Kdy přijde žádost o ruku? Diskuse o svatbě a partnerství
Holky mám dotaz... Jak to máte se svými chlapy? My máme skoro 10m holčičku, ale zatím mě nepozadal o ruku. Sice se o svatbě občas bavíme a když se bavíme třeba o někom, kdo měl takovou a takovou svatbu, tak to i komentuje a říká třeba, že první svatba musí být extra a bla bla... Ale že by mě požádal o roku, to ne. Přijde mi, že se prostě boji. Já nevím, jsem prostě stará škola a říkám si, že je to takový ucelený potom a že stejně největší závazek je ten krásný tvorecek, co nám ted chrni v postýlce. tak nevím, čeho se jako boji nebo co by chtěl. 🥺 Přemýšlím nad tím docela často. Nechali jsme Terezku příjmením po mě,. Jak to teda máte vy? Ps: omlouvám se, jestli tu jsou překlepy, zrovna mám avanti 😂😂
@madbetka No a to je právě ten problém podle mě... Většina lidí spolu prostě nemluví nebo mluvit neumí. Podle mě je důležité si vyjasnit, co každý chce, hned na začátku vztahu. Ja jsem příteli tehdy rekla, ze jsem z vesnice a chci jednou baracek se zahradkou. On bydlel ve městě a v bytě a neuměl si to predstavit. Tak jsem rekla na rovinu, ze asi nema smysl ve vztahu pokracovat. Nakonec jsme o tom mluvili a domluvili se ze az budou jednou deti tak nema problem. Akorat teda jsem otěhotněla neplánovaně, takze treba svatbu jsme nestihly. Vdávat těhotná jsem se nechtela. Brali jsme se po 7 letech vztahu a meli v tu dobu 2 malé deti. Na svatbě jsme se prostě domluvili, žádná zadost nebyla. Měli jsme ji na úřadě, jen rodice, sourozenci a pak focení a obed... Bylo to levné bez starostí a účel to splnilo 😉 Holt kazdy to ma jinak ale mel by si to vyjasnit hned na začátku vztahu...
@ruzovyjednorozec77 Já jen tlumočila co si o tom myslí manžel jako chlap...a zodpovědnost myslí nejen za děti, ale i za samotnou manželku.
@volodka162 Já to neberu jako vtloukání do hlavy, manipulaci a nátlak, když se někdo s partnerem baví o tématu svatbu. Pro mě bylo důležité, aby jsme věděli, co každý chce a proč, skutečný důvod, ne jen vágní odpověď. To, že probírat tohle téma byla pro partnera těžší, je věc druhá, ale já jsem mu u toho rozhovoru nemířila pistolí na hlavu.
@lenda93 nemohla bych mit dite s nekym, kdo nema koule na to, se ozenit. Od mala jsem to tak mela nastavene v hlave, ze prvne svatba, pak dite, a nikdy jinak.
Moje sestrenice mi jednou rekla, ze si pritele jeste nevzala, protoze je to strasny zavazek (a pritom spolu maji dite). Vubec mi to neslo do hlavy, tahle logika.
Dite si udelam jen s nekym, kdo si je mnou natolik jisty, ze chce zivotni zavazek. Vzdyt v dnesni dobe ani ta svatba neznamena jistotu, ze spolu dva vydrzi. Co teprve vztah na psi knizku, kde se nechavaji zadni vratka?
Rika se, ze se dnes rozvadi skoro 60% manzelstvi a skoro 80% vztahu.
Ja jsem se po spouste vztahu, ktere skoncily zlomenym srdcem a slzama v ocich zarekla, ze chci pristiho partnera poznat jako kamarada, a dokud od nej neuslysim, ze touzi po svatbe a rodine, tak ho nebudu povazovat za rodinny material a k nicemu vaznejsimu nepristoupim.
