Kolik času trávíte sami bez rodiny? Inspirujte se.
Ahoj, mám takový zvědavý dotaz - kolik času trávíte samy, tedy bez muže, dětí? Rozuměj cvičením, káva s kamarádkou, procházka, koncert, divadlo... cokoli, ale ne práce.
Po letech doma (byla jsem doma 5 let, pak 4 v práci, teď jsem zase 6. rok doma) mi to chybí, ale nějak nemůžeme najít shodu s mužem. Občas si jdu zaběhat, projít se s foťákem, velice výjimečně s kamarádkou... ale velmi často se to neobejde bez poznámek. Ne, že by mi to zakázal, ale má to pak takovou pachuť. On nemá vůbec potřebu trávit čas sám, nemá koníčky ani kamarády...
Tak mě zajímá, jak je to jinde....🙂
@marimanta řekni mu přesně to, co jsi napsala sem...možná si to neuvědomuje... Čas pro sebe je důležitý, dodá ti to energii do dalších dní. Držím palce.
@marimanta Každé úterý 14:00 - do kdy chci (většinou se do 23h vracím). Začínám fitkem, pokračuju prací/nákupem/kadeřníkem - jak to vyjde a od 19h sedánek s holkama, chodíme na úžasný cesar salát. Takto je to každé úterý. Muž mě ve 14h doma vystřídá a já jdu. 🙂 On taky nikam nechodí, jen do práce. Koníček nic, kamarádi nic. Vždycky řekne, že ho nejvíc naplňuje být s dětma. 🙂
U mě se to hodně měnilo s tím, jestli jsem byla na rodičovské nebo už jsem chodila do práce. Paradoxně jsem víc času pro sebe měla, když jsem chodila do práce a k tomu jsem měla školku/školu. Když jsem si potřebovala někam zajít, dítě může zůstat ve školce/družině dýl. Jinak třeba 1x za měsíc jdu někam večer se známýma - to vždycky řeknu, že už jsem domluvená a ostatním by bylo líto, že nepřijdu.
@marimanta jsem doma, x let, dalších x let budu. Nikde sama nechodím a ani nebudu, nechápu to tzv . Musím si odpočinout od rodinu, potřebují čas na sebe atd, to je snažší pak nemít rodinu... . Tak jako můj chlap nechodí. Když někam tak spolu a i s dětmi.
@oplatecka taky jsem nikdy nebyla a nemám potřebu chodít, všude jen s dětmi a manželem 😀
@pampelina18 tak kazdy jsme jiny, nekdo je spolecensky, jineho lide okolo nekdy dost vycerpavaji, kdyz je musi vnimat nonstop. Jsem rada s rodinou, s prateli, ale mezitim proste potrebuji i cas, kdy jsem uplne sama(nejlepe nekde v prirode), abych si od lidi odpocinula a mohla se soustredit i sama na sebe. To bohuzel s jinymi lidmi kolem sebe neumim. Proste kazdy jsme jiny, a je fajn to chapat a akceptovat.
Máme 7mi měs. dceru. Jednou týdně chodím plavat, teď jak je hezky tak plánuju, že k tomu přidám 1 týdně kolo - obojí v 5/6 když přijde partner z práce a převezme starost o malou. Nemá problém ji vykoupat nebo i dát večeři a uspat.
K tomu 1 týdně chodím do kostela a o víkendu občas jdu s kamarádkou na kafe nebo partner vezme malou k babičce a já mám doma klid na 3 hodiny.
No já můžu říct, že jsem času pro sebe měla víc když jsem byla na mateřské. Teď jsem necelé 3 měsíce v práci a mám pro sebe hodinu a půl týdne - kdy chodím na jogu. Jinak si sama nedojdu pomalu ani na záchod ☹ Když jsou děti na hlídání, tak většinou dodělávám resty v baráku, které za celý týden nestihnu.
Tak jednou za měsíc.
Já čistá nula. Buď jsem v práci nebo s dcerkou. Vstávám brzy, takže chodíme spát spolu, tedy ani večer nejsem sama třeba v obýváku. A někdy už si ta psychická únava vybírá svou daň.
Celkem pravidelně, jinak bych se zbláznila. Loni jsem vyrazila i na dovolenou k moři jen s mamkou a ségrou. Doporučuju!
Mame 3 deti (6 let, 4 roky a 9 mesicu) a 1 az 2x tydne chodim ke kamaradce na vino, to jsem tak za 3 hodiny zpet. Potom chodim 1x za 14 dnu na keramiku a jinak nevravidelne. Treba minuly tyden jsem byla ze zajmu na exkurzi ve spalovne Malesice.
