Manžel nechce, abych šla na nemocenskou
Ahoj holky, jsem na začátku těhu, je mi dost špatně - to zná asi skoro každá matka 🙂 Moje práce není těžká fyzicky, ale spíše psychicky, k tomu je sedavá a máme tady přísný režim - holt bohužel call centrum, kdo to zná, ví. Ráda bych se spíše zaměřila na sebe a na děťátko, a ne se bavila s lidmi, kteří na vás řvou kvůli každé maličkosti, jenže manžel nechce, abych šla tak brzy na nemocenskou. On ví, jak to mám s mojí prací, ale on je workoholik, takže to taky trochu nechápe. Máte, prosím, některá spíše nějaké tipy, jakho k tomu přemluvit? Děkuji za rady a tipy
tak já to mám úplně naopak, nešlo mi otěhotnět několik let a celé mé okolí vč. přítele mě nutilo zůstat doma. nemám žádné problémy ani nevolnosti, jen jsem kolem poledne zralá na šlofíka. s Mudr. jsme domluvené, že zatím do práce chodit budu, ale já i v té práci mohu zvolnit tempo, zachází se se mnou hezky a když řeknu dnes už jdu domů, tak prostě jdu. oni jsou rádi, že vůbec přijdu a váží si toho. a další věc - nechci být celé léto zavřená v bytě a odkázaná na vycházky, dnes kontroly chodí na všechny.
Přítel i rodina to pochopit museli, je to o tom co chci já a jak se cítím.
Pokud by můj zdravotní stav dobrý nebyl a má práce mě stresovala a lékař by mi doporučil zůstat doma, tak by přítel trval na tom ať zůstanu doma.
To, že on je workoholik by mě vůbec nezajímalo🙂 pokud ani finance nejsou problém nechápu o co mu jde. takhle by se můj partner nikdy nezachoval a pokud ano, tak bych mu vysvětlila, že těhotná jsem já, není mi dobře a tak to bude. Nebojte, v druhém trimestru se vše zlepší a zase se vám uleví.
@lopudanka Tak určitě je to lepší, než se stresovat, ale já zrovna tohle řešila se svým lékařem, když jsem si v těhu procházela velkým stresem a on mi řekl, že prostě na mimi to nemá vliv. A já tomu věřím, syn je tu mezi námi živý a zdravý a je i spousta maminek, co si v těhu prošly ještě horším obdobím než já a dítě taky donosily v pořádku. To, že někdo potratí , je přirozený běh života, i když velice smutný, ale pravděpodobně by se stalo i doma na neschopence. Ale je to pouze můj názor, nikomu nevnucuji 😉
@mandala tak to si nemyslím🙂 ja když měla stres, bylo mi hůř, maly koapl jak šílený...atak.... Takže stres určitě nějaký vliv má...
Mám známou která takhle přišla dvakrát o mimco a bylo to kvůli stresu.... 🙂 ale samozřejmě je každého věc a záleží jak se cítí atak....
Já taky chtěla pak do práce, ale bylo mi to dr zakázáno..... Takže jsem doma zůstala a teď jsem ráda....
@mandala tak to je pěkný kec...stres ovlivňuje matku a matka dítě...ono se to někdy někde objeví ...
Nebo taky lze říct že kouření taky nevadí a všechny si kurte😉 dítě není jen fyzicno ale i psychická stránka...vyrovnana matka- vyrovnané dítě
V call centru bych nedělala...a jako těhotná už vuuubec ne, a manžela bych se neptala, rovnou oznámila, já jsem těhotná,ja rozhodují a pokud dr neschopenka dá ,super
Já bych řekla, že stres dítě rozhodně ovlivnuje, ale stres je dnes bohužel všudypřítomný a v málokteré práci se ho vyvarujete...
Nic proti, call centrum je třeba náročný v komunikaci s nepříjemnými lidmi, ale zodpovědnost je nulová. Se zodpovědností nastává úplně jiná dávka stresu...
Takže by každá těhotná měla být doma, aby stresem z práce nepotratila? Neměly by tedy asi ani řídit apod.
V zásadě souhlasím, že jsou práce kde to pro těhotnou určitě vhodné není, o tom ani po tom... ale všeho s mírou...
Tak hlavne prace nevhodna pro tehotnou se neresi neschopenkou, ale prerazenim na jinou praci nebo v krajnim pripade prekazkami na strane zamestnavatele. Prace v call centru muze byt snadna fyzicky, ale pokud dotycna nevyridi ani dva telefonaty bez bliticka apod., tak toho jaksi moc nenapracuje... Ale to je zase o dohadech, zadna z nas neni v kuzi zakladatelky.
