Jsem těhotná a rozpadá se mi manželství
Ahoj ženy, jsem v osmém měsíci a mám pocit, že na všechno budu sama. S manželem jsme měli řekla bych pohodový vztah, ale nějaké povahové rozdíly tam prostě byly vždy - ne nepřekonatelné, myslím... Jsme spolu 12 let, z toho 3 roky manželé (potkala jsem ho už v 18). Po dostudování VŠ jsem chtěla, abysme byly manželé (a myslela si, že přítel to chce taky). Dlouho se k ničemu neměl, až jsem to nevydržela a svatbu navrhla já. Vypadalo to, že se těší, ale pak přišly první problémy - začal se chovat fakt zvláštně, nic se mnou nechtěl řešit, návštěva úřadu, restaurace atp. ho strašně otravovala. Měla jsem to asi brát jako varování, ale jako vdavekchtivá žena jsem to překousla a plánovala dál. Nakonec teda svatba proběhla a ve svatební den přišel úplně jiný člověk - usměvavý a v pohodě. Svatba říkal že se mu strašně líbila a že kdyby to věděl, tak si to klidně zopakuje.
Po svatbě bylo vše OK, ale byly nějaké třenice ohledně statku mých rodičů, kam jsme jezdili o víkendech, že si tam nemůže dělat věci jak chce a tak. Mě to teda přijde logické a vždycky to u nás v rodině chodilo tak, že se musíme shodnout, že něco bude tak a tak ale přiznávám že i s našima je to někdy těžký, protože lpí na starých pořádcích. Naopak v rodině manžela mu všechno odkývou jak ovce, tchyně ho má jako Boha, protože druhý syn se neobtěžuje ani se jim ozvat a otec už nic neřeší, jen si užívá klidu v důchodu a je mu všechno jedno.
A teď se dostáváme k "jádru pudla" 😠 Já zase po rodině toužící jsem chtěla mít dítě. Dlouho jsme se dokonce snažili a nic, vypadalo to, že dítě fakt chce a nebylo to jen z mojí iniciace, dokonce šel dobrovolně i na spermio, aby se vědělo, že je to z jeho strany OK. Pak minulé léto jsem otěhotněla, vypadal strašně nadšeně, pořád jsme probírali co a jak. Bohužel to ale skončilo ZT, což pro mě bylo strašný. Měla jsem pocit, že mě vůbec nepodržel, možná to ani nějak nechápal, ale co mě nejvíc dostalo bylo, když jsem tam seděla v nemocnici před tím zákrokem a byla tam úplně sama a všichni ostatní tam někoho měli, kdo je tam podpořil. Mě teda vyzvedl a odvez aspoň večer. Pak na mě byl celkem hodnej pár dní a pak se vše vrátilo do starých kolejí.
Další dítě ale vyšlo na první pokus (tedy po dvou letech snažení), byla jsem neuvěřitelně šťastná, ale všimla jsem si z jeho strany že už je to nějaký jiný. Ano i já byla jiná a už nebrala bezproblémový průběh jako samozřejmost, ale on se zase začal chovat vyloženě divně.
Najednou měl rádoby vtipný řeči před přáteli, že uteče do lesa, že jsem ho ke všemu donutila, že on vlastně svatbu ani dítě nechtěl a poslouchala jsem to víckrát, že už si teda vůbec nejsem jistá, že je to vtip. Všem chlapům říká "hlavně se nežeň". Na vyšetření se mnou šel v podstatě z donucení, strašně se tam nudil, protože musel 15! minut čekat v čekárně, na břicho si nikdy nesáhne a ještě má řeči, že to je nechutný, že ve mě něco žije. Prej je to divný, že v tom bytě někdo bude, vždyť nám tam nic nechybí a teď nás bude někdo omezovat. Novorozenci mu prý přijdou hnusný a najednou si rozmyslel, že pohlaví nechce vědět a nemůžu z něj ani vydolovat aby se vyjádřil ke jménu. O nakupování výbavičky to ani nemluvím - absolutně ho to netankuje (což mi teda nějak neva), ale doufala jsem, že mě aspoň někam odveze něco vybrat (nemám auto). No a tohle mě teda bolí asi nejvíc.