Deti ma v me nepitomnosti manzel, jine hlidani nemame. Jinak od 5 mesicu nejmladsiho uz zas makam na 40 hodin mesicne z domova, takze volno fakt potrebuju, aby mi nehrablo a abych si odpocala, manzel me kolikrat sam vyhani, at jdu, at si odfrknu a at si to hlavne uziju. 🙂
Jsem doma přes čtyři roky na mateřské a když pominu to, ze jsem byla parkrat sama u lékařů a volné večery potom, co děti usnou a manzel jde třeba kr kamarádům, tak prakticky vůbec. Kamarádky nemam a bydlím na vesnici, takže jít si tady někam sednout na kafe, nebo nehty bohužel nehrozí. Ale nemyslím, ze by mu to vadilo, kdyby to bylo nějak vyvážené.
@lenerka1 asi tak nějak, i ten mega rychlý nákup, když už teda chlap výjimečně pohlídá beru jako wellness. Od doby, co se dcera narodila jsem byla jednou jedinkrát s Milon kecama hodinu na kosmetice, hádka z toho byla před i potom, ale byl to dárek a já ho chtěla využít. Takže jinak čas pro sebe nula
😅 Skoro vůbec, počítá se 1* týdne nákup? Tak to mám 1* 1,5h volna pro sebe. Většinou si děti dělíme, muž si vezme starší a já jsem s 1,5 letou dcerkou. Ale někdy si vezme ven děti obě 😂😂
Mám času kolik chci (nebo spíš co mi práce dovolí), ale děti mám už větší a vychovala jsem si je k samostatnosti + výhoda sportovců, věčně jsou někde na tréninku a o víkendu na závodech/turnajích kde můžu a být a nemusím podle toho, jak chci. Jsem zvyklá jezdit i na kratší dovolené bez rodiny (to i když byly holky malé). Manžel tedy má řeči, ale neřeším. Já k tomu bývám tedy i pracovně přes noc občas pryč, tak toho mám někdy víc 😀
@kubesovaadelka nepřipadáš si jako otrok?
@marimanta chodím s holkama na drink cca jednou za 14 dní. To.mi vycisti hlavu. Ale kdykoliv se potřebuji vzdálit a manzel je zrovna doma, muzu co chci a kdy chci. Často vyuzivam cas k venceni psa. Jen ja a pes venku. To mi stačí půl hodinka k nabití energie 🙂
Tak sama v podobě "být bez dětí a muže" ale v obklopení jiných lidí, tak s tím u nás doma problém není, chodím 2x týdně cvičit a setkávám se s kamarádkami třeba 1x týdně když mám chuť. S čím však bojujeme už asi 3roky!! je to, že chci po manželovi strávit třeba víkend úplně sama, prostě úplně bez lidí😁 a to není schopný mi zajistit. Už nevím jak mu to mám říct. Jsem nejstarší ze 4 sourozenců, o které jsem se starala, v 15letech jsem se potkala právě s manželem, v 18 už jsme spolu bydleli, VŠ jsem studovala dálkově, ve 22 letech se mi narodil první syn - mám pocit že bych snad na prstech jedné ruky spočítala, kdy jsem za tu dobu mohla být sama se sebou, o nikoho se nestarat, na nikoho nemuset ani mluvit😁 prožít čas dle sebe, cítit se díky tomu aspoň trošku svobodně. Manželovi jsem to vysvětlovala xkrát ale stále není schopný mě pochopit. Na směny nepracuje, takže po práci jsme denně spolu, za kamarády chodí minimálně, na cesty nejezdí, takže i když jsou výjimečně děti u babičky, tak on je pořád se mnou. Už fakt nevím, jak mu to lépe vysvětlit.
Mám jedno dítě, aktivní babičku, která by byla vyloženě nešťastná, kdybychom ji ho pravidelně nenechávali.
Času mám tak opravdu hodně, kdykoliv chci. Manžel to respektuje, jsem aktivnější a mladší než on. Já mám větší potřebu udržovat si kámošky (jsou pořád bezdětné) s nimi jezdím na lyže, po Evropě na pár dní apod.
On je zas naopak s dítětem rád, a našemu manželství to prospívá.
Já bych se dusila být jen s nimi a nemít čas na sebe a svoje věci.
Navíc, dítě byl hlavně manžela nápad, takže jsme se dohodli, že primárně to bude jeho starost, včetně toho, že nehodlám omezovat svoji práci na úkor OČR nebo nutnosti zkrátit si úvazek a nebýt 100% flexibilní. Mám i služební cesty s přespáváním. To naštěstí dodržuje a celkem rád.

Můžu říct, že mi náramně vyhovuje pracovní režim, kdy mi vychází buď dva pátky nebo dva pondělky v měsíci volný (volno před/po víkendový službě). Do toho se snažíme aspoň jednou do měsíce domluvit s kamarádkama na večerní kafe, to né vždycky vyjde. A když občas vyhlásim "pyžamovej den", tak všichni doma vědí, že mi maj dát pokoj svatý a nechat mě v ložnici s knížkou. Takže když to vezmu kolem a kolem, nemám se úplně nejhůř 😅 A vrcholem roku je pětidenní čundr bez dětí a bez chlapů, z toho potom člověk žije celej další rok 😅