No, já bych myslela že tohle je natolik individuální že nikdo nemá právo soudit jestli na tu neschopenku máte nárok nebo ne. A o tom hlavně ani nebyl původní dotaz, že ano. Každá jsme jiná, ale já za sebe bych to zkusila - chodit do práce a až kdyby to nešlo, doma bych o tom s partnerem promluvila. Nevím co přesně mu vadí - řekla jste jen oheň na střeše - ale proč? Vadí mu výpadek příjmu, nebo že má pocit že se flákáte? Bez toho že napíšete přesněji v čem je problém vás asi nikdo líp neporadí.
Pokud jde o stres, to se myslím dá aspoň zezačátku zvládnout. Já teda taky pracuju s lidmi (učím) a stres v těhotenství jsem vyřešila tak, že jsem se rozhodla že se rozčilovat nebudu. Kdykoliv jsem cítila, že mi stoupá tlak, vzpomnněla jsem si na miminko a řekla si, že mi to za to nestojí a ať mi ten blbec políbí ***. Jen jednou se mi stalo, že mi ujely nervy v obchodě, kdy mi nějaký úplně cizí chlap začal nadávat a já se rozbrečela. Ale to bylo už v pokročilejším těhotenství a navíc jsem na to nebyla připravená, vůbec jsem to nečekala. V práci se můžete předem obrnit 🙂 Takže v tomhle směru bych řekla že je asi fajn to vyzkoušet, jak moc s váma budou hormony mlátit a pak se rozhodnout. Kdybyste měla každý den v práci oplakat, opravdu to za to nestojí.
Jestli v call centru máte například omezené pauzy, nevím, jak to zvládnete s běháním na záchod s čuráním nebo s nevolností. Já teda například nezvracela ani jednou, ale na záchodě jsem byla snad každou půlhodinu. Pokud to bude v tomto směru neschůdné, vysvětlila bych mu to, že to prostě nejde, přece se nepočuráte nebo nepoblijete za stolem. Každý rozumný člověk to pochopí. A pokud by s tím měl problém, ať si dá týden na diuretikách a bez volného přístupu k toaletě 🙂 Jesti je manžel takový super chlap jak píšete, tak by měl to pochopit (ale na druhou stranu až po té, co si to vyzkoušíte a nehodíte flintu do žita rovnou).
Nezapomeňte taky že na neschopence máte skutečně omezené vycházky, nemůžete si jen tak odjet na víkend pryč... mě by to teda vadilo hodně.
@kamino No právě a to třeba mě by nebylo po chuti, když vezmu kolikrát jsem za těhotenství jela za rodinou, na Vánoce na týden na hory... Krom toho vycházky nebývají večer, takže žádné divadlo, kino, koncerty, kamarádi... Leda s rizikem finančního postihu. No chci říct že to je docela opruz, aspoň podle mě, já mám sociální život bohatý 🙂.
tys pochopila, že je partner workoholic (opravdu si připravená na to, že tomu přizpůsobí i svůj zájem o dítě???), tak bych očekávala, že partner zas pochopí, že dítě je prioritou a jsem ochotna se kvůli němu připravit o pár peněz a možnost realizace 😉 To je u mě partnerství. Ne to, že on kvůli svému (trochu nezdravému) postoji k práci bude ode mě vyžadovat, abych se stejně "divně" chovala i já, a to třeba na úkor dítěte... čekala bych minimálně snahu o pochopení, debatu na to téma....
@mandala nevím,on to kdy horko těžko kdy podloží, jak moc ten stres působí...