Další věci jsou, že dřív mi celkem pomáhal v domácnosti, teď byl pořád "upracovanej" ale ikdyž neměl důvod být, tak nic. Taky jsem v zimě řešila, že se kolem něj furt motá kolegyně v práci, až jsem na něj dokonce uhodila, ale neměla jsem žádnej důkaz a prej nic. Nedávno ale říkal že si našla mladšího přítele. Tak tam snad nic není. Další co se stalo bylo za dobu mého těhu - šli jsme kamarádce na svatbu a on mě tam nechal sedět u stolu a odešel do jiné části restaurace, kde oslňoval servírky a celkově mi přijde, že má teď potřebu se hrozně líbit 😒 Přičítala jsem to krizi středního věku (je mu skoro 40). Další problém nastal nyní, u mých rodičů, kde ztropil scénu a urazil se, že tam už jezdit nebude, když mu máma na další zvířata řekla "ne" - my jsme tam jen o víkendu a starali by se o ně oni. To byla pro mě dost rána. Rodiče mám ráda, pomoc potřebují a teď mám na krku zvířata, která si chtěl pořídit manžel a musím se pokusit je rozprodat, traktor, který vůbec nevím jak dostat na technickou a louky, kterým musím sehnat sekáče. Prostě si pro to všechno vybral nejlepší vhodnou dobu...
Všechno bych ale překousla, kdyby to byl milující manžel, který by se se mnou těšil na miminko, měla bych sílu bojovat. Ale teď mi přijde, že mě ve všem nechává samotnou a upřímně vyděšenou. Přijde mi, že si dělá zadní vrátka k ústupu, aby mohl kdykoli odejít ode mě i od mimi a děsím se, že budu sama.
Abych ale napsala něco na jeho obranu - taktéž si minulý rok jeho rodiče vymysleli rekonstrukci domu, kde byl hodně času a jeho táta má nějaké vážné zdravotní problémy. Přijde mi ale, že si ho pořád jen a jen omlouvám. Např. on to co říká tak nemyslel, vždyť dítě chtěl. On se urazil, protože s našima je to těžký. Ale pořád mi chybí omluva, proč se netěší na naše miminko, na to nějak nemůžu přijít.
JO, ale co mě dostává je, že údajně k porodu jít chce. Aby viděl potomka jako první. Přijde mi, že to ale bere jako nějakou estrádu, kdy ze mě něco vyleze. No prostě nějak nevěřím, že by tam respektoval moje přání a vůbec nevím, jestli si ho tedy k porodu brát.
Omlouvám se za román, ale shrnout všechno do pár vět mi prostě nešlo.
Co mám dělat? Mám se pokusit mu vše odpustit a snažit se ve vztahu za každou cenu setrvat kvůli dceři? Je nějaká naděje, že se to po jejím narození zase srovná, jako po svatbě? Nejsem si totiž jistá, jestli mu dokážu zapomenout, jak mi těhotenství otrávil. 🙄
@xdrak102 taky si myslim, ze si tebe a tvou dceru nezaslouzi..a minulost ho casem stejne dozene, i kdyz si ted mysli, ze ji svym klickovanim unikne, vse mu dojde pozdeji, ze se okradl svou sebeckosti o nejhezci roky sve dcery.dokonce si myslim, ze casem dojde s prosikem o odpusteni, ale to uz ty budes uplne nekde jinde a s nekym jinym spokojena.. to bude to za dosti ucineni, ten trest pro nej...to jsou ty Bozi mlyny..
Ale treba se mylim a nic takoveho se nestane, bo nema v sobe pokoru a spravedlnost, kdyz vidim, jak se zachovala k tobe jeho mama.. no, syn je vic nez snacha, to se nezmeni..
Preji hodn sily a predevsim klidu pred porodem a uvidis, ze to miminko ti da vetsi silu a smysl zivota nez nejaky manivy chlap, co si te nevazi..posilam ❤️
@xdrak102 pokud ti muzu poradit,nenechej si vzit dustojnost....pokud ty ted budes delat plactive sceny atd jen ho od sebe odezenes. Bude mit pocit ze musi a to ho bude tuplem tahnout jinam. Ja bych naopak zatala vsechny sily a zaridila se bez neho. Narovinu ani ten tyden bych ho u sebe nenechala. Stejne u tebe bude z donuceni a myslenkama jinde. Ty musis docilit toho aby on byl pryc a chtel byt s Vami a ne aby byl u vas a myslel,ze chce byt jinde.