Vidala jsem se s jednim, dost me to k nemu tahlo, ale porad mluvil jen o kamaradech a ze vsecko ma svuj cas, mel na me cas tak 2x do tydne, a do toho jsem se ciste nahodou seznamila s klukem, se kterym jsme chodili na stejnou stredni a ani jsme se neznali. Hrozne jsme se zkamaradili, sice to nebylo, ze by me pritahoval az tak, ze bych se nemohla udrzet, ale nedovedla jsem si predstavit prestat se s nim bavit. A pak mi rekl, ze cely zivot sni o velke rodine a chce mit manzelku, kterou bude delat stastnou a ona jeho, a ze i nekolik let uz setri na spolecny zivot, at jsou nejake penizky i na bydleni a veci pro miminko, a v tu chvili jsem si rekla, Wow, moje srdce mi rika, ze toto je muz snu. Za par dni jsem mu dala pusu, zacali jsme se vidat denne. Citila jsem se provinile, protoze jsem randila s tim druhym, ale co se nestalo, ten se mi pak uz kdovi proc nikdy neozval, tak jsem se s tim druhym vidala dal. Prvni cca mesic bylo velke pratelstvi, jako fakt moc velke, denne spolu, i se mi libil, ale ze bych po nem uplne slintala, to ne. A pak se neco stalo a zacal me kazdym dnem, co se tak hezky choval, porad me hladil, psal mi hezke veci, porad na me myslel, cokoliv jsem jen vzpomnela, pomohl mi s tim...najednou jsem zjistila, ze me pritahuje cim dal vic a zacinam do nej byt uplne blazen.
No a abych to zkratila, ubehly nejake mesice, ja jsem nejstastnejsi holka pod sluncem, jsme svoji a snazime se o mimco. O ruku jsem pozadala ja jeho, rekla jsem, ze jsem se zamilovala tak moc, ze uz to nemuzu vydrzet nerict, a on uplne roztal, ze to citi stejne, jen se bal me pozadat tak brzo, aby me nevylekal. A pak rekl, ze se nemuze dockat, az budu jeho manzelka.
@katula94 to je moc hezký, ten váš příběh 😊tam s tím dítětem šlo hlavně i o moje zdravotní problémy, že prostě nebylo už na co čekat a pak už by to nejspíš ani nešlo... Taky jsem vždy chtěla nejdřív svatbu a pak dítě. Ale bohužel tyhle další okolností to nastavily takhle. A bez dítěte bych si to ve svém životě opravdu neuměla představit 🥴
@lenda93 no jasne, ja nechci nijak zpochybnovat tve duvody nebo snad naznacovat, ze jsi spatna.
Za to, jak dopadl muj pribeh jsem stastna jak blecha a strasne vdecna. Snad se i ten prdola povede brzo, protoze manzel vzdy snil o 4 detech, tak abysme je stihli, kdyz to pujde dobre 😄. Ve 28 nemam casu nazbyt.
Byt tebou, beru to tak, ze to je otec tveho ditete, takze biologicky to vlastne tvuj manzel uz je, jen to nemate potvrzene od uradu. Takze by mi vubec nebylo hloupe normalne mluvit o svatbe. Opravdu je to tvuj muz, otec tveho ditete, takze co by na tom melo byt divneho, ze kdyz jste si ze zdravotnich duvodu museli pospisit s rodinou a on ji chtel, tak ted uz jen doresite svatbu?
Navic, s kym jinym by ses nemela bat mluvit o vsem, kdyz ne s vlastnim muzem? Vzdyt jste "jedno", jste spojeni.
Pro mě bylo nepřípustné mít dítě před svatbou. Takže jakmile se řeklo, že se začneme snažit, bylo jasné, že nejdřív svatba. Takže svatba 11 měsíců od seznámení. Ale vydiskutovala jsem si to s manželem asi měsíc co jsme byli spolu. Na první dítě jsme nakonec čekali víc než pět let. Ale to už je jiný příběh. A v životě bylo x situaci, kdy jsem byla šťastná, že jsme manželé. Nikdy bych nepřipustila, aby se dítě jmenovalo jinak než já.
