Manžel mne již nemiluje
Ahoj,
jsme s mužem 7,5 let, 3 roky po svatbě, máme dceru 16m. Celkově náš vztah kolotoč kolem dítěte vyčerpal, a tak když si manžel jel v srpnu odpočinout na pánskou jízdu, zamiloval se tam do 20 leté slečny (on 33 let, já 32). Když přijel, hned se mi ke všemu doznal. Tři týdny jsme se v tom plácali, já začala zlepšovat věci, které mu vadily, ale přesto mi sdělil, že si oním flirtem se slečnou uvědomil, že mě asi nemiluje, nechce se mnou trávit čas, netěší se na mne z práce, má mě rád, ale nejsem na prvním místě. Jelikož si s tou holkou stále psal na FB, navrhla jsem 3 měsíční odluku, během které si má uvědomit, kde je jeho místo. V úterý se odstěhoval k bratrovi a jelikož jsem na tom byla velmi psychicky špatně, v pátek jsem zašla k psychologovi. Ten mi řekl, že manžel neměl odcházet, že mu musím dát najevo, že ho potřebuji. Paradoxně jsem v pátek dostala i střevní chřipku a jelikož mi bylo moc zle, zavolala jsem mu, ať se vrátí na víkend postarat se o malou. Opět jsme si popovídali a já ho požádala, ať se vrátí, že zkusíme tomu dát čas, že se nechci odcizit ještě víc a hlavně ho potřebuji (dělám si dálkově ještě VŠ). On se na to moc netvářil, ale že teda jo, příští týden se zpět přestěhuje, minimálně tomu dá 2 roky, dokud si nedodělám školu a nevrátím se do práce. Ale znovu zopakoval, že mě nemiluje a momentálně ke mně cítí lítost. Já chci minimálně rok docházet na terapie, posilovat sebevědomí, ať se od něj citově odpoutám a pokud se náš vztah neobnoví, ať mě jeho odchod nesemele jako teď. Možná jsem stále naivní, ale věřím, že ten náš vztah zase dáme dohromady, když na něm budeme pracovat a říkám si, že teď je pod vlivem hormonů k oné slečně, že až se vyplaví, zase se to utřepe. Se slečnou to nemá budoucnost, bydlí 50km od nás a studuje 170km od nás. Máte některá podobnou zkušenost? Dá se cit i po letech vzkřísit?
@bera28 Pokud má pocit, že by to tak bylo správně... Lidi se často ve vlastních pocitech nevyznají a zvlášť při "náhlém vzplanutí"... Jde o to, jestli má pisatelka pocit, že šlo o jednorázový "úlet", nebo odhalila obecnější rys jeho povahy! Pokud k tomu nemá sklony a pokud pisatelka úvodního příspěvku situaci dobře zvládne a s odstupem času si případně vyřeší, co mezi nimi skřípalo a možná to jeden nebo oba nechtěli vidět nebo řešit, tak může mít vztah perspektivu, dokonce i lepší "level". Děje se to, nebývá to časté (nejspíš taky dost kvůli tomu, že tu situaci není jednoduché zvládnout, je jednodušší utéci), ale děje se to.
Ahaaa :D zajimavy nazor psychologa 🙂
@pulecp Byl to úlet, sklony k tomu nemá. Jen ten úlet byla poslední kapka, aby si uvědomil, že se celou tu dobu vlastně přetvařoval, říkal si, že to je normální a že to třeba bude lepší. Významnější mezníky v našich životech jeho city vymrštily nahoru a pak to šlo postupně dolů. Co skřípalo se snažím napravovat, ale manžel se chová velmi chladně, má vyhaslé oči.
@karinakarin26 pan neni psycholog 😅
@gepe@ tak psychiatra, pardon 🤐
@karinakarin26 ani to ne prave 😉 😀
Tak co,kurňa?? 😉
@karinakarin26 Nejjednodušší je kliknout na můj nick 😉
Já ale nemluvila o Vás :D
@mkaj Zvláštní kam ten svet spěje, obdivuji te,ze jsi to zvládla s grácií, ja bych na nej prehodila co nejvic pece o malou,treba si časem uvědomí, co vse muže ztratit,vytrvej i když je to narocne,chápu te,zazila jsem neco podobneho,spise tedy zazivam...drzim ti pesti,at to dopadne dobre☺
Ja nevim, jsem v tomhle asi radikalni, ale ja bych mu zabalila kufry a odstehovala je ke slecne, i kdybych ji je mela nechat odvezt na koleje nebo k rodicum :P myslim, ze za 14 dnu bys ho mela zpatky i s prosikem a obrovskou omluvou. Aby se z toho jen tak jednoduse nevyvlekla....to tak, sbalit starsiho chlapa s ditetem a rozvracet rodinu a sama si jenom uzivat a zadne nasledky nepocitit :P at si to pekne sezere i ona, myslim, ze by se rychle rozhodl, kdo mu za to stoji vice, navic by videl, ze s tebou jen tak mavat nebude, a pokud by se rozhodl zustat s ni.....zadna skoda, on o hodne prijde, ne ty ;) bylo by to sice slozitejsi, ale lepsi, nez se trapit a doufat, ze se behem tech dvou let rozhoupe :P drzim pesti, at to hlavne ty s malou zvladnete co nejlepe ;)
@karinakarin26 Myslím, že @gepe tím myslela mě. Nezasahoval bych, nebýt té otázky.