Sance ze domeze je,nicmene ne hned. Ted vi ze ho chces zpet ze jsi na nem psychicky zavisla plus tehotna a milujes ho a chces ho.
Ja Te chapu,proto nebudu zde psat ze si mas hledat nekoho jineho. Mozna si nekoho jineho najdes,ale ted na to neni mysleni....
Ja sama za sebe bych Ti doporucila zadne vylevy pred nim,rekla bych mu,ue ocekavam pomoc skrze nase dite ale ne partnerskou ani vztahovou. Ze delam tlustou caru,jemu preji vse nejlepsi do noveho zivota a ze uz me ani duvody nezajimaji,ze co se stalo stalo se a ze uz vis,ze by vam to ted po tom vsem stejne nefungovalo.
Resila bych pouze dite a co nejvic nechavala jeho at se ozve sam.
Ono az porodis a budes mit po sestinedeli,zajedes si system a on hlavne uvidi ze nejsi tehotna tudiz muzes mit napadniky,navic ze ho nechces a nedolejzas,zacnes mu chybet. Ono at je to jak je,tak 12let je 12let....a go nesmazes. Myslenkama stejne be u tebe. Je to zvyk a x let jsi byla jeho podpora.....
Drz se.
@xdrak102 ted ctu jeste uvodni prispevek. Problem je ze sis nechala vse libit. Proto on ty hranice posouva....a dovoloval si vic a vic. Ty ted mas byt urazena a on se ma chytit za nos a ne ze on te takhle dusi a ty ho jeste chces. Zvolnila bych. Neuvedla bych ho ani jako otce. Chova se jako blb. Drz se. A uvedom si ze nejsi neco min....a ze tohle si k tobe nema nikdo dovolovat.
@xdrak102 Nevím, jestli ti to pomůže, ale snad si v tom něco najdeš.
Otěhotněla jsem neplánovaně, oba nás to překvapilo. Rozešli jsme se během těhotenství několikrát.
Nastavila jsem nám to tak, že buď s námi chce být (s tím, že se rozejdeme a zažádám si o dítě do své péče, bránit ve styku mu však nebudu), nebo at´ to zabalí. Psychicky mne podrželi kamarádi a rodina, roztroušení o celé republice.
Prostě jsem si to nastavila tak, že to dítě za to nemůže a důležité je, aby mělo možnost poznat svého otce.
Dopadlo to nakonec tak, že jsme spolu 9 let a děti máme dvě.
Předloni mi jeho vlastní kamarádka vyčetla, jak jsem mu mohla odpustit, že v ní se to stále mele.
To je její problém.
Je to úžasný táta a my se do sebe znovu zamilovali. Děláme to vlastně pořád - zase a znovu...
Tu díru v hrudníku ti to malé zacelí... Dej tomu šanci. I sobě.
Drž se a teď už se soustřeď jen na sebe a to malé.
Nic víc se tvého muže nedotkne víc, než když přestane být středobodem tvého života. Nebo naopak, uvítá to. A takový člověk za trápení nestojí...
já bych se teď o víkendu domluvila s někým z rodiny, aby pro mě přijel a pomohl mi s balením a cestou do rodného města. Porodila bych u svých rodičů a né tam, kde jsem to měla naplánované. U porodu bych chtěla mít asi maminku abych tam nebyla na všechno sama a aby mě podržela a abych mohla s někým tu radost po porodu sdílet. Domů bych jela, až bych se trochu zajela. Protože doma budeš sama a budeš potřebovat pomoct, ale od něho bych pomoc nechtěla. Nebrala bych to jako naschvál, ale jako možnost, jak to prožít aspoň trochu normálně a s radostí, nebo aspoň né tak vyhroceně. Ten jím slíbený týden bych mu nedala, nechtěla bych, aby mě viděl po porodu, kojit, případně aby mě viděl né úplně ve formě. Tuhle intimitu až prostě nemáte. Informovala bych ho o narození dcery a taky o tom, kdy může přijet se na ní podívat. Tím by to zhaslo. Jestli to stihneš, tak bych se zašla poptat právníka na co máš nárok a to bych chtěla - prostě ať už začne platit na tebe i na dítě. A začala bych se připravovat na rozvod. A taky si zavolala na sociálku, co máš udělat z pohledu dítěte, napadá mě nějaké předběžné opatření a svěření do tvé péče. Čím dřív to začneš řešit, tím dřív se z toho vyhrabeš. Úplně mi vadí, že on se přijede jednou za týden ukázat, milostivě ti pomůže a ty se pak z toho (pochopitelně) léčíš další týden. Je mi to strašně líto, proto si myslím, že není dobré zůstavat sama a lepší je jet domů k rodičům. Určitě ti pomůžou, i když to pro ně bude taky určité omezení, ale od toho rodina je, aby se v krizových situacích pomohla a nastávající víkend k tomu dává příležitost. Stejně už jsi byla předána do péče porodnice, tak je celkem jedno kam. Jde to určitě domluvit i telefonicky v nové porodnici, piokud to není zrovna Praha, nebude určitě problém... Drž se!!!!!!!!!