Ono hlavně záleží i na člověku samotném,jak moc je labilní a jak si věci připustí
Moje první dcerka je extra labilní, urvana,vseho se boji...těhotenství probíhalo celé ve stresu, kolegyně mi permanentně volala domu, co že jsem si dovolila otěhotnět a ještě zůstat doma...jak ona k tomu přijde...a to do te doby byla dlouholetá kamarádka z VS😞 já kravka jsem se nechala...teď už bych to řešila jinak, ostatní děti jsou pohodové, úplně v mezích, takže já opravdu věřím že stres působí hodně
Aby te neposlal po 6ti nedeli do prace s tim, ze dite uz ma davno drzet flasku a samo psat CV ktere bude misto spanku rozesilat zamestnavatelum... pocita s tim, ze pak budes stejne doma a starat se o dite? Za menci penize? Takze je to vlastne fuk, tech par mesicu navic zda bude normalni prijem nebo o 30% menci... U me by se tohle neodvazil rict, mela bys pritvrdit a srazit hrebinek... Myslim vse v dobrem🙂 oni to obcas potrebuji
@mandala
@lajla To je otázka, která se objevuje v každé diskuzi. Ano, stres je v každém zaměstnání, to je pravda, ale je stres a STRES. Na dva lidi může stejný podnět působit značně rozdílně. Takže opět a jak už tu bylo mockrát řečeno - nelze říct "já to zvládám, Ty musíš taky". Někdo hodí za hlavu i velké fiasko v práci, nepřipouští si to - já jsem třeba naopak typ, co v hlavě půl dne probírá blbou poznámku kolegyně. A pak je tu ještě fyzická složka a vitalita - a to je opět věc značně individuální. Když je někdo křehčí fyzicky i psychicky, může mu stačit málo.
Doktoři na jednu stranu tvrdí, že stres nemůže vyvolat potrat (jak to změřili?). Na druhou stranu jsem četla článek, že ženy s úzkostnými poruchami vykazují oproti "normálním" ženám vyšší potratovost (a vyšší procento komplikovaných porodů) - to už statisticky změřitelné je. Tak kde je pravda?
Myslím, že doktor, který se zabývá psychosomatikou by taky nemluvil tak kategoricky a jednoznačně a nevím, jak moc věříte alternativním směrům, ale z pohledu tradiční čínské medicíny se potrat následkem stresu, napětí a "nervů" normálně přihodit může a stává se to.
@lajla Ano, taky jsem měla velmi náročný začátek těhotenství - chybná diagnoza dr...velké nervy. Týden jsem nevěděla na čem jsem, začla jsem krvácet několik hodin po jejím verdiktu (mou zdravou holčičku diagnostikovala jako molu a poslala mě do nemocnice na revizi).
Nakonec - po týdnu - se to vyřešilo a vysvětlilo, ale od té doby jsem se nepřestala bát...dcerka se narodila se svalovou hypotonií, byla dráždivé miminko. Lepší se to, ale stále je velmi hyperaktivní, neumí odpočívat, neumí být chvilku sama (nenechávám ji). Psychomotoricky je mírně opožděná - bohužel mám tušení, že by se časem mohlo ukázat, že je to ADHD. Taky jsem přesvědčená, že se to přihodilo právě díky tomu dost brutálnímu začátku...
Když čtu nekteré příspěvky tak už se ani nedivím, že státá nařídil pro těhotné na neschopence omezené vycházky. Nemocenská je od slova nemoc. Schvalovala bych to pouze v připadě nemoci problému v těhotenství.
Jinak já bych se asi zamyslela ským čekám dítě pokud tohle řekne.
Já jsem měla od začátku až do konce komplikované těhotenství ač jsme chtěla chodit do práce nešlo to byla jsem opakovaně hospitalizována s obrovským krvácením.
Nevím, nač to zbytečně řešit - je ti špatně - je, navrhnul lékař neschopnost - navrhnul.
Předpokládám, že manžel není lékař, takže bych se rozhodovala podle toho, co řekne doktor.
@somalicats já pracovala ve fabrice, kde je práce náročná, dvanáctky, různé látky a rovnou posílají na nemocenskou, nedávají náhradní práci
Tenhle dotaz je myšlen vážně?Snad já musím vědět,jak ae cítím a na co mám. Neumím si představit,že by mi manžel do takové věci mluvil.
@cosimamvybrat kvůli náročnosti a škodlivým látkám, navíc je to vedle slévárny, takže strašný horka. Když jsem zažádala, jestli bych mohla do kanclu něco dělat ( mám i školu na to), tak nebylo kam :-\
@la_amanita Ono je asi třeba rozlišovat mezi pojmy "vysvětlit" (to samozřejmě ano) a "obhajovat se".
Pokud jdu na rizikáč, je jasné, že vysvětlím proč - ostatně, pokud mám normální vztah a s druhým komunikuju, tak partner určitě ví, že mám nějaké problémy/je mi blbě od prvního dne - není to pro něj novinka.
Přesto ale trvám na tom, že v této pozici je to žena, kdo by měl mít poslední slovo a chlap by to měl akceptovat.