Ahá, tak to bylo nedorozumění, já to psala pisatelce k tomu, jak psala co jí radil psychiatr, akorát jsem napsala psycholog. Nebylo to na nikoho z diskuze mířené. 🙂
@obyvatelka Taky bych mu zabalila kufry... Ale ja bych proste nebyla schopna odpustit neveru, a naopak kdybych nekdy byla neverna ja, necekala bych, ze mi to manzel odpusti.. to jsme si velice jasne nekolikrat rekli, ze jakmile jeden z nas podvede, musi pocitat s tim, ze je konec.. ale taky vim, ze to nektere vztahy ustoji, ja k nim ale nepatrim, nedala bych to..
@obyvatelka Blbé je, že on teď tvrdí, jak mě nemiluje (snad vlivem hormonů), takže bych mu momentálně za to asi více nestála. Nechtěla jsem ho od sebe odehnat, potřebuju ho, hlavně v rámci starání se o malou, ať si můžu dodělat školu, která je pro mne po MD existenčně důležitá. No a samozřejmě ho mám pořád ráda a taky představa, že je malá z rozvrácené rodiny mě ničí. Takhle jsem to nikdy nechtěla 😢
@karinakarin26 psychiatr mi nic neradil, chodím k psychologovi.
@karlajasmine Možná s dítětem svůj postoj přehodnotíš. S dítětem je to všechno složitější 😔
@mkaj to verim,ale i tak snazis se,necekej jak to dopadne,zamer se na sebe,skolu,dite,i kdyz je to velice tezke,pretezke, pretezke bojuj,snaz se co nejvice odklonit myslenky jinam,zamestnat se na 1000%aby jsi padala unavou a nemela cas premyslet,tapat,stan se sobcem a mysli predevsim na sebe,pozadej o pomoc druhe,kdykoliv to budes potrebovat,neni ostuda padnout,ostuda je, vzdat to a zustat lezet,drzim palce☺
jo, to není lehká situace, je mi tě líto. Já bych asi taky dala na mou hrdost a pokud bych měla rodiče, tak bych raději požádala je, aby mi pomohli se staráním o malou. Ale pokud nemáš nikoho jiného než manžela, tak bych mu opravdu nechala z velké části, aby se staral o malou neměl tolik času přemýšlet nad blbostma. Rozhodně, bych si nechala svou hrdost a nijak ho nepřemlouvala a nesnažila bych se , dát rychle vše do pořádku, protože teď to nepůjde. Podle mého rozbitý vztah už nikdy nebude jako dřív a možná se budeš divit, ale třeba najdeš štěstí ty u někoho jiného později i když teď to nechceš slyšet.......musíš nějak přečkat tohle hrozné období, ale uvidíš, brzy bude líp 🙂 tvůj manžel je ale vůl.......
Stalo se mi něco podobného, jen z druhé strany, po třech letech vztahu jsem se šíleně "zabouchla" do kamaráda. Zmítala jsem se v tom dobrého čtvrt roku, ale nakonec jsem si to srovnala v hlavě a rozhodla se pro přítele, jsme spolu teď šestý rok a čekáme mimino. On zvolil podobnou strategii jako ty - nechal mě, abych si to srovnala v hlavě sama (řekla jsem mu, že se mi líbí někdo jiný, ale že jeho a to, co spolu máme, nechci jen tak zahodit), byl fajn, dokazoval mi lásku. Uvědomila jsem si díky tomu, že to, co pro mě je on, by ten kamarád rozhodně být nedokázal. Pokud je to u Tvého muže podobné jako to bylo u mě, mohlo by to vyjít 🙂. Držím palce 🙂. Jen tedy antidepresiv bych se bála, je ta medikace nutná hned? Nezkusíš to ještě zvládnout bez nich?
@mkaj, tobě by vadilo, že je dcera z rozvrácené rodiny, ale nevadí ti, když sice budete spolu, ale bez vzájemných projevů náklonnosti? Dost dobře si nedokážu představit, že se k tobě její otec bude chovat jako k partnerce, spíš bych čekala, že jako k onuci. Za mě je jednoznačně lepší varianta jit od sebe, dát si střídavku a vzájemně se tolerovat. To jen když už řešíš pocity dcery. Předpokládám, že by jí bylo líp s každým zvlášť a v pohodové atmosféře, než společně a dusno. Ano, je to těžší, když jsi na dítě sama, ale všechno se dá zvládnout. Já odešla od partnera, když byly dvojčatům necelé 4 roky, dohodla se s ním na stridavce, posílila služby chůvy a šlo to v pohodě.
Ty vážně hodláš trávit život s někým, koho zo s tebou nebaví, nemiluje tě a citi k tobě akorát lítost??? Promiň, ale zo nechápu. Já jsem k bývalému příteli, otci mých dětí, začala cítit neco podobného uz na rodičovské. Nezměnilo se to, nedokázala jsem s ním být, když jsem k nemu nic necítila. Tak jsem se s ním rozešla. Pak jsem se dala dohromady s kolegou z práce, mimochodem taky ženáč a už jsme spolu 3,5 roku a pořád spokojení a šťastní🙂 A to jeho manželství trvalo 18 let. Dobře si promysli, jestli děláš dobře.