Nedá mi to a musím také reagovat, potkat toho chlapa , tak by asi koukal. Bože, je to zbabělec, když se ani neumí přiznat sám že má ženskou. Přeju hodně sil a věř, že i s dítětem si najdeš lepšího muže a bude ti dobře. Jsem toho příkladem.
@xdrak102
@xdrak102 ja myslim,ze tve pocity jsou v teto situaci naprosto normalni.
Asi ti o ni nechtel rict,protoze videl,v jakem si stavu.
A nemej spatne svedomi,spatne se ma citit on,to,ze si slaba a bezbranna at vidi,co zpusobil. Pokud bys "hrala" silnou,tak by mel pocit,ze to beres lip.I kdyz to neda najevo,nemyslim,ze ho obcas netrapi,jak je tobe...
Ja bych mu ani nevolala a nepsala - preci to te druhe neulehcis;))
S tchanovcema mne to mrzi,aspon vis,iniciativu jsi ukazala,ale nektere kroky musi udelat i oni...
Je.ti dnes uz lepe?Budes mit u sebe nekoho u porodu?
@xdrak102 Uprimne, nemyslim si, ze je dobry napad, aby s Tebou po porodu travil jakoukoli dobu. Ty potrebujes klid na to, aby ses mohla dat po porodu do kupy a szivat se s miminkem a jeho pritomnost Ti klidu rozhodne neprida, spis naopak. Jak uz tu padlo, idealne se domluv se svymi rodici a odjed k nim, klidne na cely sestinedeli. A tomu sraci bych teda ja osobne sdelila, ze krom alimentu na sebe a dite s nim uz nepocitam. Tohle totiz normalni chlap neudela, to udela jen srac.
@xdrak102 Ahoj, hrozně moc mě mrzí, čím si teď procházíš. To, žes udělala včera "scénu", je pochopitelný, držet nervy na uzdě by nikdo v tuhle chvíli nedokázal..Zkusila bych hledat podporu u svých rodičů, pokud s nimi máš dobré vztahy, sourozenců, kamarádů, abys na to nebyla sama. Víš, já si ani nemyslím, že je důležité, proč se to stalo, asi to tak vnímáš, ale on se prostě rozhodl, že s vámi nebude. Důvod je v tomhle bezpředmětný, protože následky to má a velké, hlavně pro tebe a malou. I s tímhle to můžeš uzavřít, prostě nebyl tak dobrý člověk, aby si vás dvě zasloužil. Moc ti držím pěsti, ať už ti je brzo líp a aby to rychle přebolelo.
Na ty tchánovce bych se asi nezlobila, víš jaké to pro ně musí být? jejich syn tě podrazil, opustil těhotnou, oni se jistě těšili na vnouče a najednou je to všechno zničené. Asi sami řeší, co dělat, jak se chovat. Jistě jsou také neštastní. Dej jim chvilku čas, musí to být pro ně také šok. Když bych si představile sebe na jejich místě, no hrůza. Asi bych se ti ani nemohla podívat do očí, protože vychovat takového hajzla s prominutím?
Uvidíš, co bude dál. Zkus jim třeba dát zprávu, až půjdeš do porodnice, a pozvat je pak na návštěvu, aby viděli, zě jim třeba nedáváš vinu. Ona je to hrozně těžká situace, vážně.
@xdrak102 jinak plne souhlasim s evelynou. A pokud bys treba chtela rodit, jak to mas domluvene, domluv se s mamkou, aby ti prisla pomoct, pokud muze.
