také vyčetl. Když mi bylo večer po práci (skončila jsem dělat asi měsíc před porodem) zle, vyčetl mi, že mu nepomáhám na zahradě se dřevem. Abych to zkrátila: U porodu sice byl, ale týden po něm jsem i s malou odešla bydlet k tátovi totálně vystresovaná a nešťastná. Jen díky jeho pomoci jsem nepřišla o mlíko a dala se jakž takž do kupy. On mě samozřejmě přemlouval a já, jako ta trubka jsem si musela znovu nabít, tak jsem k němu po asi 4 měsících šla zpět. Prostě jsem musela zjistit, jestli má cenu zabojovat kvůli malé. Nemělo. Po druhé už jsem se stěhovala zpět do svého mini bytu, kde jsme s Eliškou bojovaly samy. Chodila jsem 2 odpoledne v týdnu do práce a dělala i po večerech z domova, abychom se uživily (mám na byt hypotéku). Můžu ti říct, že i když mi bylo často ouvej, ať už kvůli penězům nebo když malá třeba marodila a já na to byla sama, bylo nám fajn a užívaly jsme si to spolu. Jezdila jsem s kamarádkama na výlety, s malou na plavání, apod. Teď je Elišce 2,5 roku, k tátovi chodí 1-2x týdně a já mám další půlroční holčičku. Věřím tomu, že vše je tak, jak má být a nikdy jsem nelitovala toho, že jsem jí měla, i když bylo zpočátku jasné, že s ní budu sama. Rozhodni se podle svého srdce, uvidíš, jak se manžel bude chovat po porodu, spousta chlapů k "tomu" prostě vztah nemá, dokud to dítě neuvidí a ještě líp než prcek trochu povyroste a začne na ně reagovat 😉 Přeji hodně štěstí a zdravé mimčo, to je hlavní!