@lidija1234 Tohle je o prioritách. Já chtěla malou svatbu (svědky a domů), ale můj muž byl zásadně proti s tím, že si zasloužím víc. Nezbývalo než kompromis cca. 30lidí. Ano, stálo to skoro 200tis., ale nevadí nám to. Manžel věděl od začátku, že nehodlám žít na hromádce a jelikož mě miluje, tak chtěl, abych byla šťastná. Svatba tudíž byla posunutí vztahu někam dál (děti nemáme a mít nebudeme). Myslím, že se i tak trochu bál, kdyby se s nim něco stalo tak ať jsem zajištěná ( dům ve kterém bydlíme je jeho). Nechápu chlapi, co si svou paní ( dokonce matku svých dětí odmítají vzít). Přijde mi to sobecké. Zase na druhou stranu. Dítě už mají, ženskou doma taky, tak proč by se snažili (ženili).
@superkousky presne. Zena, ktera da chlapovi bez svatby vsechno - sex, starost o domacnost, dokonce i dite, se pak casto nemuze divit, ze skonci jako sluzka, sexualni otrok a chuva. Protoze kdyby ji ten chlap opravdu miloval do roztrhani tela, tak bude touzit po tom, si ji vzit, jen a jen ji. Nerikam, ze to je jistota, ale zpravidla to podle me i znaci urcitou uctu k te zene, projev toho, ze o ni ten muz stoji s opravdovou vaznosti, aniz by se z toho vymlouval slovy "vzdyt je to jen papir a skoda penez". Svatba muze stat i par tisic, tak jestli je to jen papir a opravdu tu zenu miluje, nemel by mit problem si ji vzit. Takze pokud muz rekne, ze to je jen papir a zena na to odveti, ze to pro ni moc znamena a stacila by ji jen nejmensi svatba se svedky, pak jestlize chlap odpovi cokoliv nez neco jako "jestli to je pro tebe tak dulezite, vezmu si te klidne zitra", zacalo by mi to smrdet neduverou a zadnimi vratky.
My s manzelem meli velice intenzivni seznamovani, byli jsme spolu nonstop, nemohli jsme jinak, po par mesicich znamosti jsem musela prespat 80km od nej, on me tam musel aspon zavezt, a kdyz odjizdel, oba jsme plakali. Neumime uz bez sebe spat. A kdyz se domluvila svatba, ktera mela byt nekdy za dva mesice od doby, kdy jsme to naplanovali, tak byl normalne nestastny, ze by si me chtel strasne vzit uz hned, vcera bylo pozde, ze uz hrozne chce, abych byla jeho pani.
Zazila jsem 4 lety vztah, ktery neskoncil svatbou, zazila jsem jine vztahy, ale s timto se nemuze nic rovnat a jinou lasku, nez takovou, uz bych nechtela. Mam kila navic oproti minulosti, pritom tenhle chlap mi nejvic ze vsech rika, jak jsem krasna. Rika mi to kazdy den. Rika mi, ze me bude milovat, i kdybych byla plesata a mela plne bricho strii, ze jsem to nejuzasnejsi stvoreni, co kdy potkal a nedokaze si beze me predstavit jediny den. A clovek na nem uplne vidi, jak to mysli od srdce, a to bezpeci a laska, co z toho plyne, to se neda popsat.
Jeste bych dodala, ze celou svatbu chtel zaplatit sam, protoze to pry je jeho nejlepsi investice v zivote a nechal si za 8000 usit oblek.

@ruzovyjednorozec77 Já bych nezačala vážný vztah s někým, kdo by do budoucna nepočítal s tím, že se vezmeme. Je to pro mě velmi zásadní věc v pohledu na svět a ve vnímání rodiny, takže pokud by se naše názory v tomto rozcházely, pravděpodobně by se tak rozcházel i náš systém hodnot a to je podle mě docela vážný důvod.
My jsme spolu začali chodit hodně mladí, ale jakmile se vztah začal stávat vážnějším, ujasnili jsme si, co od něj do budoucna očekáváme. A bez toho bych v tom vztahu jednoduše nepokračovala. A bylo by to úplně v pohodě, nehledala jsem kompromis, hledala jsem muže, který se bude na svět dívat tak, jako se na něj dívám já. Mám ho 🙂