Manzelovi bych se ozvala nejdrive po sestinedeli. Zacatek je hodne narocny, ty jeste po porodu, klesajici hormony, je to opravdu zaprah na telo i hlavu. Do porodnice, pokud by chtel, at prijede, je to jeho dite nakonec, ale domu bych si ho pozvala, az se budes na to citit...
U porodu si musis rict sama. Osobne podle toho co ctu bych ho tam asi ani nechtela, ale je to tezke. Bez nej ne, s nim take nee, tak si vyber.
A co tvoje rodina? Mas z jejich strany nejakou oporu?
@xdrak102 můj názor je, že ten společný týden po ti nebude k užitku. Psychicky tě to vyčerpá. Nejsi sama, máš miminko a to tě potřebuje stejně jako ty, kteří jeho. Všechnu svou lásku dej jemu, protože si to zaslouží. Všechno už teď vnímá, nenech mu a i sobě od toho sobce ubližovat. Odpusť mu a nech ho jít. Nic lepšího pro SEBE a prcka nemůžeš udělat. Zvládneš to 😉
@shine2015 @evulina77 @brunetka11 @martinka24 @linee @somalicats @komive @anelamates @alcaalca32 díky holky za všechny názory a milá slova, popřemýšlím o tom teď o víkendu a nějak se zařídím... Dneska už je mi o něco líp. Včera to teda fakt bylo hrozný... 🙄
@anelamates oni dle me nevidi ze vychovali hajzla....pro ne je to syn a v zaveru pri nem budou stat a vinnu uvidi v ni...nutila ho do svatby a kdo vi jak to tenkrat bylo atd atd. A i kdyby si ve slabe chvilce pripustili ze se nezachoval spravne tak ho omluvi a zduvodni to. Ja bych se na ne snazila nezlobit ale nic bych od nich necekala....v zaveru i jeho matka kdyby rekla holka me to mrzi ale je to nase dite. Mame te radi a na mimi se tesime nebo tesili jsme se,nicmene to neni snadne. Áe to nerekl ani jeden z nich
Tudiz nejednaji narovinu. A ji neberou jako chudaka nebo nekoho komu jejich syn ublizil....
@alcaalca32 na odpusteni je jeste brzy, musi nejdrive proji litosti a vztekem, odpusteni prijde casem, az to bude za ni a pozna, ze se da zit i bez nej a dokonce lip..ale jinak s tebou souhlasim..
taky bych ho po porodu u sebe nechtela, to setinedeli je fakt psycho zahul, natoz on by daval neusnadnoval..
@shine2015 taky si to myslim, proste syn je syn a zakladatelka jenom vyzenena zenska(ktera ovsem ceka jeho dite).. oni ty starsi generace, se vsi uctou a rozumem pred nimi, si tu chybu malokdy priznaji, to, ze selhal jejich syn=selhali i oni..a jak se zachovali k zakladatelce hodne o nich vypovida, vlastne jsou taky svym zpusobem nezodpovedni(vzor nic moc)..noc bych od nich necekala, nabidla navstevu, treba casem prekvapi.. jiste se stydi-zvlaste jsou li na malomeste..
@hz holka ja si nemyslim ze se stydi....a ja bych jim navstevu nenabidla.....
Uprimne kdyby toto udelal muj syn tak stojim za nim nicmene mezi 4ma ocima mu reknu co si myslim a ze tohle proste svinarna je a ze kdyz uz to nechal zajit tak daleko - svatba,dite atd ze bych od neho cekala to,ze se postara. A nenutila bych ho aby se k ni vracel apod ale trochu se mu snazila sahnout na svedomi. A k ni bych se chovala jinak. Asi bych ji privitala se slovy viz co jsem napsala driv pmus bych ji rekla ze me mrzi jak to maji a ze by se mel chovat zodpovedne....
Jenze je to tezky....kdyz je to tvobe dite vzdy bude na prvnim miste.....
Baba si rekne vzdyt nikoho nezabil.....
@shine2015 asi jsem fakt naivni.. ale mas pravdu, taky bych stala za svym ditetem ale zaroven bych mu k tomu rekla sve( a za ramecek by si to rozhodne nedal).
jinak k te navsteve-ja bych ji jim nabidla, nabidnout muzes, oni prijmou nemusi, alespon by se ukazalo, jak moc nad veci jsou/nejsou..
@shine2015 Moje extchyne svemu synovi vynadala, co se do nej veslo, kdyz ji rekl, ze podal zadost o rozvod. My spolu vychazime doted vyborne, je to super zenska a ja jsem ani sama nechtela, aby dcera prisla kvuli rozvodu o babicku. Tady to pro tchanovce musi byt taky sok, dala bych tomu cas a uvidi se.
@hz @shine2015 JJ, já jsem jim návštěvu nabídla. Chápu, že jsou v nepříjemné situaci a že to je jejich syn. Navíc starší syn se na ně úplně vykašlal - odstěhoval se 200 km daleko a rok se vůbec neukázal. Dokonce ani na tátovi sedmdesátiny! Takže oba synové velmi povedení.
JJ, nedolejzám, neponižuju se a naschvály mu nedělám. Vím že to je k ničemu, jen včera to ve mě nějak bouchlo. Každopádně dneska mi poprvé, za celou dobu co jsem těhotná napsal, jak bylo u doktora - jestli všechno v pořádku. Ještě jsem mu neodpověděla, nechám si to na někdy pozdějš... Takže minimálně má aspoň pocit nějaký vinny a to mu zase přeju, protože by ho měl mít.
@shine2015 Ty si myslíš, že oni nepotřebují čas, aby se srovnali? Vkládají do svých dětí stejné naděje jako ty, jako všechny matky a rodiče. A ten sen se jim rozpadl, a to je pro ně těžké. Nemysli si, že my tchyně nemáme cit. Nevíš vůbec, jak budou reagovat, tak proč hned předem soudit? Nevíš . Když se můj syn rozešel ještě na škole s přítelkyní - má první reakce byly slzy, protože jsem ji měla ráda. A nabídka zněla já ho dotáhnu a ty mu nakopej zadek, jo? protože zaslouží. A to nebyli žádní manželé, nečekali dítě. Ale rozbil mi sen.
@xdrak102 Zdravím 🙂 mrzí mě jak jsi se cítila.. já celý těhotenství jsem prakticky probrečela a Viktorka je zdravý smíšek..uvidíš, že až budeš mít holčičku u sebe tak to bude lepší, ale v šestinedělí bych být tebou byla s někým jiným, manzel tě bude jenom rozčilovat ☹ u nás se událo to, že mi přítel psal, hrozně kamarádsky a dokonce i kdyz byl na noční.. tak jsem si malovala jak se k sobě vrátíme, ve městě jsem viděla stejný auto jako má on, tak jsem si říkala... přijel mě odprosit a bude to fajn.. ale večer mi psal, že byl u finanční poradkyně a hypotéka pujde na něj i s vyplacením a že do konce září to bude vyřízený.. a psal to jako dobrou zprávu.. ☹ taky jsem naštvaná že mi vzal budoucnost.. a chci bydlet v našem domě jako rodina.. no bohužel to budu muset zvládnout sama..
@xdrak102 Ach jo, to je fakt srab. Ted si jeste placa na rameno, jak je to citlivy muz, ze te pred porodem nechce ranit tim, ze si nasel jinou zenu. Promin, ale je to blb. Ja osobne bych na nej zatlacila, at ti rekne, proc. Chtela bych mit jasno, klidne bych mu i pohrozila tou psychiatrii, ze proste potrebujes vedet, nebo se zblaznis. A po tom porodu, ani nahodou byt s nim. Ja bych taky spis jela ke svym rodicum nebo tak neco, v byte kde jsme zili bych nebyla. A ten servis autem ti klidne delat muze. Kdyz budes potrebovat, zavolas, a on prijede jako taxikar. Ten tvuj pribeh me opravdu hyba zluci, to snad neni mozny, ze takovy srab existuje. Uz jsem cetla ruzne pribehy, chlap neverny, nasilnik, zadluzeny, ale vsechno bylo tak nejak transparentni. Tady tapes v mlze, on dela utesitele svatouska.
@xdrak102 chlapi jsou někdy takový blbci. Opustit těhotnou je to největší svinstvo co může být. A ještě k tomu ani nic neříct. Drž se. Malá tu bude za chviličku a všechno ti vynahradí, stane se středobodem vesmíru. Všechno zvládeš uvidíš, žádnýho troubu nepotřebuješ. Jednou přijde někdo kdo si tě opravdu zaslouží.